Radikální politická otočka o 180 stupňů u vítězné německé CDU v podobě oslabení dluhové brzdy v ústavě a miliardové dluhy s legračním názvem „zvláštní majetek“ nebo třeba „partnerství v rodinách“. Na levicový projekt, ve kterém se jen mírně maskuje snaha řídit soukromý život lidí pravděpodobnou budoucí velkou německou koalicí, upozorňuje švýcarský týdeník Weltwoche.
Německo by mohlo mít problém s financováním vlastní obrany. Němečtí Zelení oznámili svůj záměr zablokovat plán na uvolnění dluhové brzdy, který by měl umožnit rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury. Zelení, kteří jsou pravděpodobnými koaličními partnery berlínské vlády, se domnívají, že se nedostatečně investuje do ochrany klimatu a životního prostředí.
Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.
Navzdory zisku více než 28 procent hlasů je vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU slabé, shodují se komentáře německých médií k výsledku předčasných voleb. Média vyzývají k rychlému vzniku nové stabilní vlády i vzhledem k právě probíhajícímu odklonu USA od Evropy. Slabá Merzova vláda by totiž ve výsledku posílila ambice stále rostoucí pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila druhá před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Musíme s novou německou vládou mluvit a koordinovat migrační politiku. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) ve vysílání CNN Prima News. Dodal, že se těší na spolupráci s vítězem voleb Friedrich Merzem na „silnější Evropě“. Fialův předchůdce Andrej Babiš (ANO) hovořil v neděli v souvislosti s německými volbami o katastrofě kvůli relativnímu úspěchu Zelených. Uvedl, že by Evropa potřebovala stabilní vládu CDU/CSU s SPD.
Nedělní předčasné parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná místními médii za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí sociální demokracii (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.
Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc. CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů.
Premiér Petr Fiala (ODS) pogratuloval pravděpodobnému příštímu německému kancléři Friedrichu Merzovi a konzervativní unii CDU/CSU k dnešnímu vítězství v německých předčasných parlamentních volbách. Na síti X uvedl, že se těší na prohloubení česko-německé kooperace a společnou práci na silnější Evropě. Expremiér a předseda opozičního ANO Andrej Babiš uvedl, že vítězství CDU/CSU je dobrou zprávou pro Německo, Evropu a také pro česko-německé vztahy.
Šéf CDU Friedrich Merz prohlásil svou stranu za vítěze německých voleb. Naopak několik minut po zveřejnění výsledků uznal dosavadní kancléř Olaf Scholz „hořkou porážku“. Na druhém místě podle exit pollů skončí AfD, jejíž spolupředsedové Alice Weidelová a Timo Chrupalla už prohlásili, že jsou připraveni se podílet na vládě a „nastavují ruku“. Klíčové pro budoucí koaliční jednání bude výsledek FDP a BSW, obě uskupení se pohybují kolem klíčových 5 % pro vstup do bundestagu.
Pět let před začátkem migrační krize a svou proslulou větou „To zvládneme“ řešila německá kancléřka Angela Merkelová aféru člena představenstva tamní centrální banky Thila Sarrazina. Tomu tehdy vyšla skandální kniha o nezvládnuté integraci muslimské menšiny v Německu Deutschland schafft sich ab, posléze česky pod názvem Německo páchá sebevraždu. Dnes při zpětném pohledu je možné v Sarrazinovi vidět něco jako moderního proroka. Rozhovor pro Echo, který byl veden dva dny po autorových osmdesátinách, se ale neomezuje pouze na migraci a německé volby
Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Mohou se tak jevit v dnešním mezinárodním kontextu: růst cen energií, krize průmyslu, jíž Německo trpí nadprůměrně a přibližně stejně jako Česká republika; rostoucí opozice vůči Green Dealu napříč Evropou a vzestup populistické pravice od Itálie přes Rakousko po Nizozemsko; do toho v USA návrat Donalda Trumpa. Kdyby podobným směrem vykročili ještě i Němci, asi bychom se najednou všichni ocitli v konstelaci, kdy se dají zastavit centralizační procesy v EU a třeba i o kus vrátit.
Tři klíčové osobnosti se v nedělních volbách utkají o hlasy německých voličů v předčasných volbách. Jasným favoritem na pozici kancléře je milionář, někdejší rival Angely Merkelové a šéf CDU Friedrich Merz. Proti němu stojí končící sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, který během své vlády přišel o značnou část podpory. V opozici téměř s jistotou skončí lídryně Alternativy pro Německo, vystudovaná ekonomka s doktorátem žijící v registrovaném partnerství Alice Weidelová.
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených. Podle průzkumu INSA pro bulvární deník Bild by získala CDU/CSU 30 procent hlasů
Jasným favoritem německých voleb je šéf Křesťanskodemokratické unie CDU Friedrich Merz, přesto je před nedělním kláním v nejistotě. Pokud chce pevnou vládu, potřebuje, aby menší strany utrpěly „drtivou porážku“. Ideálně natolik, že by se ani nedostaly do Spolkového sněmu. Oslovení politologové uvádí, že existuje ještě celá řada nejistot a může se stát, že Německo opět nebude mít stabilní koalici.
S blížícím se termínem německých parlamentních voleb, které se konají 23. února, se situace na politické scéně vyostřuje. Podle průzkumů zůstává favoritem konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která se aktuálně pohybuje kolem 30 % podpory voličů. Na druhém místě se drží pravicová Alternativa pro Německo (AfD) s 22 %, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 16 % a Zelenými s 13 %. Překvapením posledních týdnů je výrazný vzestup strany Levice.
Německé volby budou ukazatelem toho, jak razantně třetí největší ekonomika světa otočí kormidlem doprava, píše server Politico. Nejlidnatější země EU půjde za týden, v neděli 23. února k předčasným volbám, aby zvolila nový parlament. Hlasování téměř jistě vyvolá změnu ve vedení země, největší šance se dávají dosud opoziční CDU Friedricha Merze. Nelze si však nevšimnout posilujících tendencí pravicové AfD, jež by, jak ukazuje mapa volebních prognóz, téměř jistě triumfovala ve spolkových zemích někdejší NDR .
Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. První společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA. Sporná témata byla obdobná jako v jiných předkolech televizních debat. Týden před volbami do Spolkového sněmu se čtyři kandidáti na kancléře Olaf Scholz z SPD,
Německá CDU se ostře postavila proti aktivitám některých neziskových organizací, které se podílely na nedávných protestech proti této straně a jejímu kandidátovi na kancléře Friedrichu Merzovi. Protesty vyvolalo to, že CDU hlasovala v parlamentu spolu s politicky blokovanou AfD v otázkách zpřísnění pravidel pro migraci. Místopředseda poslanecké frakce Mathias Middelberg prohlásil, že financování takových organizací bude podrobeno důkladné kontrole, a v případě potřeby by mohlo být zcela zrušeno.
Po parlamentních volbách příští týden by si většina německých voličů přála vládu velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila agentura Forsa. Podle nového průzkumu agentury INSA by ovšem tato koalice neměla ve Spolkovém sněmu většinu, musela by přibrat ještě stranu Zelených, a vytvořit tak vládu čtyř stran.
První televizní duel před předčasnými parlamentními volbami v Německu podle průzkumu těsně vyhrál současný kancléř Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD). Jeho vyzývatel, předák konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, zapůsobil především na muže a starší voliče. Nedělní debatě dominovala témata migrace, hospodářství a důsledků nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Vyhrocená debata o migrační a azylové politice, kterou vedli minulý týden poslanci německého Spolkového sněmu, se do preferencí stran příliš nepromítla. Podle dnes zveřejněného průzkumu pro veřejnoprávní stanici ZDF je favoritem voleb, které budou 23. února, nadále opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která by získala 30 procent hlasů. Na druhém místě je Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Americká biskupka episkopální církve Marianne Buddeová zaujala, když se během mše po inauguraci Donalda Trumpa obrátila na prezidenta: „Ve jménu našeho Boha vás žádám, abyste se smiloval nad lidmi v naší zemi, kteří se nyní bojí.“ Zdůraznila, že naprostá většina imigrantů nejsou kriminálníci. Hovořila přímo k moci – odvážně a obdivuhodně. „I my jsme byli hosté,“ citovala Písmo.
Podpora německé konzervativní unie CDU/CSU po kontroverzním hlasování s Alternativou pro Německo (AfD) klesla v průzkumu agentury Forsa na nejnižší hodnotu od října 2023. Strana by nyní získala jen 28 procent. Pondělní průzkum agentury INSA, který byl proveden jako první po hlasování z minulého týdne, oslabení CDU/CSU ovšem nenaměřil. Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční v neděli 23. února.
Zpřísnění azylové politiky má podle ARD-DeutschlandTrend silnou podporu německé veřejnosti. Podle průzkumu si 68 % Němců přeje, aby země přijímala méně uprchlíků než dosud. Tento postoj v posledních deseti letech neustále posiluje. Ještě počátkem roku 2015 to bylo pouze 21 %. Ve středu CDU/CSU s těsnou většinou prosadila nezávazné usnesení podporující trvalé hraniční kontroly – s tímto opatřením souhlasí 67 % Němců.
Kandidát německé opoziční CDU na kancléře Friedrich Merz, který v pátek utrpěl spektakulární porážku v Bundestagu, když ho zradili vlastní poslanci a neprošlo tak zastavení migrace, jen několik hodin poté představil svůj program pro prvních 100 dnů u vlády. Mezi prvními kroky chce tvrdě zakročit proti zmíněné migraci. Zároveň chce oživit trh práce a udělat razantní změny v sociálních dávkách a nastartovat německou ekonomiku, která se už druhým rokem potácí v recesi.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, jehož cílem bylo omezit migraci. Německo kvůli tomu zažilo vlnu protestů poté, co se poslanci unie rozhodli legislativu prosadit za pomoci pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tento krok, který levicoví kritici označují za prolomení tzv. „brandmauer“ – nepřekročitelné hranice mezi demokratickými stranami a AfD –, vyvolal okamžitou reakci veřejnosti i politiků.
V našem bezprostředním sousedství to začíná být divoké. Po přízracích Majdanu na Slovensku jsme se včera dočkali skutečného obsazování budov, přesněji kanceláří, a vandalského ničení v Německu. Zatím je to hnutí v zárodku, zatím postihlo na několika místech místní sídla CDU, tedy Křesťanskodemokratické unie, která za tři týdny vyhraje volby a dosadí svého kancléře. Tento presumptivní kancléř Friedrich Merz si teď dovolil odhlasovat v parlamentu návrh, přestože věděl, že levice bude kompletně proti a vedle malé liberální FDP ho podpoří bubák evropské politiky AfD, Alternativa pro Německo. Což se stalo.
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) čelí vlně protestů a útoků na své kanceláře poté, co její poslanci ve Spolkovém sněmu hlasovali společně s pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) pro zpřísnění migrační politiky. Levicoví kritici obviňují CDU, že tím porušila takzvanou „brandmauer“ – princip, podle něhož demokratické strany nespolupracují s AfD. Přitom podle průzkumů značná většina Němců omezení proti migraci podporuje.
Šéfredaktor německého deníku Bild Robert Schneider dnes publikoval ostrý komentář na adresu bývalé kancléřky Angely Merkelové za její veřejný odsudek středečního hlasování ve Spolkovém sněmu, kdy se opoziční unii CDU/CSU podařilo prosadit návrh na zpřísnění migrační politiky s podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Schneider označil vyjádření Merkelové za „bezprecedentní akt neloajality“ vůči její vlastní straně.
Tři a půl týdne před německými parlamentními volbami posiluje pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Podle dnes zveřejněného průzkumu agentury YouGov by získala 23 procent hlasů a stala se druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Sociální demokracii (SPD) současného kancléře Olafa Scholze by podpořilo jen 15 procent voličů. AfD by podle aktuálního průzkumu YouGov podpořilo jen o šest procentních bodů méně voličů než konzervativní unii CDU/CSU.
