Otázka snižování počtu státních zaměstnanců a úředníků je evergreenem politických debat. Vláda Petra Fialy se do ní zapojila s tím, že realizuje úspory prostřednictvím digitalizace a restrukturalizace veřejné správy. Opak je ale mnohdy pravdou. Aktuální schválená systemizace pro rok 2025 opět oživila spor, který se řešil už v minulých letech.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůrazňuje, že jeho resort dosáhl výrazných úspor díky snižování počtu míst a digitalizaci procesů.

„Toto je realita, počty státních úředníků snižujeme a já konkrétně na svém resortu velmi výrazně. Ročně tak dnes šetřím více než 2 miliardy korun. (...) Zásluhou digitalizace jsme snížili počet úředníků na MPSV o zhruba 2 000. Vyřizování mnoha záležitostí je rychlejší a jednodušší, takže kromě peněz šetříme i váš čas,“ napsal v posledních dnech na sociálních sítích.

I podle takzvané nejnovější systemizace dochází k meziročnímu poklesu míst hrazených ze státního rozpočtu, a to o 44 přepočtených pozic. Naopak nárůst míst financovaných z evropských fondů činí 372 pozic, což zajišťuje celkový přírůstek o 313 míst v systemizaci schválené pro rok 2025.

Není to poprvé, co kabinet tento trik používá. Je také třeba dodat, že počet zrušených tabulkových míst není totéž jako snížení počtu skutečných osob. Jednou navržená místa pro úředníky se navíc obecně špatně škrtají.

Slíbené snižování se nekoná?

Opozice tak vládu kritizuje za to, že její sliby zůstávají nenaplněny. Jana Mračková Vildumetzová (ANO), hejtmanka Karlovarského kraje, poukazuje na rozdíl mezi sliby a skutečností.

„Milí voliči současné vládní koalice, líbilo se vám, když vám před volbami strany slibovaly, že sníží počet úředníků o 13 %, asi 10 tisíc míst?! Umím si to představit. Realita? Nikdy se to nestalo. A teď se na rok 2025 počítá dokonce s navýšením! Vážně. O 409 míst! ... Argumentaci, že to bude financováno z EU fondů, neberu. Měli snižovat. Hodně. A nezvládli to,“ kritizovala hejtmanka opatření ještě před schválením vlády.

Opoziční zástupci zdůrazňují, že nárůst počtu míst financovaných z EU je spíše politickým trikem než skutečnou optimalizací veřejné správy. Poukazují na to, že vláda nezvládá omezit administrativní náklady a že nárůst míst znamená další náklady v budoucnosti, jakmile skončí financování z evropských fondů.

Dlouhodobé trendy ukazují kolísání počtu míst ve státní správě v závislosti na vládních opatřeních. V roce 2023 vláda snížila počet systemizovaných míst o 2 636, což odpovídá 3,47 procenta z celkového počtu míst k 31. prosinci 2022. Počet míst letos se meziročně snížil o 851. Přesto došlo k dodatečnému navýšení o 124 míst v průběhu roku, přičemž většina nárůstu byla financována z evropských fondů.

Pro následující rok plánuje kabinet nárůst o 313 míst. Ten zahrnuje 372 míst hrazených z EU, zatímco počet pozic financovaných státním rozpočtem klesne o 44. Vláda tudíž sice provádí redukce míst hrazených státním rozpočtem, ale současně vytváří nové pozice financované externími zdroji.

Závěry studie: Kolik skutečně pracuje úředníků?

V létě uveřejněná studie CERGE-EI poskytuje detailní analýzu zaměstnanosti ve veřejném sektoru a upozorňuje na klíčové trendy. Z přibližně 484 tisíc státních zaměstnanců tvoří státní úředníci zhruba 16 procent, tedy 76 tisíc osob. Většina z nich působí v neústřední státní správě, například na úřadech práce nebo finančních úřadech. Počet státních úředníků osciloval mezi 63 tisíci (v roce 2011) a 79 000 (v roce 2019). Od roku 2021 došlo k mírnému poklesu, zejména v neústřední správě, ovšem jen nepatrnému.

Průměrný měsíční plat zaměstnanců na ministerstvech dosahuje 58 tisíc Kč, což je o více než 30 procent vyšší než průměrné mzdy v regionální státní správě. Studie rovněž upozorňuje, že úspory v oblasti státních úředníků mohou být limitované, protože tvoří pouze část zaměstnanců financovaných státem. Největší podíl zaměstnanců státu představují učitelé v regionálním školství, jejichž počet i platy kontinuálně rostou.

Navzdory tomu všemu se ale počet státních zaměstnanců příští rok zvýší zhruba o 1200 na 488 788. Výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun. Vyplývá to z příloh k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který MF poslalo vládě. Průměrný plat státních zaměstnanců by měl v příštím roce být 45 301 korun. Proti letošku to představuje zvýšení o 3,7 procenta. Ministr Stanjura a celá vláda opakovaně přitom uvádí, že snaha o zeštíhlování státní správy je pro ně prioritou.

Doporučení NERV: Systematická optimalizace

Plošné snížení počtu zaměstnanců o 6 procent se přitom objevilo i v doporučeních Národní ekonomické rady vlády (NERV). To by měla následovat i reorganizace agend. Mezi další doporučení v této oblasti patří: Personální a procesní audity, identifikace nadbytečných míst a synergií mezi jednotlivými úřady či slučování agend, například vytvoření jednotného inkasního místa pro daně a odvody.