Senát bude v červenci projednávat novelu poštovního zákona, kterou Poslanecká sněmovna schválila 13. června. Novela umožní České poště získat od státu navýšenou úhradu čistých nákladů na základní poštovní služby až do výše dvou miliard korun ročně, což je o půl miliardy více než dosud. Tento krok by měl zajistit lepší finanční stabilitu pošty a reflektovat rostoucí náklady spojené s poskytováním základních služeb.
Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku zajistit novela občanského zákoníku, kterou schválil Senát hlasy 36 z 62 přítomných členů. Proti hlasovalo 13 senátorů. Část senátorů se pozastavovala zejména nad uzákoněním možnosti postoupení pohledávky na výživném. Předloha mimo jiné ruší obecný požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení.
Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Rozhodl o tom navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou také třeba pravidla pro pěstování a držení konopí.
Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát to schválil v novele školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Novela počítá se slučováním malých škol. Má rovněž zajistit financování školních psychologů a speciálních pedagogů nebo ukotvit pozici sociálního pedagoga. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků kritizovaly kromě opozice také školské odbory a samosprávy.
Řešení enormního počtu odkladů povinné školní docházky narazilo, senátoři chtějí po sněmovně znovu schválit novelu ve značně „vykostěné“ podobě. Jádrem sporu se stala opatření, která měla podle předkladatelů uklidnit rodiče i děti, které se nyní mají o rok dříve dostat do prvních tříd základních škol. Kontroverzi vzbudila myšlenka ještě navýšit počty asistentů pedagoga, ti by totiž měli podle sněmovny být v každé větší první třídě na základních školách.
V Senátu tvrdě narazila zásadní „malá“ novela školského zákona, která měla po letech pohnout s epidemií odkladů školní docházky. S ročním zpožděním zde totiž chodí z každého ročníku do první třídy prakticky čtvrtina dětí. Jenže předloha obsahovala i několik pravidel, která měla podle předkladatelů umenšit strach rodičů z neúspěchu dětí po nástupu do školy. Kupříkladu to, že se zruší možnost nechat nejmenší děti v první třídě propadnout či že dojde ke zrušení tradičního známkování.
Senát odmítl nahradit známkování výsledků vzdělávání žáků první a druhé třídy slovním hodnocením. Doporučil dnes rovněž zrušit navrhovaný zákaz opakování první třídy v novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky. Poslaneckou novelu tak bude muset znovu projednat Sněmovna. Zatím není jisté, kdy se k ní poslanci s ohledem na opoziční propírání bitcoinové kauzy v dolní parlamentní komoře dostanou.
Někteří pacienti si budou muset brzy zvykat, že uvidí zubaře častěji. S koncem amalgámových plomb totiž podle stomatologů zdravotní pojištění uhradí pouze provizorní výplně, které na rozdíl od pevného amalgámu vydrží jen zhruba od dvou do pěti let. Na druhou stranu by měla novela, kterou pravděpodobně v týdnu schválí Senát, zlevnit pacientům využívání bílých plomb. Změny v reakci na zákaz amalgámu napříč Evropskou unií zavádí novela o veřejném zdravotním pojištění.
Smlouva mezi Českem a Vatikánem je podle prezidenta Petra Pavla v rozporu s ústavním pořádkem, naopak vláda a Česká biskupská konference smlouvu hájí. Plyne to z vyjádření, která obdržel Ústavní soud (ÚS) a nyní je zveřejnil na webu. Poslouží jako podklad v řízení, které iniciovala skupina senátorů. Soud se musí vyjádřit k souladu smlouvy s ústavním pořádkem, na žádost vlády to udělá přednostně. Senátoři se obávají, že smlouva je jednostranná a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi.
Vojenští policisté pravděpodobně získají širší oprávnění, například budou moci využívat drony a zároveň zamezovat jejich provozu. K jejich pravomocím přibude zadržení řidičského průkazu nebo vstup na pozemek, pokud by to bylo nezbytné pro ochranu života nebo zdraví lidí. Uvádí to vládní novela, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 70 přítomných členů. Proti byli dva senátoři. Předlohu, jež navíc zpřísňuje postihy za neoprávněné používání vojenského stejnokroje, dostane k podpisu prezident.
Senátor Zdeněk Hraba (ODS) se během tzv. Dne proti transfobii a homofobii pustil do podporovatelů migrantů. "Nejvíce si tento den připomínají ti, kdo zároveň fandí přílivu nájezdníků do Evropy," uvedl Zdeněk Hraba na síti X. S tímto tvrzením souhlasil například pražský zastupitel Patrik Nacher (ANO). Na druhé straně benešovského senátora kritizovali jeho bývalí spolustraníci z hnutí STAN Matěj Hlavatý a Kryštof Eckhardt.
Senát chce od příštího roku zakázat rekreačním a sportovním střelcům, aby si pořizovali tlumiče pro pistole a revolvery k běžnému užití. Zároveň navrhl umožnit, aby si tito střelci mohli tlumiče půjčovat na střelnicích od jejich provozovatelů kvůli omezení hluku. Vyhověl tak nejčastější námitce odpůrců zákazu. Dosavadní vlastníci tlumičů, které podléhají registraci a lze si je pořídit se zbrojním průkazem, by si je mohli ponechat. Změnu nyní posoudí Sněmovna.
Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.
Senátorský návrh ústavní novely, která má rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o prověrku hospodaření České televize a Českého rozhlasu, zřejmě horní parlamentní komora schválí. Doporučily mu to tento týden senátní ústavní komise i ústavně-právní výbor. Předlohu má před senátním schvalováním projednat ještě senátní kulturní výbor. V případě senátního souhlasu dostane novelu k posouzení vláda a sněmovna, která by ji podle přání iniciátorů mohla stihnout projednat ještě v současném složení.
Poplatky pro Českou televizi se zřejmě od letošního května zvýší o 15 korun na 150 korun měsíčně. Pro Český rozhlas se zvednou o deset korun na 55 korun za měsíc. Senát to schválil v rámci novely, jež okruh poplatníků rozšiřuje o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců. Novelu, pro kterou po více než čtyřhodinové debatě hlasovalo 47 ze 70 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.
Zkušební doba pro zaměstnance se patrně prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, pokud získají souhlas svých rodičů. Tyto a další změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 74 přítomných členů. Proti hlasovali dva senátoři. Úpravy se týkají i podpory v nezaměstnanosti a měly by zpružnit trh práce pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Senát tento týden rozhodne o růstu rozhlasových a televizních poplatků a o rozšíření okruhu jejich plátců. Má také schvalovat takzvanou flexinovelu zákoníku práce, která má podle vlády zpružnit pracovní trh. Výbory, které se těmito předlohami zabývaly, je doporučily schválit beze změn. Pouze hospodářský výbor se na podobě novely zákoníku práce neshodl kvůli snaze části zástupců ODS a TOP 09 uzákonit možnost výpovědi bez udání důvodu, což se jim nepovedlo prosadit už ve Sněmovně.
Česká televize možná obnoví pořady, které nedávno zrušila. Pokud Senát zhruba do půlky dubna schválí navýšení televizního poplatku, Česká televize (ČT) obnoví pořady, které od dubna ruší. V dopise radním ČT to uvedl ředitel televize Jan Souček, píše server Deník N. Rušení pořadů na kanálu ČT24 Souček oznámil před dvěma týdny. Vládní novelu, která zvyšuje televizní a rozhlasový poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků, na začátku měsíce schválili poslanci.
V hnutí ANO neznám nikoho, kdo by zpochybňoval, že Rusko je agresor a že Vladimir Putin je diktátor. Uvedla to bývalá ministryně spravedlnosti a poslankyně Helena Válková (ANO). Dodala, že ji ale pobouřila ostrá kritika, která se snesla na adresu senátorky Daniely Kovářové o tom, že ji Putin neděsí. Podle Válkové tato slova mají právo na půdě Senátu zaznít. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že abstraktní debaty nemají smysl, Rusko je ale podle něj schopné snažit se rozpínat dále na Západ.
Zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou ve středu schválil Senát. Cílem je podle podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, s nímž ministryně obrany Jana Černochová (ODS) změny konzultovala, jak řekla senátorům. Novela má náborový příspěvek zvýšit až na čtyřnásobek ze současného maxima 250 000 korun.
Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud kvůli smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, kterou ve čtvrtek ratifikovaly Poslanecká sněmovna a Senát. K platnosti je třeba ještě podpis prezidenta. Senátoři chtějí posoudit, zda je smlouva v souladu s českou ústavou. Na síti X to dnes oznámil senátor Václav Láska (SEN 21). Ústavní soud by podle něj měl rozhodnout o tom, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku.
Senát schválil úpravu pravidel advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry. Náhrady poškozeným lidem bude podle novely vyplácet Česká advokátní komora (ČAK) ze zvláštního garančního fondu, nad čímž se někteří členové horní komory pozastavovali. Předlohu, která také posiluje advokátskou mlčenlivost, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Garanční fond vznikne podle novely s rokem 2026. Náhrada bude činit až 2,5 milionu korun na jednu úschovu.
K lepšímu dodržování práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Novou funkci ustaví od července vládní novela, kterou schválil Senát hlasy 49 ze 70 přítomných členů. Proti hlasovalo osm senátorů. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentu republiky. Zřízením funkce dětského ochránce práv Česko vyhoví požadavku Výboru pro práva dětí OSN, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. Úmluva začala platit v bývalém Československu v roce 1991.
Kontroverzní ustanovení trestního zákoníku o neoprávněné činnosti pro cizí moc bude čelit ústavnímu přezkumu. Skupina senátorů v čele s Michaelem Canovem (SLK) podává podnět k Ústavnímu soudu s cílem paragraf zrušit. Ke stížnosti se nyní připojili také senátoři hnutí ANO. Podle nich je norma nejasná, zneužitelná a neměla být schvalována formou přílepku k tzv. lex Ukrajina. K podání návrhu k Ústavnímu soudu je potřeba alespoň 17 senátorů.
Po dlouhých odkladech pokračuje jednání o návrhu, který se opět pokouší přinést právo na placení v hotovosti, ale také v širším pojetí právo na život bez využívání digitálních technologií, zejména pokud jde o zákonné povinnosti. Pokud by plánovaná změna prošla, znamenalo by to například stopku povinnému zřizování datových schránek, zákon by nesměl nutit lidi k užívání platební karty, internetu či mobilních telefonů, stejně tak by zřejmě narazila plošná elektronická evidence tržeb.
Bez měsíční výplaty bude moje rodina v ohrožení, tvrdí politička. Senátorka Adéla Šípová (Piráti) si stěžuje na veto prezidenta Petra Pavla k vládnímu návrhu na zvýšení platů ústavních činitelů. Tvrdí, že pokud se nezvýší její výplata ve výši 130 tisíc, tak nevyjde s rodinným rozpočtem, jelikož platí hypotéku a stará se o pět dětí. "Prezident vetoval zvýšení platů ústavních činitelů. Alespoň tak někteří z nás zjistí, jaké to je, když rodinám přijdou dávky o měsíce později.
O tom, jak budeme v záležitosti vráceného zákona tzv. Lex OZE III, ještě jednáme. Zní to z partnerských stran koalice Spolu, tedy KDU-ČSL a TOP 09. Senát novelu energetického zákona vrátil o patro níž mimo jiné kvůli pozměňovacímu návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který se týká změny kontroly solárních elektráren. Tuto změnu odmítá celá opozice. Sám Stanjura uvádí, že neví, zda podporu najde, podle hnutí ANO ji skoro určitě nenajde. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pro Echo24 řekl, že je důležité, aby prošla novela jako celek.
Senátoři ANO se podle jejich předsedkyně Jany Mračkové Vildumetzové připojí k podnětu na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc, který slíbil pro Ústavní soud připravit senátor Michael Canov (SLK). Senátorka to dnes oznámila na sociální síti. Canov chce kritizované doplnění trestního zákoníku napadnout kvůli tomu, že jej považuje za příliš obecně formulovaný a také za ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí.
Senátor David Smoljak ve čtvrtek na zasedání parlamentů Rady Evropy navrhl zřízení samostatné evropské sociální sítě. Ta by podle jeho návrhu byla postavena na uživatelích s ověřenou identitou a na upravených algoritmech. Na sociálních sítích se návrh dočkal tvrdé kritiky a sám autor od něj o den později odstoupil. EU se už v minulosti propagovala vlastní sociální síť vybudovat, bez velkého úspěchu.
Senát umožnil přijetí sporné novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu veřejných činitelů. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednání běžných zákonů má.
