Vláda v minulých dnech schválila vznik nového registru bytů, který má podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a ministerstva financí přinést přehled o tom, kolik bytů v Česku existuje, kde se nacházejí a jak jsou velké. Stát chce data využívat k cílené bytové politice a efektivnějšímu plánování. Projekt však vyvolává obavy z nadměrné byrokracie a zásahu do soukromí občanů.
Sociální sítě se staly hlavním prostorem, kde lidé po celém světě tráví svůj čas, sdílejí názory a vytvářejí si obraz o světě. Zároveň ale platí, že jejich skutečný vliv se často liší od toho, jak ho vnímají samotní uživatelé – zejména ti, kteří jsou součástí silně názorově vyhraněných bublin. V Česku to platí dvojnásob pro síť X (dříve Twitter). Zatímco pro novináře a politiky zůstává klíčovým fórem pro veřejné debaty, v masovém měřítku hraje jen okrajovou roli.
Předvolební průzkumy volebních preferencí v roce 2025 se od skutečných výsledků lišily výrazněji než při volbách do Poslanecké sněmovny před čtyřmi lety. Vyplývá to ze srovnání posledních modelů agentur NMS, Ipsos, STEM a Median s konečnými výsledky hlasování. Hnutí ANO nakonec ve volbách získalo 34,5 procenta hlasů, zatímco všechny zářijové průzkumy mu přisuzovaly nižší hodnoty – mezi 29,3 a 32,6 procenta.
Vznikající vláda Andreje Babiše složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě dává jasně najevo, že chce v příštím roce změnit přístup ke státním zaměstnancům. Slíbila zvýšení platů zejména u bezpečnostních složek, hasičů a zdravotníků, zároveň ale plánuje omezit počet politických náměstků, provést revizi agend úřadů a hledat úspory mimo personální výdaje. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka má jít o „zefektivnění státní správy, nikoli o plošné propouštění“.
Po vyhroceném volebním období, které provázely rekordní obstrukce a noční jednání, se napříč různými stranami začíná rodit shoda na tom, že Poslanecká sněmovna potřebuje změnu svých pravidel. Po letech neúspěšných pokusů by tak mohla vzniknout dohoda na úpravě jednacího řádu, která by omezila zneužívání obstrukcí, zrychlila projednávání zákonů a zmodernizovala chod dolní komory.
Už více než třicet let se česká politika opakovaně vrací ke stejné otázce: jak daleko může prezident zasahovat do jmenování vlády a ministrů. Ústava České republiky sice stanoví, že „prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh ostatní členy vlády“, jenže neříká, kdy tak musí učinit – ani jak dlouho může váhat nebo koho lze odmítnout. Přesně tento prostor pro výklad využíval každý z dosavadních prezidentů jinak: Václav Havel s morálními apely a zdrženlivostí, Václav Klaus ještě překvapivě konsensuálně, Miloš Zeman otevřeně konfrontačně.
Podle informací, které deníku Echo24 sdělily zdroje blízké vyjednávání o budoucí vládě, se už rýsuje konkrétní podoba příštího kabinetu Andreje Babiše. Vítěz voleb, předseda hnutí ANO, avizoval, že chce podle svých slov do pátku uzavřít dohodu o půdorysu vlády se Svobodou a přímou demokracií (SPD) a hnutím Motoristé sobě. Do ustavující schůze Sněmovny svolané prezidentem Petrem Pavlem na 3. listopadu má být hotová i koaliční smlouva.
Jaká je budoucnost občanské demokracie bez Petra Fialy? V ODS je po volbách řada zklamaných členů, kteří byli třeba kvůli členství občanských demokratů v koalici Spolu překroužkováni a neobhájili tak sněmovní mandát. Mezi nimi je i první místopředseda strany Zbyněk Stanjura (ODS). Ve straně tak zaznívají hlasy volající po „katarzi“. Že dojde na lednovém kongresu ODS k výměně vedení je teď už jasné, největší favoriti ale brzdí spekulace, zda by funkci chtěli.
Pražský městský soud se chystá během několika dní odeslat žádost o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše ke stíhání v kauze Čapí hnízdo. Deníku Echo24 to sdělila mluvčí soudu. Dosud musel vyčkávat, dokud výsledky sněmovních voleb nebudou oficiálně zveřejněny ve Sbírce zákonů. K tomu došlo v úterý 7. října, čímž odpadla poslední právní překážka dalšího postupu. Zda Sněmovna žádosti soudu vyhoví, bude jedním z prvních testů nového složení sněmovny po volbách.
Po měsících zdražování přišla úleva, na kterou nejsou zákazníci poslední dobou zvyklí. Ceny potravin v září podle údajů Českého statistického úřadu skutečně klesly – spolu s nimi i celková inflace, která se dostala na 2,3 procenta meziročně, tedy pod odhady České národní banky i trhu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny snížily o 0,6 procenta, což je nejvýraznější pokles za poslední rok. Odborníci ale upozorňují, že jde spíše o krátkodobý výkyv než o trvalý trend.
Evropský systém ETS 2, který má od roku 2027 rozšířit emisní povolenky na vytápění budov a silniční dopravu, představuje pro české domácnosti zásadní zásah do výdajů. Zatímco průmysl může na přísnější regulaci reagovat přesunem výroby mimo EU, domácnosti takovou možnost nemají. Průmysl může kvůli povolenkám odejít z EU třeba do Číny, ale domácnosti nikam neodejdou. Dopad se bude lišit podle typu vytápění a intenzity využívání aut.
Letošní volby do Poslanecké sněmovny potvrdily, jak neúprosný je český volební systém vůči menším stranám. Z pětadvaceti kandidujících subjektů překročilo pětiprocentní hranici jen šest. Všechny ostatní zůstaly mimo Sněmovnu, a hlasy jejich voličů se tak do přepočtu na mandáty nepromítly. Přesto se z peněz státního rozpočtu na ně nezapomene. Podle propočtů ČTK stát letos mezi strany a hnutí rozdělí zhruba 545 milionů korun. To je o třicet milionů více než po minulých volbách.
Po vítězství hnutí ANO v parlamentních volbách se Andrej Babiš znovu bude muset věnovat svému případnému střetu zájmů. Pokud by se měl stát premiérem, musel by podle zákona o vyřešit své postavení vůči koncernu Agrofert, který nadále vlastní. Prezident Petr Pavel oznámil, že se šéfem ANO o této otázce v nejbližších dnech osobně pohovoří, Babiš v neděli po schůzce na Pražském hradě řekl, že dal prezidentovi podklady, které by měly tento střet pomoci vyřešit.
Česká pirátská strana se podle výsledků voleb dostane potřetí za sebou do Poslanecké sněmovny. Po sečtení většiny hlasů se pohybovala kolem devíti procent a míří zhruba k 17 mandátům. Předseda strany Zdeněk Hřib na akci, která připomínala párty, uvedl, že Piráti tak splní svůj hlavní cíl – předstihnout hnutí SPD – a budou mít znovu „silný poslanecký klub“. Zároveň označil za pozitivní, že se do dolní komory nedostane hnutí Stačilo!.
Kampaň před sněmovními volbami je u konce a Andrej Babiš v ní hraje opěr jednu z ústředních rolí. V rozhovoru pro Echo24 se šéf ANO vyjadřuje k finální fázi kauzy Čpí hnízdo, ostře se vymezuje vůči soupeřům a tvrdí, že jeho politické procesy jsou vykonstruované. Zároveň nastiňuje, jaké priority by prosazovala jeho případná příští vláda – od odmítnutí zelených daní po reformy zdravotnictví a bezpečnostních sborů.
Sociální demokracie se po letech mimo Sněmovnu snaží o návrat na politickou scénu. Její předsedkyně Jana Maláčová vsadila na spojenectví v rámci hnutí Stačilo! a zároveň na důraz na témata, která podle ní vláda zanedbává – mzdy, bydlení a důchody. V rozhovoru pro Echo24 mluví nejen o virálních kampaních na sociálních sítích, ale i o spolupráci s komunisty, vztahu k EU a NATO, možných povolebních partnerech.
Jáchym Vrecion patří mezi nejmladší pražské kandidáty ODS. V rozhovoru pro Echo24 mluví o tom, co si z marketingu přenáší do kampaně, jak vidí roli Česka a proč by chtěl Prahu otevřít rychlejší výstavbě. Je synem europoslanců Alexandra Vondry a Veroniky Vrecionové, původně se však podle svých slov snažil mířit i jiným směrem než k politice.
Volby rozhodnou nerozhodnutí – to je jasné. Otázkou ovšem je, z jakého tábora pocházejí. Předvolební situace se totiž láme především na skupině, která bývala oporou „pravicové“ vlády: na zklamaných a nerozhodných voličích. Právě jejich návrat k urnám – nebo odchod do apatie – může rozhodnout o tom, kdo po volbách sestaví vládu. Na jedné straně je rozladění z posledních let, na druhé výzvy k odpovědnosti, spor o rozpočet a závod o to, kdo zvedne střední třídu ze židle.
Zdá se, že situace před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny se na poslední chvíli dramatizuje. Už druhý průzkum během několika dnů ukazuje nezanedbatelný pokles preferencí hnutí ANO. Zatímco ještě donedávna se hnutí Andreje Babiše pohybovalo stabilně nad hranicí 30 procent, aktuální data STEM i STEM/MARK ho posouvají k 28–27,5 procenta. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Institut H21 by ANO získalo 27,5 procenta hlasů. Koalice SPOLU by se držela na 18 procentech.
Ani ne deset dní před volbami se ve vládním táboře vyostřil boj o stejné voliče. Premiér Petr Fiala (ODS) při zahájení horké fáze kampaně prohlásil, že jedině koalice Spolu dokáže porazit hnutí ANO. „Nemusíte Spolu milovat, nemusíte mít rádi ani mě osobně, ale realita je taková, že pokud se rozmělní hlasy, bude vládu sestavovat Andrej Babiš,“ řekl předseda vlády. Jeho slova okamžitě vyvolala reakce u partnerů současných i bývalých z vládního tábora.
Bývalý ministr, europoslanec, dnes pražský zastupitel a viditelná postava české politiky. Jiří Pospíšil před volbami mluví pro Echo24 o tom, proč kandiduje znovu, jak vidí budoucnost TOP 09, co očekává od Pirátů i od voličů. A přiznává, že kdyby měl volit mezi politikou a rodinou, rozhodnutí by nebylo těžké. Ta strana je oslabena tím, že Markéta Pekarová Adamová nekandiduje. Samozřejmě jí to nemám za zlé, měla zdravotní problémy a odešla.
Známý kuchař Zdeněk Pohlreich se možná poněkud nečekaně stal nositelem debaty o tom, zda je v demokracii legitimní možnost voleb ignorovat. V médiích poslední dobou několikrát oznámil, že se letošních parlamentních voleb nejspíš nezúčastní, protože si „politickým vývojem nechce kazit náladu“. „Tentokrát se voleb určitě nezúčastním, protože moje znechucení tou taškařicí, které se říká předvolební kampaň, dosáhlo takové úrovně, že jsem si to pro sebe vyhodnotil, že je nejčistší se na tom vůbec nepodílet,“ uvedl v rozhovoru Čestmíra Strakatého.
Český online prostor zasáhla nová, a zase chytřejší vlna podvodů. Na sociálních sítích se masově objevují reklamy na „výprodeje století“ – typicky na nové iPhony či zboží známých řetězců, slevy údajně 70–90 %„na vše“. Podvodné stránky jsou vizuálně téměř k nerozeznání od originálů a cílí hlavně na mobilní uživatele, kde je hůř vidět plná adresa webu. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) už takto naletěly tisíce Čechů.
V letošních sněmovních volbách se na kandidátkách objevují jména, která mohou přitáhnout pozornost voličů, ale strany je záměrně nepostavily do čela. Sází na to, že známé osobnosti se do dolní komory parlamentu dostanou díky preferenčním hlasům. Typickým příkladem je hnutí ANO, které nasadilo do voleb většinu svých hejtmanů – často ale nikoli na první pozice. V Ústeckém kraji kandiduje hejtman Richard Brabec až z posledního místa.
Není snad větší problém – nedostupné bydlení. A řešení? Obce a kraje dál hospodaří s výraznými přebytky, zatímco stát řeší hluboký deficit. Podle pololetní zprávy ministerstva financí skončily územní rozpočty k 30. červnu 2025 přebytkem 64,6 miliardy korun, po očištění o prostředky na platy učitelů jde o 30 miliard korun. Na účtech samospráv a jejich organizací leží už 560 miliard korun a ministerstvo odhaduje, že do deseti let tato suma naroste až k bilionu. „Obce a kraje dlouhodobě nejsou schopny využít svůj investiční potenciál, čímž dochází ke kumulaci úspor,“ konstatuje materiál.
Odpovědnost za chyby, reforma trestního zákoníku i úvahy o povolební politice – to jsou jen některá z témat, kterým se ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) věnuje v rozhovoru pro Echo24. Vysvětluje, proč se nechce vracet k Pavlu Blažkovi, jak chápe současnou pozici ODS a jaké priority považuje v justici za klíčové.
Před říjnovými volbami se znovu naplno rozhořela debata o tom, zda se šéf ANO Andrej Babiš může stát premiérem, pokud zůstane majitelem koncernu Agrofert. Jádrem sporu je střet zájmů: firmy ze skupiny by v okamžiku jeho vstupu do vlády přišly o možnost čerpat dotace a účastnit se veřejných zakázek. Prezident Petr Pavel už avizoval, že bude lídra největší opoziční strany v nejbližší době konfrontovat s tím, jak se hodlá vypořádat s povinnostmi vyplývajícími ze zákona.
Měsíc před sněmovními volbami se volební bitva zaměřuje na voliče, kteří jsou tradičně nerozhodnutí do poslední chvíle. Vysoký podíl váhajících potvrzují všechny velké agentury a shodují se i v tom, že právě tato skupina může přepsat nejen pořadí stran, ale i rozdělení mandátů. STEM ve svém týdenním modelu popisuje, že asi polovina obyvatel patří mezi stabilní voliče, pětina dlouhodobě k volbám nechodí a zhruba třetina „si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany“.
V sobotu 4. října večer budou velmi pravděpodobně sečteny volební lístky a Česko se dozví, jak občané „rozdali karty“. Do voleb zbývá jeden měsíc a je tedy dost času, aby došlo k něčemu, co výrazně zamíchá preferencemi. Ačkoliv neradno věštit, lze si načrtnout nejpravděpodobnější scénáře možného povolebního vývoje. Co bedlivě sledovat? V sobotu 4. října večer budou velmi pravděpodobně sečteny volební lístky a Česko se dozví, jak občané „rozdali karty“. Do voleb zbývá jeden měsíc a je tedy dost času, aby došlo k něčemu, co výrazně zamíchá preferencemi. Ačkoliv neradno věštit, lze si načrtnout nejpravděpodobnější scénáře možného povolebního vývoje. Co bedlivě sledovat? Předvolebním průzkumům dominuje hnutí ANO, drží se nad 30 procenty. V posledním zkoumání agentury STEM jde konkrétně o 31,2 procenta hlasů
Ministerstvo financí ani v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 nevyčlenilo žádné prostředky na případné odškodnění podnikatele Josefa Šťávy a jeho společnosti Diag Human. Resort argumentuje tím, že soudní spor stále běží. Kritici ale upozorňují, že rozhodnutí zahraničních soudů dává Šťávovi velmi silnou pozici a že obří účet nakonec stejně zůstane na příštích vládách, jen částka ještě naroste.
