Ruský prezident Vladimir Putin svolal svůj protipól k summitu, který uspořádalo NATO v Madridu. Na tom v turkmenském Ašgabatu se sjeli zástupci zemí sousedících s Kaspickým mořem. Putin nicméně schytal především velký výsměch za obrovský, masivní stůl, u nějž se jednání konalo a u kterého sedělo pouze pět lidí. Ruský prezident od začátku invaze na Ukrajinu proslul právě tím, že se i se zástupci své vlády scházel u zbytečně velkého stolu.

Z turkménského Ašgabatu také Putin komentoval summit NATO.

Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát.

V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880.000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu ale postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.

Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023. Vedení OKD zároveň zpracovávalo analýzu dalšího možného prodloužení těžby. Analýza nyní ukázala, že prodloužení těžby je možné, podle Stanjury analýzu ověřily dva oponentní posudky. Podle Sikory jsou nyní na Karvinsku zásoby zhruba 140 milionů tun uhlí.

Důvody pro prodloužení

„Rozhodnutí o prodloužení těžby vychází ze tří důležitých skutečností. Zaprvé ze snahy vlády a ministerstva financí zajistit dostatek uhlí minimálně pro dvě následující topné sezony, zadruhé z obrovské poptávky tuzemských zákazníků, kterou vyvolaly výpadky dodávek černého uhlí z východu kvůli ruské agresi na Ukrajině, a zatřetí z dostatečně vysokých cen černého uhlí na světových trzích, které udržují OKD v zisku,“ uvedl Stanjura.

Případné otevření nových porubů by vyšlo na stovky milionů korun, uvedl Sikora. Nijak to ale podle něj neovlivní hospodaření firmy. Podle jeho informací nepřichází v úvahu obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA, OKD tak počítá pouze se zachováním těžby v Dole ČSM.

Mezi největší odběratele uhlí z dolů na Karvinsku patří podle Sikory společnost ČEZ, největším odběratelem je Tepelná elektrárna Dětmarovice, která ČEZ patří. Uhlí odebírá také společnost Veolia, Třinecké železárny nebo huť Liberty.