Někteří obchodníci začali od října do Česka dovážet ruský plyn, napsal na sociální síti X ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Potvrdil tím informace z účtu ekonoma Lukáše Kovandy, uveřejněné krátce předtím na sociální sítí X. Informovali jsme o tom zde. Z celkového objemu dodávek od ledna do konce října letošního roku podle Síkely ruský plyn tvořil 79,6 milionu metrů krychlových, tedy 1,2 procenta.
Po snižování cen zemního plynu se zdálo, že zlevňovat bude i dálkově dodávané teplo do domácností. Teplárny ale v těchto dnech oznamují úplný opak, nejen, že nezlevní, ale lidé v některých městech by si od nového roku mohli za teplo ještě připlatit. Za zdražení může podle Teplárenského sdružení ČR převážně Energetický regulační úřad (ERÚ), který plánuje zvýšení regulovaných cen přepravy a distribuce plynu plynu. Ceny by ale měly zvednout i teplárny, které využívají uhlí.
Proklamace tuzemských politiků, že se Česko zbavilo své závislosti na ruském plynu, jsou od minulého měsíce poněkud v rozporu s údaji z předávací stanice v Lanžhotu.
Americká ratingová agentura Moody‘s Investors Service zlepšila výhled ratingu České republiky z negativního na stabilní. To znamená, že se zhoršením ratingu v dohledné době nepočítá. Zdůvodnila to zejména výrazným snížením rizika v souvislosti s dodávkami plynu z Ruska. Hlavní úvěrový rating agentura ponechala na stupni Aa3.
Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném pevninském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby. Firma podepsala s provozovatelem smlouvu na 15 let s možností prodloužení. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS).
Energetická společnost ČEZ odložila plán na zajištění kapacity v novém polském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Nebyla totiž spokojena s nabízenými podmínkami. S odvoláním na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že firma tyto informace zatím nebude komentovat. Rozhodnutí firmy ČEZ by mohlo vyvolat otázky ohledně životaschopnosti projektu.
Ruský zemní plyn nadále proudí do několika evropských zemí, které jeho dodávky údajně zastavily. Podle agentury TASS to v sobotu řekl šéf Gazpromu Alexej Miller v rozhovoru pro televizní program "Moskva. Kreml. Putin", jehož část byla zveřejněna na kanálu Telegram. Tyto dodávky směřují přes plynárenský uzel v Rakousku a do zemí EU a států jihovýchodní Evropy.
Čínští představitelé nepodepsali smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu ani o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, píše list The Moscow Times. O projektu plynovodu se mělo jednat v úterý v Pekingu v rámci summitu věnovaného takzvané nové Hedvábné stezce, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. V ruské delegaci nechyběl vicepremiér Alexander Novak, který dohlíží na energetický sektor, šéf plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller a šéf ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin.
Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin oznámil, že byl poškozen telekomunikační kabel spojující Švédsko s Estonskem. Incident se zřejmě odehrál ve stejnou dobu, kdy byl 8. října poškozen podmořský plynovod a telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko, dodal podle agentury Reuters ministr. Kabel byl poškozen mimo teritoriální vody a výlučnou ekonomickou zónu Švédska, uvedl na tiskové konferenci Bohlin.
Cena plynu na trhu začala v posledních dnech výrazně růst. Za to může dramatický konflikt v Izraeli a nejistota trhů, stejně tak se přidává i blížící se zima. Přesto je plyn několikanásobně levnější než v kritické loňské době. Dočkají se tedy odběratelé zlevnění, nebo se faktury za plyn od nového roku znovu zvýší? Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci na virtuální nizozemské burze TTF se dostala téměř na padesát eur za MWh.
Západní svět ve velkém vyjadřuje podporu Izraeli, který v sobotu náhle a bestiálně napadli teroristé z hnutí Hamás ovládající Gazu. Hrůzné obrázky řádění zrůd z Hamásu, které jdou cíleně po civilistech a neštítí se vůbec ničeho včetně stínání hlav dětí. Řada klíčových zemí Evropské unie v čele se Španělskem a s Francií odmítá zastavit finanční podporu do Gazy, přestože ví, že končí v rukou teroristů z Hamásu, který ji ovládá.
Nejen elektřinu a plyn, ani teplo už vláda nebude dotovat. Domácnosti, které odebírají teplo dálkově, měly díky slíbené podpoře tepláren dostat kompenzace za loňské velmi vysoké ceny. Nyní chce ale stát podporu zrušit a žádné prostředky na plánovaný program neuvolnit. Lidé tak zpětně kompenzace za loňský a letošní rok v řádu tisíců korun velmi pravděpodobně neobdrží. Kolik bude teplo v přicházející topné sezóně stát, se v jednotlivých teplárnách liší. Velký vliv má totiž to, zda se teplo vyrábí z plynu, nebo z uhlí.
V Baltském moři došlo k úniku plynu a poničení finsko-estonského plynovodu. Poškození podmořského plynovodu Balticconnector mezi Finskem a Estonskem se „nezdá být nehodou“ a mimořádná tisková konference, kde vystoupí finský premiér a ministr obrany, by měla osvětlit „znepokojivou bezpečnostní situaci.“ Poškození plynovodu a únik plynu mohlo být způsobeno ruským útokem, uvádí zpravodajský server YLE s odkazem na zdroje z bezpečnostní a zahraniční politiky.
Členové vlády se snaží popřít nebo alespoň mírnit slova ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že elektřina příští rok zdraží. Zvýšení koncové ceny pro spotřebitele je ale nevyhnutelné. Že výsledné číslo na fakturách za elektřinu poroste, potvrdil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena silové elektřiny na trzích klesá a dodavatelé zlevňují, oproti letošnímu roku ale na účtech podstatně naroste regulovaná složka, a to i vinou vlády a jejího rozhodnutí o přehození zeleného poplatku zpět na domácnosti a firmy.
Státní společnost ČEPS koupí silně zadluženou firmu Net4Gas, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Vláda obchod hájí tím, že občané v dnešní době volají po zajištění energetické bezpečnosti a zestátňování. O tom, co bude dál s miliardovými dluhy a jak chce stát vymáhat velmi vysokou pohledávku u ruského Gazpromu, ale nemluví. Přicházejí navíc nové informace o tom, že už od začátku nákup plynovodů vyjde na víc než slibovaných pět miliard.
Součástí dohody státu o koupi provozovatele plynovodů NET4GAS Holdings je spolu se zaplacením kupní ceny až pět miliard korun také závazek poslat do firmy do konce března příštího roku ještě 2,9 miliardy korun. Tyto peníze měli letos do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu, kterou pak NET4GAS nevyplatil. Informace Českého rozhlasu Radiožurnálu (ČRo) zveřejnil server iROZHLAS.cz.
Nákup společnosti NET4GASje hazardem pro stát, řekl v Partii na CNN Prima News místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Firma je vysoce zadlužená a investice se v budoucnu nevrátí, uvedl. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) jde naopak o strategickou investici pro posílení energetické bezpečnosti státu, kterou podpořily znalecké posudky. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v pořadu OVM řekl, že hodnota NET4GAS dvojnásobně převyšuje částku, jakou stát maximálně zaplatí.
Státní společnost ČEPS v pátek oznámila, že za pět miliard koupila silně zadluženou firmu Net4Gas Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Transakci, kterou uskutečnila vláda, ale kritizuje opozice i někteří analytici. Ty v příspěvku na platformě X označil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za "brouky Pytlíky" a uvedl, že se vláda řídila radami odborníků. Nejvíce kritizovaným aspektem nákupu je dluh 33 miliard korun, který firma Net4Gas má a se kterým se nyní bude muset vypořádat Česká republika.
Nákup společnosti Net4Gas, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic, je signálem toho, že stát chce do budoucna spoléhat v energetice na plyn. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK. Akvizice podle nich zvýší energetickou stabilitu v zemi, zároveň však varují před ekonomickou situací firmy, kvůli níž se kupní cena zřejmě státu nevrátí. Státní společnost ČEPS v pátek koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Maximální výkupní cena byla stanovena na 5 miliard korun.
Státní společnost ČEPS koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za značně zadluženou společnost zaplatí přitom možná až pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Oznámila to dnes společnost ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány. Celkový dluh společnosti přitom dosahuje asi 33 miliard korun.
Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Předseda ČSÚ Marek Rojíček v pondělí řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček zdůraznil, že novou metodiku schválil Eurostat.
Přicházející zimní období zatím nenarušilo poměrně stabilní ceny elektřiny a plynu na energetických trzích. V Česku klesly pod vládou nastavené stropy a konkurenční boj dodavatelů energií o zákazníky se znovu rozběhl. Faktem ale je, že u nás nadále platíme jedny z nejvyšších cen elektřiny. A pokud porovnáváme i ekonomické možnosti domácností, tedy paritu kupní síly, je na tom Praha jakožto jedna z evropských metropolí úplně nejhůř.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se ve čtvrtek přímo nevyjádřili ke spekulacím, že by stát mohl koupit provozovatele tuzemských plynovodů Net4Gas. V obecné rovině po jednání vládního výboru pro strategické investice pouze řekli, že vláda zvažuje přístup ke kritické infrastruktuře a hodnotí výhodnost jednotlivých možností, ať to je regulace nebo přímo nákup, jako tomu bylo v případě plynových zásobníků.
Český stát koupil za 360 milionů eur (v přepočtu 8,8 miliardy korun) prostřednictvím společnosti ČEPS firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest plynových zásobníků. Jejich kapacita odpovídá třetině roční spotřeby, řekl dnes na briefingu u Perné na Břeclavsku u jednoho ze šesti zásobníků premiér Petr Fiala (ODS). Dosud šlo o dceřinou společnost německé energetické firmy RWE. Podle Fialy jde o jeden z několika kroků k větší energetické bezpečnosti Česka.
Energetická společnost E.ON od září zlevní plyn všem svým stávajícím zákazníkům, kteří nemají fixovanou cenu. Týkat by se to mělo přibližně 140 000 klientů. Oproti současnosti jim klesnou ceny o 16 procent, vůči vládnímu cenovému stropu pak budou nižší až o čtvrtinu. Firma zároveň do dalších týdnů zvažuje i možné úpravy cen elektřiny. Ceny energií postupně snižují i ostatní dodavatelé v Česku.
Dosavadní předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský skončil ve funkci, na svém pondělním zasedání ho odvolala dozorčí rada společnosti. Důvodem jsou podle rady rozdílné názory na vedení a fungování podniku. Nový šéf firmy vzejde z připravovaného výběrového řízení. Pražská plynárenská o tom informovala na svém webu. Pacovský byl v čele Pražské plynárenské od ledna 2021.
Svět se změnil. Hodně a ne zrovna k dobrému. Po éře globalizace, otevírání a privatizace přichází časy deglobalizace, zestátňování a sklonů k soběstačnosti. Globalizace a privatizace přinesly do té doby nevídanou prosperitu. Trendy, které nastupují teď, hrozí tím, že přinejmenším do části Evropy a České republiky zvlášť přinesou stagnaci a úpadek. Zlom přišel geopoliticky. Změnou kurzu Číny, která Západem přestala být brána jako spolehlivý obchodní partner. A pak především když Rusko napadlo Ukrajinu a Západ se od něj ekonomicky odřízl.
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí od německé společnosti RWE provozovatele šesti tuzemských zásobníků plynu za 360 milionů eur, tedy přes 8,68 miliardy korun. Dnes obě společnosti uzavřely kupní smlouvu. ČEPS o tom informoval ČTK v tiskové zprávě. Transakci ještě musí schválit regulační orgány, dokončena by měla být do konce roku. O nákupu zásobníků rozhodla ve středu vláda. Podzemní zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby.
Stát chce do svých rukou získat společnost provozující plynovody na českém území Net4Gas. Konkrétně se o firmu zajímá státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS, v němž vykonává akcionářská práva MPO. Podle expertů by stát ale neměl za výrazně zadluženou firmu utrácet miliardy, její reálná hodnota je podle nich v současnosti téměř nulová. ČEPS i MPO v této věci mlčí. Ve vzácné shodě s koalicí je přitom i opozice, podle exministra Karla Havlíčka (ANO) by stát neměl příležitost prováhat.
Ani krizi nazmar. To si zjevně řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. A snaží se naplno využít tu energetickou z loňského roku dřív, než začne další podzimní sezona a s ní by se znovu mohly vrátit obavy. Na vládu se v nejbližších dnech chystá předložit návrh, aby stát získal kontrolu nad zásobníky plynu a plynovody, které vlastní firma Net4Gas. Ta je dostala pod kontrolu poté, co bylo podle evropské regulace nutné rozdělit tranzit plynu od obchodu s ním. Net4Gas vlastní rovným dílem společnost Allianz Infrastructure Luxemburg a Borelias Novum Parent.
