Stovky policistů dnes ráno po celém Německu zasahovaly proti salafistům. V deseti spolkových zemích prohledaly kolem 190 mešit, bytů, kanceláří a skladů. Zásah souvisel s islámským spolkem Pravé náboženství, který podle úřadů podporoval ozbrojený džihád a rekrutoval bojovníky. Ministerstvo vnitra zároveň jeho další činnost zakázalo a spolek rozpustilo.
V České republice působí nejméně 42 politických stran, hnutí, spolků a iniciativ, které se profilují jako vlastenecké nebo se nějakým způsobem vymezují vůči imigraci. Vlasteneckých uskupení je téměř tolik, kolik je migrantů v českých detenčních zařízeních – začátkem listopadu jich tam bylo 62.
Když jsem si nedávno v pořadu Českého rozhlasu „Jak to vidí“ postěžoval, že abrahámovská náboženství se na rozdíl třeba od buddhismu málo věnují environmentálním problémům, vysloužil jsem si celou řadu rozhořčených reakcí. Z toho ani jedna nebyla od židů a křesťanů.
Policie odložila případ advokátky Kláry Samkové, která v květnu na semináři v Poslanecké sněmovně přirovnala islám k nacismu, fašismu a komunismu. Její výroky byly podle zdůvodnění v mezích svobody projevu. Informoval o tom zpravodajský web Českého rozhlasu. Turecký velvyslanec v Praze Ahmet Bigali tehdy označil vystoupení právničky za urážku islámu a společně s dalšími diplomaty opustil na protest seminář. Výroky se zabývali žalobci, kteří případ postoupili policii, i Česká advokátní kancelář.
Krajní pravice a nejrůznější protiislámská uskupení ztrácejí v České republice podporu. Ve své nové situační zprávě o extremismu to uvádí ministerstvo vnitra. Podle ministerstva za to může mimo jiné rozhádanost mezi jednotlivými subjekty. Ve zprávě se také píše, že snaha Martina Konvičky upozornit na sebe různými „spektakulárními akcemi“ má spíše negativní dopad.
Jordánskem otřásla vražda Nahída Hattara a světovými médii zavanul další mrazivý průvan strachu. Jordánsko – země, na niž bylo dosud z hlediska Evropy spolehnutí, zadržující k evropské radosti více než milion a půl syrských uprchlíků – se „vybarvila“.
Mezinárodní trestní soud poslal v úterý poslal malijského radikála Ahmada Mahdího Fakiho na devět let do vězení za zničení kulturních památek v Timbuktu. Faki se v procesu k činu přiznal a projevil lítost. Prokuratura pro něj původně žádala až 30letý trest. Faki je první člen radikální islámské skupiny, který stanul před ICC, a proces je také první, v němž byla osoba souzena za ničení kulturního dědictví.
.námý jordánský spisovatel Nahid Hattar, který stanul před soudem kvůli karikatuře islamistů, byl hned poté na ulici zastřelen náboženským fanatikem. Policie útočníka již zadržela a shoduje se, že motivem vraždy byla právě karikatura.
Minulý týden přinesl i deník ECHO24.cz zprávu, že kdesi ve Štýrsku „Turek rituálně podřezal osmdesát ovcí“, čímž vyvolal „kulturní šok“. Zpráva zase vyvolala na sociálních sítích (tedy na Facebooku) ostrou kritiku.
Soud ve středu zprostil obžaloby bývalého předsedu pražské muslimské obce Vladimíra Sáňku v případu šíření radikální islámské knihy. Kauza vypukla po předloňském zásahu v pražských muslimských centrech. Sáňkovi hrozilo až deset let vězení, státní zástupkyně pro něj požadovala tříletou podmínku. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.
Londýnská policie je příliš zasažena politickou korektností, než aby dokázala řešit narůstající extremistické názory některých svých muslimských příslušníků, myslí si Javaria Saeedová, která se kvůli tomuto problému rozhodla po deseti letech opustit své místo ve sboru. Její tehdejší kolegové jsou prý často rasisté s velmi vyostřenými názory, svěřila se v rozhovoru pro Sunday Times.
Třináctého července, den před masakrem v Nice, vystoupil před poslanci francouzského parlamentu šéf civilní rozvědky Patrick Calver. Pro zastánce politické korektnosti musela být jeho řeč lehce šokující.
Termínem „válka v srdci islámu“, který jsem zmínil v minulém článku (Islámským státem to nezačalo ani neskončí), nazval svou knihu z roku 2004 významný francouzský arabista Gilles Kepel.
Více než polovina Britů by podpořila zákaz islámských oděvů, které zcela zakrývají tvář žen. Vyplývá to z průzkumu společnosti YouGov, jehož výsledky představil deník The Independent. Průzkum také ukázal, že v Británii převažují odpůrci celotělových plavek známých jako burkiny, jejichž nošení se v srpnu pokoušelo zakázat několik francouzských měst.
Další skandál kvůli islámu má za sebou Francie. Dvě muslimky se zahalenými vlasy se vydaly na večeři do restaurace na pařížském předměstí. Jejich přítomnost se však nelíbila majiteli podniku, který je rázně vyzval k odchodu. Všichni muslimové jsou podle něj totiž teroristi a jako takoví nemají prý v jeho restauraci co dělat.
Příští rok na jaře čekají Nizozemí parlamentní volby. Geert Wilders, šéf Strany pro svobodu (PVV, Partij van de Vrijheid), je doma už déle nejpopulárnějším politikem. Jako první z hlavních partají nyní představil svůj volební program. Wilders slibuje, že když o tom PVV získá možnost rozhodovat, deislamizuje Nizozemí. Zakáže korán, zavře všechny mešity, všechny islámské školy a všechna azylová centra, píše list De Volkskrant.
V Turecku poprvé povolili policistkám, že mohou jako součást uniformy nosit na hlavě muslimský šátek. V oficiálním věstníku se mimo jiné uvádí, že policistky nově budou moci mít pod baretem nebo čepicí šátek v případě, že „bude stejné barvy jako uniforma a bez vzoru,“ uvedla agentura AFP.
Francouzská města odmítají respektovat soud. Nejvyšší správní soud ve Francii totiž dnes pozastavil zákaz burkin na francouzských plážích. Rozhodnutí starostů některých jihofrancouzských měst zakázat celotělové muslimské plavky nepovažuje soud za oprávněné. Francouzi kvůli zákazu sklízeli kritiku nejen ze strany muslimské obce, ale i ze zahraničí od lidskoprávních aktivistů. Problém ale hýbe celou Francií a už první města se bouří a oznámila, že se soudem nehodlají řídit a zákaz ponechají v platnosti.
Většina Němců by podpořila přinejmenším částečný zákaz nošení islámských oděvů, které zakrývají ženám obličej. Takové jsou výsledky průzkumu společnosti Infratest dimap, které v pátek představila německá veřejnoprávní televize ARD. Ministr vnitra Thomas de Maiziére už dříve uvedl, že chce burky a nikáby v některých oblastech společenského života zakázat.
Turecko podle německé vlády léta vědomě spolupracuje s islamistickými a teroristickými organizacemi na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tuto činnost prý aktivně podporuje. Vyjádření německého ministerstva vnitra v reakci na dotaz parlamentní frakce Levice je první svého druhu a podle pozorovatelů může dále zhoršit již tak napjaté vztahy Berlína s Ankarou.
Napětí mezi muslimskými a ostatními obyvateli Korsiky vyvolala rvačka v sobotu večer v letovisku Sisco u Bastie, při které byli podle úřadů zraněni čtyři lidé, včetně těhotné ženy, a zapálena tři auta. Mezi zraněnými byl podle webu deníku Le Monde jeden muž českého původu a jeho syn. V Bastii dnes demonstrovalo na 500 lidí, kteří hrozili muslimům a požadovali od úřadů potrestání původců střetu.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere (CDU) volá po přísnějších protiteroristických opatřeních. Chtěl by zavést nemalé změny – součástí jeho programu jsou lépe ozbrojení policisté, rychlejší deportace odmítnutých žadatelů o azyl, celoplošný zákaz burek i konec dvojího občanství, píše Deutsche Welle.
Katolický týdeník podle kardinála a arcibiskupa pražského Dominika Duky nenašel v žádném z budoucích čísel prostor pro jeho text o islámu a situaci v Evropě po vraždě francouzského kněze. Proto ho uveřejnil na serveru Parlamentní listy a posléze na svém blogu
Čeští muslimové se chtěli zúčastnit bohoslužby v kostele sv. Ludmily na Náměstí míru, farnost s tím však nesouhlasila. Muslimům naopak vyšla vstříc farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. „Poprosili nás o to a my v přístupu do kostela nikomu nebráníme,“ řekl farář Jan Houkal. Muslimové zároveň také uspořádají shromáždění na odsouzení násilí páchaného islámským státem.
„Mlčet či lhát si o skutečných příčinách tohoto stavu, rovnalo by se už podílení se na sebevraždě této civilizace,“ komentoval napjatou atmosféru v Evropě po teroristických útocích kardinál Dominik Duka. Ve svém textu pro Parlamentní Listy píše, že vražda francouzského kněze byla mementem všem, kdo se snažili předchozí dění bagatelizovat.
Švédská evangelická církev chce biblemi za pomoci dronů bombardovat oblasti v Iráku, které jsou pod kontrolou Islámského státu. Informoval o tom server The Local.
První egyptský lékař odsouzený za provedení ženské obřízky, při němž dívka zemřela, strávil ve vězení místo plánovaných dvou let pouhé tři měsíce. Jeho kauza přitom měla být vzorem pro další podobné případy. Ženskou obřízku, kterou egyptská vláda zakázala v roce 2008, stále podstupuje více jak polovina dívek mezi 15 a 17 lety, informuje list The Guardian.
Kvůli obavám z atentátu ve Francii zrušily úřady tradiční obří bleší trh v Lille, který je asi největším v Evropě a měl se konat první zářijový víkend. Oznámila to starostka tohoto severofrancouzského města Martine Aubryová.
Pohoršení představitelů města Marseille vyvolalo rozhodnutí místního sdružení muslimek uspořádat v jednom soukromém akvaparku den v islámských jednodílných plavkách, které zahalí tělo nejméně od krku po kolena. Akci nazvanou Burkini je podle politiků třeba zakázat, protože může působit na místní obyvatele jako provokace a může narušit veřejný pořádek.
Řecký parlament ve čtvrtek schválil výstavbu mešity ze státních peněz nedaleko centra Atén. Návrh, který vyvolal odpor řeckých nacionalistů a vyvolal mezi poslanci spory o dopadech migrační krize, nakonec podpořily dvě třetiny parlamentu, informovala řecká média. Proti návrhu byli pouze Nezávislí Řekové, koaliční partneři vládní levicové formace SYRIZA, a neonacisté ze Zlatého úsvitu. Záměr odsuzuje také řecká pravoslavná církev.
