Ruská strana nepožádala Slovensko o vrácení zásilky vakcíny Sputnik V proti covidu-19 z důvodu, že Bratislava nechala přípravek testovat v necertifikované laboratoři, jak bylo původně oznámeno. Řekla to ve čtvrtek slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, aniž zdůvodnění žádosti blíže komentovala. Hlava slovenského státu se rovněž vyslovila pro zveřejnění smlouvy o nákupu Sputniku V, kterou slovenská vláda tají.
Statisíce lidí z nejrizikovějších skupin obyvatel stále nedostaly vakcínu. Jsou mezi nimi i desetitisíce seniorů nad 80 let, skoro 190 tisíc lidí nad 70 let a necelých 145 tisíc chronicky nemocných – a to se jedná jen o ty, kteří se chtějí očkovat u praktických lékařů. Na vině je především špatná a nerovnoměrná distribuce vakcín. Několik stovek ordinací dokonce doposud nedostalo žádné očkovací látky proti covidu-19, upozornilo Sdružení praktických lékařů.
Vicepremiér, ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí odletí do Moskvy, kde bude jednat o případných dodávkách vakcíny proti covidu-19 Sputnik V po jejím schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Oznámil to dnes na twitteru. Už v pondělí Hamáček řekl, že chce, aby bylo Česko připraveno na okamžitý nákup ruské vakcíny, až ji EMA schválí. Neschválenou vakcínou by podle něj Česko očkovat nemělo a nebude.
Vakcína Pfizer/BioNTech bude od příštího roku Evropskou unii stát výrazně více peněz než první dodávky. Upozornil na to bulharský premiér Bojko Borisov, který zveřejnil ceny z nového kontraktu mezi unijními zeměmi a společnostmi, které očkovací látku dodávají. Agentura Reuters už v pátek informovala o tom, že EU hodlá podepsat smlouvu na 1,8 miliardy dávek vakcíny proti koronaviru na roky 2022 a 2023, protože předpokládá, že očkovat proti koronaviru se bude opakovaně.
Společnost Johnson & Johnson (J&J) kvůli vyšetřování vzácných případů krevních sraženin ve Spojených státech odkládá distribuci své vakcíny proti covidu-19 v Evropě. S odkazem na vyjádření firmy to v úterý oznámily agentury. Evropská komise podle nejmenovaného činitele, na kterého se odvolává agentura Reuters, požaduje, aby farmaceutická společnost toto své „naprosto nečekané oznámení“ vysvětlila.
Vládní cíl očkovat po Velikonocích 100 tisíc dávek denně je spíše zbožným přáním. Na takové tempo nestačí objem dodávek vakcín, které v dubnu dorazí do ČR – chybí jich statisíce až milion. Ze stejného důvodu se podle krajských koordinátorů neočkuje o víkendech. V současnosti se tak zvládá vyočkovat jen polovina vládního cíle. Vakcinaci navíc stále doprovází problémy, týkající se především distribuce do ordinací praktiků. Někteří zájemci o očkování navíc stále čekají na svůj termín, zmatky způsobuje také otvírání registrací dalších rizikových skupin.
Ředitel Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přiznal nízkou účinnost domácích vakcín proti covidu-19. „Nemají příliš vysokou míru ochrany,“ uvedl Kao Fu na sobotní konferenci ve městě Čcheng-tu na jihozápadě země. Čínská vláda proto podle něj nyní v rámci řešení problému zvažuje namíchání koktejlu z více druhů vakcín, píše agentura AP. Čínské vakcíny „nemají příliš vysokou míru ochrany,“ přiznal ředitel CDC Kao Fu v sobotu.
Rakousko-ruské vyjednávání o Sputniku V je de facto u konce, řekl v sobotu rakouský kancléř Sebastian Kurz. Vídeň si podle něj může od Ruska koupit milion dávek této vakcíny proti covidu-19. Pro rakouskou očkovací kampaň to bude znamenat „dodatečné urychlení“, citovala kancléře agentura APA. Po skončení koronavirové krize se Kurz chystá v Evropě zjišťovat, co se dalo dělat jinak, aby kontinent postupoval při shánění vakcín i při jejich schvalování stejně rychle jako Spojené státy a Izrael.
Ruská vakcína rozproudila ostrou debatu s nejistým koncem. Po odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) z čela resortu se jeho nástupce Petr Arenberger (za ANO) zhostil „úkolu z Hradu“ – vyřešit Sputnik V. Masivní nasazení ale neplánuje a jako jednu z možností, jak dostat neregistrovanou vakcínu do ČR, vidí v klinické studii. Než by se ale zorganizovala, nejspíše bude Sputnik V schválen na evropské úrovni. Na udělení ministerské výjimky zase dle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nestačí podklady.
Slovensko podle Ruska porušilo kontrakt na dodávku vakcín Sputnik V. Ruský fond přímých investic (RDIF) slovenskou vládu požádal, aby zásilku vakcín vrátila. Slovenský expremiér Igor Matovič ve čtvrtek o dalších dodávkách jednal přímo v Moskvě. Úřady přitom oznámily, že se jednotlivé šarže vakcíny patrně liší a že Sputnik dodaný na Slovensko není ten ze studií v časopise Lancet. Rusko v tomto směru mluví o „sabotáži a provokacích“.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) začne příští týden prověřovat, zda testování ruské vakcíny Sputnik V odpovídalo mezinárodním standardům. Napsal to ve středu list Financial Times (FT) s odkazem na zdroje z agentury. Stále více států či regionů Evropské unie včetně Česka zvažuje nákup ruské vakcíny, přestože zatím nemá jisté schválení EMA, které se může kvůli možným obavám o bezpečnost a účinnost prodloužit.
Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) se hned pustil do řešení Sputniku V. Už během ceremoniálu na Pražském hradě mu dal prezident ČR Miloš Zeman najevo, že by nerad byl svědkem dalšího blokování ruských a čínských vakcín, jako tomu bylo u předchozího ministra Jana Blatného. Podle Arenbergera je o Sputnik v Česku poměrně velký zájem, proto by bylo fér jej nabídnout. Nicméně možná ne v takové míře, v jakou doufá prezident: ten očekává masivní nasazení, zatímco nový ministr zdravotnictví mluví o využití v rámci dobrovolných klinických testů.
Slovenský státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) kvůli nedostatku potřebných informací nerozhodl o tom, zda je bezpečné zahájit v zemi očkování ruskou vakcínou Sputnik V proti covidu-19, jejíž první zásilku země dostala na začátku března. Napsal to v úterý Denník N. SÚKL zmíněnou informaci nekomentoval. Další postup slovenských úřadů ohledně ruské očkovací látky, kterou zatím neschválila unijní agentura EMA, není známý. Sputnik V na Slovensku podle listu úspěšně prošel několika různými zkouškami, ale jen na jejich základě nelze definitivně rozhodnout o účinnosti a bezpečnosti vakcíny.
Češi jsou po Velikonocích napjatí, zda neporostou čísla pozitivních testů na koronavirus a vláda za to nepotrestá děti opětovným zavíráním škol. Imunolog Jiří Šinkora není ani čistý zavírač, ani čistý otvírač. Avšak pro výkon Babišovy vlády má jen ostré výrazy. V posledních týdnech sílí kritika očkovací strategie – puntičkářské dodržování předepsané pauzy mezi první a druhou dávkou; očkování jiných než rizikových skupin – a vládní místa nebo jejich poradní orgány začínají reagovat.
Rakousko poskytne České republice 30 000 dávek vakcín proti covidu-19. Podle agentury Reuters to oznámila kancelář spolkového kancléře Sebastiana Kurze. Ten krok nazval ukázkou solidarity poté, co podle něj Evropská unie po nedávných jednáních selhala při snaze napravit nerovnosti v distribuci očkovacích látek mezi jednotlivými členskými státy. Kurz také uvedl, že k podobnému kroku se vůči České republice chystají i další země.
Německá očkovací strategie se dostala do problémů. Tamější úřady nedoporučily vakcínu od britsko-švédské firmy AstraZeneca lidem mladším 60 let. Západní soused tak učinil na základě několika podezřelých případů krevních sraženin po očkování. Podobný krok učinila už dříve například i Francie. Česká republika podobný krok nemá v plánu, podle ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) není pro změnu doporučení či zastavení vakcinace důvod.
Farmaceutická společnost Pfizer oznámila, že její vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci s firmou BioNTech se v klinických testech ukázala jako bezpečná a vysoce účinná u dětí ve věku 12 až 15 let. Závěry vycházejí z předběžných dat o testování. Podle agentury AP vývoj přibližuje scénář, že v dané věkové skupině se začne očkovat na konci letošního léta.
Jako ránu pro německou očkovací strategii označují odborníci rozhodnutí nepoužívat vakcínu proti nemoci covid-19 od britsko-švédské společnosti AstraZeneca pro lidi mladší 60 let. Stálá očkovací komise Stiko tento preparát prozatím nedoporučuje kvůli možné souvislosti s případy mozkové žilní trombózy. Předseda Stiko Thomas Mertens nynější opatrný postup označil za důkaz správného chodu kontrolní funkce Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v Německu funguje jako lékový regulátor.
Rada vlády pro zdravotní rizika v úterý podpořila posunutí termínu druhé dávky očkování proti covidu-19, které už dříve avizoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a prosazoval i její člen, epidemiolog Petr Smejkal. Vakcíny Pfizer a Moderna se budou nově registrovaným podávat po 42 dnech, napsali na twitteru zástupci ministerstva zdravotnictví.
Po třech měsících vakcinace stále nejsou naočkované nejohroženější skupiny obyvatel. V případě lidí nad 80 let dostaly vakcínu dvě třetiny ze zhruba 441 100 osob této věkové kategorie, obě dávky má sotva polovina z nich. U seniorů mezi 70 a 79 lety nedostalo ještě ani první dávku okolo 60 procent osob. Podle odborníků bylo zásadní chybou neočkovat od začátku chronicky nemocné – ti se mimo strukturu praktických lékařů dostali k registraci do systému až v polovině března. Přitom těmto rizikovým skupinám hrozí těžký průběh onemocnění covidu-19.
Desítky milionů vakcíny AstraZeneca, které byly nalezeny ve skladu v Itálii, pochází z továrny v Nizozemsku společnosti Halix, kterou spoluvlastní německý investor a jeden z nejbohatších Němců Walter Droege. Informoval o tom server Focus.de. EU se potýká s nedostatkem vakcín, o to větší pozornost vyvolala zpráva, když italští inspektoři před několika dny objevili ve skladu americké firmy Catalent nedaleko Říma 29 milionů „utajených“ dávek vakcín společnosti AstraZeneca.
Problémům s dodávkami a komunikačním zmatkům se nevyhnula ani nejnověji schválená vakcína. Přípravek od Johnson & Johnson má dorazit do České republiky v průběhu dubna, velkou neznámou je ale výsledný objem. Dle vládní strategie se počítalo se 185 tisíci dávkami, následně ale premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v příštím měsíci od americké farmaceutické firmy nedorazí nic. „Nedorozumění“ pak upřesnil ministr zdravotnictví Jan Blatný s tím, že do ČR nakonec přijde až 40 tisíc dávek.
Evropská unie v pátek slíbila rázný přístup v omezení exportu covidových vakcín firmě AstraZeneca, dokud nezačne plnit své závazky vůči EU. Eurokomisař Thierry Breton prohlásil, že do té doby nebude společnost vyvážet vakcíny vyráběné v podnicích v unii. Členské země bloku by se podle něj mohly v několika příštích dnech či týdnech dočkat 17 milionů dávek ze zásilky objevené tento týden v Itálii.
Dánsko další tři týdny nebude používat vakcínu proti nemoci covid-19 od firmy AstraZeneca. Podle agentury Reuters o tom ve čtvrtek informovala dánská televize TV2. Očkování tímto preparátem dánské zdravotnické úřady preventivně pozastavily poté, co se u několika lidí po podání vakcíny objevily závažné případy krevních sraženin. Očkování vakcínou, kterou vyvinula britsko-švédská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, Dánsko přerušilo 11. března, původně na 14 dní.
Nedostatečné množství vakcín v Česku těžce dopadá na rychlost očkování i ochranu těch nejrizikovějších. Jedním z konkrétních důsledků je například nemožnost víc očkovat proti covidu-19 o víkendech – podle krajských koordinátorů jednoduše není čím. Chybějící vakcíny trápí i praktické lékaře, kteří se do procesu zapojili na začátku března. Ti hlásí úmrtí pacientů, kteří se svého termínu nedožili, případně kteří se během dlouhého čekání stihli nakazit. Vláda Andreje Babiše (ANO) se navíc dostala pod palbou za to, že vloni šetřila na objednávkách vakcín.
Vakcína proti nemoci covid-19 od firmy Johnson & Johnson v dubnu do Česka nedorazí. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes řekl rozhlasové stanici Frekvence 1. Ale už 9. března agentura Reuters informovala, že společnost má velké problémy dodávky do Evropy dodat a EU je s tím seznámena. Přesto ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) zarputile ještě v pátek uváděl, že Johnson & Johnson dodá do České republiky v dubnu desítky tisíc dávek.
Americká společnost Pfizer po své zatím úspěšné vakcíně proti nemoci covid-19 plánuje využít tuto genovou technologii k vývoji nových vakcín proti jiným virům, napsal podle agentury Reuters v úterý deník Wall Street Journal. Ale dá sbohem německé firmě BioNTech, která za novou technologií stojí. Akcie BioNTechu se prudce propadly. Americký výrobce léčiv, který vyvinul vakcínu proti covid-19 spolu s německým partnerem BioNTech, je připraven pokračovat v technologii mRNA už sám na základě svých zkušeností z minulého roku.
Česká vláda objednala 81,1 procenta dávek vakcín proti covidu-19 z toho, na co měla od Evropské komise nárok. Česko tak má mít vakcíny na to, aby do konce června naočkovalo 44 procent dospělých, méně to bude jen u Bulharska, Chorvatska, Slovenska a Lotyšska. Napsal to v úterý server IHNED.cz s odvoláním na dokument o objednávkách, který mají k dispozici Hospodářské noviny (HN) a jehož pravost podle deníku potvrdily dva vysoce postavené zdroje blízké jednáním.
Českou republiku nadále svírá pandemie koronaviru. V počtu mrtvých na milion obyvatel patříme mezi nejhůř postižené země na světě a tempo očkování se rozbíhá jen pomalu. Do toho chybějí vakcíny. Podle imunologa a alergologa Vojtěcha Thona dělali vládní představitelé jednu chybu za druhou a uvrhli zemi do zmaru. Řada lidí zemřela úplně zbytečně, stát nedokázal ochránit rizikové skupiny. Cesta z uzávěry společnosti podle profesora Thona vede přes rychlé vyočkování první dávky vakcíny.
Vakcína AstraZeneca skutečně ve vzácných případech způsobuje krevní sraženiny. K takovým závěrům došly nezávisle na sobě dva vědecké týmy. Podle výzkumníků jsou krevní sraženiny vzácnou autoimunitní reakcí na vakcínu. Zároveň dodávají, že vakcína je i nadále bezpečná. Je podle nich jen nutné u pacientů včas odhalit tuto reakci na základě krevních testů a podat léky na ředění krve. Informuje například Wall Street Journal či DW.
