V Polsku jsou připraveny tranzitní koridory, díky nimž může ukrajinské obilí projet Polskem a může se dopravit tam, kam je potřeba. Uvedl to polský prezident Andrzej Duda v televizi TVP1 s tím, že Polsko ukrajinské obilí nepotřebuje. Vláda ve Varšavě nedávno prodloužila embargo na dovoz ukrajinského obilí. Opatření má zabránit tomu, aby ukrajinské obilí končilo na polském trhu. Jak budou koridory fungovat, Duda nezmínil.
Obří zisky velkých firem, zátěž převedená na spotřebitele velkým zdražením potravin a nedostatečná konkurence. Pomáhá stát svou dotační politikou tomu, aby trh neovládali jen ti největší zemědělci a potravináři a tlak na nižší ceny se zvyšoval? Nebo i přes slibované změny tučné dotace pomáhají hlavně těm, kteří to nepotřebují? Redakce deníku Echo24 oslovila ministerstvo zemědělství s dotazy, co bude dál s národními dotacemi pro velké agropodniky a zpracovatele a jak jsou v dotační politice zvýhodněni menší hráči.
Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance a vyjádřilo důrazný protest proti výrokům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění OSN v New Yorku, oznámily tiskové agentury. Zelenskyj „evropským přátelům“ kvůli prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí vyčetl předstírání solidarity a nepřímé napomáhání Moskvě. Ukrajina kvůli trvajícímu embargu podala v pondělí žalobu u Světové obchodní organizace (WTO) na Polsko, Slovensko a Maďarsko.
Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil minulý pátek.
ÚHEL POHLEDU: Loňské nezodpovědné prognózy ekonomických nedouků měly za to, že Rusko se za pár měsíců působení západních sankcí hospodářsky zhroutí. Ne že by sankce neměly žádný efekt. Jenže Rusko jim zatím dokáže celkem obstojně čelit. To není propagandistická heroizace ruského národa, ale prosté konstatování faktu, jenž mohl být už loni zřejmý komukoli, kdo vstřebal látku prvního stupně základní školy a elementárním způsobem ji dokáže aplikovat. Rusko je velká země, nesmírně bohatá na komodity, o něž prostě ve světě je a bude zájem. .
Holding Agrofert v prohlášení na svých webových stránkách vyzval předsedu vlády Petra Fialu (ODS), aby skupinu vynechal ze svých politických vyjádření. Premiér již několikrát mluvil hlavně o zisku skupiny v souvislosti s cenami potravin a předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem, do jehož svěřenských fondů patří. Agrofert již dříve uvedl, že hlavní podíl na loňském zisku měly chemické továrny v zahraničí a potravinářské firmy holdingu celkově skončily na úrovni provozního výsledku hospodaření ve ztrátě.
Na vysokých účtech za jídlo většina domácností asi nejvýrazněji pocítila už víc než rok trvající vysokou inflaci a s ní spojený drsný propad reálných mezd. Meziroční srovnání ukazuje, že ceny některých potravin vyrostly i o více než šedesát procent a na stejné úrovni se stále drží. Velmi zajímavé je ale i letošní meziměsíční srovnání některých položek. Markantní zlevnění je vidět například u často zmiňovaného másla. Čtvrtkilové balení ještě loni v zimě a na začátku roku spotřebitelé kupovali za průměrných téměř 60 korun a dnes je běžně za méně než 40 korun.
Neodnímatelná víčka jsou symptomem hlubšího problému EU. Brusel se v honbě za splněním zelených cílů naváží do věcí, které fungují a ještě dlouho by fungovaly, a činí je o poznání horšími. Echo bylo jedním z prvních médií, jež se rezolutně postavila na barikády a varovala před zhůvěřilostí, kterou představují papírová brčka. Nyní, když se ukazuje, že tyto rozmočené, nechutné a rozpadající se papírové trubky jsou nejspíše méně ekologické než plastové alternativy a nejspíše obsahují škodlivé chemikálie,
Češi patří v rámci Evropy na špičku v utrácení za doplňky stravy, neměli by přitom ale opomíjet možná rizika a varování. Ta přichází od lékařů, lékárníků i odborníků na výživu. Vitaminy, minerály či přípravky na podporu imunity konzumují pravidelně skoro dvě třetiny populace. Nákupní „horečku“ přitom ještě pozvedla pandemie covidu i situace s nedostatky léčiv. Jenže potravinové doplňky nejsou léčiva – prakticky neprochází kontrolou, často nedeklarují celkové složení na etiketách či nedokazují účinnost.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v černomořském letovisku Soči jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů jejich schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl napadlo. Jednání obou prezidentů skončilo po třech hodinách, z čehož polovina připadla na jednání za přítomnosti delegací, uvedla agentura TASS.
Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdraží od 1. října většinu produktů téměř o šest procent. Více se zvednou ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných - o korunu. Uvedli to například obchodní řetězce a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj jsou důvodem zdražení piva především trvale rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu.
Určovat ceny potravin nebo zisky firem státu nepřísluší. Co by ale dělat měl, je zajistit fungování silné konkurence na trhu. V tom české vlády dlouhodobě selhávají a přílišnou regulací spolu s nekontrolovaným tokem dotací směrem k velkým podnikům a holdingům dovolily v potravinářství vyrůst oligopolům.
Obchodní řetězce budou na změny nákupního chování spotřebitelů reagovat zvyšováním podílu vlastních značek s nižšími cenami nebo větším zájmem o potraviny z dovozu, které lze při stejné kvalitě nakoupit o 15 až 20 procent levněji než od českých dodavatelů. Na sociální síti X (dříve twitteru) to k úterním údajům Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji české ekonomiky uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Tomáš Prouza. Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí meziročně o 0,4 procenta. Oproti prvního čtvrtletí vzrostl o 0,1 procenta.
Vydělali jste si a pobírali jste dotace, teď snižte lidem ceny potravin, vzkázal premiér Petr Fiala (ODS) velkým hráčům na poli výroby potravin a jeho slova vyvolala pobouření. Má předseda vlády vyvíjet tlak na potravináře, aby zlevnili lidem jídlo, nebo mu to nepřísluší? Navíc za situace, kdy i jeho kabinet dotační toky směrem k velkým podnikům podporoval.
Neprodukční zemědělské plochy mohou v budoucnu způsobit nárůst cen potravin, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Zatím se podle něj jedná o čtyři procenta zemědělské půdy v ČR, ale do roku 2030 to bude deset procent. Sníží se tak produkce zemědělských produktů, což ovlivní cenu potravin, uvedl Doležal. Současná čtyři procenta představují podle něj plochu zhruba 100 000 hektarů.
Nizozemský pivovar Heineken už se kompletně stáhnul z Ruska. Své aktivity tam prodal symbolicky za jedno euro (přes 24 Kč) ruské firmě Arnest Group. Heineken to uvedl ve svém dnešním sdělení. Záměr opustit Rusko oznámil druhý největší výrobce piva na světě loni v březnu, krátce poté, co ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu. Proces ale trval déle, než se očekávalo. „Poslední vývoj ukazuje, jak velkým problémům čelí velké výrobní společnosti při odchodu z Ruska,“ uvedl generální ředitel Dolf van den Brink.
Nedostatečná konkurence je nepochybně jedním z důvodů vysokých cen potravin. Kromě historické danosti či velikosti trhu je na vině podle odborníků také vysoká byrokracie či dotační politika ministerstva zemědělství. Vláda, která dle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má za úkol podporovat vznikat konkurence, podle Asociace soukromých zemědělců ČR (AZS ČR) má nástroje, jak situaci zlepšit.
V Česku klesají ceny másla, cukru i mléka, zlevnit ale musí i další potraviny. Novinářům to dnes na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka řekl premiér Petr Fiala (ODS). Firmy mají velké zisky, lidé to ale musí pocítit na poklesu cen, řekl premiér. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nesmí být marže nepřiměřené. Vláda bude apelovat na řetězce, aby nabízely víc českých potravin.
Rusko v noci na středu zaútočilo drony na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny včetně regionu kolem řeky Dunaj, tedy na důležitá místa pro vývoz obilí. Úder způsobil požár v obilných zařízeních. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu a místní úřady. Protivzdušná obrana sestřelila devět dronů Šáhed, nicméně byly zasaženy výrobních a překládkových komplexů, kde vypukl požár, poškozené jsou i sýpky, uvedl oblastní šéf Oleh Kiper.
Vláda nemá nastavovat marže nebo dodaňovat vysoce ziskové sektory, jejím úkolem je vytvářet prostředí pro vznik konkurence. Na neformálním setkání s novináři to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Právě konkurence je přitom podle expertů klíčovým důvodem vysokých cen potravin. Trh totiž v řadě odvětví ovládá pouze pár firem, které si diktují své podmínky. Ze základních potravin se podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jedná o máslo, mléko, vejce, kuřecí maso a mouku.
Koutkem oka víkendový fejetonista zahlédl úvahu, že by České republice mohlo z tíživé ekonomické situace pomoci zdanění hub. Tedy těch sebraných houbaři. Bylo to nejspíš míněno napůl vážně, napůl žertovně (i ekonomičtí komentátoři či analytici udělají občas vtip), ale též se to dá brát jako takový nástřel, takový pokusný balonek, jak se říká, zda se toho třeba někdo nechytne a nezačne se o tom vážně uvažovat. Protože něco na tom asi je. Proč vlastně houby sbíráme?
Houby mají nyní dobré podmínky na celém území Česka, pravděpodobnost růstu je vysoká až velmi vysoká. Vyplývá to z dat na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Nejvyšší pravděpodobnost růstu hub je na horách, podle Petra Kohouta z Mikrobiologického ústavu Akademie věd to souvisí především s obecně vyšším úhrnem srážek. V posledních šesti letech se podle mykologa houbám v Česku příliš nedařilo a to především kvůli suchu. Jak to bude letos, se zatím nedá odhadnout, záleží především na počasí.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) zveřejnil už druhé video, v němž poukazuje znovu na to, že z některých PET lahví se nedá od léta pořádně napít. Podle nové evropské směrnice totiž musí být víčka připevněna k hrdlu lahve, což, jak přiznává také Babiš, schválil Brusel během jeho vlády. Podobně jako finální verdikt v otázce takzvaného Green Dealu, neboli Zelené dohody pro Evropu, kterou posléze expremiér také rád kritizoval.
Debaty o oddálení penzijního věku, rozdílné délce života ve zdraví v různých zemích, ale i velmi tvrdý výrok o vlastní vině za rakovinu, pronesený hercem Jaroslavem Duškem, přitahují obrovskou pozornost k tomu, jak moc máme své zdraví a nemoc ve svých rukou. Velká témata pro předního českého chirurga a transplantologa Roberta Lischkeho. Muže, jenž tráví své dny s pacienty, kteří kvůli tomu, že nemohou dýchat, zažívají nepředstavitelné bolesti.
O desítky procent méně podílu hovězího masa. Takové výsledky zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) u mletého masa z produkce Kosteleckých uzenin a podniku Maso uzeniny Polička. Výrobky prodávají řetězce Lidl, Albert a Billa. Případ je kuriózní i v tom, že obě firmy, první jmenovaná spadající do holdingu Agrofert, čerpaly od státu stovky milionů korun na dotacích.
Drahé energie, vysoká inflace, nejistota, to vše nutilo podniky zdražovat nad rámec zvýšených nákladů a vytvářet si zisky do budoucna. Dobře je to vidět na výsledcích hospodaření za loňský rok. Největšímu výrobci hnojiv Lovochemii z koncernu Agrofert vyskočil meziročně zisk o více než tisíc procent, čerstvá data teď ukazují také například téměř 300procentní růst zisků společnosti Lactalis CZ, která vlastní mlékárny Kunín a Klatovy. O obřích ziscích firem a zdražování nejen potravin jsme psali nedávno zde. Podstatnou roli sehrály také státní dotace, které velké podniky čerpaly.
Ceny obědů v ČR po celé první pololetí letošního roku a i v červenci rostly jen o halíře. Výrazně se tak lepší situace z loňska, kdy ceny obědů překotně vzrostly o 19 procent. Letos to zatím byla jen necelá 2 procenta. Nejvyšší průměrná cena za oběd je v Praze, kde ale zároveň roste nyní nejpomaleji. V tiskové zprávě o tom informuje společnost Sodexo Benefity.
Bramborovým polím v Česku škodí sucho, výnosy sklízených raných odrůd v Polabí jsou nižší. Brambory jsou dražší. Při prodeji ve velkém dostávají zemědělci za kilogram 12 až 14 korun, přibližně o polovinu víc než ve stejné době před rokem. Uvedl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček před čtvrtečním bramborářským seminářem v Jitkově. Později sklízeným bramborám na Vysočině by ještě mohl pomoci déšť, pokud začne pršet v nejbližší době.
Celkem 843,3 milionu korun vydaných do konce roku 2022 na podporu rybářství v ČR z operačního programu Rybářství (OP Rybářství) bylo ministerstvem zemědělství (MZe) poskytnuto technicky i právně správně, ale bez výsledku. Nepodařilo se totiž naplnit zásadní cíle, tedy zvýšení spotřeby sladkovodních ryb v Česku, ani vytvořit organizace producentů. Podpořeno bylo k 31. prosinci 2022 celkem 888 projektů. Vyplývá to z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Ceny pšenice dnes pokračují v růstu a ráno vykazovaly vzestup asi o dvě procenta, čímž se dostaly nejvýše od února. Trh reaguje na intenzivnější ruské útoky na ukrajinské přístavy, které podle analytiků vyvolávají obavy o dlouhodobé globální dodávky a potravinovou bezpečnost. Cena nejaktivněji obchodovaného termínového kontraktu na pšenici podle záznamů komoditní burzy v Chicagu vykazovala kolem 05:30 SELČ nárůst o dvě procenta na 7,72 dolaru (asi 168 Kč) za bušl (27,2 kg).
