Bude Česko za premiéra Babiše protiukrajinské? Jakou politiku nová vláda nastaví směrem k Evropské unii? Zamíří Česko "slovenskou cestou"? Co z toho jsou reálné obavy, a co jen prázdné nálepkování? A zavřely se Filipu Turkovi definitivně dveře do nové vlády? Otázky pro Radka Vondráčka z ANO a poslankyni Zelených Gabrielu Svárovskou.
Nikdo – ani prezident Petr Pavel – nechce ústavní krizi a věřím, že nová vláda vznikne do 17. prosince, možná i dříve. V pořadu Echo Prime Time to uvedl první místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s tím, že neví, zda bude Filip Turek (Motoristé sobě) ve vládě. Ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny v pořadu uvedl, že vyostřená debata ohledně návrhu rozpočtu na příští rok byla podle něj přípravou na „dramatické navýšení deficitu“
Utajenou naší sousední zemí je Slezsko. Ač kdysi patřilo ke Koruně české, takže bylo součástí českého státu, a třebaže Vratislav bývala druhým největším českým městem, je to všechno pryč. Dnes o dějinách této veliké země ani o její současnosti mnoho nevíme. Ostatně je to vůbec ještě samostatná země? Anebo už tak o ní uvažovat nemůžeme? Nejen o tom hovoří v nové epizodě podcastu Hej, Slované! Lukáš Novosad se svým hostem, polonistou a autorem dosud jediného průvodce po Slezsku Pavlem Trojanem.
Rozhovory mezi prezidentem a potenciálními členy budoucí vlády nekončí. „Podle mě se trochu zapomíná na faktor Babiše, který není zvyklý za ministry bojovat a Filipa Turka sám ve vládě nechce,“ říká na Echo Poradě Ondřej Leinert. „Já si myslím, že Turek ministrem spíš bude. Petr Pavel rozehrál hru, kde neměl moc silné karty, a teď ji dohrál,“ myslí si Daniel Kaiser.
Podcast Men‘s Factor se v nové epizodě vrací k útokům Hamásu z 7. října 2023 a k reakci českých univerzit, které letos přesně v den výročí vyvěsily palestinské vlajky. Bývalá ministryně Michaela Marksová to označuje za zcela nepřijatelné gesto: „V ten den je palestinská vlajka symbolem Hamásu. Je to, jako kdybychom 21. srpna vyvěsili sovětskou.“ Spolu s právníky podala podnět k prověření, zda školy neporušily zákon. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký kritizuje i mediální pokrytí konfliktu, které podle něj často bagatelizuje odpovědnost teroristů, a varuje před rostoucím ideologickým tlakem na univerzitách.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) a poslanec Ivan Bartoš z Pirátské strany budou hosty podcastu Echo Prime Time. Stane se nakonec Filip Turek ministrem, nebo mu Hrad vystaví stopku a budoucí vláda v čele s Andrejem Babišem to bude muset akceptovat? Překračuje prezident svoje pravomoci? A jak Babiš vyřeší střet zájmů? Pozvaných politiků se bude ptát Pavel Štrunc v neděli od 20:00.
Nedávno proběhla tiskem zpráva, že bude konečně dostavěn dálniční tah směrem na Rakousko a že Češi se tak o několik hodin dřív dostanou na Jadran. Je v ní mnoho typického: potřeba vykoupat se v Jaderském moři je totiž našincům vlastní už více než sto let. Jak se tento návyk rodil? Jak souvisí s Rakousko-Uherskem? Jak nás učila turismu a rozvíjela ho v nás první republika? Jak naši touhu po moři ovlivnily rychle budovaná železniční síť c. k. říše a jak kdysi nové masmédium - barevná pohlednice s obrázky moře?
Echo Porada se tentokrát vysílala živě. Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Tereza Matějčková hodnotili a komentovali středeční schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem.
Petr Mrňa, bývalý příslušník Bezpečnostní informační služby a dnes instruktor střelecké a takticko-bezpečnostní přípravy, v podcastu Men‘s Factor popsal, jak se podle něj mění bezpečnostní prostředí i chování lidí v krizových situacích. Upozorňuje, že většina civilistů podceňuje základní situační pozornost, tedy schopnost včas registrovat možné riziko a získat tím rozhodující čas. Podle něj se mnoho lidí spoléhá na držení zbraně, aniž by byli připraveni ji skutečně použít, nebo nevědí, jak volit méně závažné prostředky typu pepřového spreje. „Většina žen má pepřový sprej v batohu tak hluboko, že ho nikdy nenajde. A to je problém,“ říká.
Prezident republiky má u české veřejnosti mnohem větší autoritu, než by odpovídalo jeho postavení v ústavním systému nebo jeho pravomocem. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, může hledat v archetypu „posvátného krále“, který i v moderní době přežívá v podobách sekularizovaných vůdců. Současní státníci totiž rádi používají symboly a rituály původně spojené s monarchií, jako je inaugurace prezidenta, vojenské přehlídky a podobně. Tyto rituály mají podobnou funkci jako korunovace – legitimizují moc a vytvářejí pocit výjimečnosti vůdce.
Echo Prime Time a předseda Svobodných zvolený na kandidátce SPD Libor Vondráček vs. poslanec ODS Jiří Havránek. Kdy budeme mít novou vládu? Překračuje prezident svoje pravomoci, když zatím nechce jmenovat Andreje Babiše? Jak vznikala shoda na vládním programu a co by z něj vyškrtla budoucí opozice? Nejen o tom už v neděli večer.
Končí listopad, což znamená, že začínají oblíbené adventní trhy – u nás, v Německu, v Rakouskou a samozřejmě také v Polsku. Že to je nynější oblíbenou turistickou destinací Čechů, je všeobecně známo. Ale jak je tomu o adventních trzích? Kam našinci do Polska jezdí? Kam naopak ne, i když by měli? Kde jsou nejlepší polské jarmarky? Jaké jsou polské speciality a čím se polské kulturní instituce liší o svátcích od českých? O tom a mnohém dalším hovoří v nové epizodě podcastu Hej, Slované! Lukáš Novosad s ředitelem České pobočky Polské turistické organizace Pavlem Trojanem.
Jednání mezi prezidentem a Andrejem Babišem je pokračování latentní občanské války. „Hlavně nepřipustit něco, co je nepřípustné. To vidíme i v Německu v souvislosti s AfD. A teď se vytvořil narativ, že vznikající vláda je v podstatě zločinecký komplot,“ myslí si Jiří Peňás. „Babišův konflikt zájmů je v podstatě neřešitelný, ale jednou už premiérem byl. Teď dosáhl druhého nejlepšího volebního výsledku v historii,“ připomíná Dalibor Balšínek.
Když se začal před lety rozjíždět podcastový formát, četl jsem krásné pojednání o tom, jak údajně stojíme na začátku revoluce, jež bude podobná té, která přišla po vynálezu a zefektivnění tiskařských lisů. Stejně tak jako se psané slovo, jež bylo do té doby nákladným a nedostupným artiklem, náhle stalo levnou a snadno šiřitelnou věcí, tak se nám najednou naskytla možnost kopírovat a sdílet snadno zaznamenatelné slovo mluvené. Perspektiva to byla plná naděje a velkých očekávání – měla se otevřít stavidla vzdělanosti, neboť na čtení je nutná soustředěná pozornost a klid.
„Pojem davu je kvantitativní a zrakový,“ poznamenává José Ortega y Gasset ve své nejslavnější knize Vzpoura davů. V roce 1929 dokázal pojmenovat něco, co všichni viděli, ale chyběla k tomu slova – tak přelomová byla tehdejší zkušenost. „Města jsou plná lidí. Domy plné nájemníků. Ulice plné chodců. Divadla plná diváků. Co dřív nebylo problémem, jím nyní začíná být téměř natrvalo: najít místo.“ Ortega tím nemyslí jen množství lidí. Ukazuje, že v moderním světě se násobí i příležitosti, produkty, emoce, dokonce i myšlenky. Všeho je zkrátka víc.
EchoPrime Time – speciální vysílání k výročí 17. listopadu. V pondělí ve 20:00. Střet zájmů vyřeším, Agrofert neprodám, není to jako rohlík v krámě, řekl Andrej Babiš. Ale prezident si klade podmínky pro jeho jmenováni premiérem. Má na to právo, nebo jen chce demonstrovat svou moc? Jsou kauzy poslanců Filipa Turka a Jindřicha Rajchla ohrožením vnímání Česka ve světě? A jak vnímá oslavy 17. listopadu mladá generace politiků. Nejen to budou otázky pro poslance Motoristů Matěje Gregora a Benjamina Činčilu z KDU-ČSL.
V období I. republiky se KSČ projevovala jako klasická antisystémová strana. To se jí vyplatilo po skončení II. světové války, když řada voličů byla zklamaná z poměrů panujících za První republiky. Všechny konkurenční politické strany na prvorepublikový establishment navazovaly, jedině komunisté nikoli, protože byli vždy v opozici. To ovšem KSČ nebránilo během trvání První republiky hlasovat s politickým establishmentem, když to bylo výhodné.
Před sto lety se Turci stáhli z Balkánu. Od 19. století zde prohrávali jednu válku za druhou, a když po první světové válce skončilo multikulturní osmanské období a vznikla národnostně homogenní Turecká republika, kopírovala sice život styl v západní Evropě, leč k Balkánu se obrátila zády. To se mění až nyní, kdy se mění i Turecko. Opět objevuje svou muslimskou minulost, a vrací se i proto znovu na Balkán.
Echo Porada: Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Pavel Štrunc zhodnotili odpolední schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem. Povede se Babišovi přesvědčit prezidenta, že jeho střet zájmů bude do jeho jmenování premiérem vyřešen? A jak si šéf hnutí ANO poradí s požadavkem hlavy státu, aby řešení představil i veřejnosti?
Bývalý kriminalista Roman Bruník představuje mobilní aplikaci Maják, která může zachránit život. V rozhovoru pro podcast Men’s Factor vysvětluje, jak aplikace funguje, proč umí odesílat tichou SOS zprávu s přesnou polohou, jak pomáhá dětem, seniorům i rodičům a proč by technologie neměly být strašákem, ale nástrojem prevence.
Sundání ukrajinské vlajky je definitivní a na oficiální místo na zdech sněmovny už se to nevrátí. Uvedl to nově zvolený šéf sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura. Podle předsedkyně poslanců hnutí STAN Michaely Šebelové byl jeho postup zbytečný a Okamura podle ní nedostál slibu, že chce být předsedou všech. Jaký bude Okamura předseda a jaká bude nová vláda? Sledujte živě pořad Echo Prime Time. Pozvání Pavla Štrunce přijali právě Tomio Okamura a Michaela Šebelová.
Prvního listopadu uplynul rok od neštěstí v Novém Sadu, kdy po zpackané rekonstrukci hlavního nádraží v Novém Sadu spadla betonová střecha a zabila šestnáct lidí. To mobilizovalo dlouho dřímající občanskou společnost v Srbsku, která začala mohutně protestovat a požadovat vyšetření kauzy, potrestání viníků a to, aby v zemi začaly fungovat justiční instituce. Požadavky vyústily v největší demonstrace v Evropě za desítky let, které už vzhledem k délce nesnesou srovnání s ničím, co si pamatujeme: ani s demonstracemi v roce 1989, ani v roce 1968. Zároveň je třeba říct, že po roce se nestalo nic. Vláda totiž, zdá se, našla funkční recept na nespokojenost ulice: lhostejný cynismus. I tak ale bylo zřejmé, že výročí opět zmobilizuje chuť občanů protestovat. Na první listopad se ostatně chystali všichni: studenti, opozice i vláda. O tom, jak to dopadlo, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR.
Podle očekávání se na sociálních sítí objevila spousta hnusných vět na adresu zesnulého Dominika Duky. „S podobnými reakcemi se setkala i Dana Drábová. Ať zemře kdokoliv, příspěvek na Facebooku radši smažeme, protože se tam objevují odporné věci, se kterými nechceme mít nic společného,“ říká Dalibor Balšínek.
Kolem nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí se vytváří zbytečné napětí. V pořadu Echo Prime Time to uvedl bývalý europoslanec a současný expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil, podle něhož Turek české diplomacii neuškodí.
Ačkoli politická pravice je od pádu komunismu u českých voličů stále v kurzu a dnes získává na oblíbenosti dokonce i krajní pravice, v dobách, kdy vznikal první politický program Čechů, to národní pravice vůbec neměla lehké.
Skutečnost, že ve střední či slovanské Evropě rapidně ubývá dětí, už nikoho jako nová informace nepřekvapí. Nové skutečnosti ale obvykle musí nějak zachytit či pojmenovat jazyk. Jak se tedy v západoslovanských jazycích – zejména v polštině, ale i v češtině – odráží úbytek dětí? Větší odhodlání si je nepořizovat? Proměna rodičovství? Jak se jazyk vyrovnává s novými kategoriemi identit? A jak tento nový styl nahlíží ženy? Neboli hledá a nachází jazyk také nová označení pro ženy, anebo v tomto směru zůstává překvapivě konzervativní a vystačí si v době všeobecného tlaku na pozornost, neutrálnost a rovnocennost s hodnocením ženského vzhledu? O tom všem hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované tentokrát osamělý Lukáš Novosad s jazykovědkyní z Varšavské univerzity Milenou Hebal-Jezierskou, která právě neologismy (tedy nová slova) mezi polštinou, češtinou a slovenštinou zkoumá.
Jsou kontroverzní posty z minulosti humor, nebo problém? Tereza Matějčková se v aktuálním Týdeníku Echo zaměřila na fenomén práva na výmaz vlastní internetové historie. „Přes evropské směrnice už je to součást i naší legislativy,“ říká Matějčková a připomíná případ španělského právníka, který před mnoha lety čelil exekuci a vyšel o tom článek. „On to dal do pořádku, ale ještě po letech článek vycházel ve vyhledávání a jeho to profesionálně poškozovalo,“ dodává.
Hostem podcastu Men’s Factor byl Aaron Günsberger, izraelský podnikatel a majitel restaurace King Salamon. Mluvil o své osobní zkušenosti a náhledu na aktuální izraelsko-palestinský konflikt. Jeho pohled na situaci se neomezuje pouze na politiku a média, ale i na osobní příběhy, které odhalují těžkosti, s nimiž se lidé na obou stranách střetávají.
Češi mají dlouhodobě nejnižší důvěru v politické strany a hnutí. V roce 2024 důvěřovalo politickým stranám jen 19 % obyvatel. Důvody můžeme nalézt již v krajně nepopulárním stranickém systému První republiky.
Pokračují jednání o budoucí vládě a spolu s nimi také grilování Motoristů, která už se zdaleka netýká jen Filipa Turka. Budou nakonec v koalici? „Zajímavá je i hysterie k dalším členům strany, podepisování petic v momentě, kdy ti lidé ještě nejsou jmenovaní. Nikomu to neupírám, ale zároveň se mi zdá, že petenti předběhli docela důležitý krok,“ říká Tereza Matějčková.
