Hnutí ANO svolalo měsíc po volbách první schůzku zástupců všech sněmovních stran. Hnutí na ní má představit svůj návrh na podobu jednotlivých výborů a jejich vedení. Opozice tento krok ANO vítá, ale jedním dechem kritizuje, že k němu dochází příliš pozdě. „Kdyby byla taková schůzka dřív, tak jsme dnes mohli být dál,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
TOP 09 si za týden zvolí nové vedení. Horkým kandidátem na předsedu je europoslanec Jiří Pospíšil. Pokud uspěje, TOP 09 nebude mít svého předsedu ve sněmovně. Podle končícího předsedy strany Miroslava Kalouska to je handicap, „ale není nepřekonatelný,“ uvedl pro Echo24. On sám ihned po volbách řekl, že znovu do vedení TOP 09 kandidovat nebude.
Prezident Miloš Zeman nechce po předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi 101 poslaneckých podpisů pro podporu vlády, aby Babiše nemohl nikdo při sestavování kabinetu vydírat. Novinářům to po schůzce s prezidentem v Lánech řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Zástupci občanských demokratů, TOP 09, Starostů a lidovců se dohodli, že při ustavování sněmovny příští týden a při volbě předsedy a místopředsedů sněmovny budou postupovat společně. Vytvořili podle svých slov demokratický blok, který zastupuje 1,4 milionů voličů. Předseda ODS Petr Fiala řekl, že nebude kandidovat na předsedu sněmovny, protože už je nyní jasné, že vyhraje nominant hnutí ANO.
Vztahy mezi významnými a letitými společenskými institucemi a jejich komunikace mají svá psaná i nepsaná pravidla.
Piráti po schůzce u kulatého stolu, které se nezúčastnili zástupci KSČM, SPD, varovali před možnou koalicí hnutí ANO s podporou KSČM a SPD. Na pozvání Pirátů ke kulatému stolu bez hnutí ANO, na kterém se probíralo uspořádání Sněmovny, přišli ráno pouze zástupci STAN, ODS a TOP 09.„Formuje se nám tady koalice ANO s podporu KSČM a SPD,“ řekl šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.
Poslanci KDU-ČSL, TOP 09 a STAN budou ve Sněmovně spolupracovat na úrovní odborníků jednotlivých klubů. Možné společné nominace kandidátů do vedení dolní komory nebo do výborů musí lidovci ještě projednat. Novinářům to po jednání zástupců těchto seskupení řekli místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a šéf frakce Starostů Jan Farský.
Odcházející předseda TOP 09 přišel s plánem, jak zastavit menšinovou vládu Andreje Babiše (ANO). Chce jednat s ostatními stranami, kterým se představa Babišovy jednobarevné vlády nelíbí, aby společně zabránily zvolení předsedy sněmovny. Pokud by nebyl zvolen předseda dolní komory, nebyla by ani ustavena sněmovna a nemohl by být jmenován nový premiér. Kalousek bude nyní jednat s dalšími stranami.
Hnutí ANO se už ve druhém kole povolebního vyjednávání se stranami, které uspěly ve sněmovních volbách, nesetká se STAN a TOP 09. Uvedl topředseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš. Vládu i s důvěrou Sněmovny by rád měl do Vánoc.
Pro demokracii v České republice je podle končícího předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska důležité, aby se spojily středopravé strany. Právě tím zdůvodňuje své rozhodnutí znovu nekandidovat na šéfa strany, které podle svých slov udělal už před volbami. Ve vedení strany by si dovedl představit i ženu. „Já jsem vždycky toužil po ženě ve vedení strany, protože jsem autorem hesla: Schopné ženy na místa neschopných mužů,“ říká v rozhovoru pro Echo24.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu znovu obhajovat svůj post. Strana podle něj potřebuje změnu. Změna tváře ale podle něj nestačí, je potřeba i změna strategie. Zároveň ale řekl, že z vysoké politiky neodchází a znovu vyzval ke sjednocení demokratických stran od středu doprava.
V úterý je jasno o další změně a to u TOP 09. Její předseda Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu znovu obhajovat svůj post. Svou pozici s největší pravděpodobností nabídne i předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Vedle vyjednávání o vládě rozjíždí ODS, která skončila ve volbách na druhém místě, své vlastní jednání o sjednocování opozice. Podle informací redakce Echo24 svolal předseda ODS Petr Fiala schůzku se zástupci KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.
Ve vedení některých stran by po právě skončených sněmovních volbách mohlo dojít k zemětřesení. Jako první si to vyzkoušeli Zelení, jejich šéf Matěj Stropnický hned po vyhlášení výsledků rezignoval. Jenže tyto volby mají jiné velké poražené – třeba ČSSD, která svůj výsledek přesahující lehce 7 procent bude jen těžko něčím omlouvat. Ke změně by mohlo dojít i v TOP 09. Ačkoliv se ve straně vstup do sněmovny oslavoval, její předseda Miroslav Kalousek si je vědom, že strana má problémy.
Pro TOP 09 znamenaly sněmovní volby neúspěch. Zatímco v předčasných volbách před čtyřmi lety, kterým předcházel pád Nečasovy vlády a neschválení Rusnokova kabinetu, získala topka 11,99 % a 26 mandátů, letos dosáhla jen na 7 křesel a 5,31 % hlasů. Navíc do poslední chvíle hrozilo, že se do dolní komory parlamentu poslanci za TOP 09 vůbec nedostanou.
Začněme tím, co naše volby řadí do širších mezinárodních trendů. Je toho dost na to, abychom se směle mohli považovat za součást Západu. Jen to není moc radostné. Ale i to je součástí současných trendů.
Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše. Druhá skončila ODS s osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonali ještě TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).
Dříve blízký spolupracovník legendárního předsedy lidovců Josefa Luxe, poté jeho nástupce a dnes předseda strany TOP 09, kterou vede v tandemu s Karlem Schwarzenbergem již potřetí do voleb.
Opoziční poslanci TOP 09 a ODS doufali, že Ústavní soud stihne do voleb rozhodnout o elektronické evidenci tržeb (EET). Na něj se obrátili už před více než rokem a chtějí, aby evidenci zrušil. Nelíbí se jim jak samotný zákon, tak způsob, jakým byl ve sněmovně přijat. Jenže Ústavní soud do voleb verdikt vynést nestihne. EET je přitom jedno z velkých témat blížících se podzimních voleb.
V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.
Méně než tři týdny před sněmovními volbami startuje projekt současné vlády v čele s hnutím ANO – účtenková loterii ke kritizované elektronické evidenci tržeb (EET). Účtenkovka, jak loterii ministerstvo financí nazvalo, má lidi motivovat k tomu, aby si brali v obchodech a restauracích účtenky a tím jejich majitele donutili přiznávat všechny tržby. Opozice ale loterii považuje za předvolební populismus a udavačský nástroj.
Favoritem sněmovních voleb je podle nejnovějšího modelu agentury Median stále hnutí ANO, jeho podpora ale stagnuje okolo 27 procent hlasů. Druhá ČSSD by získala 13,5 procenta hlasujících, jen o jedno procento méně pak komunisté. Okamurova SPD má šanci získat až 10 % hlasů. Průzkum se konal v poměrně dlouhém období, od 28. srpna do 25. září.
Koncepce rodinné politiky, kterou minulý týden těsně přijala vláda, se vedle koaličních lidovců nelíbí ani pravicové opozici. Podle ní se jedná o „soupis slibů“, které se dají těžko splnit a na které už současná vláda stejně nemá čas. I kdyby ale bylo na prosazení některých jejích nařízení dost prostoru, pravici by se nelíbila. Podle nich totiž dokument nepodporuje rodinu, ale ty „kterým se rodina udržet nepodařila“.
Lidé si možná tolik nepřejí vládu pevné ruky, v každém případě chtějí posílit stát, na jehož území žijí. To platí také v Česku, kde pod heslem „silný stát“ proběhnou za měsíc volby. Silnější ochranu shora nabízejí ANO, ČSSD i KSČM, první tři strany žebříčku preferencí, současnou míru svobody chtějí nějak omezit i strany z druhé linie, jen výjimečně ji chtějí zachovat.
Projekt Jeden svět na školách přinesl velký průzkum mezi studenty gymnázií, středních škol a odborných učilišť zaměřený na společenské a politické otázky.
Přijmout, nebo nepřijmout euro? Podzimní sněmovní volby by mohly mimo jiné pomoci rozřešit i tuhle otázku. Diskuzi o tom ve středu rozvířil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když řekl, že by členové Evropské unie měli, až na výjimky, společnou evropskou měnu mít. Tomu ale není dvakrát nakloněný Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je pasováno do role pravděpodobného výherce voleb.
Přidat učitelům mohla vládnoucí koalice už dávno, ale nechala to na dobu těsně před volbami. To podle opozice svědčí o tom, že se jedná jen o předvolební tah a ne skutečnou prioritu. Zarážející je podle ní i nezodpovědný způsob, kterým to sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci udělali. Peníze totiž prakticky „vyčarovali“ odnikud.
Volby by podle zveřejněných výsledků volebního modelu Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druzí sociální demokraté by dostali hlas od 14,5 procenta voličů a třetí komunisty by volilo 13 procent hlasujících. Do Sněmovny by se dostalo sedm stran, včetně Strany přímé demokracie Tomia Okamury.
Všechny strany a hnutí se dlouhodobě shodují na tom, že zákon o dani z příjmu tzv. příjmovka je složitá a problematická. Teď to navíc potvrdila i kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. V čem už se strany tolik neshodují je to, jak problémy se zákonem vyřešit – zda udělat řádnou revizi, sepsat zcela nový zákon, nebo ho aspoň chvíli nechat tak, jak je. Mezi tím si úředníci na ministerstvu financí připravují vlastní zcela novou verzi.
Volební lídr ČSSD a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek ve středu během tiskové konference prohlásil, že pokud firma tvrdí, že ji zvýšení mezd zničí, tak by neměla vůbec podnikat. Výrok vyvolal vlnu kritiky. Tak už dost!, reagoval například šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Zaorálek se proto pustil na sociálních sítí do obhajoby své představy.
