Pokud chcete další zdražování služeb a zboží, tak si řekněte o vyšší mzdu. Tak by se dal ve zkratce popsat vzkaz ekonomů, kteří varují před dalším navyšování mezd a platů kvůli vysoké inflaci. Stále větší počet zaměstnanců si totiž chodí říkat o přidání kvůli tomu, že se nyní vše zdražuje a obecně rostou nejrůznější náklady. Vyšší mzdy a platy ale přispívají k dalším cenovým nárůstům, které tak nemusí zdaleka skončit.
Koronavirová krize a s tím spojené nucené karantény mají stále dopad na pracovní život. Lidé, kteří byli zvyklí pracovat v kancelářích a na pracovištích, se totiž stále ve větší míře přesouvají do pohodlí domova za své počítače. Fenomén home officů se stává pro řadu lidí vítaným standardem, který si nárokují i po covidu. Na jedné straně argumentují, že při práci z domova jsou výkonnější, na straně druhé stojí zaměstnavatelé, kteří je potřebují ve svých kancelářích. Mnozí z nich tak připravují i programy, jak nalákat své zaměstnance zpět do práce.
Plošné rozdání tisícových příspěvků důchodcům, zvýšení rodičovského příspěvku nebo zastropovat maximální ceny u základních potravin. Těmito a dalšími kroky chce expremiér a poslanec Andrej Babiš zatočit s vysokými cenami. Vysoká inflace je přitom z části způsobená i masivním naléváním peněz jeho bývalé vlády za dob koronavirové krize. Podle poradce premiéra a hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka by to znamenalo, že by se schodek rozpočtu dostal rázem k 500 miliardám korun.
Rusko se při své invazi, při níž přicházejí o život i ukrajinští civilisté, podílí také na tvrdém ničení ukrajinské ekonomiky. Stát kromě lidských ztrát finančně krvácí. Rusové totiž za měsíc a půl dlouhý vojenský konflikt zničili tak velké množství infrastruktury, že by to pokrylo celý roční hrubý domácí produkt České republiky. Celkově se zatím odhady ruského útoku vyčíslují na 9,6 bilionu korun. Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko proto uvedl, že sestavuje mezinárodní tým právníků, který má vymáhat dlužnou částku po Rusku.
Rostoucí ceny takřka veškerého zboží a služeb mají a budou mít za následek propad životní úrovně většiny Čechů. Po zdražování, které přinesla pandemie koronaviru, se totiž přidává i růst spotřebních cen kvůli ruské invazi na Ukrajině. Válečný konflikt se nově promítl do čísel březnové inflace. Mezi únorem a březnem znatelně poskočila inflace v dopravě a bydlení s energiemi. Tedy v oblastech, které jsou pro běžné občany podstatné.
Snaha někdejšího ministra financí a premiéra Andreje Babiše (ANO) kontrolovat obchodníkům tržby se chýlí ke konci. Návrh na zrušení elektronické evidence tržeb totiž podala vládní koalice a díky své většina ve sněmovně může návrh bez problémů schválit. EET se tak stane mrtvým projektem. Původní myšlenkou, k níž se nechal Babiš inspirovat v Chorvatsku, mělo být narovnání podnikatelského prostředí. Místo toho však zůstala pachuť po složité byrokracii.
Ruský rubl od počátku invaze na Ukrajinu výrazně zpevnil a poslední čísla ukazují na jeho nejsilnější úroveň od začátku února. I když se může zdát, že se ruská měna zotavuje a sankce uvalené západními státy nefungují, opak je pravdou. Rubl je ve své podstatě citelně oslaben a současné zpevnění je jen tvrdými zásahy státu, který tak udržuje pocit, že se nic nestalo. Kurz je nyní čistě fiktivní a nedá se hovořit o tom, že by se cena rublu vrátila na předválečnou úroveň.
Zamýšlené zastropování marží benzinových pump by bylo obrovským zásahem do trhu, který by slušel spíše socialistické zemi. Tak hodnotí ekonomové oslovení redakcí Echo24 návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který zvažuje zastropování cen na marže benzinových pump. Právě ceny čepracích stanic jsou v posledních týdnech hlavním tématem vládních i opozičních politiků. Důvodem je znatelný nárůst cen pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Od nástupu nové vlády Petra Fialy (ODS) ukazují velcí zemědělci nespokojenost, zatímco malí farmáři si na změnu nemohou stěžovat. Nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž nepokračuje ve stopách svého předchůdce Miroslava Tomana (ČSSD) a zásadně tak změnil rozdělení dotací. Velcí zemědělci proto kritizují vládu za nové změny pravidel a varují před tím, že hrozí pokles produkce potravin. Navrhované rozvržení je však podle malých agrárníků více spravedlivé a napomáhá se vypořádat s násilnou kolektivizací z 50. let 20.století
Přicházející ukrajinské děti penzijní systém nezachrání, místo toho je na řadě skutečná důchodová reforma. Myslí si to analytici, kteří reagují na výrok ministra školství Petra Gazdíka (STAN), podle kterého když příchozí ukrajinské děti v České republice zůstanou, tak má generace Husákových dětí vyřešen důchodový příjem. Ekonomové však upozorňují, že takto jednoduché to rozhodně nebude a stále je velký počet proměnných, které jsou značně nejasné.
Ruská invaze na Ukrajinu má tvrdé dopady na život běžných lidí v Evropě. Rusko totiž drží státy v kleštích kvůli své ropě a plynu. Jako důsledek se zdražují běžné materiály ve stavebnictví, ale i v textilním či chemickém průmyslu. Rusko však díky svému levnému plynu křiví hospodářskou soutěž. Hovoří se dokonce o katastrofální situaci, kdy evropským firmám rostou náklady na výrobu hnojiv, močoviny i methanolu.
Dopravní zácpy, kolony a složité objízdné trasy. Na to se budou muset připravit řidiči, kteří budou v květnu cestovat do Prahy či jen projíždět ulicemi hlavního města. Chystá se totiž rekonstrukce Barrandovského mostu, která strašila už řadu let vládnoucí politiky v pražské metropoli. Je to totiž jedna z nejsložitějších dopravních operací, která bude provedena poprvé v historii. Nikdy dříve se totiž tak velká rekonstrukce na tomto mostu neprovedla.
Ruská agrese na Ukrajině znovu zavířila s otázkou, jak se odstřihnout od závislosti na ruském plynu. I přes zavedené tvrdé sankce totiž stále dochází k odebírání ruského plynu, za který evropské státy platí a financují tím válku. Možnou alternativou by mohla být těžba břidlicového plynu na evropských nalezištích. Proti se však rovnou staví hned řada států v čele s Velkou Británií a Francií kvůli neekologické těžbě. K té však běžně dochází ve Spojených státech, které zkapalněný plyn paradoxně vyváží do evropských států.
Češi se budou muset připravovat na to, že se jim zhorší životní úroveň. A to velmi značně, pokud Česká republika zamíří do stagflace. Je totiž doprovázená vysokou inflací a také nízkým či žádným ekonomickým růstem. Právě na poškozování ekonomického růstu poukazují ekonomové, kteří kritizují poslední kroky České národní banky. Ta totiž znovu navýšila základní úrokové sazby na 5 procent.
Ceny veškerých potravin v letošním roce porostou. Situaci zhrošuje válka na Ukrajině, která řadu dalších potravin ještě více prodražuje. Důvody jsou zejména vysoké ceny energií, pohonných hmot a také vysoké ceny na zemědělských burzách. Ty totiž určují, za jaké ceny se nakonec budou potraviny prodávat. Nic na tom nemění ani fakt, že se budou zdražovat i potraviny, ve kterých je Česká republika soběstačná.
Ruská agrese na Ukrajině má negativní důsledky i pro firmy podnikající na ruském území. Některé firmy se tak stahují z východního trhu a jiné omezují svou výrobu. Další pak s napětím očekávají, jestli například vůbec dostanou suroviny ke zpracování. Ruská invaze tak ohrožuje i společnosti působící v České republice. Dokládá to analýza Hospodářské komory, kterou poskytla deníku Echo24. Z ní také vyplývá, že ohrožené jsou zejména ocelárny, chemický průmysl, ale také i textilní průmysl. Vážné následky má i pro český letecký průmysl.
Vysoká inflace po koronaviru a dopady ruské invaze na Ukrajinu jsou důvody, kvůli kterým Česká národní banka znovu razantně zvedne základní úrokovou sazbu. Pro běžné lidi to znamená, že se jim ztíží přístup k hypotékám a k úvěrům. Pro ty, kteří si již na bydlení půjčili, to může znamenat další navýšení úroků na splácení svého bytu či domu. K dalšímu navyšování se přitom centrální bankéři stavěli na začátku roku odmítavě.
Řidiči si zlevňující paliva mohli vychutnat jen krátce. V minulém týdnu totiž došlo k dalšímu navyšování, i když ne tak razantnímu, jako tomu bylo na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena ropy v letošním týdnu začala poklesem a dá se tak očekávat, že v následující době zase zlevní. Cena je tak stále jako na houpačce a bude trvat delší čas, než se znovu ustálí. Na cenu má totiž kromě války také vliv i jednání OPEC, dohoda s Íránem, či oslabená česká koruna.
Vláda Petra Fialy plánuje už delší dobu změnu, která umožní vést vedení účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Novinka je naplánovaná na leden roku 2024 a pomohla by zejména firmám, které se pohybují v zahraničním obchodě. Zastánci přijetí eura ale podle ekonomů oslovených redakcí Echo24 mohou smutnit, protože jim odpadává jejich silný argument, že jsou firmy obchodující se zahraničními společnostmi v nevýhodě kvůli kurzovému riziku. Pokud se podaří vládní koalici změnu uskutečnit, tak se o smrti české koruny nedá hovořit.
Vláda Petra Fialy zatím proti vysokým cenám energií ve větší míře nezasahuje. Oproti tomu se chystá mimořádná valorizce důchodů a v rámci návrhu je také valorizace některých sociálních dávek. Zvyšování sociální dávek ale bude znamenat proinflační zásah, který přispěje ještě k dalšímu růstu cen. Vzhledem k vysoké inflaci také není vyloučeno, že by k další mimořádné valorizaci důchodů mohlo dojít ke konci letoška.
Platba pouze v rublech za ruský plyn či ropu může prodražit Čechům život. Zároveň to však ukazuje, že západní sankce skutečně fungují. Ruská centrální banka má totiž zmrazené devizové rezervy a od začátku invaze na Ukrajinu silně oslabil rubl. Ruskou měnu se nyní snaží prezident Ruska Vladimir Putin posílit tím, že požaduje platby po Evropě za plyn a ropu právě v rublech. Platí to pro ty státy, které jsou brány z ruské strany jako nepřátelské.
Rusové se na okupovaných územích Ukrajiny neštítí ničeho. Kradou mobily, peníze, ale také i teplé oblečení. Takové zážitky popisuje studentka Jaroslava, které se s částí rodiny podařilo odjet z válečné Ukrajiny. Ta v České republice studuje několik let a má zde svou práci. Na Ukrajinu odjela před ruskou invazí po zkouškách ve škole. V rozhovoru pro Echo24 říká, že cesta byla naplánovaná až v posledních dnech kvůli informacím o sílící armádě na hranicích s Běloruskem.
Velkou bouří nevole může vyvolat obnovené jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tato dohoda o volném obchodu byla předmětem masových demonstrací, které probíhaly zejména v Německu. Právě Německo chce o partnerství jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu, kam dorazí prezident Spojených států Joe Biden.
Argument, že je potřeba přijmout kritizovaný pandemický zákon kvůli možnosti cestovat, nyní padá. Postarala se o to Evropská komise. Připravila nařízení o prodloužení covid pasů, které bez ohledu na český pandemický zákon umožní cestování mezi členskými státy EU. Covid pasy dosud měly platit k poslednímu dni v červnu. Chystá se však další prodloužení o rok, přičemž občané se k návrhu mohou vyjadřovat do 8. dubna.
Sankce uvalené na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu mohou mít tvrdý dopad na jadernou elektrárnu v Dukovanech. Ta totiž odebírá palivo od ruské společnosti TVEL, která spadá pod státní podnik Rosatom. Právě Rosatom je nyní probírán s možnými sankcemi, které uvalují západní státy vůči Rusku. Jaderná elektrárna Dukovany má zatím palivo na tři roky. Jedná se o palivové soubory, které jsou velmi specifické. ČEZ proto nyní vyhodnocuje, zda a kdo by mohl případně palivo dodat.
Sázka na konzervativní spoření v podobě protiinflačních Dluhopisů republiky se řadě lidí vyplatí. Kvůli vysoké inflaci totiž mají peníze pojištěné proti rostoucím cenám, které by je jinak znehodnocovaly na spořících účtech. Meziroční inflace vzrostla minulý měsíc na 11,1 procenta a další růst přijde kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Investoři do dluhopisů si tak mohou mnout ruce, protože jejich peníze budou před těmito negativními vlivy ušetřeny
Přehřátému tuzemskému trhu práce by mohla současná situace s příchozími uprchlíky jen prospět. Tvrdí to analytici, podle kterých může být současný příchod uprchlíků z Ukrajiny vzpruhou pro celou českou ekonomiku. Již několik let totiž dochází k tomu, že úřady práce nabízejí více míst než je zaevidovaných uchazečů.
Ceny pohonných hmot po prudkém zdražování začínají mířit dolů. Benzin i nafta přitom zlevňují rekordně, i když se zatím stále drží dost přes hranici 40 korun za litr. Pozvolné zdražování přicházelo již během března a akcelerovalo při ruské invazi na ukrajinské území. Od minulého úterý se ale cena ropy prodává na rotterdamské burze stále levněji a čerpací stanice klesající cenu začínají zohledňovat.
Čerpací stanice od úterka musí státu denně hlásit, jaké měly průměrné prodejní ceny benzinu a nafty. Jedná se o jedno z opatření, které vydala vláda Petra Fialy kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Ty se navyšovaly od začátku letošního roku a akcelerovaly zejména poté, co ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Ceny v České republice, ale také i v Německu, se vymykají ostatním evropským státům. Podle analytiků a některých politiků je to tím, že benzinky jdou s cenami uměle výše než by tomu bylo v jiných případech.
Nejistá situace na Ukrajině, inflace a také panika na burzách. To jsou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy příčiny, proč raketově roste cena pohonných hmot. Na burzách však v posledních dnech došlo k pádu cen ropy, přesto se zatím řidiči setkávají s vysokými cenami. V rozhovoru pro Echo24 Kovanda říká, že v současné době není důvod držet ceny nafty a benzinu tak vysoko.
