Venezuelské Ústavodárné shromáždění, které vzniklo z nedávných kontroverzních voleb, v sobotu odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou. Ta dlouhodobě viní vládu prezidenta Nicoláse Madura z nedemokratických postupů a za neústavní označila i vznik Ústavodárného shromáždění.
Do čela kontroverzního venezuelského Ústavodárného shromáždění byla v pátek jednomyslně zvolena bývalá ministryně zahraničí Delcy Rodríguezová. Ustavující schůze nového orgánu, který vznikl z vůle socialistického prezidenta Nicoláse Madura, dnes začala za mimořádných bezpečnostních opatření a provázely ji manifestace stoupenců vlády i opozice.
Účast v nedělních volbách do Ústavodárného shromáždění ve Venezuele byla nejméně o jeden milion voličů nižší, než uvádí tamní vláda. Prohlásil to ve středu na tiskové konferenci v Londýně výkonný ředitel firmy, která po technologické stránce zajišťovala nedělní hlasování. Volební účast už dříve zpochybnila venezuelská opozice, která volby bojkotovala jako nedemokratické.
Venezuelská tajná služba v noci na úterý odvedla z jejich domovů dva významné opoziční vůdce Leopolda Lópeze a Antonia Ledezmu. Informovala o tom média s odvoláním na jejich rodinné příslušníky. Oba přední kritici prezidenta Nicoláse Madura, které předtím venezuelský režim poslal do domácího vězení, byli převezeni na neznámé místo dva dny po kontroverzních volbách Ústavodárného shromáždění, kvůli jehož ustavení chystá opozice velké protesty.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se vysmál sankcím, které na něj uvalily v pondělí Spojené státy kvůli nedělním kontroverzním volbám. Maduro také kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že se plete do záležitostí Venezuely. Den voleb, které považuje za nedemokratické nejen místní opozice, ale i velká část zemí regionu, označil autoritářský prezident za historický.
Ve Venezuele se konají volby do nového Ústavodárného shromáždění, které mohou posílit vratkou pozici neoblíbeného prezidenta Nicoláse Madura. Opozice ovládající parlament volby bojkotuje, neboť ve shromáždění vidí další krok směrem k autoritativně řízenému státu.
Venezuela zakázala všechny demonstrace, které by mohly narušit či ovlivnit nedělní volby do nového Ústavodárného shromáždění. Za porušení zákazu hrozí až deset let vězení. Podle BBC to oznámil ministr vnitra Néstor Reverol. OSN v pátek postup režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura kritizovala a vedení země vyzvala, aby umožnilo občanům poklidně vyslovit nesouhlas a aby se každý mohl ve volbách svobodně vyjádřit.
Venezuelská opozice vyhlásila na příští týden dvoudenní stávku namířenou proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Stávka je součástí protestů, které mají prezidenta přimět ke zrušení kontroverzních voleb do nového Ústavodárného shromáždění. To by mělo nahradit nynější parlament, který kontroluje opozice.
Nejméně dva mladí demonstranti přišli o život ve Venezuele při potyčkách během čtvrteční generální stávky, vyhlášené opozicí proti prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Oznámily to místní úřady. Demonstrant, zastřelený na předměstí Caracasu Los Tuques, měl 24 let, druhý, zastřelený ve Valencii na severu země, byl o rok mladší, upřesnila prokuratura, aniž by se zmínila, kdo je za zastřelení obou mladých mužů zodpovědný.
Nedělního neoficiálního referenda uspořádaného opozicí k záměru venezuelské vlády svolat Ústavodárné shromáždění se zúčastnilo 7,18 milionu lidí. Informovali o tom v noci na pondělí podle agentury AFP po sečtení 95 procent hlasů rektoři univerzit dohlížejících na organizaci hlasování. Podle agentury Reuters vládní záměr odmítlo 98 procent hlasujících, ale účast na opoziční akci zůstala za očekáváním.
Do budovy venezuelského parlamentu, který ovládá opozice, ve středu násilně vnikli příznivci vlády. Několik poslanců a novinářů bylo v potyčkách zraněno. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na svědky.
Policejní vrtulník pilotovaný vojákem vyzývajícím k rebelii proti vládě venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se v úterý pokusil zaútočit na budovu nejvyššího soudu a ministerstva vnitra. Informovaly o tom venezuelské úřady, podle nichž z helikoptéry mířilo 15 střel a čtyři granáty. Žádné oběti ani zranění nejsou hlášeni. Maduro, který čelí dlouhodobým masovým protestům kvůli kritické situaci v zemi, označil akci za teroristický útok s cílem destabilizovat vládu.
Protivládní protesty ve Venezuele si vyžádaly další oběť, když v neděli podlehla vážným zraněním sedmačtyřicetiletá žena. Informovalo o tom venezuelské ministerstvo vnitra, podle něhož při demonstracích od začátku měsíce zemřelo už 23 lidí.
Venezuelské úřady převzaly kontrolu nad továrnou americké automobilky General Motors a zabavily její další majetek v zemi. Firma oznámila, že považuje tyto kroky za nelegální a hodlá se proti nim bránit. K zabavení majetku největšího amerického výrobce automobilů dochází v době prohlubující se politické a ekonomické krize ve Venezuele.
Ekonomická krize ve Venezuele dusí tamní obyvatele už třetím rokem. Nepomáhá, že o nedostatku potravin a základního zboží referují opakovaně světová média, ani pokusy opozice vyjednávat s vládou Nicoláse Madura. A účinný není ani tlak mezinárodního společenství. Šance, že by se povedlo dotlačit současného prezidenta k rezignaci, je skoro nulová, myslí si venezuelský politolog a mediální expert Andrés Cañizález, který do Prahy přijel na festival dokumentů o lidských právech Jeden svět.
Venezuelský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že převezme kompetence venezuelského parlamentu ovládaného opozicí. Verdikt zdůvodnil tím, že zákonodárný sbor už delší dobu neplní různá rozhodnutí tohoto soudu, informovala dnes agentura EFE. Rozhodnutí soudu, který je nakloněn socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi, odsoudil jako převrat šéf Organizace amerických států (OAS).
Ekonomická krize ve Venezuele dusí tamní obyvatele už třetím rokem. Nepomáhá, že o nedostatku potravin a základního zboží referují opakovaně světová média, ani pokusy opozice vyjednávat s vládou Nicoláse Madura. A účinný není ani tlak mezinárodního společenství. Šance, že by se povedlo dotlačit současného prezidenta k rezignaci, je skoro nulová, myslí si venezuelský politolog a mediální expert Andrés Cañizález, který do Prahy přijel na festival dokumentů o lidských právech Jeden svět.
Socialistická vláda Venezuely zkonfiskovala téměř čtyři miliony hraček největšího prodejce v zemi a hodlá je nadělit pod vánoční stromek chudým dětem. Firma Kriesel přijde o hračky proto, že porušila pravidlo o férovém oceňování výrobků, které vynucují úřady země stižené zoufalou ekonomickou situací.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dubnu oslavil třetí rok v úřadu. Od začátku se potýká s problémy na mnoha frontách, v půlce mandátu však krize přerostla do obřích rozměrů.
Devětatřicetiletá Kolumbijka Marley Díazová žila po deset let na venezuelské straně hranice ve městě San Antonio del Táchira, aniž by měla zařízené potřebné dokumenty. Nepotřebovala, tady na pomezí to nikdo neřešil. Před měsícem ji však vytáhli z její chýše, postavené z několika kusů plechu, příslušníci venezuelské Národní gardy.
Henrique Capriles Radonski na úzké školní chodbě těžce postupuje chumlem lidí. Žáky z chudé čtvrti města Guarenas nezajímá, že je to guvernér státu Miranda a poslední opoziční politik, který má v autoritářské Venezuele nějakou významnou funkci. Pro ně je to hlavně ten chlapík, který rozdává lízátka.
V polovině března zamířil venezuelský prezident Nicolás Maduro na knižní veletrh. Zaujalo ho tam dílo s názvem Stalin: Dějiny a kritika černé legendy. „Podívejte, jak se mi Stalin podobá. Ten knírek je u soudruha Stalina, který porazil Hitlera, úplně stejný jako můj,“ vtipkoval nad obálkou. Skutečně, Maduro vypadá jako mladší bratr sovětského vůdce.
