Miloš Macourek napsal pohádku o holčičce, které se nic nelíbilo. Ani mrkev ve špajzu, ani šaty s puntíky, ani zubní kartáček, a dokonce ani její maminka. A protože se jí nic z toho nelíbilo, vzala gumu a vygumovala to. Vygumovala ze světa mrkev, šaty, kartáček i maminku. Vedení BBC sice Miloše Macourka ke své vlastní škodě nečetlo, ale se světem zachází, jako by v zrovna této konkrétní pohádce leželo od rána do večera.
Po letech levicové tendenčnosti: vedení BBC odstupuje, ale na dohled není žádné zlepšení. BBC v troskách. Může být BBC ještě zachráněna? To jsou některé titulky evropských médií ke skandálu první veřejnoprávní stanice na světě, skandálu, jaký skutečně v jistém smyslu nemá obdoby. Letos před prázdninami odevzdal vedení BBC externí poradce dohledového orgánu stanice, jistý Michael Prescott, analýzu zaujatosti ve zpravodajství stanice od transsexu přes Gazu až po Donalda Trumpa.
Členové Rady České televize považují fakt, že do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce nebyl dlouhodobě zván předseda SPD Tomio Okamura, za možné narušení demokratické soutěže politických stran. Vyplývá to z usnesení, které dnes radní schválili na jednání v Brně. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek dnes radním řekl, že předseda SPD a nynější předseda Sněmovny Okamura byl do OVM pozván naposledy v roce 2017.
Forma financování veřejnoprávních médií se bude nějak měnit. Ještě není známo jak přesně, ale určitě směrem k větší přísnosti a menší hojnosti než dosud. Žádná vláda totiž historicky nebyla k ČT tak štědrá jako ta právě odcházející, která jí i přes velký odpor veřejnosti zajistila poplatky z notebooků a tabletů. Je tedy pravděpodobné, že bude následovat korekce směrem k normálu.
Bývalý britský premiér Boris Johnson minulý týden vyhlásil, že přestane platit koncesionářské poplatky za veřejnoprávní BBC. Za poslední rok už tak učinilo 300 tisíc britských domácností, protože ztratila jejich důvěru. Nejstarší veřejnoprávní instituce a jedna z nejvlivnějších mediálních organizací prochází zásadním otřesem, největší krizí od svého vzniku v roce 1922. BBC, která zastřešuje televizní, rozhlasové i on-line kanály, se stala vzorem pro řadu jiných evropských veřejnoprávních institucí včetně těch českých.
Na hospodaření veřejnoprávních médií bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). To je týden po zveřejnění návrhu programového prohlášení pravděpodobné budoucí vlády, které tento bod obsahuje, téměř jasné – shodnou se na něm totiž jak představitelé končícího, tak vznikajícího kabinetu. Co to ale přinese? Podle odborníka na tuto kapitolu z řad hnutí ANO vznikne změnou mimo jiné srovnávací měřítko pro náklady. Končící vláda slibuje, že bude pečlivě sledovat možné ohrožení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.
Polská vláda chystá zrušení televizního a rozhlasového poplatku, zatím ale přichází jeho zvýšení. Tamní ministerstvo kultury oznámilo, že do konce října představí konkrétní podobu nového mediálního zákona, který má zrušit tradiční poplatky za televizní a rozhlasové přijímače. Ministryně kultury Marta Cienkowská navrhuje zrušení "anachronického poplatku", z něhož je financován Polský rozhlas a Polská televize (TVP) s tím, že by veřejnoprávní média měla být financována ze státního rozpočtu.
Plán na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, který byl jedním z předvolebních taháků hnutí ANO či SPD, nabírá zatím po volbách mírnější obrysy. Dříve politici mluvili o rychlém rušení poplatků, nyní chystaná vládní koalice připouští spíše postupné kroky a důslednější kontrolu hospodaření. Jednou ze zvažovaných variant by mohlo být například to, že by se z placení poplatků udělila výjimka seniorům.
Česká televize a Český rozhlas musí podle Borise Šťastného (Motoristé) zůstat nezávislými médii, i když je kvůli vyšší transparentnosti ve hře jejich financování státem místo z poplatků. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Šťastný to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá k tomu uvedla, že financování obou veřejnoprávních médií nebude ohroženo, pokud bude definováno zákonem stanoveným výdajem státního rozpočtu.
Odvysíláním osmé epizody skončilo v pátek v České televizi tuzemské uvedení „federálního“ seriálu Příliš mnoho lásky (federálního proto, že se odehrává jak v Česku, tak na Slovensku a že obě prostředí jazykově tematizuje – o tom jsme psali před několika týdny). Závěr to byl vpravdě pozoruhodný, proto se k seriálu vraťme. Ačkoli nejen proto: vlna televizních seriálových premiér je letos na podzim výrazně bohatší, než byla na jaře, nabídka je pestrá a nyní postupně bude přicházet na finále sérií, takže se snad sluší u některých z nich zastavit. Třeba když mají, tak jako jmenované dílko, ambici vyslovit se k současnosti a jejím potížím či náladám – například k polyamorii.
Na Štědrý den letos Česká televize (ČT) odvysílá premiéru pohádky Záhada strašidelného zámku režiséra Ivo Macharáčka. Celkem ČT o Vánocích odvysílá přes 120 pohádek. Silvestrovskou noc včetně novoročního přípitku diváci oslaví se zábavním pořadem StarDance Tour… když hvězdy tančí na Silvestra. Novoročním filmem budou Vlny. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ředitel divize Program a digitální služby Milan Fridrich.
Vyjednávací týmy ANO, SPD a Motoristů v pátek dokončily programová jednání o agendách jednotlivých ministerstev. Nejdelší a nejdiskutovanější část pátečního jednání patřila podle lídra SPD Tomia Okamury oblasti veřejnoprávních médií. Výsledek neprozradil, ale uvedl, že je s ním spokojen. Okamura před jednáním zdůraznil, že jeho hnutí usiluje o zrušení koncesionářských poplatků a sloučení České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře do jedné instituce pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu.
Plán hnutí ANO na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas se zatím odkládá, ale zřejmě ne o moc. Podle předsedy hnutí Andreje Babiše bude možné přistoupit ke změně až poté, co zákon umožní kontrolovat hospodaření obou institucí Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). „Samozřejmě, že to plánujeme, ale nejdřív musíme mít zákon, kde je možno Českou televizi a Český rozhlas kontrolovat Nejvyšším kontrolním úřadem,“ uvedl Babiš před několika dny v novém dílu podcastu Sorry jako.
Česká televize vysílá seriál Ratolesti, de facto volné pokračování svého nepředpokládaného hitu Ochránce, což byla série příběhů školního ombudsmana, která před čtyřmi lety vzbudila ohlas. Patrně i proto, že hlavní roli hrál Lukáš Vaculík, snad také proto, že šlo o seriál s osvětovou ambicí, který usiloval ukazovat, jaké vztahové a osobní potíže řeší současné české školství. Ratolesti v tomto úsilí pokračují (ostatně tvoří je stejný scenáristický tým dua Tomáš Feřtek a Matěj Podzimek), i když rámec vyprávění si utvořily složitější: příběhy nynějších mládežníků na malém městě jsou podány očima jedné rodiny.
Soudě dle vysílané dramatické tvorby, stala se Česká televize v měsíci září vlastně televizí slovenskou: v neděli, v úterý, ve středu a v pátek se v hlavním večerním čase uvádějí nebo uváděly pořady, v nichž se mluví buď jenom slovensky, nebo tam slovenština hraje či má hrát jednu z podstatných rolí. Taková kumulace slovenského jazyka pohromadě ve zdejším vysílání nebyla vidět (respektive slyšet) dlouho. A to zůstáváme jen u veřejnoprávního vysílání. Pravda, starší generace, dojatě vzpomínající na bájné federální slovenské televizní pondělky, si sice nadále mohou stěžovat, že tahle doba už je pryč, všichni ostatní ale se můžou tetelit.
Nedělní superdebatu České televize (ČT) k říjnovým sněmovním volbám sledovalo 769.000 diváků starších 15 let, tedy zhruba dvakrát tolik lidí než loňskou debatu před volbami do Evropského parlamentu. Pořad měl v neděli večer podíl na sledovanosti 22,61 procenta. Na dotaz ČTK to v pondělí uvedla ČT. Diskuse kandidátů před prvním kolem prezidentských voleb v roce 2023 ale přitáhla ještě větší pozornost. Lidé mohli nedělní debatu sledovat na stanicích ČT1 a ČT24.
Strany původní koalice, tedy Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), hnutí STAN a Piráti preferují takovou vládní formaci i po volbách. V dnešní předvolební superdebatě v České televizi to řekli na dotaz na možnou spolupráci po volbách jejich lídři. Například podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury v krajích fungují koalice SPD s ANO. První místopředseda ANO Karel Havlíček podotkl, že záleží na programu, vyloučil spolupráci se současnými vládními stranami.
Pražský soud potrestal stovkou hodin obecně prospěšných prací muže, který na sociálních sítích oslavoval ruské válečné zločiny na Ukrajině. Rozhodnutí, podle nějž se muž dopustil schvalování genocidia, je pravomocné. Informoval o tom mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Případ se týkal diskuse pod články, které letos v dubnu zveřejnil na facebooku profil České televize - ČT24.
Česká televize bude v příštích pěti letech moci provozovat nejvýše tolik programů jako v roce 2022, kdy ještě vysílala program ČT3. Vyplývá to z finální podoby Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání v období let 2026-2030, které tento týden schválila Rada ČT a následně jej musí podepsat generální ředitel ČT Hynek Chudárek a ministr kultury Martin Baxa (ODS). Rada memorandum zveřejnila na svém webu. Česká televize v současnosti nabízí programy ČT1, ČT2, ČT:D/Art a ČT Sport.
Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan (STAN) si v předvolebním spotu na obrazovkách České televize rýpl do svého vládního koaličního partnera, premiéra Petra Fialy (ODS). Ve videu použil slovní hříčku s premiérovým příjmením, s mapou v ruce v turisticky laděném klipu doslova řekl, že "jdeme dlouho po fialový". Předvolební spoty kandidujících stran a hnutí dnes poprvé odvysílala Česká televize.
Kolínský okresní soud zamítl žalobu bývalého šéfredaktora pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera proti jeho bývalé podřízené a reportérce Markétě Dobiášové. Wollner kvůli poškození svého jména požadoval omluvu za informace o údajné šikaně a sexuálních narážkách, které Dobiášová zveřejnila v listopadu 2022 na serveru inFakta. Policie tehdy rozhodla, že se Wollner nedopustil protiprávního jednání. Ten následně na Dobiášovou podal žalobu. Soud však nyní uznal, že v článku Dobiášové jde zčásti o pravdivá tvrzen.
Od 1. září vznikne v České televizi nová samostatná divize Sport v čele s dosavadním ředitelem kanálu ČT sport Jiřím Ponikelským. Dále dojde ke zrušení divize Digitálních služeb a převedení jejích složek do divize pod novým názvem Program a digitální služby pod vedením Milana Fridricha. Divize Korporátní služby se přejmenuje na divizi Korporátních vztahů a marketingové komunikace. Organizační změny ve statutu ČT ve středu schválila Rada ČT.
Česká společnost žije několik posledních dní další kulturní válkou. Tím je televizní pořad Chi Chi na gauči od České televize, který je dostupný na iVysílání a stal se terčem kritiky. Talk show, kterou moderuje první česká drag queen Chi Chi Tornado, vyvolala bouřlivé reakce zejména ze strany konzervativních hlasů. Česká televize se zastala tvůrců a odsoudila jakékoliv nenávistné komentáře a výzvy k násilí.
Zde v Echu se nebojíme vylézt na barikády kulturních válek. Ale i tak může nastat situace, kdy místo vztyčení praporu reakce obrátíme oči v sloup, či se dokonce nesměle postavíme na druhou stranu. Samozřejmě autor tohoto komentáře nemůže mluvit za zbytek redakce, ale přesně toto se mu stalo, když sledoval kauzu okolo pořadu České televize Chi Chi na gauči. Jedná se o talkshow, ve které drag queen, tedy muž převlékající se za ženu, Chi Chi Tornádo, vlastním jménem Petr Vostárek, zpovídá jiné drag queens. Rozhodně to není podívaná pro každého – ani pro autora, který se vydržel dívat jen na pár minut prvního dílu, než to urychleně vypnul
Hýřivé barvy, transvestité a LGBT osoby. To je základ všech drag queen show. Jednu takovou a vlastně první českou natočila i ČT. Netrvalo dlouho a talk show s drag queen Chi Chi Tornado pod názvem Chi Chi na gauči se setkala s bouřlivými reakcemi. Pořad, který se sotva stihl usadit v iVysílání, se stal terčem ostré kritiky ze strany konzervativních hlasů, včetně Jana Gregora z Aliance pro rodinu. Ten televizi obvinil z neúměrného utrácení veřejných peněz za takovýto pořad.
Česká televize vymění během léta pět z 11 zahraničních zpravodajů. Nové reportéry bude mít v Berlíně, Londýně, Varšavě, Istanbulu a Washingtonu. První změna byla v německé metropoli zkraje července, od začátku srpna se mění post v Londýně, další budou následujících týdnech. Uvedla to v tiskové zprávě. Pavla Poláka v Berlíně nahradila od 1. července Helena Truchlá. Lukáše Dolanského v Londýně střídá k 1. srpnu Katarína Sedláčková. Na místo Andrease Papadopulose ve Varšavě nastoupí na přelomu srpna a září Jan Řápek.
Nový generální ředitel České televize (ČT) Hynek Chudárek bude pobírat měsíční mzdu 346.000 korun, což je o 57.000 korun více, než dostával jeho předchůdce Jan Souček. Pravidla odměňování ředitele ve středu v Ostravě na svém výjezdním zasedání schválila Rada ČT. Výši mzdy rada podle předsedy Karla Nováka stanovila jako šestinásobek průměrné mzdy v České televizi, která loni byla okolo 57.000 korun.
Spor mezi bývalým generálním ředitelem České televize Janem Součkem a Radou ČT má dohru. Nový šéf veřejnoprávní instituce Hynek Chudárek ve středu na zasedání Rady ČT oznámil, že Součkovu žádost o doplacení roční odměny za rok 2024 odmítl. „V této věci bych chtěl informovat radní o tom, že jsem na doporučení právního úseku tento požadavek odmítl,“ uvedl Chudárek. Ve funkci je od července.
Od začátku května do konce června se k placení televizního poplatku nově přihlásilo zhruba 130 tisíc domácností. Do konce dubna poplatek platilo zhruba 3,33 milionu tuzemských domácností. Vyplývá to z informací České televize. Od května vstoupila v účinnost tzv. velká mediální novela, která okruh plátců z řad domácností rozšiřuje i na ty, kteří vlastní mobil, počítač nebo tablet schopné přijímat TV vysílání. Do té doby byla platba vázána na vlastnictví televizoru.
Česká televize chystá pravidelnou výměnu svých redaktorů na zahraničních postech. První potvrzenou výměnou je nástup nové zpravodajky Heleny Truchlé v Berlíně, kde dosud působil Pavel Polák. Kromě toho jsou plánovány i další změny, televize je ohlásí v příštích týdnech. Uvedl to Patrik Vacek z tiskového oddělení České televize. Česká televize má nyní síť 11 zahraničních zpravodajů. Korespondenti působí zejména v geopoliticky strategických zemích a městech.
