Země Organizace spojených národů v marockém městě Marrákeši formálně přijaly pakt o migraci, informovala agentura AFP. Podle ní se konference účastní přes 150 zemí, Česká republika a několik dalších zemí podle očekávání zastoupena není. Globální pakt, který má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince, totiž, ač právně nezávazný, vyvolal v předchozích měsících v řadě zemí vzrušené debaty a kritiku.
Jak se zrodil globální pakt OSN o migraci? Kdo ho psal, úředníci, nebo politici? Čím je důležitý? Bude závazný i pro Českou republiku? V Salonu Týdeníku Echo hledali odpovědi právník Pavel Hasenkopf, Jan Schroth z pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a poslanec ODS Marek Benda. (Proti Bendovi měl původně usednout i poslanec Pirátské strany, než na poslední chvíli zjistil, že vlastně má být na Islandu.)
Slovenská vláda ve středu odmítla migrační pakt OSN. Novinářům to řekl premiér Peter Pellegrini. Kabinet tak vyhověl parlamentu, který se proti dokumentu Organizace spojených národů (OSN) postavil již minulý týden.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) promrhal v Ugandě miliony dolarů, které byly určené na řešení největší současné uprchlické krize v Africe. Interní auditor odhalil praxi přemrštěného fakturování, podvodů a nedodržování předpisů, která agentuře způsobila velké finanční škody. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters. Čerstvá zpráva interního auditora OSN uvádí, že v Ugandě docházelo k manipulacím s počty uprchlíků, které byly uměle zvyšovány, aby agentuře i ugandské vládě přiteklo více finančních zdrojů.
Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák se po čtvrtečním odmítnutí migračního paktu OSN parlamentem rozhodl podat demisi. ČTK o tom informoval tiskový odbor slovenského ministerstva zahraničních věcí. Detaily k Lajčákově demisi úřad zveřejní po schůzce ministra s premiérem Peterem Pellegrinim a prezidentem Andrejem Kiskou, který podle ústavy přijímá demisi člena vlády. Lajčákův mluvčí Boris Gandel ČTK řekl, že termín setkání ministra s předsedou vlády či hlavou státu nebyl zatím stanoven.
Německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz navrhl přeměnit francouzské stálé členství v Radě bezpečnosti OSN na mandát Evropské unie. Scholz to prohlásil při středeční přednášce o budoucnosti Evropy na berlínské Humboldtově univerzitě. „Uvědomuji si, že bez přesvědčení Paříže se to neobejde, ale byl by to odvážný a chytrý krok,“ řekl Scholz. Jako bolestné, že se Francie vzdá významného postu, by se podle vicekancléřových představ mohla Paříž stát trvalým velvyslancem EU při OSN.
Slovensko nepodpoří a neschválí globální pakt OSN o migraci. Uvedl to podle nedělní zprávy serveru sme.sk slovenský premiér Peter Pellegrini. Od migračního paktu OSN již v uplynulých měsících odstoupilo několik zemí; v polovině listopadu účast na paktu odmítla rovněž česká vláda.
"V případě potřeby podepíšeme později." Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), který je jedním z kandidátů na předsednictví Křesťanskodemokratické unie po Angele Merkelové, požaduje, aby se o globální dohodě OSN o migraci hlasovalo na celorepublikovém sjezdu CDU. Ve hře je tak odsunutí podpisu paktu, píše německý tisk. Spahn to řekl listu Bild am Sonntag.
Veřejnou debatu v těchto dnech ovládají dvě mezinárodní smlouvy, jedna z dílny OSN a druhá od Rady Evropy. Dva dokumenty, pakt o migraci a Istanbulská úmluva, se staly horkým bramborem pro vládu, kterou táhne ideologicky bezbarvý projekt ANO. Nedostatek vlastního přesvědčení na druhou stranu vytváří velký manévrovací prostor a možnost pružně se přizpůsobit náladám ve společnosti. Ty jsou v případě migračního paktu negativní, u Istanbulu to tak jednoznačné není.
Po vzoru USA, Rakouska a Maďarska se vláda pravděpodobně rozhodne zaříznout globální pakt OSN o migraci. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že v případě přijetí paktu by hrozilo, že do Evropy přijde až miliarda lidí. Vláda materiál o nepřistoupení probere příští týden. Podle kritiků kabinet svým negativním stanoviskem reaguje na atmosféru společnosti, což ostatně připustil i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Odmítnutí kromě vládních stran podporuje například i nejsilnější opoziční strana ODS.
Vláda příští týden probere materiál o nepřistoupení ke globálnímu paktu OSN o migraci. Sdělil to ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že úmluva stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací, výhrady k dokumentu dával najevo i Petříček. Od smlouvy loni ustoupily USA, podepsat ji odmítly i Rakousko a Maďarsko.
Pokud se migrace stane všeobecným právem, do Evropy by mohla přijít až miliarda lidí, varuje premiér Andrej Babiš. Chce proto vystoupit z globálního paktu OSN, který podle něj migraci jako základní lidské právo definuje, což je dle premiérových slov pro Českou republiku nepřijatelné. Staví se proto na stranu USA a Maďarska, kteří dokument odmítají. Babiš to řekl v rozhovoru pro deník Právo.
Polsko pravděpodobně rovněž ustoupí od připravovaného globálního paktu Organizace spojených národů o migraci. Ve Varšavě to v pátek řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Pakt nepodporuje například ani český premiér Andrej Babiš. „Je velmi pravděpodobné, že stejně jako Rakousko, Česká republika a USA nebudeme součástí tohoto globálního paktu OSN,“ sdělil podle agentury PAP předseda polské vlády Morawiecki novinářům.
Premiér Andrej Babiš (ANO) bude navrhovat, aby Česko po vzoru Maďarska a Rakouska nepřistoupilo ke globálnímu paktu Organizace spojených národů (OSN) o migraci. Vláda by o tom měla jednat příští týden, uvedl její předseda. Postoj k paktu chce ještě probrat s představiteli ČSSD. Babiš ve shodě se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem uvedl, že pakt stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a jeho ustanovení umožňují rozdílný výklad.
Damašek zrušil kontroverzní zákon, který umožňoval konfiskovat pozemky a domy syrských uprchlíků. S odvoláním na ruské diplomaty to ve čtvrtek v Ženevě podle agentury Reuters řekl poradce OSN pro humanitární otázky Jan Egeland. Ve středu média informovala, že Rusko a Turecko poskytly radikálům působícím v syrské provincii Idlib odklad ke stažení z budoucího demilitarizovaného pásma. Podle rusko-turecké dohody uzavřené v září se měli z vytyčeného území stáhnout do 10. října těžké zbraně a do 15. října bojovníci radikálních a povstaleckých skupin.
Velvyslankyně Spojených států při OSN Nikki Haleyová skončí ve funkci. Prezident Donald Trump v Oválné pracovně Bílého domu po schůzce s ní oznámil, že Haleyová post opustí na konci letošního roku. Jejího nástupce hodlá Trump jmenovat během dvou nebo tří týdnů. Podle šéfa Bílého domu existuje několik lidí, kteří by chtěli funkci nejvyššího diplomatického zástupce v OSN vykonávat.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) je znepokojen záměrem jeruzalémského starosty zrušit operace úřadu ve východním Jeruzalémě. UNRWA pomáhá milionům potomků Palestinců, kteří opustili své domovy po vzniku Izraele, ve východním Jeruzalémě provozuje několik škol a klinik. V tamním uprchlickém táboře je stále asi 24 000 lidí. Starosta Nir Barkat ve čtvrtek v prohlášení napsal, že rozhodnutí Spojených států zásadním způsobem snížit své příspěvky UNRWA vytvořilo „vzácnou příležitost“ poukázat na smysl tohoto úřadu. „Skoncujeme s tou lží, jíž je ‚problém uprchlíků‘,“ napsal Barkat.
Írán má další jaderné úložiště v Teheránu, kde má výbavu pro výrobu jaderných zbraní. Ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to ve čtvrtek řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zdůraznil přitom, že jde o informaci, která dosud nebyla zveřejněna. Netanjahu při svém projevu použil fotografie a diagramy, aby ukázal, kde bylo schováno 15 kilogramů radioaktivního materiálu. Vzápětí vyzval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby provedla inspekci, než Írán úložiště v Teheránu vyklidí.
Prezident Spojených států Donald Trump ve středu v Radě bezpečnosti OSN obvinil Čínu, že se snaží ovlivnit nadcházející listopadové volby v USA s cílem oslabit jeho vládu. Dále jeho administrativa již připravuje nové a ještě tvrdší sankce proti Íránu než ty, které již Washington na Teherán uvalil.
Íránští vůdci rozsévají chaos, smrt a destrukci a ostatní země by se měly podílet na izolaci íránského režimu. Ve svém projevu během všeobecné rozpravy 73. zasedání Valného shromáždění OSN to řekl americký prezident Donald Trump. V projevu také poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za jednání kolem jaderného programu.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyslala do Rakouska a Itálie speciální týmy, které budou zkoumat situaci migrantů v těchto zemích. Informovala o tom agentura Reuters. Bacheletová kritizovala také USA, kde se k rodičům podle ní stále nevrátilo 500 dětí odebraných migrantům po překročení hranice s Mexikem. Terčem kritiky nové komisařky se stala i Čína, Barma či Saúdská Arábie.
Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij měla kvůli násilnému tažení barmské armády proti muslimské menšině Rohingů v loňském roce rezignovat. Podle zpravodajského serveru BBC News to prohlásil vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.
Prezident Miloš Zeman letos nepojede na Valné shromáždění OSN. Tam přitom v posledních letech jezdil pravidelně. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka vše podstatné již v minulosti řekl, a proto je jeho nepřítomnost logická. Českou republiku tak bude zastupovat jako vicepremiér Jan Hamáček. Informuje server Novinky.
Ve věku 80 let zemřel bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který byl držitelem Nobelovy ceny za mír, kterou získal v roce 2001. Kofi Annan je ghanské národnosti, v pořadí byl už sedmým generálním tajemníkem Organizace spojených národů. Úmrtí někdejšího nejvyššího světového diplomata potvrdila Nadace Kofiho Annana. Zemřel poklidně „po krátké nemoci“, uvedla nadace. Agentura Reuters s odvoláním na dva blízké Annanovy spolupracovníky dále napsala, že zemřel v sobotu brzy ráno v nemocnici ve švýcarské metropoli Bernu.
Severní Korea neukončila své jaderné a raketové programy a porušuje tak nadále rezoluce OSN. Uvádí se to v tajné zprávě Spojených národů, k níž se dostala agentura Reuters. Podle zprávy se KLDR snaží prodat své zbraně „řadě blízkovýchodních a afrických států“. Zpráva konstatuje, že „zakázaná vojenská spolupráce mezi Severní Koreou a Sýrií pokračuje v nezmenšené míře“.
Maďarsko zahájí proceduru odchodu z jednání OSN o globálním paktu o migraci. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Péter Szijjártó, informovala agentura Reueters. Dohoda je podle šéfa maďarské diplomacie zcela proti bezpečnostním zájmům země. Dokument, který by měl být formálně schválen až v prosinci, mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo.
Česká vláda nemůže a nebude dávat souhlas s nelegální migrací, reagovalo v sobotu ministerstvo zahraničí na informace o globálnímu paktu k migraci, na jehož textu se v pátek shodla většina zemí OSN. České ministerstvo zahraničních věcí rovněž zdůraznilo, že dohoda, k níž mají kromě Američanů výhrady také Maďaři, není právně závazná a státy OSN zatím přijaly pouze návrh, k němuž se jednotlivé země vyjádří až v prosinci.
Více než 190 zemí světa schválilo v pátek podobu globálního paktu o migraci. Cílem této nezávazné dohody, která bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marocké Marrákeši, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.
Spojené státy dnes oficiálně oznámily, že odcházejí z Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Tento orgán není hoden svého názvu, uvedla americká velvyslankyně v OSN Nikki Haleyová. USA podle ní odcházejí z rady i proto, že žádná jiná země „neměla odvahu se přidat k našemu boji“ za přeměnu tohoto „pokryteckého tělesa sloužícího vlastním zájmům“.
Ve světě bylo loni kvůli válečným konfliktům, násilí a pronásledování na útěku 68,5 milionu lidí, což je rekordní údaj pátý rok po sobě. Asi polovina běženců jsou děti. Oznámil to v úterý Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Velký podíl na vysokém počtu uprchlíků mají konflikty v Africe a také útěk statisíců barmských Rohingů do Bangladéše.
