Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu. Nárůst je podle ekonoma Lukáše Kovandy dán především nákupem „poloprázdných plynovodů“ Net4Gas. Postup ERÚ a vlády kritizuje opozice, naopak vládní ODS argumentuje tím, že největší dodavatelé zlevňují.
Smlouva na energie skončí v nadcházejících dnech a týdnech až stovkám tisíc domácností, jejichž předchozí dodavatelé v roce 2021 ukončili činnost, informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). Zákazníky upozorňuje, aby o prodloužení smlouvy s dodavatelem vyjednávali i s několikatýdenním předstihem. Většina z nich bude za elektřinu a plyn platit vyšší cenu než dosud. Od vrcholu krize sice ceny již výrazně poklesly, stále jsou ale vyšší než před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Češi se kvůli cenám s vervou pustili do výměn dodavatelů energií, místo ušetření na ně však může čekat pokuta v desítkách tisíc korun. A to v některých případech i přes to, že na to dodavatelé nemají právo, varoval Energetický regulační úřad v tiskové zprávě. V prvních dvou měsících letošního roku provedly tuzemské domácnosti 115 000 změn dodavatele elektřiny a plynu, což je meziročně o desítky procent více. Spolu s tím ovšem roste i počet případů, kdy dodavatelé pokutují zákazníky za předčasné ukončení smluv.
Stát se zelenými dotacemi snaží přesvědčovat domácnosti k pořízení tepelného čerpadla. Zájem o ně byl především předloni velký, protože i podpora je poměrně štědrá. Pořizovací ceny jsou však pořád vysoké. To, že vláda prostřednictvím energetického regulátora rozhodla o masivním navýšení regulované složky elektřiny, způsobilo nechtěný efekt. Náklady na provoz čerpadla výrazně vzrostou a v mnoha případech tak vychází lépe zůstat u plynového kotle.
Ceny elektřiny a plynu na evropském trhu padají. Elektřina nyní stojí kolem 120 eur za MWh. Loni ve stejné době to bylo kolem 450 eur za MWh. Skoro čtyřikrát víc. Ceny elektřiny a plynu pro české domácnosti a firmy ale tentokrát nečeká pokles, nýbrž růst. Mnohé výrazný. U domácností účty porostou v průměru o 12 procent. Ten rozptyl dopadů je ale obrovský. Někomu se cena téměř nezmění, jinému stoupne o desítky procent. Záleží, kdy a na jak dlouho si odběratelé ceny elektřiny zafixovali.
Vláda do poloviny prosince připraví řešení pro tuzemské firmy z energeticky náročných odvětví, které by mělo zmírňovat dopady růstu cen energií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se na tom dohodli se zástupci průmyslu a podnikatelů. V pátek to oznámilo ministerstvo financí. Jakou formu by pomoc podnikatelům mohla mít, zatím neuvedlo. Velkoodběratelům, mezi které patří především průmyslové podniky, v příštím roce výrazně stoupnou regulované ceny energií.
Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější. Vyplývá to z návrhu úřadu, ke kterému nyní spustil veřejný konzultační proces. Konečné rozhodnutí úřad vydá na konci listopadu.
Premiér Petr Fiala jednal s dodavateli energií a zástupci Českého statistického úřadu a Energetického regulačního úřadu. Řešili vysoké ceny energií, které vyšly ve statistikách Eurostatu. Premiér Petr Fiala ostře kritizoval statistiky, které vycházely s tabulkových cen a podle jeho slov neodpovídaly skutečným cenám. Na jednání se zástupci energetických firem bylo domluveno, že firmy budou ČSÚ poskytovat data o skutečných, nejen tabulkových cenách, dobrovolně.
Loňská spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001. V pátek o tom informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta. Spotřeba plynu v tuzemsku meziročně klesala ve všech měsících loňského roku,
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o dani z mimořádných zisků a povinných odvodech firem z vysokých cen elektřiny. Je to komplexní domino za stovky miliard korun, jehož ambicí je masivní přerozdělování v energetické krizi. Základním smyslem je dostat stovky miliard korun z kapes velkých energetických firem k lidem a firmám, kterým ty peníze vytáhly vysoké ceny elektřiny. Jen se to všechno na celé cestě prožene přes účet státu.
Už i posledním domácnostem a firmám, kterým skončila fixace cen nebo ji vůbec neměly, přicházejí zálohy na elektřinu a plyn na příští rok. Jsou několikanásobně vyšší než dosud. Projevuje se v nich strop, který vláda Petra Fialy schválila pro celý příští rok. Ten dosahuje 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty u elektřiny a 120 eur u plynu. Stalo se to, co se dalo čekat, energetici využívají vládní strop na maximum. A přestože tvrdili, že elektřinu prodávají na roky dopředu, teď najednou do účtů propisují aktuální vysoké ceny.
Státem regulované ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesnou o 16,7 procenta. Lidem ale elektřina v příštím roce i tak zdraží, důvodem jsou vysoké ceny elektřiny na energetickém trhu. U plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. Podíl regulovaných cen na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá. Na tiskové konferenci to ve středu uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny určuje.
Řada dodavatelů energií se snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixovaných produktů na takzvané spotové ceny, tedy okamžité tržní ceny, které se neustále mění. Protože způsob stanovení ceny ale dodavatelé často mění jednostranným oznámením, podobně jako by šlo o prostou úpravu ceníku, může tento postup být v rozporu se zákonem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Energetický regulační úřad (ERÚ).
Po Bohemia Energy končí další dodavatel energií. Konec dodávek elektřiny a plynu oznámila Microenergy, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma energie více než 760 zákazníkům. Podle webu Hospodářských novin je mezi nimi i Energetický regulační úřad. Microenergy je několikátým dodavatelem energií, kteří od poloviny října oznámili ukončení činnosti.
Několik alternativních dodavatelů energií ukončilo v posledních týdnech činnost, čímž uvrhli statisíce domácností do nejistoty a energetické drahoty. U DPI totiž lidé musejí často platit několikanásobně více než dosud. Šéfka asociace Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) Gerta Mazalová v rozhovoru pro Echo24 říká, že lidem by v případě nezaplacení vysokých záloh neměly hrozit exekuce. Radí také, aby lidé co nejrychleji ukončili dodávky v rámci režimu poslední instance a sjednali si dlouhodobý tarif za běžné ceny.
Zálohy za energie pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI) budou mít nově stanovený strop. Výše záloh bude zveřejněna v úterý, uvedl v pondělí na twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Energetický regulační úřad (ERÚ) podle něj akceptoval ministerský návrh na stanovení stropu záloh a předloží vyhlášku. Do režimu dodavatele poslední instance se dostali bývalí klienti společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost v polovině října, ale i dalších menších dodavatelů.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jedná s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) o možném stanovení stropu zálohových faktur pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI). Havlíček dnes uvedl, že tím chce pomoci ohroženým rodinám. Jednání bez dalších podrobností potvrdil mluvčí úřadu Michal Kebort. „Jedná se o zastropování zálohových faktur pro dodavatele poslední instance, nikoliv ceny.
Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že chystá pomoc s placením energií pro nízkopřijmové domácnosti. Inspirovalo se tak u dalších evropských zemí, které již podporu takovým domácnostem v minulých dnech schválily. Kvůli růstu cen by se do energetické chudoby mohlo v Česku dostat až 3,5 milionu lidí. Vláda navíc v pondělí schválila dotaci na takzvané podporované zdroje energie ze státního rozpočtu na příští rok ve výši 27 miliard korun. Sázka EU na zelenou energetiku ukazuje své značné slabiny.
Jihlavský soud uložil bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové za zneužití pravomoci podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců.
Nyní už bývalý radní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vladimír Outrata podle Andreje Babiše výrazně ohrozil nezávislost úřadu. Stojí to v dopise, který předseda vlády Outratovi zaslal. Podle Babiše se radní provinil hned sedmkrát, údajně i kvůli tomu, aby pomohl společnosti EPH Daniela Křetínského. Vláda Outratu spolu s dalšími radními odvolala v červenci.
Předseda rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vratislav Košťál se rozhodl odstoupit ke 30. listopadu z funkce a vyzval k tomu i další radní. Důvodem jsou podle něj spory v radě, které paralyzují ERÚ. Ve čtvrtek to oznámil v tiskovém prohlášení. Rada ERÚ je pětičlenná a podle Košťála tři členové nerespektují jeho vedoucí pozici. To mu znemožňuje uskutečnit vize dosažení optimálních cen energií, uvedl. Košťál s dalším členem rady Rostislavem Krejcarem nepodepsali rozhodnutí, jež stanovuje ceny v elektroenergetice na rok 2019.
Okresní soud v Jihlavě vyměřil bývalé šéfce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců za zneužití pravomoci úřední osoby. Vitásková ještě jako šéfka ERÚ jmenovala další místopředsedkyní úřadu Renátu Veseckou, ačkoli si byla podle obžaloby vědoma toho, že Vesecká nesplňuje pro funkci předpoklady.
Desítky případů tzv. energetických šmejdů musí v těchto dnech řešit Česká obchodní inspekce. Podvodní prodejci jsou stále vynalézavější, kromě klasických prodejních technik a přesvědčování klientů o výhodných podmínkách u poskytovatele se uchylují i k nekalým praktikám. Zejména seniorům nabízejí lepší ceny energií formou falešných aukcí, množí se také případy falešných inspektorů. K uzavření smlouvy přitom mnohdy stačí málo – třeba souhlas po telefonu.
Stát plánuje změnu legislativy, která by měla pomoci v boji proti nekalým praktikám v energetice, takzvaným šmejdům. Na společné tiskové konferenci to uvedli ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner (za ANO), ústřední ředitel České obchodní inspekce (ČOI) Mojmír Bezecný a předseda rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vladimír Outrata.
Šéfku Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou v úterý nahradí pětičlenná rada. Vitásková podle řady odborníků vedla úřad vyhroceně a aktivisticky – bojovala s politiky i s regulovanými firmami. Ona sama říká, že pro řadu lidí byla červeným šátkem.
Energetický regulační úřad (ERÚ) vypsal upravené rozhodnutí, které počítá s podporou výrobců energie z obnovitelných zdrojů v ČR pro příští rok. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková ČTK řekla, že dokument ve středu podepsala. Výrobci takzvané zelené energie se tak i v roce 2017 dočkají několika desítek miliard korun.
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zatím nepočítá pro příští rok s výplatou podpory pro většinu výrobců takzvané zelené energie v Česku. V případě, že zdroje dostanou chybějící schválení od Evropské komise (EK), úřad může cenové rozhodnutí, o jehož vydání ve čtvrtek informoval, změnit. Podle oborových organizací ovšem ERÚ nemá k nevypsání podpory v celkové výši přes 40 miliard korun právní důvod.
Prezident Zeman navrhl na zasedání tripartity zrušení podpory výrobcům energie z obnovitelných zdrojů. Zaměstnavatelé výzvu prezidenta na omezení podpory odmítli. Prezident kritizuje dotace pro tzv. zelenou energii dlouhodobě, naposledy se proti ním vymezil po srpnové schůzce s předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou.
Na české politické scéně se začíná čím dál více diskutovat o možném novém spojení. Na jedné straně jsou to poslanci z hnutí Úsvit, které opustil jejich lídr Tomio Okamura a založil si nové uskupení, na druhé straně je to nepravomocně odsouzená předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková se v únoru dozvěděla dvě zásadní věci o své blízké budoucnosti. Hrozí jí 8,5 roku vězení.
