Většina světových celebrit inklinuje spíše k levici, v americkém kontextu k Demokratické straně. Dobře je to vidět například na Oscarech, které se každý rok proměňují v agitku za zrovna ta nejmódnější politická témata. Když tedy nějaká celebrita projeví trochu pravicové názory, republikáni po ní ihned skočí, celí nadšení, že někdo slavný je má rád. Často to však končí rozpačitě. Třeba jako nyní v případě Kanyeho Westa.
Generální ředitelka německé prestižní přehlídky výtvarného umění documenta Sabine Schormannová se vzdala funkce poté, co letošní ročník výstavy v hesenském Kasselu provázel skandál kolem díla s antisemitskými motivy. O odchodu Schormannové informuje DPA. Kontroverzní velkoformátová malba s názvem People‘s Justice byla z přehlídky stažena jen několik dnů po jejím zahájení. Nicméně už několik měsíců před tím zaznívaly výtky ohledně antisemitismu na adresu autorů banneru, indonéského kolektivu Taring Padi
Skupina 23 izraelských vědců, lékařů a akademiků nevydržela útoky na svobodu v Kanadě a v pátek odeslala otevřený dopis kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, aby vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad tím, jakým způsobem ministerský předseda označuje demonstranty protestující proti koronavirovým nařízením.
Nový rakouský ministr vnitra Gerhard Karner odmítl obvinění z antisemitismu, které vůči němu v pondělí vznesla skupina prominentních umělců a zástupců židovských studentů. Podle ní by měl ministr odstoupit. Kritici v posledních dnech odsuzují také Karnerův postoj k muzeu věnovanému bývalému fašistickému kancléři Engelbertu Dollfussov. Židovští studenti, zástupci obětí holokaustu, umělci a vědci v otevřeném dopise uvedli, že Karnerův výrok má „zjevný“ antisemitský podtext.
V roce 2002 byl v Pákistánu unesen zpravodaj Wall Street Journal Daniel Pearl. Ve videu, které s ním únosci natočili, Pearl na pokyn únosců vypovídá, že je Žid, že jeho matka je ze sionistické rodiny, že navštěvoval Izrael. K jeho vraždě se přiznal Chálid Šajch Muhammad, jeden z předních bojovníků al-Káidy a stratég útoků z 11. září, který padl do rukou Američanů. „Svou požehnanou pravou rukou jsem uřízl hlavu amerického Žida Daniela Pearla ve městě Karáčí v Pákistánu.
Francie se nezúčastní konference o rasismu, kterou pořádá OSN v září v New Yorku u příležitosti 20. výročí přijetí durbanské deklarace a akčního programu k potírání rasismu ve světě. Oznámil to podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Má výhrady k prohlášením, která v minulosti na konferenci zazněla a která považuje za antisemitská. Bojkot konference již dříve ohlásily také Spojené státy, Británie, Izrael, Kanada nebo Česká republika.
Německá vláda odsouhlasila zákaz vlajky teroristické organizace Hamás po nárůstu počtu antisemitských incidentů kvůli nedávnému konfliktu mezi Izraelem a teroristickými skupinami v Gaze. Informoval o tom německý rozhlas Deutsche Welle. Hamás je jednou z několika palestinských skupin, které Evropská unie uvádí jako teroristické subjekty. Zákaz vlajky teroristické skupiny původně navrhla strana CDU.
Na Západě, a především ve Spojených státech přibývá útoků na lidi židovského vyznání. Většinou pocházejí od propalestinských skupin, které na ulicích vyzývají i ke znásilnění židovek nebo k cíleným útokům v restauracích a na pracovištích. „Neděje se to nahodile ani spontánně, židé jsou terčem už dva týdny po dobu trvání konfliktu v Pásmu Gazy,“ píše server Jerusalem Post ve své analýze. V kanadském městě Cote-Saint-Luc, kde žije početná židovská komunita, kupříkladu skupinka lidí křičela antisemitská hesla, dva z nich policie zadržela.
Britská Labouristická strana je prolezlá antisemitismem.
Ulicí procházeli rozzlobení lidé, provolávali protižidovská hesla, napadali židovské obchody a hanobili synagogy. Nejde o výjev z carského Ruska, ale ze Spojených států letošního roku. Třeba z demonstrace hnutí Black Lives Matter v Los Angeles koncem letošního května. Je v tom velký kus ironie. Typický americký Žid je potomkem imigrantů z východní Evropy, kteří prchali před chudobou, ale i nenávistí. I v Americe se stali předmětem předsudků nebo ústrků, podobně jako černoši, i když v menší míře. Ale dostali šanci, využili jí a většinou se brzy vzmohli.
Tak když na Petříně před pár dny kdosi, nebo možná vítr, shodil sochu Jana Nerudy, sice u toho žádný vzkaz nenechal, ale hned se objeví úvaha, že za to může Neruda, protože byl antisemita.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost předsedy krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše v kauze vydávání protižidovských knih, článků a komentářů. Justice mu uložila dvouletý trest s tříletou zkušební dobou. Soud označil stížnost za zjevně neopodstatněnou.
Nechvalné ocenění za nejvíce antisemitistickou osobnost či událost za rok 2019 získal předseda britských labouristů Jeremy Corbyn. Anticenu uděluje každoročně americké Centrum Simona Wiesenthala.
Od zvolení Jeremyho Corbyna lídrem labouristů v roce 2015 britská veřejnost řeší problematiku antisemitismu ve straně. Židovští členové partaje si stěžují na šikanu, do novin proniká stále víc ukázek levicového rasismu. Z antisemitismu je podezřelý sám Corbyn. V průzkumu z loňského září 40 % britských Židů prohlásilo, že by zvažovalo odchod ze země, pokud by se stal premiérem.
Británie má v posledních čtyřech letech dvě stálé kauzy, antisemitismus v Labouristické straně a brexit. Od roku 2015, kdy se lídrem Labour Party stal Jeremy Corbyn, se na veřejnost dostávají kauzy o antisemitském chování předních představitelů, šikaně Židů a dalších znepokojujících událostech. Podle mnohých je antisemitou sám Corbyn. Zhruba ve stejnou dobu začíná zápas o budoucnost Británie v EU. O obě témata se zajímal americko-izraelský spisovatel Tuvia Tenenbom.
Na internetu se objevil „manifest“ sepsaný zřejmě pachatelem středečního útoku na synagogu ve východoněmeckém Halle.
Čtveřice nově zvolených radikálních amerických kongresmanek v čele s Alexandrií Ocasio-Cortezovou se zatím zapsala do politického dění antisemitskými kontroverzemi přinejmenším stejně jako snahou zavést socialismus. Že by se nám tu vynořoval jakýsi vzorec?
Německý pověřenec pro otázky antisemitismu varoval židovskou komunitu ve v zemi nošením jarmulek (též nazývaných kipa). Tradiční pokrývku hlavy by neměli nosit na veřejná prostranství kvůli nárůstu nenávistných útoků vůči Židům. Mezi lety 2017 a 2018 došlo ke zvýšení počtu takových útoků o deset procent, píše německá Deutsche Welle. Podle zprávy Kantorova střediska došlo v Německu od minulého roku až k 70% nárůstu.
Židovské labouristické hnutí, které je přidružené k britské Labouristické straně, v neděli vyjádřilo nedůvěru lídrovi labouristů Jeremymu Corbynovi. Jako důvod uvedlo, že vedení strany neřeší stížnosti na antisemitismus, informovala televize Sky News. "Všechny stížnosti na antisemitismus jsou vyšetřovány podle našich vnitřních pravidel a procedur," uvedla dnes mluvčí labouristů.
V posledních týdnech pozornost médií přitáhla další krize na linii Polsko-Izrael, tentokrát vyvolaná prohlášením nového izraelského ministra zahraničí, který připomněl výrok, že „Poláci sají antisemitismus s mateřským mlékem“ a že se musí přiznat ke svému podílu na holokaustu. V Polsku byl označen za rasistický a vyvolal řadu reakcí. Autorem jedné z nich je i současný polský velvyslanec v Izraeli Marek Magierowski. Echo24 přináší jeho text publikovaný v Jerusalem Post s titulkem Moje babičky přežily válku.
Že minimálně mezi částí židovské inteligence, publicistiky a politiky na jedné straně a částí polského konzervativního tábora na straně druhé panuje napětí, o tom není pochyb. Pawel Spiewak (viz předcházející rozhovor), natož lidé jako Adam Michnik, považuje vládnoucí Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského za prostředí, v němž se daří xenofobii a antisemitismu.
Diplomatický incident mezi Izraelem a Polskem, jehož vinou se nekonal naplánovaný summit visegrádské čtyřky s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě, začal během předchozí Netanjahuovy návštěvy Varšavy, kdy v hovoru s izraelskými novináři řekl, že za druhé světové války při vyvražďování Židů „Poláci kolaborovali s nacisty“. Jak se později ukázalo, Netanjahuův výrok neimplikoval kolaboraci polského národa, ale blíže neurčeného počtu Poláků.
Skoro pravidelně docházejí znepokojivé zprávy o růstu antisemitismu napříč starým kontinentem. V posledních týdnech jich nejvíc mělo původ ve Francii. Až do českého zpravodajství to letos dotáhly už čtyři: pokřikování na filozofa Alaina Finkielkrauta, jehož se měla v Paříži dopustit skupinka Žlutých vest; hakenkrajce vyvedené sprejem na desítkách židovských náhrobků v alsaské vesnici Quatzenheim; povalený pomník na místě zničené synagogy ve Štrasburku; svastiky na bývalé synagoze v Mommenheimu, který stejně jako Štrasburk leží v Alsasku.
„Hitler byl k židům mírnější, než si zasloužili.“ „V Dachau to bylo příjemnější než v Osvětimi.“ Podobně hrozivou přehlídku antisemitských a rasistických výroků v pátek zobrazoval francouzský překladač Reverso. Netrvalo dlouho a sesypala se na něj vlna kritiky a odsouzení. Platforma ze všeho viní chybu v algoritmu a zavázala se přešlap co nejrychleji napravit, píše agentura AFP.
Britská Labouristická stranu čelí v poslední době stále silnější kritice ze strany vlastních členů, kteří svůj nesouhlas s vývojem strany pod vedením Jeremyho Corbyna vyjadřují odchodem. Kromě nesouhlasu s přístupem lídra labouristů k řešení brexitové otázky jsou hlavním důvodem čím dál častější antisemitské tendence partaje. V uplynulých dnech tak svůj odchod ohlásili i někteří dlouholetí členové s tím, že se za dnešní stav labouristů stydí a Corbyna jako možného předsedu vlády by neakceptovali.
Neznámý pachatel v noci na úterý zneuctil bezmála stovku hrobů na židovském hřbitově ve východofrancouzském městě Quatzenheim, ležícím nedaleko Štrasburku, informoval alsaský list Les Dernières Nouvelles d‘Alsace. Na hroby někdo žlutou a modrou barvou namaloval nápisy v němčině a hákové kříže. Alsasko v úterý navštíví i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francouzský konzervativní filozof Alain Finkielkraut, který je znám i čtenářům Týdeníku Echo, se stal terčem antisemitských urážek na okraj sobotní demonstrace hnutí žlutých vest v centru Paříže. Záběry z incidentu, šířící se na sociálních sítích, vyvolaly podle agentury AFP vlnu rozhořčení sahající až k vedení státu. Pařížská prokuratura zahájila vyšetřování, podle francouzského ministra vnitra se policii podařilo identifikovat podezřelého.
Zdanění církevních restitucí, přesněji zdanění náhrad za nevydaný majetek, je pokračováním historické krádeže, jež se odvolává k těm nejhorším sklonům, které v tomhle národě existují. Je-li totiž v českém kolektivním povědomí nějaká společná cisterna negace, z níž lze čerpat kapalinu do emočních nádrží, pak je to zapšklý antiklerikalismus, či přesněji antikatolicismus. Je to taková jistota, že by se nejspíš zdejšího přesvědčení držela, i kdyby tu už žádní katolíci nebyli.
Devět z deseti židovských respondentů rozsáhlého průzkumu letos uvedlo, že v jejich zemi v posledních pěti letech vzrostly antisemitské nálady. Ze zveřejněné zprávy Evropské agentury pro základní práva (FRA) také plyne, že 85 procent ze skoro 16 500 respondentů, kteří se sami identifikovali jako Židé, vnímá nárůst antisemitismu jako zásadní problém. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zjištění komentoval slovy, že Evropa přestane být Evropou, pokud se v ní Židé necítí bezpečně.
Soud ve Spojených státech poslal do vazby bez možnosti kauce Roberta Bowerse, který v sobotu v synagoze v Pittsburghu zastřelil jedenáct židů. Bowers si také formálně vyslechl obvinění. Před soud opět předstoupí ve čtvrtek, kdy žaloba předloží důkazní materiál.
