Bývalý europoslanec Jan Zahradil v podcastu Echo Pavla Štrunce otevřeně kritizuje směřování ODS pod předsedou Petrem Fialou. Mluví o nezodpovědné kampani SPOLU pro podzimní parlamentní volby i své budoucnosti v politice. Zahradil bude jako expert na zahraniční politiku spolupracovat s Motoristy sobě.
Příběhy, které si vyprávíme o protektorátu, většinou líčí, jak moc jsme trpěli, jak jsme se statečně zúčastňovali záškodnických akcí a kolik lidí za odboj zaplatilo životem. Skutečnost je trochu jiná. Historikové uvádějí, že v důsledku okupace zemřelo asi tři sta tisíc občanů Československa, přibližně 260 tisíc z nich ale byli Židé, jejichž situace se od jiných obětí radikálně lišila.
V sobotu 15. března proběhlo v Bělehradě zřejmě největší protestní shromáždění v historii Srbska. O protestu v živém přenosu informovala největší světová média, věděl o něm doslova každý. Ostatně podle odhadů se v srbské metropoli sešel milion lidí. I proto se očekávalo, že demonstrace vyústí v otevřený střet s ozbrojenými složkami a podporovateli vládnoucího režimu. K tomu ale nedošlo, stalo se něco jiného. Patnáctiminutové pietní ticho za oběti tragédie pádu střechy hlavního nádraží v Novém Sadu, k němuž došlo loni 1. listopadu, narušila podivná tlaková vlna, patrně výstřel z nějaké v Srbsku zakázané zbraně. Spekuluje se o zvukovém dělu, v následujících dnech by mělo proběhnout nezávislé zahraniční vyšetřování. Jak a proč k tomu došlo? Jak se situace vyvíjí dál? O tom v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi.
Začínají předvolební kampaně. ANO se drží zpátky, Spolu sází na zahraniční politiku, antibabiše a reflexní zelenou barvu. „Na Twitteru se o novém zbarvení Spolu mluví hodně, ale přinese to i voliče?“ ptá se Pavel Štrunc. A za bukem číhá STAN. „Přitom je to nejproradnější strana. Bez programu, půjdou do koalice s kýmkoliv, jsou bezpáteřní,“ říká Dalibor Balšínek.
„Ideály nám mohou říci něco důležitého o tom, kým bychom chtěli být. Ale kompromisy nám říkají, kým jsme,“ píše v knize O kompromisu a shnilých kompromisech izraelský filozof Avishai Margalit. Ač nepříjemné bývají kompromisy nevyhnutelné. Bez kompromisu bychom nedaly dohromady snad žádný vztah, přitom vztahy – nejen třeba partnerské, ale i ty mezi občany – jsou právě pro demokracii ústřední: umožňují nám myslet a postihnout složitost situací, v níž se nacházíme.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. „Koalice nás roky ignoruje, a když chce PR, tak nás pozve na schůzku až poté, co už rozhodla. To přece nedává smysl,“ tvrdí. Vláda podle něj s opozicí odmítá dlouhodobě jednat a místo toho ji využívá jen k mediálním hrám. Rozhoduje se sama a opozici jen zve na schůzky, kde už nelze nic změnit. „My tam nebudeme dělat stafáž, aby si pak vláda mohla v médiích stěžovat, že jsme neústupní,“ dodává.
Mnichovskou dohodou přišlo Československo o téměř 30 000 čtverečních kilometrů území, na kterém žilo 3,75 milionu lidí. Státnímu útvaru, který tak vznikl, se říká Druhá republika. Představitelé tohoto státu tvrdili, že je třeba se poučit z chyb První republiky.
Minulý týden byla v Bosně a Hercegovině preventivně posílena mise EUFOR, mimo jiné i sto padesáti českými vojáky. Došlo k tomu v reakci na mediální výstupy a politické kroky prezidenta srbské entity Milorada Dodika, který byl za nerespektování nařízení kanceláře Vysokého představitele při EU pro Bosnu a Hercegovinu Christiana Schmidta soudem v první instanci odsouzen k odnětí svobody na jeden rok a k zákazu vykonávání funkce prezidenta na pět let. Dodik spolu se svými spolupracovníky v reakci na rozsudek přijal několik zákonů, jež jsou v rozporu s ústavou Bosny a Hercegoviny. Protože si toho je vědom, preventivně požádal o vojenskou pomoc Vladimira Putina. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají v Evropě obavy, a po čase proto opět přitáhly pozornost k přehlíženému regionu. O vývoji situace a příčinách nové eskalace starých konfliktů diskutují bratři Novosadové s historikem Ondřejem Žílou.
Zadlužování kvůli nákladům na zbrojení. Začalo s tím Německo a teď se k tomu nejspíš připojí celá Evropská unie a Petr Fiala nás do tohoto programu jede přihlásit. „Oživení německé ekonomiky je sice žádoucí, ale tyhle peníze rozpoutají inflační tlaky, trhy na to reagují už teď,“ říká Markéta Malá.
Investiční skupina SPM se stala stoprocentním vlastníkem tradiční české značky prémiové pánské módy FERATT. A hostem podcastu HROT byla Karin Lauková, vedoucí retail divize investičního fondu SPM. Podle Laukové se firma připravuje na expanzi a modernizaci včetně rozvoje e-commerce a otevření nových poboček.
"Když máte koule a máte ten skill, ta odvaha s tím přichází," říká Ondřej Spisar, bývalý příslušník 601. skupiny speciálních sil, který strávil téměř dvacet let v jedné z nejelitnějších jednotek české armády. V exkluzivním rozhovoru v podcastu Men’s Factor mluví o vojenském výcviku, misích v zahraničí i o připravenosti dnešní společnosti na případný konflikt.
Protagonista románu Lidská skvrna od Philipa Rotha poznamenává, že západní písemnictví vzniká ze sporu – ze sporu nad krásnou Helenou, který nakonec přerostl ve válku. V nadsázce lze totéž říct i o filozofii. Pro mnohé myslitele napříč staletími je stěžejní Hérakleitův výrok, dle kterého je válka otcem všech věcí. Znamená to, že sklon k agresivitě je vlastní i filozofii a že se snad tato agresivita může přelévat do skutečných válek?
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. A mluvilo se hlavně o tom, jak prezident Trump vystupuje směrem k Rusku i Ukrajině.
Česko se významně podílí na záchraně ukrajinského kulturního a uměleckého dědictví a příliš se to neví. Například v lednu dodalo ministerstvo kultury na Ukrajinu takzvanou Archu I neboli mobilní pracoviště, které jezdí po ukrajinských knihovnách a archivech a schraňuje a skenuje vzácné staré knihy, tisky a dokumenty, aby Ukrajincům a lidstvu zůstaly zachovány napořád. „Uvědomme si, že Rusové na Ukrajině cíleně ničí památky včetně těch, jež jsou zapsány na seznam UNESCO. Čili huntují památky celého lidstva, nejen ukrajinské,“ vysvětluje host další epizody sourozeneckého podcastu Hej, Slované Ondřej Chrást, který působí jako koordinátor kulturní pomoci Ukrajině právě na českém ministerstvu kultury. (Podotkněme, že kvůli Jakubově nemoci je výjimečně Lukáš na hosta sám.)
Evropa chce razantně zvyšovat výdaje na obranu. A Česko nezůstává pozadu. Slovy ministryně Černochové má v plánu dávat v roce 2030 na zbrojení až čtvrt bilionu korun. "Evropa hraje malou roli a je totálně závislá na americké armádě. Pro USA nejsme partner, Evropa nemá žádnou vyjednávací sílu," tvrdil Dalibor Balšínek. "Teze, že zbrojení se vyplácí, je podivná," myslí si Jiří Peňás. Peníze podle něj logicky budou chybět jinde. Má největší zájmy na rozpumpování zbrojního průmyslu Německo, aby tak zalátalo díru, která zbyde po omezení produkce aut?
Když už na veřejnosti zazní slovo ctnost, je to většinou v souvislosti s tzv. virtue signalling, tedy signalizováním ctnosti.
Turbulentní situace kolem války na Ukrajině, kterou odstartoval výbuch v Oválné pracovně, vyvolala bouři i v rámci podcastu Echo Porada. Volodymyr Zelenskyj jednání s Donaldem Trumpem nezvládl. Ale co to znamená pro Ukrajinu? „Trump se teď snaží uhasit požár, což je dobře,“ tvrdí Daniel Kaiser. „Ale vadí mi, že když Ukrajina jako menší spojenec je na kolenou, tak si Amerika neodpustí svého bývalého klienta ještě zkasírovat.“ „Trump podle mě dělá dohodu s Putinem a Ukrajinu chce odrbat koloniální smlouvou a tím, že ji donutí přijmout ruské požadavky,“ říká Jiří Peňás. „A my bude ruským zákuskem.“
Hostem podcastu Men’s Factor byl Jaroslav Stich, kaskadér a učitel sebeobrany. Jako kaskadér Stich natáčel scény s hořícími auty, skákal z výšek a ladil rvačky pro české i zahraniční produkce. Vedle toho je ale také učitelem sebeobrany a sportovní pedagog, který se věnuje fyzické přípravě dospělých i dětí.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek byl hostem Echa Pavla Štrunce a tvrdí, že vlády evropských států dlouho ignorovaly varování a teprve nyní se pod tlakem vnějších okolností probouzejí k akci. Zmínil i to, že přechod k posílení obranných kapacit bude složitý a vyžaduje změnu přístupu.
Vztah české společnosti ke šlechtě byl historicky dost odtažitý. Nadnárodní stavovská identita šlechty a její kosmopolitismus neodpovídaly ideám o formování národních států na počátku 20. století. Plebejští Češi vytýkali šlechtě germanofilství, její odpor k demokracii a zejména tzv. bělohorskou zradu.
„Ronald Reagan byl kovboj, Donald Trump je realitní makléř,“ říká europoslanec Alexandr Vondra, který byl hostem dnešní Echo Porady. Jaké jsou jeho dojmy z konference CPAC? Jaké jsou nyní vyhlídky na mír na Ukrajině? A výsledek německých voleb? Merz je podle Vondry to nejlepší, co německá politika dnes má.
Ačkoli dnes se k levici nechce skoro nikdo hlásit, v průběhu celého 20. století jsme byli mnohem levicovější než všichni naši sousedé ve střední Evropě. A zejména po II. světové válce vzhlíželi Češi – na rozdíl od Slováků, Maďarů, Poláků, Rakušanů a Němců – k ideálům socialismu s mnohem většími nadějemi a pozitivním očekáváním. Jedním z příčin naší levicovosti byla historicky daná tendence k většímu rovnostářství.
Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura byl hostem Echa Pavla Štrunce. Chce doporučit vládě, aby se výdaje na obranu zvýšily už příští rok, a to zhruba na 2,2 % HDP. Dlouhodobým cílem je navýšení až na 3 až 3,5 % HDP. Kde peníze vezme? „Ani bohatší země nejsou schopny současně platit výdaje na dekarbonizaci a výdaje na obranu. Pro mě je priorita jasná: razantně snížit výdaje na dekarbonizaci a tyto ušetřené peníze investovat do obrany,“ uvedl ministr.
Německo o víkendu čekají spolkové volby. Jak se k nim staví v saské a braniborské Lužici, kde od minulých voleb vzrostla záliba mládeže v neonacismu? Ostatně je to vůbec pravda, anebo pověsti přehánějí? Jak to vypadá v hlavním městě Lužice Budyšíně na tamních demonstracích AfD, které se konají každé pondělí? A jak se v tom všem motají Lužičtí Srbové? O tom všem hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě podcastu Hej, Slované se svými hosty, kteří s osobním pobytem v Lužicí spojili roky svého života: etnologem Leošem Šatavou a rusistou a sorabistou Kryštofem Peršínem. V druhé části epizody je řeč především o tom, v jaké kondici jsou a jaké vyhlídky před sebou mají malé jazyky a národy bez vlastního státu. Mají tu nejlepší éru právě teď čerstvě za sebou a smráká se nad nimi? Anebo ještě pořád je naděje, že toto významné a přehlížené kulturní dědictví lze zachránit?
Oslabí odchod Markéty Pekarové Adamové ze Sněmovny Top 09, nebo jí to pomůže? Senátorka Šípová nevyjde se svým platem. Nadsázka, či nevkus? J. D. Vance na bezpečnostní konferenci rozboural všechna očekávání, reakce v Německu jsou opařené. A představuje dnes pro Evropu větší hrozbu ruská agrese, nebo spíš atentáty jako ty v Mnichově a Villachu?
„Základem toho, jak se ubránit, je vůbec to nebezpečí rozpoznat,“ říká Linda Štucbartová, lektorka sebeobrany pro všechny a viceprezidentka Česko-izraelské obchodní komory, která byla hostem podcastu Men’s Factor.
Hostem Hrotu Pavla Štrunce byl Matouš Syrový, spolumajitel firmy Koupelny Syrový. Jeho byznys, který před pěti lety převzal od otce, dnes dosahuje obratu kolem 150 milionů korun. „Táta měl prioritu v objemu zboží, já to mám jinak. Když jsem firmu v roce 2019 začal řídit, nastavil jsem marži tak, aby to dávalo smysl. Chci dělat hezké věci,“ říká mladý podnikatel a dodává, že neprodávají produkty, ale zážitek, který při užívání jejich koupelen zákazníci mají.
Žijeme v nihilistické době? Soudě podle toho, jak se politici předhánějí v tom, kolikrát v jejich projevech zazní slovo hodnoty, ano.
Současné dění bývá často přirovnáváno k 30. létům 20. století. Skutečně lze nalézt řadu podobností: I tehdy vše začalo hospodářskou krizí, která v Československu – stejně jako později i v České republice - trvala déle než v okolních zemích. Tehdy i dnes začaly sílit nacionalistické nálady, odpor vůči establishmentu a elitám vedl k popularitě fašismu (ve 30. letech) nebo pravicového extrémismu (dnes). Obecným jevem byla sílící nedůvěra v systém parlamentní demokracie, která byla – stejně jako je dnes – označována za zkorumpovanou, neakceschopnou, zbyrokratizovanou a skomírající. A do toho přišel agresor – tentokrát v podobě Hitlera, dnes v podobě Putina.
V posledních dnech a týdnech se do světového dění a slovníku vracejí fráze, u kterých se zdálo, že patří minulosti – například odsun národa. Anebo se objevují spojení, která se vracejí pravidelně, pravidelně vzbuzují velké naděje, ale nakonec je za nimi marnost – například světová garance hranic některého státu. A protože jsou to termíny intenzivně spojené rovněž s dějinami střední a slovanské Evropy, věnuje se nejnovější epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované právě jim. Garance hranic Ukrajiny, odsun Němců, změna hranic Polska, repatriace a reemigrace Slováků, naopak neodsun slovenských Maďarů. To vše Jakub a Lukáš Novosadovi probírají se svým hostem, historikem Michalem Stehlíkem.
