Z ODS se stává strana krajního středu. Dokonce prý „eurohujerská strana krajního středu“, a to svou podporou Green New Dealu. Tvrdí to Zuzana Majerová Zahradníková z Trikolóry, respektive cituje Daniela Vávru. Mně připadá, že se z ní stává spíš strana mdlého středu. Její volební kampaň připomíná spíš nějakou službu typu Kam na výlet než politickou stranu.
Někdejší předseda ODS Mirek Topolánek svého času hodnotil reálnou politiku svého předchůdce ve funkci Václava Klause slovy: „Pravicová rétorika, levicová politika.“ Narážel na to, jak dlouho a urputně Klaus odmítal ukončit regulaci nájemného. Lidé z ODS si to tehdy vysvětlovali tím, že Klausova maminka žila v regulovaném bytě na Tylově náměstí na pražských Vinohradech. Tedy tím, že politická idea a rétorika vždy nakonec ustoupí čistě osobnímu zájmu.
Usnášejí se v 21. století na jménu příštího panovníka média? V Německu to zkusila už před minulými volbami, kdy se vyvolený jmenoval Martin Schulz, a když se stal kandidátem na kancléře za sociální demokracii (SPD), média vytvářela dojem nezadržitelného postupu. Člověk s vizáží lehce vyšinutého úředníka, do té doby předseda Evropského parlamentu, samozřejmě žádné masy nepobláznil. Po pár měsících mediálního dopingu došla „vlaku Schulz“ pára. Udělal s dvaceti procenty nejhorší výsledek v poválečné historii SPD.
Velká zelená revoluce, známá jako New Green Deal, cesta k bezuhlíkové ekonomice, bude mimořádně nákladná. Základní kameny byly položeny na summitech Evropské unie 16. prosince 2019 a 21. července 2020. Tehdy jsme měli možnost využít práva veta a pokusit se zelenou cestu upravit. Andrej Babiš ho nevyužil. On byl tím, kdo Českou republiku k velkému zelenému zdražování přihlásil.
Akutní fáze pandemie čínského viru skončila. Projevovala se bezprecedentním zásahem do běžného života, povinností nosit roušky, které také nejlépe symbolizovaly omezení práv a svobod včetně vyjadřování, a je završována povinně nepovinným plošným očkováním.
Minulý týden se na facebookovém účtu předsedy ODS Petra Fialy objevila tato slova: „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života.“
Přední český výrobce elektřiny skupina ČEZ naskočila na zelenou politiku a zrychluje přechod k bezemisní energetice. V rámci vize do roku 2030 tak chystá postupný útlum spalování uhlí a větší využití nízkoemisních zdrojů. Šéf ČEZu Daniel Beneš říká, že společenský i politický tlak na energetiku ze strany investorů či bank roste a cíle dekarbonizace se zpřísňují, ČEZ je musí reagovat. Odmítl spekulace, že by měl slogan jeho nové vize Čistá energie zítřka souvislost s přejmenováním společnosti.
Německo chce po Evropské unii, aby vytvořila "klimatický klub" s dalšími spřízněnými zeměmi jako USA, Japonskem nebo Čínou. Jeho účelem by bylo předejít případným obchodním třenicím vyvolaným budoucími opatřeními souvisejícími s tzv. bojem proti změnám klimatu, například navrhovaným uhlíkovým clem. Dnes to řekl německý ministr financí Olaf Scholz. EU by se měla snažit domluvit s ostatními zeměmi na společných pravidlech a standardech ohledně snižování skleníkových plynů, řekl Scholz po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou.
Jakou představu ve vás vyvolají věty „Vítejte v roce 2030. Nic nevlastním, nemám žádné soukromí a nikdy se nežilo tak dobře“? Když vedle nich vidíte obrázek autorky, mladší ženy s mikrofonem v ruce, zjevně jako doma na konferenčních pódiích, elegantně, ale prostě oblečené, jak bývají moderní Západoevropanky? Když si přečtete, že je jí Ida Aukenová, dánská sociálnědemokratická poslankyně a bývalá ministryně?
Připojení České republiky k plánu Evropské komise Green Deal se už projevuje a dochází k propouštění. Tvrdí to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který po vládě chce jasnou analýzu s budoucím dopadem této dohody. Středula pro Echo24 uvedl, že první odhad nákladů dosahuje výše 10 bilionů korun, což znamená sedm státních rozpočtů. „Chceme vědět, kdo to zaplatí,“ řekl.
