O těžbě surovinového pokladu na Cínovci chce polostátní ČEZ rozhodnout ještě letos, čeká se na finální studii proveditelnosti těžby lithia v Krušných horách. Němci už mezitím z druhé strany hranice staví vlastní továrnu na výrobu velkokapacitních baterií, takzvanou „gigafactory“, jejíž výstavba je v plánu i na české straně. ČEZ ale musí ještě vyřešit otázku financování celého projektu.
Na Cínovci se rozjíždí pomyslný souboj o těžbu lithia. Ložisko kovu, který získal na významu v souvislosti s boomem elektrobaterií, se nachází na česko-německých hranicích. A německý majitel těžební licence zahájil v poslední době velké investice do těžby a zpracování tohoto kovu. Česká společnost ČEZ nevylučuje spolupráci, zároveň však je oproti německému investorovi v mírném skluzu. Na Cínovci, v místech bývalých dolů na těžbu cínu a wolframu, se nachází velké ložisko lithia.
Česká skupina Sev.en Global Investments, která patří do skupiny Sev.en finančníka Pavla Tykače, koupila těžební práva k více než dvěma miliardám tun uhlí ve Spojených státech. V úterý o tom skupina informovala v tiskové zprávě. Náklady na nákup práv neuvedla. Kromě toho skupina chystá i další investice v zahraničí. Sev.en Global Investments, která od loňského roku řídí všechny zahraniční investice skupiny Sev.en, transakci dokončila před několika dny prostřednictvím své dceřiné společnosti Golden Eagle Land Company.
Lithium, kov budoucnosti, který měl Česku zajistit miliardové zisky, zažil nečekaně strmý pád ceny. Kromě lithia klesají i ceny mědi a kobaltu. Tedy kovů, které jsou důležité pro výrobu elektroaut a baterií. O příčinách nečekaného zlevnění kovů píší například New York Times. Lithium a jeho využití bylo jedním z hlavním témat sněmovních voleb v roce 2017 a vyvolalo spory v tehdejší vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL, a to kvůli memorandu s australskou firmou European Metals Holdings.
Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. Na závěr prvního dne summitu se na tom ve čtvrtek shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny.
Na Česko se podle analýz geologů a těžařů řítí písečná krize. Staré pískovny se postupně zavírají a nové už nevznikají. Nejhorší je situace ve středních Čechách, na Vysočině nebo na Zlínsku, kam se musí stavební písek dovážet přes hranice ze Slovenska. Nedostatek ale podle propočtů nastane do 10 let úplně všude, skončit má totiž až 60 % ze zhruba 150 aktivních pískoven.
Jedna z největších německých energetických firem začala s demontáží větrné farmy v západní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, a to z poněkud kuriózních důvodů – aby bylo místo na povrchový hnědouhelný důl. Kritici poukazují na to, že jde o symbolický konec vládních snah o ochranu klimatu. Ta po naléhání vyzvala společnost WPD, aby demontáž zastavila. O problému informovala řada médií, všímala si ho i zahraniční včetně britského Guardianu.
Ruský prezident Vladimir Putin svolal svůj protipól k summitu, který uspořádalo NATO v Madridu. Na tom v turkmenském Ašgabatu se sjeli zástupci zemí sousedících s Kaspickým mořem. Putin nicméně schytal především velký výsměch za obrovský, masivní stůl, u nějž se jednání konalo a u kterého sedělo pouze pět lidí. Ruský prezident od začátku invaze na Ukrajinu proslul právě tím, že se i se zástupci své vlády scházel u zbytečně velkého stolu. Z turkménského Ašgabatu také Putin komentoval summit NATO.
Přibližně 90 tun metanu za hodinu unikalo v lednu z uhelného dolu Raspadskaja na ruské Sibiři. Podle zprávy listu The Guardian to vyplývá z dat monitorovací společnosti GHGSat, která sídlí v Kanadě a využívá ke sledování komerční satelity. Podle deníku se mohlo jednat o největší únik metanu na světě. V poslední době se zdá, že plyn uniká pomaleji, asi třetinovým tempem. V nejhorší fázi v lednu, kdy byl poprvé zjištěn zdroj, důl vypouštěl do ovzduší tolik emisí jako pět uhelných elektráren, napsal The Guardian.
Ruská agrese na Ukrajině znovu zavířila s otázkou, jak se odstřihnout od závislosti na ruském plynu. I přes zavedené tvrdé sankce totiž stále dochází k odebírání ruského plynu, za který evropské státy platí a financují tím válku. Možnou alternativou by mohla být těžba břidlicového plynu na evropských nalezištích. Proti se však rovnou staví hned řada států v čele s Velkou Británií a Francií kvůli neekologické těžbě. K té však běžně dochází ve Spojených státech, které zkapalněný plyn paradoxně vyváží do evropských států.
Čínská ambasáda zveřejnila video se zdravicí k novému roku, které jí a „svému příteli“ – prezidentu Si Ťin-pchingovi – zaslal Miloš Zeman. Vzbudilo to předvídatelné a ve značné míře oprávněné reakce, prezidentova slova skutečně působí poněkud servilně. Především ale to video vskutku nevypadá jako projev státníka na vrcholu schopností, člověk by skoro řekl, že jeho zveřejněním čínský zastupitelský úřad svému oddanému spojenci neudělal zrovna nejlepší službu. S takovými přáteli nepřátel netřeba.
Těžba černého uhlí v Česku se už brzy stane minulostí. Poslední funkční důl na uhelném Karvinsku má skončit do konce roku a surovina se nyní musí dovážet až ze zámoří. Celá Evropa má totiž uhlí kvůli ukončování těžby nedostatek. O tom, zda se závislost na dovozu uhlí a uzavřené ostravské doly Česku vyplatí, mluvil deník Echo24 s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Jakubem Unuckou (ODS).
O zatracované uhlí byl loni enormní zájem. Po covidovém nuceném útlumu ekonomiky masivně vzrostla poptávka po elektřině, a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Muselo se tedy vzít na milost uhlí, které pokrylo nárůst celosvětové poptávky po elektřině o více než polovinu. To příliš nenahrálo snahám o dekarbonizaci ekonomiky, emise uhlíku kvůli znovuzapojování fosilních paliv citelně vzrostly. Vysoký zájem táhl cenu uhlí nahoru, na energetické krizi tak stále vydělávají hlavně těžaři.
Pokud Polsko odmítne platit pokutu, může EK strhnout Varšavě peníze z unijních dotací. Prohlásil to mluvčí unijní exekutivy. Pokutu vyměřil Soudní dvůr EU poté, co Polsko odmítlo zastavit činnost soudního orgánu. Mluvčí komise také uvedl, že Brusel analyzuje polskou odpověď na dopis vyzývající k uposlechnutí příkazu unijního soudu. Pokud Varšava nedokáže, že disciplinární komora polského nejvyššího soudu ukončila činnost, vyzve ji komise k zaplacení pokuty, která nyní činí okolo 70 milionů eur.
Představitelé hnutí Polsko-československá solidarita napsali dopis adresovaný polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému, v němž žádají, aby neodvolával velvyslance v ČR Miroslawa Jasińského. O zahájení procesu odvolání informoval ve čtvrtek mluvčí polské vlády Piotr Müller, který v souvislosti s ambasadorem informuje o „krajně nezodpovědných výrocích o dole v Turówě.“ Podle hnutí, jehož byl Jasiński v 80. letech spoluzakladatelem, má ale velvyslanec mimořádné diplomatické schopnosti.
Česko-polské vztahy procházejí, módně řečeno, zkouškou odolnosti. Média v obou zemích plní krize kolem dolu Turów. Není to první vzedmutí vášní v historii obou zemí. Bývalé Československo a Polsko mají za sebou boje o bohumínskou železnici po Velké válce, tragické „osmičkové“ roky 1938 a 1968, ale také naše ostudná 80. léta, kdy husákovský režim líčil Poláky jako stávkující „nemakačenka“ s cílem znechutit Čechům a Slovákům polskou Solidaritu. Ti, kteří do Polska 80. let nahlédli, zažili šok: socialistická země s prázdnými regály a jídlem na poukázky, ale i země svobodných lidí,
Spor o polský hnědouhelný důl Turów u českých hranic neustává ani měsíce poté, co evropský soud nařídil okamžité zastavení těžby. Lidem na Liberecku tak stále mizí ze studní pitná voda. K dohodě mezi Českem a Polskem zatím nedospěla ani mezivládní jednání. Polský premiér Morawiecki teď problém s vodou zlehčuje. Jde podle něj jen o lokální spor, který se odehrává ve stínu českých podzimních voleb.
V afghánských horách se nachází vzácné kovy v hodnotě až jeden bilion dolarů. Alespoň podle průzkumů, které v Afghánistánu proběhly v posledních letech. Podle některých analytiků by ze vzestupu Tálibánu mohla profitovat například Čína, která ovládá 90 % produkce lithia. Samotný Tálibán už začal s Čínou jednat o budoucích vztazích. Mluvčí Tálibánu zároveň upozornil na první tiskové konferenci, že islamistické hnutí odmítá produkci drog, ze kterých v minulosti financovalo své aktivity.
Vláda dnes schválila memorandum mezi státem zastoupeným ministerstvem průmyslu a obchodu a společností ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Na twitteru to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Očekávaná investice přes 50 miliard korun podle něj přinese minimálně 2300 pracovních míst. Z materiálu vyplývá, že investice má v první fázi činit minimálně 52 miliard korun. Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš memorandum podepíšou v úterý.
Česká republika nestáhne žalobu na Polsko, kterou podala k Soudnímu dvoru EU kvůli rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Řekl to premiér Andrej Babiš. Polsko ale podle něj poprvé uznalo námitky Prahy a chce dohodu. Polský premiér Mateusz Morawiecki po pondělním jednáním se svým českým protějškem podle agentury PAP prohlásil, že Česko žalobu stáhne. Unijní soud minulý týden v pátek nařídil, aby Polsko těžbu v dole Turów okamžitě zastavilo, a to až do doby, než se o sporu rozhodne.
Soudní dvůr EU v pátek nařídil Polsku, aby okamžitě zastavilo těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Vyhověl tak žádosti Prahy o vydání předběžného opatření. Podle rozhodnutí nejvyšší soudní instance EU bude zákaz těžby platit až do vynesení konečného rozhodnutí v uvedené věci. Verdikt uvítal český ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jako první velké vítězství v tomto sporu. České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje.
Horníci v sobotu ráno vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu ČSA. Provoz v něm končí stejně jako v dalším karvinském Dole Darkov, kde horníci poslední vozík vyvezli už v úterý. Důvodem uzavírání dolů je skutečnost, že se v nich těžba ekonomicky již nevyplácela. Důl Československé armády (ČSA) podle mluvčí vznikl pod tímto názvem v roce 1951. "Jedna z nejstarších šachet vznikla sloučením čtyř jiných dolů: Františka, Jindřich, Jan Karel a Hlubina.
České republice se již několik let nedaří vyjednávání s polskou stranou ohledně těžby v dole Turów, který se nachází v těsné blízkosti hranic s Libereckým krajem.
Americká Univesity of Massachusetts-Lowell vyhodila děkanku ošetřovatelského oboru Leslie Neal-Boylanovou. Došlo k tomu poté, co v mailu vyjádřila znepokojení ohledně násilí vůči lidem černé pleti. Mimo jiné ale napsala, že neplatí pouze, že záleží na životech černošských občanů „Black Lives Matter“, ale dodala, že záleží na každém životě („Everyone‘s Lives Matter). Na událost upozornila mj. Fox News.
Společnost OKD přeruší od pátku těžbu ve všech dolech na Karvinsku na šest týdnů, uvedla Česká televize. Firma k tomuto kroku přistoupila po zjištění nepříznivých výsledků z plošného testování na koronavirus způsobující nemoc covid-19 v dolech ČSM, řekla ve čtvrtek mluvčí OKD Naďa Chattová. Podíl nakažených pracovníků na dolech ČSM ve čtvrtek přesáhl 20 procent.
Finanční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera prodala část akcií ruské firmy Polymetal. Podle Hospodářských novin (HN) PPF za akcie utrží téměř 200 milionů liber (5,77 miliardy korun.),
Zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců včetně Ruska se dnes dohodli na prodloužení rekordního snížení těžby ropy o měsíc, tedy do konce července, informovala o tom agentura Reuters.
V souvislosti s hromadnou nákazou covidem-19 v Dole Darkov na Karvinsku hygienici aktuálně evidují 120 nakažených horníků a 12 jejich příbuzných, u nichž je hotovo epidemiologické šetření.
Liberecký kraj se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Pokud polské úřady odvolání odmítnou, je kraj připraven obrátit se na soud.
Polostátní společnost ČEZ má zájem o těžbu lithia v nalezišti u hory Cínovec v Krušných horách.
