Tento rozhovor vznikl přesně měsíc před sněmovními volbami. Ještě před čtyřmi lety byl Miroslav Kalousek nejen členem TOP 09, a tedy přeneseně i koalice Spolu, ale jejím voličem, který měl nějaká očekávání. Jak to vidí dnes a co říká na představy Spolu a Babišova hnutí ANO coby letitý strážce rozpočtové odpovědnosti?
Vláda čelí tvrdé kritice kvůli nakládání s letošním státním rozpočtem. Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém čerstvém stanovisku upozorňuje na závažné problémy s výdajovou stranou a otevřeně hovoří o „nekorektním rozpočtování“. Kritizuje především využívání peněz určených na odstraňování povodňových škod na jiné účely a nejasné vykazování výdajů na obranu. Ministerstvo financí kritiku odmítlo. „Rozpočtová rada již otevřeně používá termín ‚nekorektní rozpočtování‘ a popisuje jeho důsledky.
Vláda Petra Fialy (ODS) se opakovaně chlubí snižováním deficitu veřejných financí vůči HDP, zatímco opozice kritizuje nominální nakumulovaný dluh způsobený vysokými schodky státního rozpočtu, který se Fialově kabinetu nedaří stlačit z hranice čtvrt bilionu korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nechápe, proč sám premiér Fiala mluví o snižování zadlužování, když se za rok 2024 státní dluh zvýšil nominálně o více než čtvrt bilionu, tedy 1,2 procentního bodu.
Ambiciózní slib předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové, že do roku 2028 poroste minimální mzda na 31 tisíc korun, strhl na sociálních sítích pozornost. Do bývalé ministryně práce a sociálních věcí se ostře pustil exministr financí Miroslav Kalousek. Spor se rozhořel i na pozadí kontroverzí ohledně volebního připojení sociálních demokratů k hnutí Stačilo!. Maláčová na síti X uvedla: „Do roku 2028 bude minimální mzda 31 000 Kč měsíčně. Každý rok ji zvýšíme aspoň o 3000 Kč.
Velkým tématem opozičních hnutí SPD a Stačilo! je referendum o vystoupení z Evropské unie. To naopak odmítají nejen vládní strany, ale také hnutí ANO, které může být jak pro SPD, tak pro Stačilo! potenciálním koaličním partnerem. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek varuje, že všechny dopady, – ať už ekonomické, sociální či bezpečnostní – vystoupení z EU nejsou schopni domyslet ani profesionální politici, natož pak běžní občané.
Rozdíly mezi cenami piva v České republice a v Německu znovu rozvířily diskusi, která se každoročně objevuje s příchodem letní sezóny. Tentokrát ji odstartoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, podle nějž Plzeňský Prazdroj prodává pivo českým obchodům za vyšší ceny než německým řetězcům.
Sociální demokraté se dnes oficiálně spojili s komunisty. To se stalo rozbuškou pro řadu lidí napříč společenským i politickým spektrem. Šéfka SOCDEM Jana Maláčová uvedla, že SOCDEM podepsala memorandum o spolupráci s hnutím Stačilo! a získala 38 míst na kandidátce. „Dnešní den je výjimečný. Přinášíme zkušenosti i odhodlání společně změnit směr, kterým se Česká republika za vlády Petra Fialy vydala,“ prohlásila.
Po pátečním masivním výpadku elektřiny, který zasáhl rozsáhlé oblasti Česka, sílí hlasy žádající kompenzace za způsobené škody. Ty v některých sektorech údajně dosahují desítek milionů korun. Zatímco podnikatelské organizace vyzývají vládu k rychlé pomoci, někteří politici varují před rozšiřováním takzvané nárokové mentality a další finanční zátěží státu. Podnikatelské svazy upozorňují především na škody v gastronomii.
V příštím roce bude deficit státního rozpočtu atakovat hranici 280 miliard, což je skoro o 40 miliard více než letos. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Oslovení ekonomové pro Echo24 uvádí, že snaha vlády Petra Fialy (ODS) dostat veřejné finance pod kontrolu byla pouze minimem možného a to, že deficit neklesá, je varovným signálem.
Vládní koordinátor strategické komunikace se pomalu stává terčem když ne posměchu, tak nechápavého kroucení hlavou, čehož, jak se nedávno svěřil, má plné zuby. Celkový dopad činnosti tohoto nešťastníka – vlastně romantika, který se minul povoláním – lze hodnotit různě. Jeden pobavený, možná cynický, možná jen střízlivý pohled byl nedávno dobře formulován jedním uživatelem sítě X: „Foltýn je vlastně super pro všechny strany. Já si z něj můžu dělat srandu, protože to je doslova reklama na stát, voliči STAN z něj mají erekci, protože veřejně říká, co si oni myslí, a dezoši se můžou opájet, jak jsou šikanovaní, protože jim říká, že jsou ošklivá kačátka.“
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se ostře pustil do současného ministra Zbyňka Stanjury (ODS). Podle Kalouska buď Stanjura o tom, kdy se dozvěděl o daru od Tomáše Jiřikovského v bitcoinech, lže, nebo neví, co se děje na jeho vlastním ministerstvu. Stanjura nedávno uvedl, že se o daru ze strany Jiřikovského dozvěděl až po samotné transakci a tehdy nyní už bývalého ministra Pavla Blažka varoval před reputačním rizikem.
Pokud bude chtít příští vláda dodržet v roce 2027 zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, bude muset přijít buď se snížením výdajů, nebo se zvýšením daní ve výši 0,7 procenta HDP. Uvedl to exministr financí Miroslav Kalousek a upozorňuje na to také Národní rozpočtová rada. O zvyšování daní mluví jen málo subjektů a jen velmi opatrně, výrazné snížení výdajů také zatím nikdo příliš nenabízí.
Deficity státního rozpočtu by bylo možné snižovat rychleji, ale bylo by to na úkor investic. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten se zároveň obul do dlouhodobého kritika vládní koalice, exministra financí Miroslava Kalouska. Vlády, v nichž byl Kalousek ministrem, podle Kupky udělaly chybu, že šetřily příliš rychle, respektive na úkor investic. Dodal, že ve společnosti už zřejmě není zájem o klasickou pravicovou stranu.
Odvolací soud v Británii sice vyhověl jednomu z odvolání České republiky ve sporu se společností Diag Human, podle advokáta Jana Kalvody se tím na podstatě o tom, že Česku musí firmě zaplatit značné miliardy, nic nemění. Rozhodčí tribunál v roce 2022 uložil Česku povinnost zaplatit společnosti Diag Human Čechošvýcara Josefa Šťávy odškodné 15,5 miliardy korun za zmařenou investici s krevní plazmou z počátku 90. let minulého století.
Osmdesáté výroční oslavy konce 2. světové války vyvolává diskuzi o roli Sovětů na konci války v Československu i za našimi hranicemi. Česká republika se podle vládního odboru strategické komunikace přidává po bok pobaltských zemí jako je Litva, Estonsko, Lotyšsko, Polsko a Německo. Šéf odboru strategické komunikace vlády Otakar Foltýn pro deník Echo24 řekl, že příspěvek je překladem litevského originálu. "Z pohledu pobaltských států to sedí, ale z pohledu Československá se jedná o okupaci až od roku 1968," upozornil.
Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.
Definitivně říkám, že nebudu kandidovat do Poslanecké sněmovny v těchto volbách a že žádnou politickou stranu před volbami nezaložím. Uvedl to bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Tím se v zásadě uzavírá skupina relevantních stran, které mohou promluvit do voleb v letošním roce. Vznik nového subjektu, který by měl šanci výrazněji promluvit do podzimních voleb, je podle osloveného experta krajně nepravděpodobný.
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše proti rozsudku Nejvyššího soudu, na jehož základě se musel omluvit bývalému politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Důvodem byl Babišův výrok, že Kalousek ještě jako ministerský náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a "zabil lidi cez padáky". Z nálezu plyne, že i pro politiky ve Sněmovně platí určité limity svobody projevu.
Ústavní soud příští týden rozhodne v případu omluvy šéfa hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše tehdejšímu politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Ústavní soud přezkoumával rozsudek Nejvyššího soudu, na jehož základě se Andrej Babiš musel omluvit za výroky o Kalouskově působení na ministerstvu obrany. Babiš podal v předminulém roce stížnost, Ústavní soud má veřejně vyhlásit nález ve čtvrtek dopoledne.
TOP 09 chce v příštím volebním období snížit daň z příjmu a naopak zvýšit spotřební a nemovitostní daně a také DPH, u které by strana chtěla zavést jen jednu sazbu. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. Bývalý šéf strany a ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že ekonomicky není návrhu co vytknout, jen by se muselo dát pozor na nepracující důchodce. Plán pro redakci zhodnotil také ekonom Michal Skořepa.
Bývalý ministr financí a spoluzakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek se do politiky nevrací kvůli vážným osobním důvodům. „Já jsem ze strany vystoupil loni na podzim, přišlo mi to fér, protože jejich názory na věci, které jsou pro mě důležité, a moje názory, se rozešly do té míry, že mi nepřišlo fér, aby oni byli hnáni k odpovědnosti, co to zase říká Kalousek,“ řekl exministr pro Rádio Impuls. Zároveň doplnil, že na tuzemské politické scéně je stále prostor pro vznik nové strany.
Naše vláda se vzájemně nechválí, jsme jen rádi, že se nám daří dodržovat schválené schodky rozpočtů. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na slova Miroslava Kalouska, že vládu musí sebechvála fyzicky bolet. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) uvedla, že bez rozpočtových triků by deficit dosáhl úrovně 334,4 miliardy korun, byl by horší než o rok dříve a na úrovni covidového roku 2020.
Rozpočet na příští rok, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel, se dočkal kritiky především z řad ekonomů a opozice. Ekonom a poradce prezidenta David Marek kritizoval nevyjasněné příjmy například z prodeje emisních povolenek. Ekonom Lukáš Kovanda pak uvedl, že Pavel dal přednost politickým ohledům před ekonomickými.
Je na české politické scéně prostor pro novou stranu? S vládou Petra Fialy je podle průzkumů nespokojeno pomalu nejvíce voličů, ti samí lidé ale zároveň nemají jasno, kterou alternativu by mohli podpořit. Na základě dat z průzkumů a názorů odborníků se však ukazuje, že možnost úplně nové strany má svá specifika a rizika. Ať už jde o odliv voličů od vládních stran, nerozhodnost části voličů, či pokles volební účasti, případná nová politická síla by musela čelit zásadním výzvám.
Návrh na odvolání Karla Havlíčka (ANO) z vedení sněmovny vyvolává kritiku, a to nejen z řad opozice. S nesouhlasem se přidal i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, která vládní koalici vzkázal, že z Havlíčka udělá akorát zbytečně politického mučedníka. Mezi kritiky se zařadil také ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Návrh státního rozpočtu jde zítra do sněmovny. Opoziční subjekty včetně Pirátů navrhnou, aby ho vláda přepracovala. Reagují tak na kritiku Národní rozpočtové rady, že návrh obsahuje nereálné údaje. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska nejde proti návrhu k přepracování odborně nic namítnout. Bude to hořké a potupné, říká. Vládní koalice má i bez Pirátů dostatek hlasů ke schválení.
Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB. Na rozhodnutí slovenského ministerstva už ostře zareagoval například Miroslav Kalousek či Tomáš Zdechovský.
Rozpad pětikoalice, všeobecné rozčilení vydávané za program, hledání předsedů starých a vymýšlení nových politických stran, to jsou vždycky příznaky zlomových okamžiků. K jednomu takovému dochází dnes nejen v Česku, ale procházejí si jím také evropské politické elity. Každé politické hnutí má, s nadsázkou řečeno, svůj XX. sjezd, jako svého času sovětští komunisté. Událost, která řadě lidí otevře oči a nastartuje určité procesy. Když v únoru 1956 končilo nevzrušivé jednání sovětských komunistů, vzal si slovo jejich šéf, Nikita Chruščov, dal uzavřít sál a spustil čtení zprávy, která navždy poznamenala jednotu tohoto vlivného hnutí.
Kdybych oběma premiérům z ODS, s nimiž jsem byl ve vládě, přinesl „cinknutá“ čísla, tak by mě s tím oba vyrazili ze dveří a nařídili přepracovat. Uvedl to bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který dlouhodobě kritizuje vládu a její rozpočtovou politiku, respektive návrh rozpočtu na příští rok. Ten ostře zkritizovala mimo jiné i Národní rozpočtová rada. Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 241 miliard. Ve středu návrh poprvé projednal rozpočtový výbor sněmovny.
Exministr financí Miroslav Kalousek v úterý na síti X oznámil, že po asi 15 letech vystupuje z koaliční TOP 09, kterou spoluzakládal. Svým spolustraníkům poděkoval. Může to souviset s Kalouskovým záměrem oslovit voliče s novou politickou stranou, o níž se v minulosti spekulovalo. Dlouholetý politik krok zdůvodnil odlišnými názory. Ke spekulacím o dalším působení se ovšem nevyjádřil.
