Ve věku 66 let zemřel bývalý senátor ODS a někdejší majitel fotbalového týmu 1. FC Brno, který se nyní jmenuje Zbrojovka Brno, Vlastimil Sehnal. Vlastnil většinový podíl ve firmě 4 Army, která se se podílela na kritizované dodávce polních kuchyní pro armádu. „Po vážné nemoci zemřel ve věku 66 let bývalý předseda představenstva tehdejšího 1. FC Brno Vlastimil Sehnal,“ uvedl klub na sociální síti Facebook.
„Budoucí mír a ukončení bojů závisí zejména na postoji Hamásu.“ Skupina senátorů se obrátila na prezidenta Petra Pavla i premiéra Petra Fialu před jejich společným jednáním o situaci na Blízkém východě. Senátoři v otevřeném dopise zdůrazňují dlouhodobé strategické spojenectví s Izraelem a vyzývají k udržení jeho podpory. „Nátlak na veřejnost a politiky, aby ,Jednali lidsky‘, zní vznešeně.
V Česku se opět rozběhla debata o opatření, které navrátilo možnost oddálit zápis dětí ukrajinských uprchlíků na základní školy. Takzvaný oddělený zápis reaguje na situaci dlouhodobě zanedbaných a napjatých kapacit základních škol zejména v Praze, kde už i před uprchlickou vlnou z Ukrajiny docházelo často k losování a přetlaku dětí ze spádových oblastí. Návrh už během projednávání vyvolal kritiku z řady míst, ta nyní ožila po iniciativě skupiny senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud.
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Kauza darovaných bitcoinů, která už stála místo bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), dál víří českou politiku, a to i přes letní prázdniny. Opozice požaduje vysvětlení okolností kolem konce zvláštního koordinátora Davida Uhlíře, jenž měl objasnit pozadí případu. Záležitost chce řešit také Senát a ozval se i samotný exministr Blažek. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) nelze ignorovat nejasnosti, které se v kauze objevují.
Podle vlády splněný slib, podle kritiků narychlo přichystaná náplast, která zbytečně zatíží firmy byrokracií a zejména zaměstnancům v předdůchodovém věku nepřinese nic. K podpisu prezidenta míří kontroverzní řešení dřívějšího odchodu z práce pro zhruba stovku tisíc lidí v části tzv. rizikových profesí. Nynější verze návrhu znamená, že odejít do „důchodu“ dříve mohou ti, kteří si našetří vyšší statisíce korun.
Zemědělci v České republice hlásí nejrychlejší růst cen za poslední více než dva roky. Ceny, za které prodávají svou produkci do obchodní sítě nebo ke zpracování, vzrostly v červnu meziročně o 13,4 procenta. Podle statistiků jde o pokračující trend, který se nevyhnutelně promítá do cen potravin na pultech obchodů. V kontrastu s tím výrobní ceny v průmyslu dál klesají – v červnu meziměsíčně o 0,2 procenta a meziročně o 0,7 procenta.
Senát bude v červenci projednávat novelu poštovního zákona, kterou Poslanecká sněmovna schválila 13. června. Novela umožní České poště získat od státu navýšenou úhradu čistých nákladů na základní poštovní služby až do výše dvou miliard korun ročně, což je o půl miliardy více než dosud. Tento krok by měl zajistit lepší finanční stabilitu pošty a reflektovat rostoucí náklady spojené s poskytováním základních služeb.
Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku zajistit novela občanského zákoníku, kterou schválil Senát hlasy 36 z 62 přítomných členů. Proti hlasovalo 13 senátorů. Část senátorů se pozastavovala zejména nad uzákoněním možnosti postoupení pohledávky na výživném. Předloha mimo jiné ruší obecný požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení.
Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Rozhodl o tom navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou také třeba pravidla pro pěstování a držení konopí.
Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát to schválil v novele školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Novela počítá se slučováním malých škol. Má rovněž zajistit financování školních psychologů a speciálních pedagogů nebo ukotvit pozici sociálního pedagoga. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků kritizovaly kromě opozice také školské odbory a samosprávy.
Řešení enormního počtu odkladů povinné školní docházky narazilo, senátoři chtějí po sněmovně znovu schválit novelu ve značně „vykostěné“ podobě. Jádrem sporu se stala opatření, která měla podle předkladatelů uklidnit rodiče i děti, které se nyní mají o rok dříve dostat do prvních tříd základních škol. Kontroverzi vzbudila myšlenka ještě navýšit počty asistentů pedagoga, ti by totiž měli podle sněmovny být v každé větší první třídě na základních školách.
V Senátu tvrdě narazila zásadní „malá“ novela školského zákona, která měla po letech pohnout s epidemií odkladů školní docházky. S ročním zpožděním zde totiž chodí z každého ročníku do první třídy prakticky čtvrtina dětí. Jenže předloha obsahovala i několik pravidel, která měla podle předkladatelů umenšit strach rodičů z neúspěchu dětí po nástupu do školy. Kupříkladu to, že se zruší možnost nechat nejmenší děti v první třídě propadnout či že dojde ke zrušení tradičního známkování.
Senát odmítl nahradit známkování výsledků vzdělávání žáků první a druhé třídy slovním hodnocením. Doporučil dnes rovněž zrušit navrhovaný zákaz opakování první třídy v novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky. Poslaneckou novelu tak bude muset znovu projednat Sněmovna. Zatím není jisté, kdy se k ní poslanci s ohledem na opoziční propírání bitcoinové kauzy v dolní parlamentní komoře dostanou.
Někteří pacienti si budou muset brzy zvykat, že uvidí zubaře častěji. S koncem amalgámových plomb totiž podle stomatologů zdravotní pojištění uhradí pouze provizorní výplně, které na rozdíl od pevného amalgámu vydrží jen zhruba od dvou do pěti let. Na druhou stranu by měla novela, kterou pravděpodobně v týdnu schválí Senát, zlevnit pacientům využívání bílých plomb. Změny v reakci na zákaz amalgámu napříč Evropskou unií zavádí novela o veřejném zdravotním pojištění.
Smlouva mezi Českem a Vatikánem je podle prezidenta Petra Pavla v rozporu s ústavním pořádkem, naopak vláda a Česká biskupská konference smlouvu hájí. Plyne to z vyjádření, která obdržel Ústavní soud (ÚS) a nyní je zveřejnil na webu. Poslouží jako podklad v řízení, které iniciovala skupina senátorů. Soud se musí vyjádřit k souladu smlouvy s ústavním pořádkem, na žádost vlády to udělá přednostně. Senátoři se obávají, že smlouva je jednostranná a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi.
Vojenští policisté pravděpodobně získají širší oprávnění, například budou moci využívat drony a zároveň zamezovat jejich provozu. K jejich pravomocím přibude zadržení řidičského průkazu nebo vstup na pozemek, pokud by to bylo nezbytné pro ochranu života nebo zdraví lidí. Uvádí to vládní novela, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 70 přítomných členů. Proti byli dva senátoři. Předlohu, jež navíc zpřísňuje postihy za neoprávněné používání vojenského stejnokroje, dostane k podpisu prezident.
Senátor Zdeněk Hraba (ODS) se během tzv. Dne proti transfobii a homofobii pustil do podporovatelů migrantů. "Nejvíce si tento den připomínají ti, kdo zároveň fandí přílivu nájezdníků do Evropy," uvedl Zdeněk Hraba na síti X. S tímto tvrzením souhlasil například pražský zastupitel Patrik Nacher (ANO). Na druhé straně benešovského senátora kritizovali jeho bývalí spolustraníci z hnutí STAN Matěj Hlavatý a Kryštof Eckhardt.
Senát chce od příštího roku zakázat rekreačním a sportovním střelcům, aby si pořizovali tlumiče pro pistole a revolvery k běžnému užití. Zároveň navrhl umožnit, aby si tito střelci mohli tlumiče půjčovat na střelnicích od jejich provozovatelů kvůli omezení hluku. Vyhověl tak nejčastější námitce odpůrců zákazu. Dosavadní vlastníci tlumičů, které podléhají registraci a lze si je pořídit se zbrojním průkazem, by si je mohli ponechat. Změnu nyní posoudí Sněmovna.
Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.
Senátorský návrh ústavní novely, která má rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o prověrku hospodaření České televize a Českého rozhlasu, zřejmě horní parlamentní komora schválí. Doporučily mu to tento týden senátní ústavní komise i ústavně-právní výbor. Předlohu má před senátním schvalováním projednat ještě senátní kulturní výbor. V případě senátního souhlasu dostane novelu k posouzení vláda a sněmovna, která by ji podle přání iniciátorů mohla stihnout projednat ještě v současném složení.
Poplatky pro Českou televizi se zřejmě od letošního května zvýší o 15 korun na 150 korun měsíčně. Pro Český rozhlas se zvednou o deset korun na 55 korun za měsíc. Senát to schválil v rámci novely, jež okruh poplatníků rozšiřuje o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců. Novelu, pro kterou po více než čtyřhodinové debatě hlasovalo 47 ze 70 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.
Zkušební doba pro zaměstnance se patrně prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, pokud získají souhlas svých rodičů. Tyto a další změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 74 přítomných členů. Proti hlasovali dva senátoři. Úpravy se týkají i podpory v nezaměstnanosti a měly by zpružnit trh práce pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Senát tento týden rozhodne o růstu rozhlasových a televizních poplatků a o rozšíření okruhu jejich plátců. Má také schvalovat takzvanou flexinovelu zákoníku práce, která má podle vlády zpružnit pracovní trh. Výbory, které se těmito předlohami zabývaly, je doporučily schválit beze změn. Pouze hospodářský výbor se na podobě novely zákoníku práce neshodl kvůli snaze části zástupců ODS a TOP 09 uzákonit možnost výpovědi bez udání důvodu, což se jim nepovedlo prosadit už ve Sněmovně.
Česká televize možná obnoví pořady, které nedávno zrušila. Pokud Senát zhruba do půlky dubna schválí navýšení televizního poplatku, Česká televize (ČT) obnoví pořady, které od dubna ruší. V dopise radním ČT to uvedl ředitel televize Jan Souček, píše server Deník N. Rušení pořadů na kanálu ČT24 Souček oznámil před dvěma týdny. Vládní novelu, která zvyšuje televizní a rozhlasový poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků, na začátku měsíce schválili poslanci.
V hnutí ANO neznám nikoho, kdo by zpochybňoval, že Rusko je agresor a že Vladimir Putin je diktátor. Uvedla to bývalá ministryně spravedlnosti a poslankyně Helena Válková (ANO). Dodala, že ji ale pobouřila ostrá kritika, která se snesla na adresu senátorky Daniely Kovářové o tom, že ji Putin neděsí. Podle Válkové tato slova mají právo na půdě Senátu zaznít. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že abstraktní debaty nemají smysl, Rusko je ale podle něj schopné snažit se rozpínat dále na Západ.
Zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou ve středu schválil Senát. Cílem je podle podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, s nímž ministryně obrany Jana Černochová (ODS) změny konzultovala, jak řekla senátorům. Novela má náborový příspěvek zvýšit až na čtyřnásobek ze současného maxima 250 000 korun.
Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud kvůli smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, kterou ve čtvrtek ratifikovaly Poslanecká sněmovna a Senát. K platnosti je třeba ještě podpis prezidenta. Senátoři chtějí posoudit, zda je smlouva v souladu s českou ústavou. Na síti X to dnes oznámil senátor Václav Láska (SEN 21). Ústavní soud by podle něj měl rozhodnout o tom, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku.
Senát schválil úpravu pravidel advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry. Náhrady poškozeným lidem bude podle novely vyplácet Česká advokátní komora (ČAK) ze zvláštního garančního fondu, nad čímž se někteří členové horní komory pozastavovali. Předlohu, která také posiluje advokátskou mlčenlivost, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Garanční fond vznikne podle novely s rokem 2026. Náhrada bude činit až 2,5 milionu korun na jednu úschovu.
K lepšímu dodržování práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Novou funkci ustaví od července vládní novela, kterou schválil Senát hlasy 49 ze 70 přítomných členů. Proti hlasovalo osm senátorů. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentu republiky. Zřízením funkce dětského ochránce práv Česko vyhoví požadavku Výboru pro práva dětí OSN, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. Úmluva začala platit v bývalém Československu v roce 1991.
