Německý kancléř Olaf Scholz a americký senátor Chris Coons pobavili internet. Politiky totiž spojuje velká vzájemná podoba a i oni sami o sobě mluví jako o dvojnících. Scholz do Washingtonu zamířil na setkání s prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě, předtím se ale setkal i s americkými senátory. Účelem jeho návštěvy bylo zejména jednání o dění na Ukrajině a na Blízkém východě.
Americký prezident Joe Biden v memorandu vydaném ve čtvrtek večer uvedl SEČ, že země, které obdrží americké zbraně, musí dodržovat mezinárodní právo. Týká se to stovky zemí včetně Česka, které loni nakoupilo americké vrtulníky Viper a Venom a chystá se pořídit stíhačky F-35. Zahraniční vlády zemí musí potvrdit souhlas s dodržováním válečných zákonů i písemně. Změna by měla být současně reakcí na situaci v Gaze. O zprávě informuje BBC.
Postup Izraele v Pásmu Gazy považuje americký prezident Joe Biden za přehnaný. Řekl to ve čtvrtek večer místního času (v noci na dnešek SEČ) ve Washingtonu při vyjádření pro média. Dal také najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters to označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás k dohodě na příměří.
Prezident USA Joe Biden se opět přeřekl. Na nedělním mítinku v Las Vegas prohlásil, že se nedávno setkal s francouzským prezidentem Francois Mitterrandem. Který na postu prezidenta začal v roce 1981, skončil v roce 1995 a zemřel o rok později, tedy téměř před 30 lety. Biden si Mitterranda zřejmě spletl se současným prezidentem Emmanuelem Macronem, který je v úřadu od roku 2017. S tím se setkal na londýnském summitu G7 v roce 2021, o kterém Biden vyprávěl.
Poté, co americký prezident Joe Biden pozastavil schvalování nových projektů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), panuje mezi jeho evropskými odběrateli neklid. Podle německého týdeníku Der Spiegel totiž mnohé státy v čele s Německem stálo značné úsilí, aby se zbavily závislosti na ruském zemním plynu, a poslední kroky USA ukazují, že to nemusela být úplně nejlepší sázka.
V průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila stanice CNN, vede bývalý prezident Donald Trump nad současnou hlavou státu Joem Bidenem. Stávajícího prezidenta by podle sondáže v preferencích porazila i Nikki Haleyová, která je zatím hlavní Trumpovou soupeřkou v republikánských primárkách. Většina Američanů však Trumpa i Bidena hodnotí negativně.
Federální Pohraniční stráž USA neplánuje z hranice s Mexikem odstranit zátarasy z ostnatého drátu, které navzdory postojům z Washingtonu nechal vystavět texaský guvernér Greg Abbott. Konflikt mezi Abbottem a administrativou prezidenta Bidena se zintenzivnil v posledních týdnech poté, co Texaská Národní garda, která spadá do guvernérovy kompetence, obsadila část hranice na řece Rio Grande a federálním pohraničníkům do oblasti zakázala vstup.
Na hranici mezi Mexikem a Texasem v posledních dnech eskaluje napětí. V jeho středu však nefigurují migranti z Latinské Ameriky, kteří se minulý rok pokusili hranici překonat v rekordních počtech, nýbrž síly, které se jim v tom mají snažit zabránit - Pohraniční hlídka USA, spadající pod kontrolu federální vlády, a Texaská Národní garda, která se zodpovídá přímo republikánskému státnímu guvernérovi Gregu Abbottovi. Ten se vůči migrantům snaží prosazovat tvrdší postup než federální orgány
Americký republikánský senátor James Vance v dopise požádal americkou ministryni financí Janet Yellenovou, aby zvážila pozastavení prodeje muniční divize Sporting Products americké zbrojovky Vista Outdoor české firmě Czechoslovak Group (CSG). Senátor se odkazuje na možná bezpečnostní rizika, mimo jiné údajné vazby na Rusko. CSG ve vyjádření pro ČTK informace v dopise označila za nepodložené a nepravdivé a provázání s ruskými úřady odmítla.
Od roku 2016 to budou už třetí americké prezidentské volby za sebou, kdy budou mít voliči na výběr ze dvou kandidátů, které nesnášejí. Trump i Biden jsou v průzkumech podpory takzvaně pod vodou, tj. víc lidí jim nedůvěřuje, než důvěřuje. Nicméně už to vypadá tak, že pokud jednaosmdesátiletý Biden nebo sedmasedmdesátiletý Trump neukončí do listopadu svou pozemskou pouť, budou muset Američané volit mezi nimi. Odhaduje se, že 70 až 80 procent Američanů se aktivně vyhýbá politickému zpravodajství a hovorům o politice. Ti zbývající to vynahrazují svou rostoucí náruživostí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentury DPA odmítl slova amerického prezidenta Joea Bidena o možnosti vzniku palestinského státu. Nechce kompromisy, pokud jde o úplnou izraelskou bezpečnostní kontrolu nad celým Západním břehem. Ten Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje.
Americký ministr obrany Lloyd Austin byl dnes propuštěn z nemocnice, kde byl od 1. ledna kvůli komplikacím po prosincové operaci rakoviny prostaty. Na radu lékařů bude nejprve pracovat z domova, než se vrátí k plnému výkonu své funkce, uvedl Pentagon. Část americké veřejnosti pohoršilo, že Austin hospitalizaci několik dní tajil před médii i před prezidentem Joem Bidenem.
Americký ministr obrany Lloyd Austin je od pondělí z blíže neupřesněného důvodu hospitalizován. Pentagon o tom podle agentury Reuters informoval až v pátek pozdě večer, aniž by uvedl, proč to několik dní tajil. Sedmdesátiletý Austin je nejvyšším velitelem americké armády hned po prezidentu Joeu Bidenovi a jeho povinnosti vyžadují, aby byl kdykoli k dispozici a mohl reagovat na jakoukoli krizi v oblasti národní bezpečnosti.
Marketingový tým kolem Joa Bidena zahájil prezidentskou kampaň a zveřejnil reklamní spot, který kritizuje příznivce Donalda Trumpa a vniknutí do Kapitolu z 6. ledna 2021. Televizní reklama obsahuje Bidenovy výroky z minulosti, kde varuje před „křehkostí“ demokratického systému a tvrdí, že se Republikánská strana čím dál více radikalizuje díky sílícímu hnutí MAGA.
Přestože se nikdy nepotvrdily spekulace o rozsáhlých podvodech a výsledky napříč Spojenými státy potvrdili činitelé z obou hlavních politických stran, více než třetina Američanů nepovažuje volební vítězství prezidenta Joea Bidena z roku 2020 za legitimní. Takový je výsledek čerstvého průzkumu vypracovaného pro deník The Washington Post (WP). Z dotázaných voličů Republikánské strany vítězství demokrata Bidena označilo za legitimní jen 31 procent.
Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý na veřejnosti promluvili o některých odlišných pohledech USA a Izraele na současný konflikt v Pásmu Gazy. Netanjahu odmítá, aby se Pásmo Gazy, které od roku 2007 ovládá palestinské radikální hnutí Hamás, vrátilo pod kontrolu Palestinské autonomie, kterou řídí strana Fatah. Americký prezident Biden řekl, že Izrael ztrácí podporu ve světě kvůli vysokým ztrátám mezi civilisty při své vojenské operaci, a vyzval Netanjahua ke změnám ve vládě.
Rodiny rukojmích, které v pátek ze zajetí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, s nadšením přivítaly návrat svých příbuzných. Uvádějí ale, že jejich štěstí nebude kompletní, dokud nebudou osvobozeni všichni zajatci, uvedla dnes agentura Reuters.
Americký prezident Joe Biden podle videa, které se šíří na sociálních sítích, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga po jejich jednání v Kalifornii nejprve vyprovodil k autu, které ho velmi zaujalo, jak je krásné a nahlédl dovnitř. Si mu zdůraznil, že je vyrobené v Číně. Poté se s odměřeným čínským prezidentem až dojemně rozloučil, aby ho následně, jak psalo i Echo24, nazval "diktátorem". Video s rozloučením se stalo populárním zejména na čínské sociální síti Weibo a shlédly ho stovky milionů lidí.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). USA a Filipíny na jeho okraji podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou Reuters označuje za přelomovou. Pobavené komentáře vyvolaly záběry na tvář amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v momentě, kdy prezident Joe Biden označil čínského prezidenta za diktátora
Americký prezident Joe Biden krátce po společném jednání v Kalifornii nazval čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga diktátorem. Informovala o tom dnes agentura Reuters a stanice CNN. Peking to označil za extrémně chybné tvrzení a nezodpovědnou politickou manipulaci. Biden po čtyřhodinovém jednání se Siem nedaleko San Franciska uspořádal samostatnou tiskovou konferenci, v jejímž závěru byl dotázán, zda stále zastává názor, že současný čínský prezident je diktátor.
Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching zahájili svou schůzku v historickém sídle Filoli, asi 40 kilometrů jižně od San Franciska. Kalifornské setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) a rok po jejich posledním jednání v Indonésii. Lídři si před vstupem do honosné vily podali ruce a podle televize CNN bylo přivítání vřelé, ačkoliv setkání přichází v době několika světových krizí.
Americká sněmovna reprezentantů schválila návrh o krátkodobém financování vlády, který by zajistil plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. Kongresmani učinili první krok k odvrácení takzvaného shutdownu, nyní plán projedná Senát, který jej může poslat k podpisu americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. Federálním agenturám dojdou peníze na platy zaměstnanců v noci na sobotu, neschválí-li do té doby Kongres nový rozpočtový návrh.
Americký prezident Joe Biden dnes uvedl, že nemocnice v Pásmu Gazy je potřeba chránit, a vyzval k méně rušivým zásahům izraelské armády. Podle Bidenova poradce Jakea Sullivana Izraelci ujišťují Washington, že umožní evakuaci civilistů z nemocnic. Izrael zároveň pravidelně obviňuje Hamás, že nemocnice a další civilní objekty využívá k válečným účelům. Včera izraelská armáda například uvedla, že ve sklepě palestinské dětské nemocnice nalezla množství zbraní.
Bývalý americký prezident Donald Trump si v sobotu nejméně posedmé za poslední měsíce spletl dva své politické nepřátele, prezidenta Joea Bidena a bývalého prezidenta Baracka Obamu. Jde o poslední ze série přehmatů 77letého exprezidenta, díky nimž se stal terčem narážek, který se obvykle používá proti 80letému prezidentovi. Informoval o tom server Forbes. Trumpovy chyby se ale zatím voličů příliš nedotýkají
Izrael nepřijme výzvu amerického prezidenta Joe Bidena o třídenní pauze v bojích s hnutím Hamás. Izraelští zástupci tvrdí, že dokud nebudou propuštěni rukojmí, k žádnému, ani dočasnému, příměří nedojde. Bidenovu výzvu již v úterý odmítl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Budeme pokračovat až do vítězství a do návratu rukojmích domů," uvedl pak v úterý i izraelský ministr obrany Joav Gallant.
Americký prezident Joe Biden ztrácí v preferencích na svého možného soupeře Donalda Trumpa v pěti ze šesti států, které by mohly rozhodnout volby v roce 2024. Ukazuje to průzkum vypracovaný pro deník The New York Times (NYT), který výsledky publikoval přesně rok před prezidentskou volbou. Čísla svědčí o obrovských pochybnostech voličů ohledně Bidenova stáří a jeho řízení ekonomiky, které Američané vyjadřují v jiných průzkumech.
Když 7. října barbarské hordy Hamásu vpadly do izraelských vesnic a brutálně zavraždily na 1400 lidí, očekávala se rychlá a zničující reakce Jeruzaléma. I když letecké bombardování začalo v podstatě okamžitě, k minulému čtvrtku Izraelci hlásili na 7000 úderů, na pozemní operaci se do jisté míry stále čeká. V pátek Izraelci sice oznámili jejich rozšíření, stále zřejmě nejde o plnohodnotnou invazi. Té se ze dne na den nejspíš ani nedočkáme. Izraelské obranné síly postupně navyšují počet průniků do Gazy a počet vojáků tam operujících. Za pár dnů či týdnů tam již může působit velká část izraelské armády.
Izraelské bezpilotní letouny a vojáci dnes zaútočili na ozbrojence, kteří vypálili rakety a protitankové střely směrem na severoizraelské vesnice poblíž hranice s Libanonem. Podle izraelského ministra obrany Joava Galanta za množícími se útoky na severní izraelské hranici stojí radikální šiítské hnutí Hizballáh, které je mohutně podporované Íránem. Západní státy dění na izraelsko-libanonské hranici sledují s napětím, jelikož se obávají rozšíření probíhající války v Pásmu Gazy do dalších oblastí regionu.
Americký prezident Joe Biden špatně slyšel otázku novinářů týkající se Izraele a rukojmích, které drží radikální palestinské hnutí Hamás, a proto z jeho odpovědi vyznělo, že by byl pro odložení izraelské pozemní operace do Pásma Gazy. S odvoláním na prohlášení Bílého domu o tom dnes informuje agentura Reuters. V pátek Hamás propustil první dvě Američanky - matku s dcerou, dalších asi 200 rukojmích ale palestinští ozbrojenci stále drží. Nedlouho poté ale Bílý dům uvedl, že Biden byl daleko a v hlučném prostředí otázku neslyšel dobře.
Palestinské radikální hnutí Hamás a ruský prezident Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii, tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl americký prezident Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. V pátek se proto šéf Bílého domu chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím.
