Před sto lety se Turci stáhli z Balkánu. Od 19. století zde prohrávali jednu válku za druhou, a když po první světové válce skončilo multikulturní osmanské období a vznikla národnostně homogenní Turecká republika, kopírovala sice život styl v západní Evropě, leč k Balkánu se obrátila zády. To se mění až nyní, kdy se mění i Turecko. Opět objevuje svou muslimskou minulost, a vrací se i proto znovu na Balkán.
Echo Porada: Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Pavel Štrunc zhodnotili odpolední schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem. Povede se Babišovi přesvědčit prezidenta, že jeho střet zájmů bude do jeho jmenování premiérem vyřešen? A jak si šéf hnutí ANO poradí s požadavkem hlavy státu, aby řešení představil i veřejnosti?
Bývalý kriminalista Roman Bruník představuje mobilní aplikaci Maják, která může zachránit život. V rozhovoru pro podcast Men’s Factor vysvětluje, jak aplikace funguje, proč umí odesílat tichou SOS zprávu s přesnou polohou, jak pomáhá dětem, seniorům i rodičům a proč by technologie neměly být strašákem, ale nástrojem prevence.
Sundání ukrajinské vlajky je definitivní a na oficiální místo na zdech sněmovny už se to nevrátí. Uvedl to nově zvolený šéf sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura. Podle předsedkyně poslanců hnutí STAN Michaely Šebelové byl jeho postup zbytečný a Okamura podle ní nedostál slibu, že chce být předsedou všech. Jaký bude Okamura předseda a jaká bude nová vláda? Sledujte živě pořad Echo Prime Time. Pozvání Pavla Štrunce přijali právě Tomio Okamura a Michaela Šebelová.
Prvního listopadu uplynul rok od neštěstí v Novém Sadu, kdy po zpackané rekonstrukci hlavního nádraží v Novém Sadu spadla betonová střecha a zabila šestnáct lidí. To mobilizovalo dlouho dřímající občanskou společnost v Srbsku, která začala mohutně protestovat a požadovat vyšetření kauzy, potrestání viníků a to, aby v zemi začaly fungovat justiční instituce. Požadavky vyústily v největší demonstrace v Evropě za desítky let, které už vzhledem k délce nesnesou srovnání s ničím, co si pamatujeme: ani s demonstracemi v roce 1989, ani v roce 1968. Zároveň je třeba říct, že po roce se nestalo nic. Vláda totiž, zdá se, našla funkční recept na nespokojenost ulice: lhostejný cynismus. I tak ale bylo zřejmé, že výročí opět zmobilizuje chuť občanů protestovat. Na první listopad se ostatně chystali všichni: studenti, opozice i vláda. O tom, jak to dopadlo, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR.
Podle očekávání se na sociálních sítí objevila spousta hnusných vět na adresu zesnulého Dominika Duky. „S podobnými reakcemi se setkala i Dana Drábová. Ať zemře kdokoliv, příspěvek na Facebooku radši smažeme, protože se tam objevují odporné věci, se kterými nechceme mít nic společného,“ říká Dalibor Balšínek.
Kolem nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí se vytváří zbytečné napětí. V pořadu Echo Prime Time to uvedl bývalý europoslanec a současný expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil, podle něhož Turek české diplomacii neuškodí.
Ačkoli politická pravice je od pádu komunismu u českých voličů stále v kurzu a dnes získává na oblíbenosti dokonce i krajní pravice, v dobách, kdy vznikal první politický program Čechů, to národní pravice vůbec neměla lehké.
Skutečnost, že ve střední či slovanské Evropě rapidně ubývá dětí, už nikoho jako nová informace nepřekvapí. Nové skutečnosti ale obvykle musí nějak zachytit či pojmenovat jazyk. Jak se tedy v západoslovanských jazycích – zejména v polštině, ale i v češtině – odráží úbytek dětí? Větší odhodlání si je nepořizovat? Proměna rodičovství? Jak se jazyk vyrovnává s novými kategoriemi identit? A jak tento nový styl nahlíží ženy? Neboli hledá a nachází jazyk také nová označení pro ženy, anebo v tomto směru zůstává překvapivě konzervativní a vystačí si v době všeobecného tlaku na pozornost, neutrálnost a rovnocennost s hodnocením ženského vzhledu? O tom všem hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované tentokrát osamělý Lukáš Novosad s jazykovědkyní z Varšavské univerzity Milenou Hebal-Jezierskou, která právě neologismy (tedy nová slova) mezi polštinou, češtinou a slovenštinou zkoumá.
Jsou kontroverzní posty z minulosti humor, nebo problém? Tereza Matějčková se v aktuálním Týdeníku Echo zaměřila na fenomén práva na výmaz vlastní internetové historie. „Přes evropské směrnice už je to součást i naší legislativy,“ říká Matějčková a připomíná případ španělského právníka, který před mnoha lety čelil exekuci a vyšel o tom článek. „On to dal do pořádku, ale ještě po letech článek vycházel ve vyhledávání a jeho to profesionálně poškozovalo,“ dodává.
Hostem podcastu Men’s Factor byl Aaron Günsberger, izraelský podnikatel a majitel restaurace King Salamon. Mluvil o své osobní zkušenosti a náhledu na aktuální izraelsko-palestinský konflikt. Jeho pohled na situaci se neomezuje pouze na politiku a média, ale i na osobní příběhy, které odhalují těžkosti, s nimiž se lidé na obou stranách střetávají.
Češi mají dlouhodobě nejnižší důvěru v politické strany a hnutí. V roce 2024 důvěřovalo politickým stranám jen 19 % obyvatel. Důvody můžeme nalézt již v krajně nepopulárním stranickém systému První republiky.
Pokračují jednání o budoucí vládě a spolu s nimi také grilování Motoristů, která už se zdaleka netýká jen Filipa Turka. Budou nakonec v koalici? „Zajímavá je i hysterie k dalším členům strany, podepisování petic v momentě, kdy ti lidé ještě nejsou jmenovaní. Nikomu to neupírám, ale zároveň se mi zdá, že petenti předběhli docela důležitý krok,“ říká Tereza Matějčková.
Zpěvačka a autorka Eli Kopecká patří k novým hlasům českého popu, které si cílevědomě hledají vlastní prostor mimo zavedené škatulky. V rozhovoru pro podcast Men’s Factor mluví o tom, jak těžké je uspět v tuzemském showbyznysu, kde se podle ní „pořád točí stejní lidé“. „Mám ráda hudbu, která má emoci, ne jen perfektní techniku,“ říká.
Když britský filozof Roger Scruton poznamenává, že krása je „způsob, jímž se věci ukazují jako hodné lásky“, míří proti samozřejmosti, že pravda leží „pod povrchem“.
Underground nebyl vůbec v kruzích odpůrců komunistického režimu vnímán zvlášť pozitivně. Jeden z „otců zakladatelů“ české alternativní hudební scény Martin Chadima ho obviňoval ze sektářství, Milan Knížák vytýkal Ivanovi Jirousovi, že indoktrinuje a zneužívá kluky, kteří věci nerozumí, Václav Černý kritizoval underground za mělkost a vulgaritu a Ivan Sviták namítal, že undergroundoví hudebníci nenabízí politickou alternativu, že je to útěk. A navíc jim chybí univerzalistický étos kultury.
Hostem Echo Prime Time bude předseda strany PRO a nově zvolený poslanec na kandidátce SPD Jindřich Rajchl. V debatě s pirátkou Olgou Richterovou budou mluvit o povolebním uspořádání Sněmovny, kauzách kandidáta Motoristů na šéfa diplomacie Filipa Turka, prioritách stran pro další čtyři roky i vztahu České republiky k Rusku a zahraniční politice, kterou by měla prosazovat příští vláda. Sledujte Echo Prime Time Pavla Štrunce v neděli ve 20:00 na Echo 24 a Radiu Prostor.
Zajímat se o staré slovanské bohy je lákavé, protože je to exotické. „Fascinace starými Slovany jde ruku v ruce se zájmem o Vikingy, o středověk, o vznik evropských států. Navíc to navazuje na kořeny našeho státu a naší identity. To je pro leckoho přitažlivé. Je to totiž stále málo známé téma, navzdory tomu, že jde o sdílenou paměť a tradici většiny Slovanů,“ říká bratrům Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované Jiří Dynda, který právě vydal knihu Bohové a bohyně starých Slovanů.
Podaří se Andreji Babišovi sestavit vládu s SPD a Motoristy? „Prezident Pavel dělá leccos pro to, aby se to nepovedlo. Jeho předchůdci pověřovali budoucí premiéry jednáním o sestavení vlády, Petr Pavel neudělal ani to,“ říká Daniel Kaiser. „Andrej Babiš přece může jednat, aniž by prezident cokoliv dělal,“ oponuje Dalibor Balšínek.
Hnutí ANO bere kauzu kolem europoslance Filipa Turka vážně. V pořadu Echo Prime Time to řekl místopředseda hnutí Karel Havlíček, podle něhož jsou některé informace závažné, ale je třeba zachovat presumpci neviny. Zároveň potvrdil, že ANO bude v pondělí s Motoristy jednat a přiblížil, jak si představuje složení nové vlády i její programové priority. „Nebereme to na lehkou váhu. Je pravda, že některé z těch informací jsou poměrně závažné. Na druhou stranu je to sdělení médií a jsme zvyklí, že ne vše, co se v nich objeví, tak ve skutečnosti je. Budeme s Motoristy v pondělí jednat,“ potvrdil Havlíček.
Václav Havel byl přesvědčen, že Charta říká to, co si většina občanů myslí, ale nemohou to nahlas říkat. Aspoň tak to formuloval v rozhovoru pro rakouský tisk v roce 1978. Chartisté se vůbec domnívali, že dokumenty – alespoň ty základní - zná hodně lidí. Václav Benda mluvil o desetitisících, Jaroslav Šabata dokonce o statisících. Byli přesvědčeni, že principy Charty 77 vstoupily do povědomí národa. Zároveň ale byli natolik soudní, aby si nedělali iluze o široké podpoře veřejnosti. Ta se skutečně nedostavila. Češi hromadně podepisovali Antichartu, aniž Chartu 77 vůbec četli. Slovenský chartista Miroslav Kusý to dobře charakterizoval slovy: „pro komunistickou moc byla Charta 77 nebezpečný protivník, ale pro národ aktuálně slabý spojenec“.
Před sto lety zamířily do Československa desítky tisíc imigrantů. Byli to Rusové, Bělorusové, Ukrajinci prchající z bolševického Ruska, kterým mladý středoevropský stát intenzivně pomáhal – měl na to určený program nazvaný Ruská pomocná akce. V jejím rámci se kromě mnoha jiných věcí ustavilo ukrajinské vysoké školství, celkově postupně v Čechách fungovaly čtyři ukrajinské vysoké školy. Vyučující na nich začínali od píky, sepisovali učebnice, sháněli učební pomůcky, doslova z ničeho vybudovali během několika let plně rozvinuté instituce. Ukrajinské vysoké školy paradoxně fungovaly dokonce i v době protektorátu, kdy české vysoké školy byly uzavřeny. Jak se celý ten příběh odehrál? A co na to Češi? Jaké vztahy byly mezi přišedšími Ukrajinci a Rusy? O tom všem a mnohém dalším v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s ukrajinistkou Terezou Chlaňovou.
Víkendové volby přinesly řadu překvapení. Předznamenává odchod Petra Fialy také konec koalice Spolu? Výsledky komentuje host Echo Porady Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Volby drtivě vyhrálo hnutí ANO, naopak návrat komunistů pod hlavičkou hnutí Stačilo! do sněmovny se nekoná. Co nakonec rozhodlo a co lze očekávat v povolebním dění? Zásadní momenty voleb probírají v živém vysíláním speciální volební Porady Echa autoři Týdeníku Echo a Echo24. Dalibor Balšínek na podium Kina Atlas pozval Terezu Matějčkovou, Daniela Kaisera, Pavla Štrunce, Jiřího Peňáse a další osobnosti redakce. Přenos můžete sledovat na webu Echo24.cz či poslouchat na Rádiu Prostor.
V Česku probíhají volby do Poslanecké sněmovny, které jsou prezentovány jako osudové, rozhodující. Není to ale sebeklam? Zajímají třeba už jenom naše oblíbené sousedy z Polska? „Moc ne. Ale to je rozdíl mezi Čechy a Poláky: zatímco Poláky na Češích zajímá široce pojatá kultura, kdežto politika nikoli, Češi v Polsku sledují spíše politiku než kulturu,“ říká politolog Maciej Ruczaj. Těmito, ale i dalšími svými slovy, v nichž popisuje aktuální dění v Polsku, překvapuje v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! oba své hostitele – bratry Jakuba a Lukáše Novosadovy.
Stan zkouší v kampani zajímavý experiment, když rozdává letáky konkurenčních stran. A jak s kartami zamíchají televizní duely Andreje Babiše s Petrem Fialou? „Stan se podle mě snaží apelovat na koaliční partnery, aby do něj příliš silně neryli. Tak je na ně okázale hodný,“ myslí si Adam Růžička. „Ale Vít Rakušan vypadá jako taková zvláštní roztleskávačka Spolu a Pirátů. Politicky mi to smysl nedává. Jiří Peňás tvrdí, že ho Petr Fiala začíná obměkčovat.
Hostem Echo Prime Time byl komentátor CNN Prima News Thomas Kulidakis a mluvil o vládě Petra Fialy: "I střední třída už má ekonomické potíže, inflaci se nepodařilo zabrzdit, všichni si pamatujeme, kolik stál chleba před čtyřmi lety," říká a dodává, že u voleb nejvíc rozhoduje každodennost.
Hnutí ANO chce v případě volebního vítězství vládnout samo. V nedělním pořadu Echo Prime Time to necelý týden před volbami řekl jeho předseda Andrej Babiš. Rovněž odmítl nálepky, že je jeho uskupení proruské. Zdůraznil, že ANO nechce rušit muniční iniciativu pro Ukrajinu a připomněl vyhoštění ruských diplomatů za své vlády. Babiš také informoval, že avizovaná schůzka s prezidentem Petrem Pavlem se uskuteční ještě před volbami, přičemž se očekává, že na stole bude řešení střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím Agrofertu.
Do nové epizody podcastu Hej, Slované! si Jakub Novosad tentokrát pozval Karin Roginer Hofmeister, doktorku z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK, která se dlouhodobě věnuje historii Srbské pravoslavné církve i jejímu nespornému vlivu na vnitřní a zahraniční politiku Srbska. Právě fungování této tradicemi svázané instituce a její úloha (nejen) v současné srbské společnosti jsou hlavními tématy tohoto dílu.
„Poctivě učit znamená dotýkat se toho, co je v lidské bytosti životně nejdůležitější. Znamená to hledat přístup k tomu nejcitlivějšímu a nejvnitřnějšímu v osobnosti dítěte i dospělého. Mistr útočí, proniká, pustoší, aby mohl vyčistit a znovu postavit,“ poznamenává George Steiner v knize Lekce mistrů. Zvlášť zaujme závěr citované pasáže: tento literární vědec a celoživotní učitel je přesvědčen, že každá výuka je svým způsobem násilná.
