Koronavirus je pod kontrolou, víc lidí se uzdravuje, než nově nakazí. Bilance kancléře Sebastiana Kurze vzbuzuje obdiv celého Rakouska. Země, jejíž lyžařská střediska byla označena za jeden z hlavních zdrojů nákazy, jako první v Evropě ohlásila, že zruší zákaz vycházení a nechá otevřít obchody. Kurzově Lidové straně (ÖVP) rostou preference a kancléř by mohl užívat úspěchu. To by však nesměly přijít Velikonoce.
V ČR se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) podařilo zastavit nekontrolované šíření nemoci covid-19 a země se může začít připravovat na návrat k běžnému životu.
Kombinace takzvané inteligentní karantény a řízené imunizace české populace. Tak nově vidí budoucnost boje s pandemií koronaviru náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil Světové zdravotnické organizaci (WHO) pozastavením plateb z amerických fondů, což zdůvodnil tím, že tato agentura OSN situaci kolem šíření koronaviru nezvládla.
České hospodářství má za sebou měsíc umrtvení, které mu vláda naordinovala v rámci svého boje s koronavirem. Co se v ekonomice reálně děje? Jak dlouho může přežít takový experiment? A jak firmám, jimž předtím vypnul trh, český kabinet pomáhá? V Salonu Týdeníku Echo se na dálku sešli náměstkyně ministra průmyslu Silvana Jirotková, pod niž na ministerstvu spadá sekce hospodářské politiky a podnikání, hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková a ekonom z Value Added Karel Kříž.
Přesto, že stát postupně otevírá některé obchody, tvrdá krize stále dopadá na podnikatele a obchodníky. Podle ředitele rozvoje knihkupectví Neoluxor Jana Kašpara je situace na celém trhu velmi nejistá. Obchody jsou navíc ohroženy neochotou majitelů prostorů jednat o nájmech, které jsou nastaveny ve stejné výši jako v době prosperity. Podnikatelům podle něj nepomůže ani odklad splátek o tři měsíce, jak navrhuje vláda.
Roman Prymula, navržený Milošem Zemanem na nejvyšší státní vyznamenání, v neděli překvapivě ohlásil, že vypnutá ekonomika se musí postupně nastartovat a všeobecná karanténa musí skončit.
Jak v Česku selhává systém testování na koronavirus, ukazuje příklad seniorky ze Šumperska, která se výsledku dočkala až po devíti dnech. Ve svém domě přitom bydlí kromě manžela také s rodinou syna, a všechny tak drželo nekonečné čekání na výsledky v izolaci a v naprosté nejistotě. „Hrozně těžce to psychicky nesu i za svoji rodinu,“ uvedla žena, jejíž identitu redakce Echo24 zná.
Jak se žije lidem v této podivné době? Jak prožívají nutnost zdržovat se především doma a velmi často možnosti dělat to, co obvykle? Podívejte se jak známé osobnosti prožívají dobu koronavirovou. Na anketní otázky inspirované Proustovým dotazníkem dnes odpovídá spisovatelka Pavla Horáková a spisovatel a dramatik David Zábranský.
Evropská unie má ve středu představit svůj plán, jak dále postupovat ohledně rušení některých opatření a příprav na návrat k běžnému životu před koronavirem. To ovšem nezastavilo některé země, mezi něž patří i Česká republika, které již oznámily konkrétní uvolnění některých pravidel. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom při březnové videokonferenci s evropskými lídry varovala, že pokud země nebudou spolupracovat, tak tím „podkopou efektivitu nařízených opatření“.
Česko si i přes zvýšený počet testů, kterým zjišťuje nákazu novým typem koronaviru, za poslední týden pohoršilo v žebříčku zemí Evropské unie. Před týdnem bylo sedmé, nyní mu patří 13. příčka. Počet testů přepočítaný na milion obyvatel se sice za poslední týden zdvojnásobil ze 4000 na 8521, přibylo ale zemí, které testují ještě více. Podobný počet testů na milion obyvatel, jako má Česko, hlásí Španělsko (7593). V počtu prokázaných případů nákazy na milion obyvatel si ale Česko se 451 případy stále drží 16. místo.
Úřady práce musely zatím stornovat zhruba 70 procent žádostí o kurzarbeit, které za první dva dny od spuštění programu Antivirus dostaly. Údaje, které firmy pro získání příspěvku na mzdy od státu vyplňují, byly ve formulářích neúplné či nesprávné, potvrdila mluvčí ministerstva práce Kristýna Křupková. Podle ní úřady dosud obdržely 9107 žádostí.
Ve věku 89 let zemřel historik, disident a vysokoškolský pedagog prof. Jan Křen. Zemřel dnes kolem poledne v Nemocnici Na Bulovce na komplikace spojené s koronavirem. Informaci přinesl na Twitteru šéf zahraničního zpravodajství ČT Michal Kubal. Zprávu o historikově úmrtí potvrdil ČTK Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Profesor Jan Křen se specializoval na česko-německé vztahy, byl mj. autorem knihy Konfliktní společenství o vztazích Čechů a Němců.
Norská vláda dnes rozhodla, že po Velikonocích uvolní některá opatření přijatá kvůli pandemii nemoci covid-19, a koncem dubna tak například začne postupně otevírat školky a školy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle premiérky Erny Solbergové se podařilo šíření koronaviru dostat pod kontrolu, občané nicméně musí i nadále co nejpřísněji dodržovat hygienická pravidla a pracovat pokud možno z domova.
Podle některých náznaků z posledních dní i strůjci české karantény vidí, jak těžký nástroj vzali do ruky a že s ním napáchali i podstatné škody. Zajímavý je v tomto ohledu rozhovor s náměstkem Romanem Prymulou, který v neděli 5. dubna zveřejnila DVTV. Prymula je výslovně tázán, jestli zvolená opatření nebyla až moc přísná, a neodpovídá: Ne, v žádném případě, co vás nemá. Prymulovi slouží ke cti, že když mění názor, přizná to. Teď nově se kloní k tomu, že plošnou karanténu nelze dlouho udržet, že tzv. chytrá karanténa není všelék, takže z nezbytí směřujeme k jistému promoření populace virem.
Lékárny postupně doplňují léky s obsahem paracetamolu, kterých byl v uplynulých týdnech v Česku nedostatek. Poptávka lidí po Paralenu a dalších podobných léčivech klesá. Vyplývá to z vyjádření lékárnických sítí. Farmaceutická společnost Zentiva už dříve kvůli šíření nákazy nemoci covid-19 výrobu paracetamolu navýšila. Ve středu odpoledne začne pro český trh vyrábět nový lék s názvem Paraceta, uvedla mluvčí firmy Lucie Šabíková.
Opatření proti šíření koronaviru zasáhlo mnoho profesí, jen málo z nich je však drženo v takové nejistotě, jako jsou pořadatelé kulturních akcí.
Britský premiér Boris Johnson zůstává kvůli onemocnění covid-19 na jednotce intenzivní péče. V rozhovoru se zpravodajskou stanicí BBC to v úterý řekl člen britského kabinetu Michael Gove.
Musíme psát i o něčem jiném než o koronaviru. Maximálně třetina časopisu může být pouze o viru, který paralyzoval celý svět. Čtenáři chtějí i něco jiného. Chtějí jiný svět. Zpět svůj svět.
I když je kvůli koronaviru politika upozaděná, rozhodně se nezastavila. O víkendu došlo v Británii ke klíčové události, byl oznámen nový lídr Labouristické strany. Tím se stal sir Keir Starmer. Pro Británii i svět je to dobrá zpráva. Znamená to, že nehrozí, že Britské ostrovy jsou jedny nevydařené volby od vlády levicových radikálů, kteří se kamarádí s nefalšovanými teroristy a jsou oprávněně podezříváni z antisemitismu.
Na cestě do České republiky bylo od neděle čtrnáct Francouzů zasažených koronavirem. Měli se léčit ve fakultní nemocnici v Brně, kam měli dorazit v pondělí. Včera bylo však oznámeno, že nepřiletí, neboť se snad jejich stav zlepšil…
Zatěžkávací zkoušku prožívá s českou medicínou jeden z klíčových hráčů na zdravotnickém poli. Nejde ani tolik o to, že byl ministrem zdravotnictví v Sobotkově vládě a že do vlády Jiřího Rusnoka vyslal jednoho ze svých náměstků. „Celá zdravotnická obec dlouhá léta čeká, že něco takového přijde,“ glosuje dramatickou situaci s koronavirem Miloslav Ludvík (56), který už dvacátý rok řídí největší českou nemocnici v Praze-Motole. Kromě každodenní operativní práce ve špitále se přirozeně podílí na strategii, kterou v boji s nákazou zvolila Česká republika.
Šéf vlády se z obrazovky tvářil vážněji než obvykle a hlas mu zadrhával. „Brutální krize, krize, krize právě začíná,“ řekl divákům a vyhlásil opatření. Zákaz vycházení a povinné nošení roušek, k tomu uzavření hranic budou platit od úterý 17. března, pěti hodin ráno. „Není jiná možnost,“ vysvětlil. „Buď půjdeme do karantény, nebo pandemie krutě a tragicky rozvrátí naší zemi.“ V pozici vládního šéfa si lze představit Andreje Babiše, který vyhlásil stejná opatření, šlo ovšem o venezuelského diktátora Nicolase Madura. Zdejší premiér nepředváděl antickou tragédii jako Maduro, ale na tiskovce vlády 18. března všechno oznámil jakoby mimochodem. „Situace je sice vážná, je skutečně potřeba to brát velice vážně, ale my si myslíme, jsem o tom přesvědčen, že to zvládneme,“ naladil diváky optimisticky, aby hned upozornil: „A já bych začal s tím asi nejdůležitějším, to, že naše vláda nařídila povinnost nosit jakoukoli ochranu úst a nosu na veřejnosti a platí to od dnešní půlnoci.“ Pak následoval jako obvykle sáhodlouhý proslov o všem možném.
Za třicet let jsme překonali všechny ekonomické krize, nynější situaci však bez pomoci nezvládneme. Tak hodnotí totální uzavření prodejen a obchodů Ladislav Blažek, jehož stejnojmenná značka je jedničkou na českém trhu s pánskou módou. Podle něj by stát i pronajímatelé měli zasednout k jednomu stolu a začít jednat o nových podmínkách v nájemném. Firmy totiž platí stále stejné částky, i když jejich příjmy dosahují nuly. „Zvládl jsem všechny krize, i v roce 1997, 2008 a v 2012. Tohle totální vypnutí je však extrémní,“ řekl v rozhovoru pro Echo24 Ladislav Blažek.
Chytrá karanténa vzbuzovala mezi mnohými naději, k efektivnímu řešení koronavirové krize.
Opatření přijatá v boji proti koronaviru by v delším časovém horizontu mohla oslabit demokracii, obává se místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na svém twitterovém účtu připustila, že Evropská unie měla pomalý start v řešení koronavirové krize v Evropě.
I kdyby česká karanténa skončila zítra, je zřejmé, že hospodářské a sociální škody budou nemalé. Diskuse o tom, jestli karanténa byla přiměřená, nebo nepřiměřeně přísná, nás nemine. Ale prymulovci budou mít systémovou výhodu. Pokud bychom v republice i přes přijatá opatření registrovali stovky, ne-li tisíce „mrtvých s koronavirem“, mohou a budou tvrdit, že nebýt jejich drastické kúry, mrtvých by byly tisíce a desetitisíce. Pokud, doufejme, bude mrtvých méně, vláda, natož epidemiologové Prymulova typu, nikdy nepřipustí, že třeba tento koronavirus ve skutečnosti nebyl takový zabiják, jak se zdálo v době uvalení karantény. Bude to vždycky jen díky tomu, jak byli nesmlouvaví.
Opatření v boji proti koronaviru mohou neblaze dopadnout na letošní sklizeň zemědělských produktů a do budoucna tedy i na cenu potravin. Pěstitelům všude v Evropě totiž chybějí pracovníci. Důvodem jsou právě opatření kvůli onemocnění COVID-19 včetně výrazného omezení pohybu lidí. Týká se to rovněž Česka. Ze zahraničních brigádníků je nyní v České republice jen zlomek obvyklého počtu.
Ministr zdravotnictví si pochvaluje, že stále víc testujeme, přesto počet nových případů koronaviru neroste. Premiér doporučuje rušit karanténu. „Když to půjde, tak postupně se můžeme pomalu vracet k normálu i před Velikonocemi,“ řekl Právu. To může těžko znamenat něco jiného než potěšitelnou skutečnost, že epidemie COVID-19 odchází, aniž přímo napáchala zásadní škody.
