Americká vláda dál tlačí na zabránění spuštění plynovodu Nord Stream 2, který je těsně před dokončením. Německé firmy podnikající ve východní Evropě rozhodně odmítly další sankční hrozby z USA, využily chaosu a nejasností okolo výsledků amerických voleb a hledají podporu v americkém Kongresu. Píše o tom deník Die Welt.
Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038.
Ruská plynárenská společnost Gazprom zaplatí Ukrajině 2,9 miliardy dolarů (66,6 miliardy Kč), a vyřeší tak vleklý spor o tranzit plynu, kterým se zabývala arbitráž ve Stockholmu. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Gazprom v pátek se zástupci Ukrajiny podepsal protokol o pětiletém pokračování tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území dál do Evropy. Smlouva podle Gazpromu také předpokládá, že Ukrajina stáhne veškeré zbylé žaloby, o nichž soudy zatím nerozhodly.
Americký prezident Donald Trump podepsal zákon uvalující sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa. Česká republika bude k projektu Nord Stream 2 připojena plynovodem Eugal. Spojené státy se podle agentury DPA snaží projekt Nord Stream 2 pomocí sankcí zastavit krátce před jeho dokončením. Podle Moskvy má plynovodem začít plyn do Německa proudit v polovině příštího roku.
Moskva a Kyjev podepsaly protokol o pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom. Rusko a Ukrajina se podle firmy rovněž dohodly, že urovnají nároky, které vůči sobě vznesly v souvislosti se spory kolem plynu. Podle agentury RIA bude nová smlouva o tranzitu platit pět let. Platnost současné desetileté tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyprší na konci roku.
Nejméně pět lidí zemřelo v Prešově na východním Slovensku při dnešní explozi plynu ve dvanáctipatrovém bytovém domě.
Od nového roku dojde až ke zdvojnásobení spotřební daně z CNG, tedy stlačeného zemního plynu. Počítá s tím legislativní úprava, která sazby postupně navyšuje už dvanáct let.
Britská vláda dnes s okamžitou platností rozhodla o zastavení těžby plynu z břidlic na svém území. Vyhověla tak stížnostem ochránců životního prostředí, kteří poukazovali na to, že metoda těžby frakováním zvyšuje riziko vzniku zemětřesení. Kabinet premiéra Borise Johnsona přitom dříve naznačoval, že právě podpora těžby z břidlic by pro Británii mohla být cestou, jak snížit závislost na dovozu plynu, jímž topí až 80 procent britských domácností, uvedla agentura AP.
Projekt plynovodu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivést ruský plyn do Evropy, by kvůli problémům při zajišťování nutných povolení v Dánsku mohl nabrat zpoždění. Zahájení činnosti by mohlo být odloženo až o osm měsíců, což si vyžádá dodatečné náklady 660 milionů eur (17 miliard Kč), uvedl ve čtvrtek provozovatel plynovodu.
Hlavní vlnu zdražování elektřiny a plynu způsobenou loňským strmým růstem velkoobchodních cen mají české domácnosti za sebou. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Pokles cen ve zbytku roku ani v roce 2020 ale neočekávají, počítají se stagnací nebo s dalším nárůstem cen, který už by ale měl být mírnější. V posledních měsících zdražili prakticky všichni dodavatelé. Analytici už dříve odhadli, že během roku 2019 mohou některým lidem vzrůst meziročně náklady na energie až o několik tisíc korun ročně.
Saúdskoarabská státní ropná společnost Saudi Aramco podepsala dvacetiletou smlouvu na odběr zkapalněného zemního plynu (LNG) z vývozního terminálu v Texasu, který buduje americká společnost Sempra Energy. Firmy to uvedly ve společném sdělení. Jde o největší kontrakt v tomto odvětví za poslední roky. Aramco bude kupovat pět milionů tun LNG ročně.
Polsko se brzy stane plně nezávislé v dodávkách plynu a bude schopno zajistit bezpečnost dodávek plynu také okolním zemím, jako je Ukrajina a Česká republika. Řekl to polský prezident Andrzej Duda, který se zúčastnil podpisu dohody o rozšíření polského terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na severozápadě země. Po rozšíření by kapacita terminálu měla stoupnout na 7,5 miliardy metrů krychlových plynu ze současných pěti miliard. Časem má kapacita vzrůstu až na deset miliard metrů krychlových.
V souvislosti s diskutovaným plynovodem Nord Stream 2 se sice mluví hlavně o Německu, zásadní roli při transportu ruského plynu sehraje ale i Česko. Právě přes něj totiž bude směřovat velká většina suroviny, kterou plynovod dopraví po dně Baltského moře z Ruska do Německa a přes odpor některých politiků obejde tradiční tranzitní trasy přes Ukrajinu nebo Polsko. Desítky miliard metrů krychlových zemního plynu ročně má do Česka už od konce letošního roku přivádět nový plynovod Eugal.
Zatímco se světoví státníci přou, jestli se má stavět kontroverzní plynovod Nord Stream 2, je už tento projekt za osm miliard eur (207 miliard korun) ze třetiny hotový. Každý den se navíc na dně Baltského moře rozroste o dalších šest kilometrů. Už koncem roku by tak měl začít dopravovat zemní plyn z Ruska do malé severoněmecké obce Lubmin.
Projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 vyvolal v Evropské unii značné kontroverze. Mimořádně rozhořčeni jsou jím Poláci, z jejichž hlediska představuje hned trojí problém.
Ukrajinská společnost TAS Energija Krajini poprvé vyvezla ukrajinský zemní plyn do některé ze zemí Evropské unie. Cílovou zemí testovací dodávky v objemu 5000 metrů krychlových plynu bylo Slovensko. S odkazem na vyjádření vedení firmy o tom ve středu informoval deník Ukrajinska pravda. Relativně malá dodávka, jejímž adresátem byla společnost UK Metalex Limited, měla spíše demonstrativní charakter. "Spolu s našimi evropskými partnery testujeme celní režimy a fungování operátorů okolních států.
Statisícové netransparentní odměny, zakázky za PR a marketing dohromady za miliony bez výběrového řízení a odmítání dotazů na fungování firmy. Pokud by šlo o popis jakékoli soukromé firmy, snad by se nebylo čemu divit. Řeč je ale o Prahou stoprocentně vlastněné městské firmě Pražská plynárenská v době, kdy pražskému magistrátu velelo hnutí ANO. Velký úklid v městských firmách nyní avizují Piráti.
Katar k lednu 2019 vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Dnes to překvapivě oznámil katarský ministr energetiky Saad Kaabí s tím, že jeho země se do budoucna hodlá soustředit na těžbu plynu. Ropný emirát podle agentury DPA reaguje na eskalaci sporu se sousedními státy v čele se Saúdskou Arábií, které s ním loni přerušily diplomatické styky a uvalily na něj dopravní a obchodní blokádu.
Plynovod Turkish Stream z Turecka do Ruska bude uveden do provozu v roce 2019. Řekl to v pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při slavnostním ukončení výstavby podmořské části plynovodu. Přesné datum Erdogan neuvedl, ale podle turecké agentury Anadolu v něm první plyn bude proudit na konci příštího roku. Ceremoniálu se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého je plynovod "důležitým faktorem v evropské energetické bezpečnosti".
České domácnosti si v příštím roce připlatí za elektřinu a plyn, roste také cena uhlí. Alternativou při vytápění jsou méně kvalitní druhy smrkového dřeva, které kvůli kůrovcové kalamitě meziročně zlevňují. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Podle části odborníků zdraží například elektřina příští rok některým lidem o více než deset procent. Důvodem je růst velkoobchodních cen.
Série několika desítek výbuchů ve čtvrtek způsobila rozsáhlé požáry na severním předměstí Bostonu, podle policie explodovalo plynové potrubí. Nejméně jeden člověk při neštěstí zemřel a dalších deset lidí utrpělo zranění, převážně popáleniny, informovala agentura AP. Plameny zachvátily na čtyři desítky domů.
Nejméně 17 mladých lidí se v noci na sobotu udusilo slzným plynem v nočním klubu ve venezuelské metropoli Caracasu. Informovala o tom venezuelská média s odvoláním na ministerstvo vnitra.
Velkým tématem veřejné debaty na Západě je hledání ruského vlivu.
Ruská společnost Gazprom v pátek oznámila, že okamžitě „zahajuje proceduru výpovědi“ smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Ruský plynárenský gigant podle agentury TASS zdůvodnil své rozhodnutí středečním verdiktem stockholmské arbitráže, který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard Kč) za tranzit plynu. Spor může podle Kyjeva ohrozit dodávky plynu do Evropy.
Dánsko schválilo zákon, který umožňuje zákaz stavby ruského plynovodu Nord Stream 2. Ten měl podle plánu společnosti Gazprom procházet jeho teritoriálními vodami. Dánsko tak reaguje také na výzvy v Evropském parlamentu, aby byla stavba zastavena. V zákoně je zakotvená možnost blokování stavby, pokud by ohrožovala bezpečnost státu. Jde o reakci na ruský záměr vést plynovod v moři. Informuje o tom agentura Reuters.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že už do pěti let se Amerika stane druhým největším světovým vývozcem zkapalněného plynu. Jedničkou bude Austrálie, trojkou Katar, který dosud žebříček vedl.
Syrská armáda v neděli podle agentury Reuters ohlásila dobytí další části města Halab, kterou dosud ovládali povstalci. Za poslední dva dny je to druhá čtvrť ve východní části rozděleného města, nad níž prý vojáci převzali kontrolu. Z armádou dobývaných čtvrtí ve východním Halabu nově utekly tisíce civilistů, oznámila syrská opozice.
Poradci prezidenta Miloše Zemana rozjeli byznys se stlačeným zemním plynem. Mezi společníky firmy ATM Energy, která obchoduje právě s CNG palivy, vystupují bývalý jednatel Lukoilu Martin Nejedlý a Pavel Galuška. S informací přišel server Seznam.cz.
Na klimatické konferenci ve Rwandě se zhruba 150 zemí dohodlo postupně omezit používání částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC), což je jedna z kategorií takzvaných skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety. HFC se využívají například v ledničkách.
Mirek Topolánek měl v posledních měsících nabitý program. Než odjel začátkem července na dovolenou, střídal jednu zahraniční cestu za druhou, v Praze se obvykle zdržel jen pár dní. Pět let po odchodu z politiky se bývalý premiér a předseda ODS dostal do role, jejíž záběr přesahuje hranice Česka.
