V Hamburku se v neděli koná historické referendum, v němž mohou obyvatelé tohoto německého města vůbec poprvé na celostátní úrovni rozhodnout, zda chtějí vyzkoušet zavedení tzv. základního nepodmíněného příjmu. Ten představuje pravidelnou měsíční platbu poskytovanou všem občanům bez ohledu na zaměstnání či majetkové poměry. O referendu informují německá média včetně deníku Bild.
Úřady práce už v prvních dnech po spuštění superdávky začaly dostávat desítky tisíc žádostí, do konce roku jich pak podle ministerstva práce může dorazit až 600 tisíc. S nimi se váže mimo jiné řada novinek, díky kterým mohou úřady napřímo získávat či ověřovat informace o žadatelích. Oslovovat tak budou mimo jiné banky kvůli datům o jejich klientech, případně i dodavatele energií či zaměstnavatele. Zejména přímá komunikace s bankami vzbudila v minulosti značnou kontroverzi.
Po dlouhém jednání se německý kancléř Friedrich Merz (CDU) a jeho vláda dohodli na změnách v oblasti sociální politiky a důchodového systému. Klíčovým bodem je reforma dosavadního systému občanského příspěvku (Bürgergeld), který má být od příštího roku nahrazen novou formou "základního zabezpečení" pro uchazeče o zaměstnání. Změny mají výrazně zpřísnit podmínky pro pobírání sociálních dávek a slibují miliardové úspory. Informují o tom německá média
Na některé uživatele sociálních dávek čeká s reformou řada překvapení. Jejím motivem má být to, že kdo se snaží, dostane více, kdo se nesnaží, naopak zapláče. K získání všech složek tzv. superdávky se však musí zapojit úplně všichni. Složitý systém nynějšího výpočtu totiž zavádí nová pravidla, která se týkají členů domácnosti napříč generacemi a mohou vést k výraznému snížení dávek i v případě, že je neplní například jen jeden z příbuzných žijící na stejné adrese.
Řecko přitvrzuje v rámci své migrační politiky, současná vláda chce do budoucna snížit celkové prostředky na azylové dávky téměř o 30 procent. Uprchlíci tak již např. nebudou dostávat příspěvky na nájemné. Uvolněné peníze pak budou použity na programy integrace do pracovního procesu nebo na výuku řeckého jazyka, píše německý list Die Welt. Řecká vláda chce výrazně snížit sociální dávky pro uznané uprchlíky.
Úřady začnou od dnešního dne přijímat žádosti o novou dávku státní sociální pomoci, přezdívanou superdávka. Pro žadatele to v následujících měsících bude znamenat povinnost splnit nové přísnější podmínky i doložit některé dosud nevyžadované dokumenty týkající se například i dalších členů rodiny. Pomoct jim k tomu má internetové rozhraní ministerstva práce i prodloužená otevírací doba na úřadech práce.
Zásadní reforma systému sociálních dávek už ve středu vstoupí v platnost a postupně se dotkne vyšších statisíců lidí. Ministerstvo práce očekává až 600 tisíc žádostí, ty se však v řadě případů týkají celých domácností a tedy i daleko většího počtu lidí. Právě i členů domácnosti se pak dotknou dosud nevídané majetkové sondy, přitvrdit se mají podmínky pro podporu bydlení, kterou nyní pobírá přes 300 tisíc domácností. Ale například i pro část samoživitelek či lidí s nízkými příjmy.
Start dávkové reformy s sebou přináší přechodné období, v němž stát bude vyplácet miliardy korun měsíčně naslepo. Může za to především populární příspěvek na bydlení, který vláda nedokázala zkrotit ani v letošním roce a letos tak zřejmě opět výrazně překoná zcela rekordní nárůst výdajů posledních let. Jen na tuto dávku na bydlení tak půjde kolem dvou miliard měsíčně, aniž by stát věděl, zda na ni žadatelé stále mají nárok.
Skandinávské země, dlouho považované za symbol štědrého sociálního státu, obracejí kormidlo. Vlády ve Stockholmu, Helsinkách i Kodani v poslední době představily nebo prosadily opatření, která omezují sociální dávky a zpřísňují pravidla pro migranty. Průkopníkem v tvrdé restriktivní politice ve Skandinávii je Dánsko.
Policie na Vysočině vyšetřuje 13 Ukrajinců, kteří se přiznali k zneužití humanitárních dávek pro ukrajinské občany s dočasnou ochranou v České republice. Do Česka se nepřestěhovali, přijížděli sem jen pro peníze. Policii řekli, že je to u jejich spoluobčanů běžná praxe. Neoprávněně získali více než 2,5 milionu korun, necelou desetinu peněz policie zajistila, uvedla ve čtvrtek policejní mluvčí Dana Čírtková.
Švédská vláda chystá největší úpravu sociálního systému za poslední roky. Ministryně sociálních věcí Anna Tenje představila plán, který má snížit vysokou nezaměstnanost a zároveň omezit výdaje státu. Základní myšlenka je jednoduchá: méně podpory pro nezaměstnané, nižší daně pro pracující a více pobídek k přechodu z dávek do zaměstnání. „Tento rozpočet bude pro lidi, kteří pracují,“ uvedla Tenje. Informuje například Die Welt či Bloomberg.
V platnost vstoupí už za několik dní reforma sociálních dávek, která si klade za cíl přitvrdit a více zacílit státní sociální podporu. Přiškrtit tak má například i značně populární příspěvek na bydlení a sjednotit žádost o čtyři dávky do jedné. Lepší zacílení dávek znamená také tvrdší podmínky, s novou „superdávkou“ vstoupí v platnost kontrola majetku žadatelů, banky budou také přímo úřadům sdělovat údaje o účtech žadatelů či jejich blízkých osob.
Populární dávka na bydlení vyšla v prvních měsících už na více než 13 miliard korun a do konce roku zjevně výrazně překoná hranici 20 miliard. Podle nejnovějších čísel ministerstva práce dávku pobíralo v červenci 299 tisíc domácností, počet příjemců se tak drží vysoko i nad rekordními čísly z minulého roku. Do druhé poloviny roku zasáhne přechod na nový systém dávek, tzv. superdávku, která spolkne i příspěvek na bydlení.
Mezi příjemci německého sociálního příspěvku tzv. Bürgergeld jsou muži, kteří nosí jméno Mohammed. Vyplývá to z vládních údajů, které na základě parlamentní interpelace zveřejnil deník Bild. Původně vláda uváděla, že nejčastěji se příjemci dávek jmenují Michael, následovaní Andreasem, Thomasem a Danielem. Ve statistice ale byly jednotlivé varianty jmen vedeny odděleně – například Thomas a Tomas nebo Mohammed a Mohamed. To zkreslilo výsledky, upozornil Bild.
Podle nejnovějších dat České národní banky jsou nemovitosti aktuálně nejdražší v historii – a to jak se započtením inflace, tak i vzhledem k příjmům českých domácností. Tempo výstavby nových bytů zdaleka nestačí uspokojit obrovskou poptávku, a kupující proto přistupují i na rekordně vysoké ceny. Jak z toho začarovaného kruhu ven? O tom debatují publicistky Julie Hrstková a Táňa Zabloudilová, developer Tomáš Vavřík, ekonom Jaromír Šindel a Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
Spor o budoucí podobu chřadnoucí německé daňové a sociální politiky dostává nový rozměr. Berlínská vláda hledá a navrhuje nové možnosti, kde ušetřit. Mezi položkami k osekání výdajů se objevují mimo jiné i dotace pro tepelná čerpadla, příspěvky migrantům, nebo sociální dávky. Kancléř Friedrich Merz (CDU) tlačí na razantní škrty v sociálních výdajích, jeho straničtí kolegové neváhali přijít s receptem, který jako kdyby vypadl z programu levice: prosazují zvýšení daní pro bohaté.
Stvořit pámbu Adama jako hlemýždě, ubyla by nám fůra starostí. Zmizel by problém s genderem – hermafodit má v rukávu či kde to i to. Neřešili bychom, kam až lze zajít a neztratit páteř. Ale hlavně by nebylo bytové krize. S bejvákem na zádech by lidstvu odpadlo protivné placení hypotéky nebo nájmu, anebo nutnost případně sehnat někoho, kdo to zaplatí za mě. V tom posledním se ovšem stále víc šikovných exemplářů člověka sapiens dokáže šnekovi zahradnímu vyrovnat i bez ulity. Slizká cestička ovšem zůstává.
Start nové „superdávky“ se blíží a s ní i přechodné období, v němž mají postupně uživatelé dnešních dávek přecházet do nového systému. To se týká i značně populárního příspěvku na bydlení, který letos zřejmě míří opět k dvacetimiliardovým výdajům. Počínaje srpnem tak začínají platit speciální podmínky, které se týkají jak současných uživatelů, tak i těch, kteří se teprve rozhodli žádat. Stát jim v podstatě garantuje, že bude štědré dávky na bydlení vyplácet i v příštích měsících.
Populární příspěvek na bydlení by mohl letos výrazně překonat dvacetimiliardovou hranici výdajů z minulého roku. Ačkoliv od října začíná platit nová „superdávka“, která pod sebe sdruží i příspěvek na bydlení, jeho uživatelé mají příspěvek automaticky pobírat do konce roku v současné výši. O poslední přepočet si mohli požádat do čtvrtka. Za první pololetí přitom na dávku na bydlení zamířilo už přes 11 miliard korun. V minulém roce to bylo „pouze“ 9,8 miliardy.
Populární příspěvek na bydlení si připsal během krátké doby nový rekord, když ho v červnu pobíralo přes 311 tisíc domácností. Za první pololetí tak poprvé vyšla dávka státní rozpočet na více než 11 miliard korun, meziročně o 1,4 miliardy více. Jen za červen zamířilo k uživatelům dávky přes 2 miliardy korun. Příspěvek na bydlení se od října stane součástí nové „superdávky“, uživatelé si ho však mohou v přechodném období nechat ve stávající výši vyplácet i v dalších měsících.
Za dávku na bydlení vyplatí stát poprvé za první pololetí přes deset miliard korun. Příspěvek, který vláda značně zpopularizovala za energetické krize, užívá také rekordní počet domácností a díky štědrým parametrům dochází i k jeho zneužívání. Tomu má učinit přítrž nová superdávka, která vstupuje v platnost v říjnu. Jenže ne tak docela. Úřady informovaly o tom, že pro uživatele dávek nastává poměrně štědré přechodné období.
I v květnu pokračoval meziroční nárůst domácností, které pobírají populární příspěvek na bydlení. Meziročně dávku pobíralo o zhruba 26 tisíc domácností víc. Celkově tak šlo o necelých 260 tisíc domácností. Za prvních pět měsíců vyplatil stát na příspěvku meziročně o více než miliardu navíc, celkem 9,2 miliardy korun. To tak prakticky jistě znamená, že za pololetí výdaje překročí hranici deseti miliard. Výdaje přitom zřejmě v podobném tempu poběží až do konce roku.
S novým měsícem přicházejí do Česka várka novinek a změn pravidel. Od července bude možné si vyzvednout řidičský průkaz ve výdejním boxu, policie už nebude muset vyjíždět ke každé nehodě a celní správa se výrazně zeštíhlí. Proměny čekají i daňový systém, zejména v oblasti stavebnictví a nemovitostí. Už žádné nervy a čekání na úřadě. Od 1. července bude možné vyzvednout řidičský průkaz nejen na úřadě, ale i ve více než 10 tisíc výdejních boxech a výdejních místech po celé republice.
Radikální německý islamistický influencer vystupující na sociálních sítích pod jménem Abdelhamid se před soudem v Düsseldorfu přiznal k podvodům s finančními dary, které místo k humanitární pomoci používal pro sebe. Dnes o tom informovala agentura DPA. Ta poznamenala, že Abdelhamid, považovaný za jednoho z nejvlivnějších internetových kazatelů v Německu, se do problémů nedostal kvůli radikalismu, i když na něj upozorňovala místní kontrarozvědka v Severním Porýní-Vestfálsku, ale kvůli zneužívání darů a sociálních dávek.
V Německu se rozpoutala další ostrá debata o štědrosti německého sociálního systému, píše deník Bild. Může za to situace, kdy nezaměstnaní v Dortmundu mohou od místního úřadu práce získat až 5000 eur na nákup auta a dalších 3000 eur na řidičský průkaz – pokud přijmou zaměstnání jako rozvozci pizzy, kurýři nebo pracovníci v domácí péči. Mezi veřejností i politiky však toto opatření vyvolalo silnou vlnu nevole.
Meziroční nárůst lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení, přetrvával i v dubnu. Dávka zamířila celkem do 296 tisíc domácností. Meziročně tak došlo v tomto měsíci k nárůstu o 17 tisíc uživatelů a za první čtyři měsíce k nim zamířilo přes 7 miliard korun. Dosavadní historický rekord si pak příspěvek připsal v březnu, kdy příspěvek pobíralo 303 tisíc domácností. Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobíralo v dubnu příspěvek na bydlení 296 tisíc domácností.
Od října se významně změní systém vyplácení sociálních dávek a podpor. Reforma, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel, totiž přináší takzvanou superdávku, díky které bude možné o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky zažádat v rámci jedné dávky. Vláda si od nového systému slibuje jednodušší, efektivnější a adresnější sociální pomoc, která by navíc měla více motivovat k práci. Systém by měl rovněž od některých příspěvků nebo dávek odříznout majetnější lidi.
Počet uživatelů dávky na podporu bydlení přesáhl poprvé v historii hranici 300 tisíc. Příspěvky na bydlení tak už druhý měsíc po sobě překonávají rekordní čísla. V březnu stát vyplatil domácnostem na této dávce přes 1,9 miliardy korun, od počátku roku pak dávka spolkla přes 5,6 miliardy. Příspěvek se i po vládním pobízení stal značně populární, umožňuje získat tisíce měsíčně i lidem, kteří zdaleka netrpí nouzí. Změnit to má nejdříve od října nová revize sociálních dávek.
Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.
Novinka, která se má do budoucna vztahovat i na všechny žadatele o novou superdávku, platí i přes původní kontroverze od loňského léta. Úřady práce mají ze zákona nárok získávat přímo od bank informace o účtech žadatelů o dávky či jejich nejbližšího okolí. Původní verzi, která měla úřadům skrze prolomení bankovního tajemství umožnit získat informace o jednotlivých transakcích na účtech žadatelů, ministerstvo práce po kritice zmírnilo. Novinka však dosud nefunguje.
