Po setkání Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským může následovat setkání Trumpa s Vladimirem Putinem. K tomu by mohlo pravděpodobně dojít za dva týdny v Budapešti. Moskva by v takovém případě musela vyřešit, jak se do hlavního města země, která je součástí Evropské unie a nachází se v obležení dalších unijních zemí, ruský prezident dostane. Zpravodajský web BBC přinesl několik možných řešení.
Podle Marka Rutteho je Severoatlantická aliance natolik silná, že může projevit zdrženlivost a ruské letouny nad svým územím nesestřelovat. Uvedl to na setkání ve slovinské Lublani. Následně na prvním setkání ministrů obrany NATO od summitu v Haagu upřesnil, že tak NATO bude činit, pokud letouny nebudou hrozbou. Setkání se má zabývat právě otázkami protivzdušné obrany NATO a jak reagovat na průniky neznámých dronů nad území Aliance. Informují například The Times.
Spojené státy a Katar uzavřely dohodu, která umožní vybudovat výcvikové zařízení katarského letectva na základně v americkém státě Idaho. Zařízení by mělo hostit i katarské stíhačky F-15. Oznámil to ministr obrany USA Pete Hegseth po jednání se svým katarským protějškem Saúdem bin Abdarrahmánem Sáním ve Washingtonu. Informuje například BBC. Podle dohody vznikne nová letecká infrastruktura na základně Mountain Home Airbase na severozápadě země.
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. U letounu v ruském vzdušném prostoru vybuchly dvě ruské rakety, připustil Putin podle agentury Reuters při setkání obou prezidentů na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států Dušanbe. Při katastrofě letounu Azerbaijan Airlines (AZAL) přišlo o život 38 lidí.
Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících, kteří zůstali na letišti. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek agentury. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku.
Cestujícím z Terminálu 2 pražského Letiště Václava Havla se výrazně uleví. Nově totiž přestává platit absolutní zákaz tekutin v lahvích nad 100 mililitrů. Větší lahve tak už nemusí nutně mířit před bezpečnostní kontrolou do koše. Pasažéři si od 1. října mohou vzít do letadla v příručním zavazadle jednu láhev až do objemu dvou litrů. Terminál 2 je určený pro lety na území schengenského prostoru, který zahrnuje 29 evropských států.
Náměstek ukrajinského ministra obrany generálporučík Ivan Havryljuk, oznámil, že se v současné době „očekávají“ další dodávky letounů F-16, stejně jako francouzských Mirage a také švédských Gripenů na Ukrajinu. Rusko výrazně zvyšuje intenzitu svých útoků na Ukrajinu, přičemž během nedělního masivního úderu použilo téměř 600 dronů a 50 raket. Na začátku září podle Kyjeva Rusko odpálilo více než 800 dronů a raket, což představuje rekord od začátku invaze.
Německé aerolinky Lufthansa chtějí do roku 2030 zrušit 4000 pracovních míst v administrativě. Jedná se tak zřejmě o ještě větší řez, než se očekával - původně se v médiích hovořilo o přibližně 3 000 místech v příštích letech, 20 procentech z celkově 15 tisíc pracovníků v administrativě. Společnost to dnes oznámila u příležitosti takzvaného Dne kapitálových trhů, informovala agentura DPA. Firma se potýká s vysokými náklady a s menší ziskovostí ve srovnání s konkurencí.
„Pokud další raketa nebo letoun naruší bez povolení náš prostor a my je sestřelíme, nechoďte sem kňučet,“ pronesl na Valném shromáždění OSN na adresu Ruska polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Projev reagoval na sérii incidentů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými drony (Polsko) a stíhačkami (Estonsko a naposledy i Lotyšsko). Sikorského projev, tradičně rétoricky skvělý a nediplomaticky přímý, získal okamžitě obrovskou pozornost a – stejně tradičně – probudil i nadšení početných příznivců asertivnějšího přístupu k ruským provokacím.
Hnutí ANO opakovaně kritizuje vládu Petra Fialy (ODS) za nákupy letounů F-35 s tím, že moderní obrana nemůže stát jen na těchto stíhačkách, zvláště v době, kdy nad evropským vzdušným prostorem létají ruské drony. Podle oslovených expertů jsou F-35 na sestřelování dronů příliš drahé, je však otázkou, jak se v současné době, kdy se bezpilotní letouny turbulentně rozvíjí, na jejich útoky připravit.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl nařídit odtajnění a zveřejnění veškerých záznamů vlády Spojených států, které se týkají zmizení slavné americké pilotky Amelie Earhartové. Trump o svém rozhodnutí informoval na sociální síti Truth Social. Earhartová zmizela v roce 1937 při svém pokusu o oblet zeměkoule. „Její zmizení, ke kterému došlo před téměř 90 lety, uchvátilo miliony lidí,“ uvedl Trump.
Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS. Agentura Reuters v souvislosti s jeho vyjádřením upozornila na dřívější zprávu agentury Bloomberg, která ve čtvrtek napsala, že evropští diplomaté varovali Moskvu, že NATO je připraveno reagovat na další narušení vzdušného prostoru členských zemí aliance plnou silou, včetně sestřelením ruských letadel.
Úřady uzavřely letiště v severodánském městě Aalborg kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru, napsala v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na policii. Později informovala také o hlášených bezpilotních letounech v okolí letišť ve městech Esbjerg, Sönderborg a letiště Skrydstrup, která ale uzavřena nebyla. Přerušení provozu letiště v Aalborgu se dotklo také dánských ozbrojených sil, protože je využíváno i jako vojenská základna, dodala agentura.
První stíhačka nové generace F-47, vyvíjená jako náhrada stíhaček F-22, bude připravena k prvnímu letu v roce 2028. Oznámil to generál David W. Allvin, náčelník štábu amerického letectva. Boeing již zahájil výrobu prototypu a americké letectvo plánuje získat více než 185 těchto pokročilých proudových letounů. Ty mají zajistit vzdušnou nadvládu Spojených států i v konfrontaci s technologicky vyspělými protivníky.
Ukrajinci slaví úspěch. Poprvé v historii se jim na Krymu podařilo zneškodnit dva vzácné ruské obojživelné letouny Be-12 „Čajka“. Podle Hlavního zpravodajského ředitelstva (HUR) ministerstva obrany Ukrajiny k zásahu došlo 21. září a představuje významný úder proti klíčové námořní letecké výzbroji Ruska.
Bruselské letiště dnes oznámilo, že v důsledku kybernetického útoku bylo nuceno zrušit polovinu na neděli naplánovaných odletů. Rozsáhlý kybernetický útok na systém odbavování cestujících dnes narušil provoz také na dalších evropských letištích. „Letiště Brusel požádalo letecké společnosti, aby v neděli 21. září zrušily polovinu plánovaných odletů, aby se předešlo dlouhým frontám a rušením letů na poslední chvíli,“ uvedla mluvčí letiště.
Současné provokace Ruska a jeho opakované narušování vzdušného prostoru NATO je podle českého prezidenta Petra Pavla ze strany Ruska mimořádně nezodpovědné a může to vést až k sestřelu ruských letadel. Na porušování pravidel podle něj musíme adekvátně reagovat, a to i vojensky. Pavel připustil, že je to balancování na hraně konfliktu, ustupovat zlu vak podle něj není možné. Prezident to uvedl v České televizi na Dnech NATO v Ostravě.
Několik evropských letišť se potýká po kybernetickém útoku s problémy při odbavování. Podle agentury DPA jsou postižená letiště v Berlíně, Bruselu a Londýně poté, co byl v noci na dnešek napaden evropský poskytovatel služeb pro systémy odbavování cestujících. Letiště v Berlíně oznámilo, že připojení k systémům se po kyberútoku přerušilo, což má za následek zpoždění při odbavování. Cestující musí počítat se zpožděním a s delšími čekacími dobami při odbavení a nástupu do letadla.
Polsko dnes ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Oznámily to polské ozbrojené síly. Později informovaly o přistání stíhaček po ukončení ruské operace. „Polská a spojenecká letadla operují v našem vzdušném prostoru, zatímco pozemní protivzdušná obrana a radarové průzkumné systémy byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti,“ uvedlo operační velení armády členské země NATO v příspěvku na síti X.
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž. Na sociální síti X uvedla, že o incidentu vyrozuměla polské ozbrojené síly a další bezpečnostní složky. Státní hranice narušena nebyla, a proto jsme nemuseli reagovat, řekla mluvčí pohraničníků Katarzyna Przybyszová televizi TVN24. Ropná plošina se nachází v polské ekonomické zóně Baltského moře na poloostrově Hel.
Čtvrteční přelet skupiny Red Arrows společně s českými Gripeny zaujal tisíce lidí. Nyní česká armáda zveřejnila záběry přímo z pilotní kabiny českého nadzvukového Gripenu. Britské uskupení Red Arrows přeletělo nad Karlovým mostem ve čtvrtek odpoledne při cestě na letecké dny NATO v Ostravě. Při přeletu nad mostem spustily britské letouny kouř v barvách trikolory.
Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to dnes v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách. "S ochranou polského vzdušného prostoru naši letci začnou v nejbližší době," poznamenala armáda. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Česko na pomoc s ochranou východní hranice vyslalo vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.
Polsko na Ukrajinu ani po skončení války s Ruskem nepošle vojáky. Dnes to po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži řekl polský premiér Donald Tusk, uvedla agentura PAP. Varšava již dříve opakovaně odmítla vyslání vojáků do případné mírové mise. Tusk nicméně podle agentury Reuters řekl, že Polsko se zapojí do diskuzí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, ale takové budoucí řešení nesmí ohrozit polskou bezpečnost.
Incident týkající se údajného rušení signálů GPS letadla Ursuly von der Leyenové není vyšetřován. Tato rušení nejsou považována za hybridní ani kybernetické hrozby. Oznámil to v Burgasu bulharský premiér Rosen Željazkov. Švédský web Flightradar24, který sleduje letouny on-line už před tím zpochybnil, že by neměl letoun šéfky komise dostatečný signál GPS. "GPS v celé oblasti se vypnulo," uvedl jeden ze zdrojů deníku FT. Pilot hodinu kroužil nad letištěm, poté se rozhodl přistát ručně s použitím map.
Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat 12 letounů JAS-39 Gripen. Ministerstvo obrany v pondělí podepsalo smlouvu na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH. Úřad o tom informoval na webu. Vláda nabídku projednala už na konci června. Cena podle ministerstva zahrnuje kromě pronájmu 12 stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun včetně DPH Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
Pravděpodobný ruský útok narušil v neděli signál GPS na bulharském letišti a donutil letadlo s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou přistát v Plovdivu s pomocí papírových map. Informoval o tom dnes deník Financial Times s odvoláním na své informované zdroje. Mluvčí EK Arianna Podestaová incident potvrdila s tím, že letoun bezpečně přistál na plánovaném místě. Bulharská strana už komisi informovala, že z incidentu podezřívá Rusko.
Tragédie zasáhla přípravy na Air Show v polském Radomiu. Během zkoušky se zřítil stíhací polský letoun F-16 a jeho pilot pád nepřežil. Příčiny nehody nejsou známy, budou předmětem vyšetřování příslušné komise. Tomasz Siemoniak, koordinátor speciálních služeb, dodal, že jde o první havárii letounu F-16 patřícího polskému vojenskému letectvu. „Počkejme, bude svolána komise, která vysvětlí příčiny,“ poznamenal pro TVN24. Na tragédii zareagoval i vládní mluvčí Adam Szłapka.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pořadu Meet the Press televize NBC poukázal na kuriózní okamžik z páteční schůzky Trump-Putin na Aljašce, kdy ruská delegace musela v důsledku sankcí platit hotově za letecké palivo, které potřebovala ke zpáteční cestě do Moskvy. Rubio zdůraznil, že cílem administrativy prezidenta Donalda Trumpa není pouze příměří na Ukrajině, ale úplné ukončení války. "Sankce proti Rusku fungují, ale nezmění výsledek války na Ukrajině," poznamenal šéf americké diplomacie.
Australský soud vyměřil aerolinkám Qantas rekordní pokutu za nelegální masové propouštění v čase koronavirové pandemie. Největší australská letecká společnost má zaplatit 90 milionů australských dolarů (AUD; 1,2 miliardy Kč) za to, že propustila zhruba 1800 lidí a jejich pracovní místa převedla na externí poskytovatele, informuje dnes BBC News. Více než polovina z této částky má být vyplacena odborové organizaci Transport Workers Union (TWU), rozhodl příslušný federální soud.
Boeing 757- 300 společnosti Condor Airways z řeckého ostrova Korfu do německého Düsseldorfu, ve kterém letělo 273 cestujících, musel nouzově přistát v italském Brindisi poté, co krátce po vzletu vyšlehl z pravého motoru oheň. Podle listu Bild za požárem pravděpodobně stojí problémy s přívodem vzduchu do motoru, který spaluje petrolej. Hrůza začala krátce po vzletu. „Najednou jsme uslyšeli hlasitou ránu a pak z motoru vyšlehly plameny,“ hlásil jeden z cestujících.
