KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Dobří sousedé jsou k nezaplacení

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Dobří sousedé jsou k nezaplacení

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Čínská ambasáda zveřejnila video se zdravicí k novému roku, které jí a „svému příteli“ – prezidentu Si Ťin-pchingovi – zaslal Miloš Zeman. Vzbudilo to předvídatelné a ve značné míře oprávněné reakce, prezidentova slova skutečně působí poněkud servilně.

Především ale to video vskutku nevypadá jako projev státníka na vrcholu schopností, člověk by skoro řekl, že jeho zveřejněním čínský zastupitelský úřad svému oddanému spojenci neudělal zrovna nejlepší službu. S takovými přáteli nepřátel netřeba.

Fiala a spol. prý odsoudili Liberecko k environmentální katastrofě. Zajímavé je, že na polské straně zase obviňují tamější vládu z neschopnosti. Možná přece jenom jde o kompromis.

Zdaleka nejhlasitější kritici dohody jsou ekologové. Ty by nejspíše nepotěšilo nic kromě naprostého uzavření dolu. Jenže to se nikdy nestane. Evropský soudní dvůr nařídil zastavit těžbu předběžným opatřením již na jaře 2021. Poláci to ignorovali. Důl je pro ně příliš ekonomicky důležitý. Je totiž hlavním zdrojem uhlí pro elektrárnu Turów, jež produkuje 5 % polské elektřiny a zásobuje zhruba 2,3 milionu domácností. Nemluvě o několika tisících lidech, které celý komplex zaměstnává. Žádná polská vláda si tak nemůže dovolit skončit s těžbou a vypnout elektrárnu. Požadavky směřující tímto směrem jsou předem odsouzeny k nezdaru.

Polská strana tak byla na dění kolem Turówa mimořádně háklivá. Dokázala to například nesmyslným odvoláním nového velvyslance v Praze Miroslawa Jasińského, který mimo jiné pro stanici Deutsche Welle řekl, že ve sporu mezi Prahou a Varšavou ohledně hnědouhelného dolu Turów „šlo o nedostatek empatie, nedostatek porozumění a nedostatek ochoty k dialogu – a to především na polské straně“.

Polská média a opozice zase tvrdí, že to jejich vláda zbabrala. Bude muset zaplatit 45 milionů eur Čechům a k tomu nejspíše dalších 68 milionů EU – jako pokutu za ignorování předběžného opatření. Pokud by prý vyjednavači nebyli neschopní, mohli Praze zaplatit pouze 30 milionů. Polská média si také všímají pětiletého dohledu Evropského soudního dvora, což také interpretují tak, že po pěti letech lze smlouvu vypovědět a trápení začne nanovo.

Úkolem české strany tak bylo zajistit co nejlepší kompenzaci za souhlas ohledně pokračování těžby. Mohla česká vláda dostat z Poláků víc? Možná ano, ale Praha požadovala 50 milionů, Varšava nabízela 40, 45 se tak jeví jako odpovídající kompromis.

Druhá skupina, která v Česku dohodu hlasitě kritizuje, je hnutí ANO. Není divu, jelikož když bylo u moci, tak ve vyjednávání selhalo.

Nejdůležitějším výsledkem dohody však nejsou finanční kompenzace ani polské záruky ohledně životního prostředí. Je to narovnání pošramocených polsko-českých vztahů. Přiznejme si, mít Poláky na své straně se v následujících letech může hodit. Ukazuje to například krize na Ukrajině, kdy Poláci jsou jediná bojeschopná armáda v našem sousedství. Jistě, americký obranný deštník je skvělý, ale Washington je dál než Varšava a musí dělit pozornost mezi Evropu a Asii. Polsko může být cenným spojencem i v oponování energetické politiky, jež se valí z Bruselu. Ukázalo se to při lobbování za zařazení jaderných elektráren do zelené taxonomie. Mít dobré vztahy s Varšavou je v zájmu České republiky. Dobří sousedé jsou k nezaplacení.

7. února 2022