Z Pásma Gazy se přes přechod v Rafáhu podařilo evakuovat jednoho českého občana a jeho rodinného příslušníka, uvedl v pondělí před jednáním v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. Vzhledem k citlivosti údajů Černínský palác nechce upřesňovat, o koho se jedná. Ministerstvo zároveň potvrdilo, že v tuto chvíli eviduje v Gaze devět osob s vazbou na Českou republiku, které mají zájem o evakuaci.
Britský premiér Rishi Sunak dnes odvolal ministryni vnitra Suellu Bravermanovou, uvádí zpravodajská stanice BBC. Podle deníku The Sun ji v čele resortu nahradí současný šéf diplomacie James Cleverly. Bravermanová byla v posledních dnech terčem kritiky kvůli svému ostrému útoku na londýnskou metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny. Jako o možném novém ministrovi zahraničí britská média spekulují o ministerském předsedovi z let 2010 až 2016 Davidu Cameronovi, který dnes přišel do Sunakova sídla v Downing Street.
Po hlavní nemocnici Šífa, kolem níž se svádí boje mezi izraelskými vojáky a bojovníky Hamásu, v neděli přerušila činnost i nemocnice Kuds. K přerušení provozu došlo kvůli nedostatku paliva a s tím spojeným nedostatkem elektřiny. V nemocnici Šífa zemřelo podle palestinských zdrojů již pět z více než čtyřicítky předčasně narozených dětí a sedm pacientů z jednotky intenzivní péče. Lékaři tam údajně kvůli ostřelování přesunuli novorozence z oddělení s inkubátory do jiné budovy.
Od brutálního útoku Hamásu na Izrael a jeho pozdější válečné odvetě se v Německu opět projevila nenávist k Židům a to nejen na demonstracích, ale i na internetu, na univerzitách a v ulicích, píše německý list Bild. Pro bavorského premiéra Markuse Södera (CSU), je tato situace nepřijatelná a volá po zpřísnění postupu úřadů. Chce například rychlé deportace extremistů a možnost odejmout dvojí občanství.
Německý kancléř Scholz se poprvé otevřeně vyslovil proti dlouhodobému příměří v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda bojuje s radikálním islamistickým hnutím Hamás; řešením jsou podle něj humanitární pauzy. Scholz se podle agentury AFP zúčastnil debaty s regionálním deníkem Heilbronner Stimme. Při říjnovém hlasování o přijaté rezoluci OSN vyzývající k humanitárnímu příměří bylo Německo jedním ze 45 zemí, které se zdržely hlasování.
Nizozemským Amsterodamem v neděli pochodovaly desítky tisíc lidí, kteří žádali od vlády důraznější řešení klimatické změny. Policie podle agentury Reuters odhadla účast na 70.000 lidí, organizátoři uvádějí až 85.000 a tvrdí, že jde o největší klimatický protest v historii země. Nizozemsko čekají za deset dní parlamentní volby, kterým dosud dominovala témata migrace a cen nájemního bydlení. Protest s původně klimatickou tématikou se však rázem změnil v politický.
V souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem zatím česká policie zahájila úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu ve 14 případech. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. V České televizi dále řekl, že centrála proti terorismu zahájila úkony k případu úmrtí českého občana při útoku hnutí Hamás na Izrael. Na věci spolupracuje s izraelskými kolegy.
Ve vyjednávání o propuštění rukojmích zadržovaných palestinskými radikály v Pásmu Gazy se podařilo dosáhnout pokroku, tvrdí podle agentury Reuters trojice izraelských zpravodajských televizních kanálů. Dohoda by podle nich mohla spočívat ve výměně izraelských rukojmích – dětí, žen a starších osob – za Palestince zadržované v Izraeli.
Vedoucí pracovníci BBC připustili, že kvůli chybnému informování o válce v Izraeli může být ohrožena komunita britských Židů. Odmítli také, že by stanice byla antisemitskou organizací a vysvětlovali, proč BBC neoznačuje Hamás za teroristickou organizaci. Vedení zpravodajství BBC bylo také konfrontováno v otázce informování o výbuchu v nemocnici v Al-Ahlí 14. října. Informuje server The Jewish Chronicle.
Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová se stala terčem kritiky kvůli vyjádření proti londýnské metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny. Spory o propalestinské manifestace nejvyšší patra britské politiky zasáhly už v úterý, kdy premiér Rishi Sunak šéfa londýnské policie pranýřoval za to, že provolil jednu z demonstrací tuto sobotu, kdy si země připomíná výročí ukončení první světové války.
Izraelské letectvo provedlo údery v Sýrii kvůli škole ve městě Ejlat, kterou ve čtvrtek zasáhl bezpilotní prostředek. V pátek ráno to oznámila podle zahraničních agentur izraelská armáda. Ta neupřesnila, jaké cíle její údery zasáhly. „Syrský režim je plně zodpovědný za teroristické aktivity, které jsou prováděny ze syrského území,“ uvedla podle serveru The Times of Israel izraelská armáda. Dále uvedla, že udeřila na organizaci, který útok dronu provedla, aniž by upřesnila její název.
Izrael souhlasil s každodenním čtyřhodinovým přerušením bojů na severu pásma Gazy. Podle Bílého domu by to mělo dát civilistům možnost uprchnout. Každodenní příměří by mělo na severu Pásma Gazy platit po dobu čtyř hodin od tohoto čtvrtka, oznámil úřad amerického prezidenta ve Washingtonu podle deníku Welt.
OSN stupňuje tlak na Izrael. Generální tajemník António Guterres ve středu mluvil o tisících a tisících dětí, které zemřely v Pásmu Gazy od počátku konfliktu. Obě strany také obvinil z válečných zločinů. Vysoký představitel OSN pro lidská práva Volker Türk navštívil přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem v Rafahu a kritizoval nedostatečné zásobování Pásma Gazy a odsoudil násilnou evakuaci civilistů. Představitel Izraele při OSN Gilad Erdan upozornil, že v Pásmu Gazy existuje koridor pro civilisty a položil řečnickou otázku, zda se chová Izrael jinak, než se chovaly velmoci vůči nacistickému Německu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se nachází na prahu nervového zhroucení, protože 7. října nezajistil národní bezpečnost a snaží se vyhnout svržení z funkce, uvedl v rozhovoru pro server Politico bývalý izraelský premiér Ehud Olmert. "Bibi celý život pracoval na falešné zámince, že je pan Bezpečnost. Je to pan Blbina," uvedl také. Kritizoval i další plány postupu izraelské vlády ve válce s Hamásem.
Izrael nepřijme výzvu amerického prezidenta Joe Bidena o třídenní pauze v bojích s hnutím Hamás. Izraelští zástupci tvrdí, že dokud nebudou propuštěni rukojmí, k žádnému, ani dočasnému, příměří nedojde. Bidenovu výzvu již v úterý odmítl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Budeme pokračovat až do vítězství a do návratu rukojmích domů," uvedl pak v úterý i izraelský ministr obrany Joav Gallant.
Česko dostalo od Nigérie diplomatický direkt. Země bez náhrady zrušila návštěvu české delegace v čele s premiérem. A to v době, kdy už byla česká delegace v Africe. Podle místopředsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslava Bžocha (ANO) se jedná o diplomatickou facku české diplomacii v souvislosti s českou podporou Izraele. Ministr zahraničí Jan Lipavský celou situaci bagatelizuje a krok Nigérie s českou podporou Izraele spojovat nechce.
Německý kriminální úřad (BKA) od útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael, který se odehrál přesně před měsícem, zaznamenal ve spolkové republice více než 2600 souvisejících trestných činů. Podle agentury DPA to úřad oznámil v úterý večer. Především s nárůstem projevů antisemitismu se v souvislosti s válkou mezi Izraelem a Hamásem potýkají i další evropské země.
Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se obává, že mezinárodní podpora Izraele po barbarském útoku Hamásu rychle vyprchá a země tak nebude mít měsíce na obtížnou pozemní operaci v Gaze, ale jen týdny. Expremiér tímto způsobem odhaduje vývoj v náladách veřejného mínění, a to i u největšího spojence Izraele, Spojených států. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Politico.
Arabská ulice je termín dobře známý geopolitickým myslitelům. Označuje projevy veřejného mínění na Blízkém východě. Upozorňuje se tak na skutečnost, že tamější vlády, i když z velké části autokratické, jsou nuceny brát zřetel na názory svých občanů. Ti sice neprojevují svoji vůli ve volbách, ale občasnými protesty a nepokoji, kterým autokrati pak musejí vyhovět, aby si udrželi moc. Letošní novinkou je, že síla arabské ulice dorazila i do Evropy. Města s velkou muslimskou menšinou, jako je Berlín, Paříž nebo Londýn, zažila velké demonstrace proti izraelským operacím v Pásmu Gazy, které jsou odpovědí na teroristické řádění Hamásu.
Nemovitosti, banky, kryptoměny, charita, clo či finance ze zahraničí, z toho všeho je živ Hamás. Tato organizace, která 7. října zaútočila na Izrael, patří mezi nejbohatší teroristické organizace na světě. Jen developerské projekty, pronajímání nemovitostí a firmy, které ovládá, mají hodnotu přibližně jedné miliardy dolarů. Další stovky milionů dolarů získává skrz financování ze zahraničí od Kataru či z Íránu.
Barbarského útoku na Izrael se 7. října neúčastnili pouze ozbrojení teroristé hnutí Hamás. Na videích, které natočilo samo hnutí, jsou vidět i civilisté na kolech a motorkách, jak rabují v rozstřílených domech a okrádají mrtvé Izraelce. Teroristické hnutí Hamás 7. října zaskočilo Izrael a útoku podlehlo mu přes 1 400 Izraelců. Na sociálních sítích se nyní objevují videa, která dokazují, že útoku na Izrael využili i nadšení neozbrojení civilisté, kteří poblíž hranic s Izraelem rabovali a ukradené věci si odvezli zpět do Gazy.
Jordánské letectvo dnes v noci shodilo ze vzduchu naléhavou lékařskou pomoc v podobě medicínského materiálu jordánské polní nemocnici v Pásmu Gazy. Oznámili to podle agentury Reuters jordánský král Abdalláh II. na síti X a také státní média. Izraelská armáda ráno uvedla, že se operace uskutečnila s její spoluprací. "Letoun královského letectva shodil naléhavou lékařskou pomoc s využitím padáků jordánské polní nemocnici v Gaze, jejíž zásoby docházejí kvůli odkladu dodávek pomoci přes přechod Rafáh," uvedla jordánská státní agentura.
Ředitelé 18 velkých agentur OSN, včetně Dětského fondu OSN (UNICEF), Světového potravinového programu (WFP) či Světové zdravotnické organizace (WHO), vydali podle agentury AFP neobvyklé společné prohlášení, v němž vyzývají k okamžitému humanitárnímu příměří ve válce mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Šéfové jednotlivých organizací vyjádřili pobouření nad počtem civilních obětí války v Pásmu Gazy. Při úderech dosud zemřelo 88 pracovníků OSN.
Česká diplomacie je podle svého šéfa Jana Lipavského (Piráti) ve spojení s 11 lidmi, kteří mají zájem o evakuaci z Pásma Gazy. U osmi z nich se ví, že mají české občanství. U dalších lidí se diplomacie snaží zjistit podrobnosti. Lipavský to dnes řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Pro přesun je potřeba souhlas Egypta. Ten zatím podle informací z posledních dní dostali čtyři lidé s českým pasem. Není však jasné, zda byli schopni palestinské území opustit.
Pásmo Gazy dnes postihl další výpadek telefonního a internetového spojení, zatímco jednotky izraelské armády postupovaly hlouběji do území palestinského radikálního hnutí Hamás. Podle armádního mluvčího se Izraelci dostali až k pobřeží a rozdělili oblast na dvě části. Armáda zároveň potvrdila, že Gazu znovu silně bombarduje, podle Hamásu útočí na okolí nemocnic. "Dnes máme severní Gazu a jižní Gazu," řekl podle zpravodajského webu The Times of Israel mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken při schůzce s předsedou Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem podle Reuters řekl, že Palestinci nesmějí být nuceně přesidlováni. Do Ramalláhu Blinken zajel na předem neohlášenou schůzku během své současné cesty po Blízkém východě, kam se vypravil kvůli válce Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Abbásovi Blinken také řekl, že USA budou nadále podporovat snahy o vytvoření palestinského státu.
Izraelský ministr pro kulturní dědictví Amichaj Elijahu dnes uvedl, že svržení jaderné bomby na Pásmo Gazy představuje "jednu z možností", jak by se jeho země měla zachovat v probíhající válce s palestinským radikálním hnutí Hamás. Ti, kdo mávají palestinskou vlajkou, by podle něj "neměli nadále žít na zemském povrchu." Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí Elijahova slova odmítl s tím, že jsou "odtržena od reality", a následně ministra suspendoval z jednání vlády.
V uplynulých dnech bylo lze sledovat v našich pražských končinách poučný příběh lidské arogance a následné zbabělosti: na tuzemskou propalestinskou demonstraci si jedna z protestujících oblékla mikinu s nápisem „1972 Olympics“ a zároveň si ústa přelepila páskou s nápisem „Free Gaza“. Oba nápisy dohromady si kdekdo ve vzpomínce na palestinský atentát na jedenáct izraelských olympioniků pochopitelně vyložil jako podporu palestinského terorismu na Izraelcích a na Židech, ergo jako podporu řádění Hamásu před měsícem sedmého října.
V důsledku izraelských vzdušných úderů je pohřešováno přes 60 rukojmí unesených z Izraele do Pásma Gazy, uvedlo dnes podle agentury Reuters ozbrojené křídlo radikálního palestinského hnutí Hamás. Ozbrojenci Hamásu během překvapivého útoku na jižní Izrael 7. října povraždili na 1400 lidí a nejméně 241 podle izraelské armády odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Reuters upozornil, že tvrzení válčících stran není možné nezávisle ověřit.
Izrael nebude souhlasit s uzavřením žádného dočasného příměří s Hamásem, dokud toto radikální palestinské hnutí nepropustí více než 240 rukojmích, kterých se zmocnilo během útoku na jižní Izrael 7. října. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dodal, že Izrael bude pokračovat v ofenzivě proti Hamásu na území Pásma Gazy. Netanjahu promluvil dnes krátce po setkání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, který naléhal na Izrael, aby dočasně přerušil ofenzívu.
