Demonstrace proti vládním opatřením se přelila do ulic poté, co obě dvě shromáždění na Václavském i na Staroměstském náměstí byla kvůli překročení počtu povolených účastníků rozpuštěna. Demonstranti se vydali na průvod Prahou a po půl čtvrté odpoledne skončili opět na Staroměstském náměstí, odkud je policie megafonem rozehnala. Následně se rozptýlili znovu do ulic.
Iniciativa Chcípl PES plánuje uspořádat v neděli demonstraci na pražském Staroměstském náměstí i přes výrazné restrikce spojené s pohybem obyvatelstva. Počet účastníků nejsou organizátoři dle svých slov schopni kontrolovat, ale dodržování rozestupů a dalších podmínek shromáždění chtějí zajistit podobně jako při demonstraci 10. ledna. Účastníkům demonstrace iniciativa nabízí účastníkům dohody o provedení práce, které by jim měly zajistit volný průchod na hranicích okresu.
Svět dojímá příběh devatenáctileté barmské dívky Kyal Sin, mezi přáteli přezdívané Angel (anglicky Anděl), která zemřela ve středu na demonstraci na protest proti vojenskému převratu v zemi. Dívka se akce zúčastnila v tričku s anglickým nápisem „Everything will be OK,“ česky „Všechno bude dobré“. Protesty v zemi probíhají od převratu 1. února a vyžádaly si více než 50 civilních obětí. O tragické smrti informuje server Insider.
V reakci na masové protesty proti zatčení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného se uskutečnily protesty i v Praze. Přibližně 200 protestujících se sešlo před ruskou ambasádou v Praze, další stovky lidí na Palachově náměstí před budovou Rudolfina. Protestující před Rudolfinem drželi v rukou transparenty jako „Svobodu Navalnému“ či „Svobodu všem politickým vězňům“. Transparenty byly převážně v angličtině či v azbuce.
Na to, jak bylo shromáždění proti lockdownu v neděli na Staroměstském náměstí v Praze nevelké a spořádané, má docela slušný skandalizační potenciál.
Premiér Andrej Babiš v rozhovoru v ČT kritizoval dnešní protest tisíců lidí, kteří na Staroměstském náměstí v Praze demonstrovali proti často nesmyslným opatřením vlády a za svobodu i v době epidemie. Podle Babiše bylo na pirátském primátorovi, aby protest rozpustil. "Kdybych byl Hřib, tak bych demonstraci rozpustil," řekl Babiš na adresu pražského primátora Zdeňka Hřiba.
Několik tisíc lidí v neděli na Staroměstském náměstí v Praze protestovalo proti vládním opatřením, která souvisejí s koronavirovou pandemií. S projevem vystoupil vedle zástupců podnikatelů, umělců, lékařů či studentů i bývalý prezident Václav Klaus, který odmítl povinné očkování proti covidu-19. Podle zpravodaje ČTK neměla řada z protestujících roušky a účastníci akce nedodržovali předepsané rozestupy. Demonstraci nazvanou Otevřeme Česko svolala iniciativa za zachování provozu restaurací Chcípl PES.
Chování vlády v době koronaviru zvedá i přes rozvolnění nadále občanský odpor, po protestním otevírání podniků či protestu odborů nyní vyrazí do ulic i samotní podnikatelé. Podle svolavatele protestů, podnikatele Davida Tesaře, vláda „pošlapala a špiní“ občanská práva a svobody. Za protestem stojí občanská iniciativa Manifest. Její výzvu, která požaduje například zacílit opatření na rizikové skupiny či větší podporu pro omezená odvětví, podepsaly desítky firem.
Vládní působení v době epidemie zvedá občanský odpor. V posledních dnech vzbudila pozornost na protest otevřená restaurace, nyní se chystají demonstrovat zástupci živnostníků a podnikatelů. Protestující spojuje dlouhodobá nespokojenost s tím, jak vláda postupuje v koronavirové krizi. „Nenecháme si dávkovat svobodu po kapačkách,“ řekl deníku Echo24 organizátor jednoho z protestů, podnikatel David Tesař.
Z velké části do on-line prostředí se letos přesunou oslavy 17. listopadu, některé akce se ale i přes omezení pohybu lidí kvůli koronavirové epidemii budou konat v ulicích. Na pražském Albertově sice nebude tradiční pódium, ale bude možné tu položit svíčku. Prahou projdou také dvě desítky účastníků maskovaného průvodu Sametové posvícení.
Prvenství při budování dystopie zatím patří Milionu chvilek pro demokracii. Pořádá 16. listopadu největší online demonstraci – kde? V republice, ve střední Evropě, nebo v dějinách?
V Česku se chystají další demonstrace proti vládě a zavedeným epidemiologickým opatřením. Demonstrace se mají odehrát symbolicky 17.11. Akci organizuje občanská iniciativa Manifest, jejímž zakladatelem je David Tesař.
Zatímco Američané netrpělivě čekají na výsledky jedněch z nejvypjatějších voleb v nedávné historii, vyšli někteří z nich do ulic. Příznivci demokratů požadovali převážně kompletní sečtení všech zbývajících hlasů, v Portlandu se ale část lidí protestujících proti Donaldu Trumpovi střetla s policií, nasazena byla i národní garda.
V Minsku se opět sešli demonstranti, kteří vždy v neděli vyjadřují odpor vůči režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Podle odhadu agentury AFP se dnes protestu zúčastnilo 20.000 až 30.000 lidí. Těžkooděnci účastníky rozháněli a zatýkali. Policie podle agentury TASS potvrdila, že vypálila varovné výstřely a použila zábleskové granáty. Podle očitých svědků, na které se odvolává agentura Interfax, se před zahájením protestní akce v ulicích pohybovala obrněná obojživelná vozidla s kulomety.
Policie objasnila, co bylo impulsem pro zákrok pořádkových jednotek na pražském Staroměstském náměstí, kde se konala demonstrace proti vládním opatřením. Podle policie skupina demonstrantů napadla hlídkující policisty. „Bohužel de facto bezprostředně po ukončení shromáždění došlo k bezdůvodnému napadení policistů ze strany rizikových účastníků této akce,“ sdělil ředitel pražské policie Tomáš Lerch s tím, že tento střet logicky vyvolal zákrok policie.
Demonstrace proti opatřením vlády v Praze na Staroměstském náměstí se po ukončení zvrhla v bitky s policií. Organizátoři původně poklidné akce, které se zúčastnilo více než povolených 500 lidí, krátce po 15. hodině oznámili její oficiální ukončení. Někteří demonstranti následně začali zapalovat dýmovnice a pyrotechniku a střetli se s policií, která uzavřela okolí náměstí. Demonstranti se pokusili prolomit policejní kordon a házeli podle ČTK na těžkooděnce mj. petardy.
Na účastníky protivládní demonstrace proti „totalitním nařízením“, která se má konat v neděli od dvou hodin odpoledne na Staroměstském náměstí, mají spadeno policisté z celé republiky.
Rektoři vysokých škol jsou i nadále kritičtí k opatřením, která univerzitám nařizují povinnou distanční výuku. Srovnávají pravidla, která nyní platí pro učení na dálku, s opatřením pro sportovní akce, a ptají se, proč je zábava upřednostněna před vzděláním. Vadí jim, že zatímco ani v malých skupinách nelze provádět běžnou univerzitní výuku, na stadionech se mohou potkávat tisíce lidí. Opatření nevadí jen některým univerzitám, ale také samotným studentům. Ti na pátek svolali do Prahy demonstraci.
Východoněmecké město Lipsko zachvátily protesty levicových extrémistů.
Policie v Berlíně rozpustila pochod odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci demonstrace totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku.
"Nemáme situaci pod kontrolou.“ Třetí největší švédské město Malmö se stalo v pátek navečer a v noci dějištěm násilných protestů mezi místními muslimy a jejich přívrženci a antiislámskými demonstranty.
Více než 100 000 demonstrantů se podle tiskových agentur v neděli v centru Minsku domáhalo odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Úřady tlampači vyzývaly účastníky nepovolené akce k rozchodu a varovaly před užitím síly, pokud neuposlechnou. V okolí byly soustředěny policejní i vojenské jednotky, ale pořádkové síly nezasáhly. Protesty se konaly také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a dalších městech.
Tisíce lidí v běloruské metropoli Minsku se v pondělí večer shromáždily před vyšetřovací vazbou, odkud se přesunuly k cele předběžného zadržení a požadovaly osvobození lidí zadržených v souvislosti s demonstracemi proti falšování výsledků prezidentských voleb.
Vladislav Jandjuk před čtyřiadvaceti lety naložil rodinu do auta a zastavil se až v utečeneckém táboře u Bílině. Bylo to na poslední chvíli, neboť dostal avízo, že minská KGB chystá zátah na aktivisty opozice. Už léta chodím s Vláďou jednou za čas na výlety po okolí Prahy a moji známí, když potřebují spravit počítač, obracejí se na něj. Teď přišel čas obrátit se na něj s otázkami, co se v jeho vlasti děje.
Běloruská moderátorka Taťjana Borodkinová byla nucena po vyjádření nesouhlasu s vládou prezidenta Alexandra Lukašenka uprchnout ze země.
Běloruská opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská prohlásila, že je připravená převzít zodpovědnost a postavit se do čela národa. Bělorusko by podle jejích slov mělo co nejrychleji připravit právní rámec pro nové spravedlivé prezidentské volby.
Mohutný protivládní protest ovládl centrum Minsku. Podle reportéra agentury Reuters se v běloruské metropoli sešlo více než 200 000 lidí, agentura DPA odhaduje 100 000 účastníků, zatímco AFP píše o desítkách tisíc lidí s bílo-červenými vlajkami.
Zaměstnanci běloruské státní televize BT jsou připraveni stávkovat, oznámila podle agentury Ria Novosti televizní moderátorka a režisérka dvou televizních kanálů Natallja Bibikavová. V reakci na zprávu se do redakce televize v sobotu vydaly předsedkyně horní komory parlamentu Natallja Kačanovová a prezidentská mluvčí Natallja Ejsmantová, aby zde situaci urovnaly. Schůze se zaměstnanci však neproběhla podle jejich představ a před budovou televize protestovala tisícovka lidí, kteří požadovali nezkreslené informování o současném dění v Bělorusku po zpochybňovaných prezidentských volbách.
I přes policejní násilí v mnoha běloruských městech čtvrtou noc za sebou pokračovaly protesty proti falšování výsledků nedělních prezidentských voleb, které podle volební komise pošesté vyhrál autoritářský prezident Alexandr Lukašenko s více než 80 procenty hlasů. Do původních spontánních protestů se začínají zapojovat lidé napříč společností. Na stranu protestujících se přidala více než stovka lékařů, na protest rezignoval přední moderátor státní televize, ke stávce se odhodlaly i desítky dělníků, objevují se zprávy i o stávkách v dalších podnicích. Lidé v ulicích vytvářejí živé „řetězy solidarity“.
Bouřlivé demonstrace v běloruském Minsku, které vypukly v neděli večer po oznámení výsledků prezidentských voleb, podle znovuzvoleného Alexandra Lukašenka řídily telefonáty z České republice, Polska a Velké Británie. Dosavadní běloruský vládce to zmínil v rozhovoru státní běloruské zpravodajské služby (BelTA). Česká strana výroky běloruského prezidenta odmítla.
