Minulý týden byla v Bosně a Hercegovině preventivně posílena mise EUFOR, mimo jiné i sto padesáti českými vojáky. Došlo k tomu v reakci na mediální výstupy a politické kroky prezidenta srbské entity Milorada Dodika, který byl za nerespektování nařízení kanceláře Vysokého představitele při EU pro Bosnu a Hercegovinu Christiana Schmidta soudem v první instanci odsouzen k odnětí svobody na jeden rok a k zákazu vykonávání funkce prezidenta na pět let. Dodik spolu se svými spolupracovníky v reakci na rozsudek přijal několik zákonů, jež jsou v rozporu s ústavou Bosny a Hercegoviny. Protože si toho je vědom, preventivně požádal o vojenskou pomoc Vladimira Putina. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají v Evropě obavy, a po čase proto opět přitáhly pozornost k přehlíženému regionu. O vývoji situace a příčinách nové eskalace starých konfliktů diskutují bratři Novosadové s historikem Ondřejem Žílou.

Na úvod znovu připomínáme a detailně probíráme komplikované administrativní uspořádání Bosny a Hercegoviny – asi nejsložitěji organizovaného evropského státu – a problémy, které jsou s tím spojené a které se dlouhodobě do fungování země promítají. Ondřej Žíla přibližuje fungování úřadu Vysokého představitele, posouvání pravomocí jednotlivých národních entit na celonárodní úroveň (například vznik celonárodní armády) a pozastavuje se nad kariérou prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika, který se z kdysi reformního a prozápadního politika v průběhu let posunul do pozice populistického separatisty a hlavního destabilizačního faktoru Bosny a Hercegoviny.

Jak si Dodikovu politickou akrobacii vysvětlit? Jde pouze o politické manévry, anebo Dodik coby největší bosenský podnikatel populismu využívá k dalšímu svému obohacování? Blíže vysvětlujeme rovněž situaci kolem rozsudku a zatykače, jemuž ale nečelí jenom Dodik, ale také jeho blízcí spolupracovníci Nenad Stevandić a Radovan Vičković. V souvislosti s tím Jakub přibližuje i prezidentův evakuační plán, do kterého jsou zapleteny dokonce maďarské speciální policejní jednotky. Právě Dodiková dlouhodobá spolupráce s Viktorem Orbánem, Aleksandrem Vučićem, Vladimirem Putinem, ale i Donaldem Trumpem vyvolává na západě Evropy obavy, že situace spěje k destabilizaci regionu a rozpoutání dalšího válečného konfliktu na kontinentě. Ostatně Bosna a Hercegovina je ideální prostor k nové válce, ať už vzhledem ke své pohnuté historii, nebo vzhledem k neustále posilovanému napětí mezi národy, jež v ní žijí.

Echo 24

Další válka na Balkáně? V Bosně se chystá zatčení prezidenta, státu hrozí rozpad

Odkaz na RSS feed zkopírován.

0.5x 0.75x 1x 1.25x 1.5x 1.75x 2x

0:00 0:00

Stáhnout MP3

Přestože v bosenskohercegovské společnosti aktuálně není dostatečné množství bojeschopných mužů (ani žen), domnívá se Ondřej Žíla, že bohatá naleziště nerostných surovin, jež jsou v zemi k mání, budou ještě více než doposud přitahovat pozornost hlavních světových hráčů.

A právě na tuto kartu patrně Milorad Dodik sází už nyní ve snaze získat pro sebe podporu ze strany USA a Ruské federace. Jaký vliv na jeho postavení by mohl mít podpis smlouvy o těžbě nerostů na Ukrajině? Opravdu hrozí rozpad země nebo přerozdělování hranic mezi jednotlivými bosenskými etniky? Skončí nakonec Milorad Dodik za mřížemi? Aneb podcast, který se u nás na důležité otázky ptá jako první.