Chvála letošního léta a vos
Mezi všemi nepříjemnými, ba i temnými zvěstmi, jichž je nyní kolem plno, by nemělo zaniknout prosté konstatovaní, že pomalu končí právě jedno hezké léto.
Mezi všemi nepříjemnými, ba i temnými zvěstmi, jichž je nyní kolem plno, by nemělo zaniknout prosté konstatovaní, že pomalu končí právě jedno hezké léto.
Invaze koronaviru pro nás byla největší zkouškou od světové války, následovat bude nejhlubší ekonomický propad od velké deprese. To není všechno. „Česko zažívá největší období sucha za posledních 500 let, tvrdí vědci,“ ohlašují titulky na internetu a stejnými slovy varoval veřejnost ministr životního prostředí Richard Brabec. Představy o spálené zemi a hrozícím hladomoru vyděsily Čechy ještě víc než SARS-CoV-2. Podle průzkumu Českého rozhlasu se druhé vlny koronaviru „rozhodně obává“ jen třetina Čechů, ovšem plných 54 procent se rozhodně bojí sucha. Nutno dodat, že stejně jako v případě temných vizí s koronavirem stojí poprask s nedostatkem vody na odhadech a neověřených informacích.
Uplynulá zima byla v pražském Klementinu druhá nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot.
Přestože srážky z minulého a počátku tohoto týdne částečně zvýšily průtoky ve vodních tocích, celkové zásoby vody jsou asi desetkrát nižší než vloni. Problémy dělá totiž nejen nedostatek sněhu, ale i minimální hladiny podzemních vod. Je pravděpodobné, že již během jara se vodní toky dostanou do stavu sucha, menší toky pak mohou vyschnout úplně. O nepříznivé situaci informovalo ministerstvo zemědělství.
Do Česka v pondělí dorazila bouře Sabina, kterou provázel mimořádně silný vítr. Vichřice si už vyžádala lidský život, když kvůli stromu spadlému na silnici zemřel při dopravní nehodě na Sokolovsku muž. Spadlé stromy několik lidí také zranily, například cizinku v rekreační oblasti u Doks na Českolipsku nebo patnáctiletého chlapce a o rok mladší dívku v pražských Klánovicích. Popadané stromy na řadě míst po celé zemi uzavřely silnice a železniční tratě, vítr ovlivnil i leteckou dopravu. Energetici vyhlásili v několika krajích kalamitní stav, bez elektřiny bylo odpoledne přes 300.000 domácností, k 17:00 se počet odběratelů bez proudu snížil na zhruba 206.000. Preventivně byly uzavřeny některé školy, parky, hřbitovy či zoologické zahrady.
Německá železniční společnost Deutsche Bahn kvůli orkánu Sabine, jehož vítr v Německu místy dosahuje až 180 kilometrů za hodinu, postupně zastavuje dálkovou železniční dopravu na území celé spolkové republiky. Aerolinky Eurowings zase kvůli bouři, která už naplno zasáhla západ a sever Německa, zrušily skoro všechny lety. Řadu spojení odřekla také Lufthansa i další společnosti. Stovky letů odpadnou i v pondělí.
Záplavy, polámané stromy, výpadky proudu a chaos v dopravě za sebou na Britských ostrovech zanechává orkán Ciara, který zde udeřil dnes ráno a přesouvá se směrem na východ. Kvůli větru o rychlosti až 150 kilometrů v hodině se rušily letecké spoje v Dublinu i Londýně, extrémní počasí narušilo například i železniční dopravu ve Skotsku. Na pražské Letiště Václava Havla dnes zatím nedorazilo pět spojů, zřejmě kvůli silnému větru. Šlo o dvě linky z Amsterdamu, dále z Londýna, Kolína nad Rýnem a Düsseldorfu. Zrušen je navíc i večerní přílet z Frankfurtu.
Meteorologové zvýšili stupeň nebezpečí výstrahy před větrem, který má dnes zasáhnout Českou republiku. V noci má být podle jejich předpokladu vítr na většině území republiky velmi silný, postupně ale zesílí a v pondělí bude foukat extrémně silně. Zejména v západní polovině ČR bude mít v nárazech ojediněle rychlost až 110 kilometrů v hodině. V pondělí večer a v noci vítr přechodně zeslábne, aby se v úterý ráno vrátil s menší intenzitou, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Loňský rok byl v pražském Klementinu druhý nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Loňská průměrná teplota 12,6 stupně Celsia zaostala za rekordním rokem 2018 o 0,2 stupně, uvedl v sobotu Český hydrometeorologický ústav na svém informačním webu.
Více než na českou předpověď počasí v mobilní aplikaci se Češi často odkazují na norskou. Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder ale tvrdí, že ta česká je pro Česko přesnější, protože porovnává a vyhodnocuje data nejen evropská, ale i lokální, což podle něj norská neposkytuje. Češi jsou zřejmě jediní Evropané, kteří často používají předpověď počasí od cizího státu, řekl ke 100. výročí založení ústavu.
Dnes přesně v 5.19 vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha, nastal zimní slunovrat a začala astronomická zima. V období zimního slunovratu je na severní polokouli nejkratší den a nejdelší, až šestnáctihodinová noc. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat až do letního slunovratu.
Ostrovní stát Tchaj-wan na jihovýchod od Číny má za sebou řádění tajfunu. Ten si mimo jiné vyžádal zřícení mostu, který vedl přes záliv poblíž přístavu na severovýchodě země. V době neštěstí na něm podle dostupných informací bylo minimálně pět lidí, kteří spadli do vody. Most vedl přes rušný přístav Suao.
Letošní léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii této nejstarší stanice v Česku, na níž se počasí nepřetržitě sleduje už od roku 1775. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna dosáhla 22,9 stupně Celsia, čímž o dvě desetiny překonala dosavadní maximum loňského léta. Největší zásluhu na rekordní hodnotě má mimořádně teplý červen.
Hurikán Dorian mířící k Floridě opět zesílil. Americké Národní středisko pro hurikány (NHC) oznámilo, že živel přerostl v extrémně nebezpečný hurikán čtvrté kategorie na pětistupňové škále. V některých pobřežních floridských okresech začnou v neděli ráno povinné evakuace.
Nejméně tři lidi, včetně dítěte, ve čtvrtek zabil v polských Tatrách blesk. Podle listu Gazeta Wyborcza to sdělila mluvčí Malopolského vojvodství Joanna Paždziová. Šéf polské záchranné služby TOPR Jan Krzysztof předtím informoval, že o život při bouři přišlo několik turistů a více než deset dalších utrpělo zranění. Bližší informace o postižených ani o stavu zraněných zatím nejsou k dispozici. Na Slovensku zase zemřel po úderu blesku český turista, kterého smetla tlaková vlna.
Déšť zmírnil půdní sucho, nyní je jím zasaženo 40 procent území, přičemž na konci července to bylo 75 procent. Nízké vlhkosti půdy přetrvávají v severozápadních a východních Čechách. Vláha pomáhá především vegetaci, stavy hladin podzemních vod jsou i nadále silně či mimořádně podnormální. Uvedla to ve čtvrtek mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martina Součková.
Zničující sucho má fatální dopady na zemědělce a to nejenom kvůli mizerné produkci zeleniny, ale ohrožuje také budoucnost produkce masa. Chovatelé totiž kvůli nedostatku krmiva musí navyšovat porážky dobytka. Maso se však z velké části vyváží do ciziny, takže na cenu masa nemá vyšší produkce vliv. Naopak v příštích letech budou muset čeští chovatelé zvířata nahradit.
Vlna červencových veder u nás nebyla letos tak vyhrocená jako loni a měla méně dramatický průběh než na západ od našich hranic, reálně i virtuálně.
Počasí je stejně populární jako politika. Poslední dva tři roky se skoro každý měsíc stane s počasím něco tak nečekaného, že o tom další týdny hovoříme. Nepamatuji si, že by se kdy za nedávná desetiletí počasí stalo takovým mediálním tématem jako po roce 2017. Psychologové říkají, že rozeznání nějakého jevu má nejprve stadium nedůvěry, pak třeba inflaci nebo klimatickou změnu vezmeme na vědomí, pak ještě uplyne nějaká doba až do momentu, který významný americký klimatolog označil jako „O shit!“, což můžeme zdvořile přeložit jako „Ejhle!“. A od té chvíle, kdy nám dojde, že se skutečně něco děje, začínáme podnikat někdy trochu unáhlené kroky. V té chvíli totiž nepotřebujeme snížit emise, ale zahnat strach. Jeden z oblíbených triků politiků a některých průmyslníků je zachraňovat svět pomocí šetrných technologií a účinnějších strojů.
V Evropě aktuálně kulminuje letošní druhá vlna veder. V sousedním Německu meteorologové budou přepisovat rekordy, protože na severozápadě v Lingenu odpoledne naměřili vůbec poprvé teplotu vyšší než 41 stupňů – 41,6 stupně Celsia, uvedl mluvčí Německé meteorologické služby (DWD). Podle něj jde zatím o předběžnou hodnotu. Rekordy padly i v severomořských státech Belgii, kde se teplota vyšplhala na 40,6 stupně Celsia, a v Nizozemsku, kde dosáhla 40,4 stupně Celsia a poprvé překročila hranici 40 stupňů. Teplotní rekord byl pokořen i v Paříži, kde meteorologové naměřili 42,4 stupně.
Vedra a zvlášť sucho pustoší české země, jak se dá dokumentovat na návrzích, kterými hodlají změnit ústavu komunisté, lidovci a Starostové. Pokud novely projdou, bude mít občan právo na pitnou vodu, i kdyby stát musel znárodnit všechny vodní zdroje. Neblahý vliv vedra na autory ze tří parlamentních stran je mimo diskusi.
Sucho se v České republice minulý týden po mírném ústupu znovu rozšířilo, dva nejhorší stupně ze šesti jsou na 30 procentech území. Tropické teploty v tomto týdnu a počasí bez srážek situaci zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území, vyplývá z pondělních aktualizovaných dat. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území, zprávy zemědělců lze označit až za pochmurné.
Při bouřích s krupobitím zemřelo v Řecku ve středu večer nejméně šest zahraničních turistů, mezi nimiž byli i dva Češi.
Neděle byla v pražském Klementinu nejteplejším dnem za posledních 244 let. Meteorologové naměřili 37,9 stupně Celsia, což je nový absolutní rekord maximální teploty.
Ve Francii v pátek byla poprvé v dějinách měření pokořena teplota 45 stupňů Celsia, a to na několika místech. V Gallargues-le-Montueux na jihu Francie naměřili 45,8 stupně. Kvůli vrcholící vlně veder ve čtyřech francouzských departementech platí výstraha nejvyššího stupně, což místní média označují za bezprecedentní. O „extrémním riziku“ hovoří také meteorologové ve Španělsku, kde úřady oznámily první oběti vysokých teplot.
Posledních zhruba deset let míváme pocit, že se něco děje s ročními obdobími. Pěkné teplé počasí trvá někdy až do listopadu. Počátek jara je častěji studenější a konec teplejší a do toho přicházejí nečekané výkyvy, kdy jako letos v půlce května napadne sníh v Pošumaví, zatímco na hlubokém severu ve stejný den naměřili skoro 30 °C. Doopravdy se něco děje, anebo si jenom špatně pamatujeme minulost?
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varuje před vytrvalými dešti. V severovýchodní polovině Česka může ve středu a ve čtvrtek dopoledne napršet 30 až 70 milimetrů, na návětří hor ojediněle přes 100 milimetrů vody. V Beskydech se vydatnější srážky budou vyskytovat až do čtvrtečního večera. V zasažených oblastech mohou hladiny toků vystoupat na první a druhý povodňový stupeň, na tocích odvodňujících Jeseníky až třetí stupeň, tedy ohrožení.
Před lety ne tak dávnými snil člověk z věčně mokré střední Evropy o jihu. Vždy když se třeba vracel z krajů, kde téměř neprší a stále svítí slunce, do své deštivé země, říkal si, jaké to jsou šťastné národy, které nemusí myslet na to, že každou chvíli zmoknou! Nestálo to za nic, ty propršené životy, ta prochcaná léta... Vždyť všichni známe tu slavnou, zdánlivě vulgární, ve skutečnosti hluboce procítěnou scénu s Josefem Kemrem ze Samoty u lesa: Chčije a chčije... Takže, pane Kemr, dědo Komárku, už nechčije. Je sucho, to byste koukal.
Grónské ledovce jsou pro teorii o člověkem zaviněném globálním oteplování něco jako osvědčené křoví. Do Grónska letěla v roce 2007 německá kancléřka Angela Merkelová, aby mohly vzniknout fotografie političky v outdoorové bundě s tajícím ledovcem v pozadí. A skutečně se na tomto ostrově, přilípnutém k Severní Americe, dal úbytek ledovců pozorovat jako v nějakém časosběrném dokumentu.
Sobotní slunečné počasí přilákalo do hor tisíce lyžařů. V mnoha skiareálech se o víkendu lyžovalo naposledy, od pondělí budou v provozu už jen hlavní či výše položená střediska, některá přešla na takzvaný víkendový provoz. V nich by se mohlo lyžovat ještě o prvním dubnovém víkendu, někde i do Velikonoc. Provozovatelé lyžaře lákají na snížené ceny.