Afghánské radikální hnutí Tálibán v neděli vyjádřilo souhlas s dočasným příměřím v celé zemi, které umožní podepsat mírovou dohodu se Spojenými státy. Ujednání musí schválit vůdce Tálibánu, ale to se všeobecně očekává. Napsala to agentura AP.
Česká republika v letech 2021 a 2022 pravděpodobně pošle své vojáky do stejných vojenských misí jako v současnosti. Soustředit se chce zejména na Afghánistán a oblast severní Afriky. Řekli to ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), náčelník generálního štábu Aleš Opata a náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomír Jahoda. Příslušný mandát, který musí schválit vláda i Parlament, chce mít Metnar hotov do poloviny roku.
V zářijových prezidentských volbách v Afghánistánu zvítězil ziskem 50,64 procenta hlasů dosavadní prezident Ašraf Ghaní. Jde o předběžný výsledek, který v neděli oznámila afghánská volební komise. Ghaního hlavní volební soupeř premiér Abdulláh Abdulláh výsledek neuznal. Oznámení výsledků bylo kvůli technickým obtížím a podezření z podvodů několikrát odloženo.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek u příležitosti svátku Dne díkůvzdání navštívil americké vojáky v Afghánistánu, kam přicestoval poprvé od nástupu do funkce. Během neohlášené návštěvy se sešel také se svým afghánským protějškem Ašrafem Ghaním a bez upřesnění oznámil výrazné snížení počtu amerických vojáků v zemi, informují tiskové agentury.
Česká armáda na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Na Bagrámu to českým novinářům řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který české vojáky v pátek navštívil.
V Afghánistánu se v sobotu konaly prezidentské volby, které se ale neobešly bez násilí. Radikální hnutí Tálibán se přihlásilo k několika útokům, které si vyžádaly jeden lidský život a celkem 18 zraněných. Šlo o čtvrté volby od svržení Tálibánu v roce 2001, výsledky nynějšího hlasování mají být známy 7. listopadu. O funkci hlavy státu se ucházelo 18 lidí, pokud ale nikdo z nich nezískal nadpoloviční většinu, bude se konat druhé kolo.
Spojené státy si v Afghánistánu ponechají vojenské síly, i když se Washington s tamním radikálním islámským hnutím Tálibán dohodne na ukončení téměř dvě desítky let trvající občanské války v zemi. Ve středu to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Fox News Radio prohlásil americký prezident Donald Trump.
Sobotní útok sebevražedného atentátníka na svatbě v Kábulu si vyžádal 63 mrtvých a 182 zraněných. Oznámilo to v neděli v Kábulu afghánské ministerstvo vnitra. Mezi mrtvými jsou ženy a děti. K atentátu se zatím nikdo nepřihlásil, hnutí Tálibán odpovědnost popřelo. Výbuch nastal ve svatebním komplexu v západní části afghánské metropole, kde žije mnoho příslušníků menšinového šíitského etnika Hazárů.
Dvacet mrtvých a zhruba 50 zraněných si vyžádal nedělní rozsáhlý útok na politické ústředí někdejšího afghánského ministra vnitra Amrulláha Sáliha v centru Kábulu.
Vojenská policie začala v souvislosti s prověřováním loňského úmrtí afghánského vojáka trestně stíhat čtyři lidi. Policie je viní z přečinu neoznámení trestného činu, uvedlo ve čtvrtek na webových stránkách dozorující Městské státní zastupitelství v Praze. Policisté kvůli případu ve středu zasahovali na generálním štábu a v Prostějově.
Vojáci afghánské armády a mezinárodních sil zabili v prvních třech měsících letošního roku poprvé více civilistů než bojovníci Tálibánu a dalších povstaleckých skupin. S odvoláním na zprávu Organizace spojených národů o tom ve středu informovala agentura AFP. V meziročním srovnání počet mrtvých a zraněných civilistů v afghánských bojích klesl téměř o čtvrtinu.
Čtyři Američané v pondělí zahynuli při útoku na americký vojenský konvoj nedaleko letecké základny Bagrám v Afghánistánu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na prohlášení americké armády. Tři americké vojáky a jednoho Američana najatého vládou USA usmrtil výbuch improvizovaného nástražného zařízení. Další tři američtí vojáci byli při výbuchu zraněni.
Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.
Český prezident Miloš Zeman při čtvrteční schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání v Košicích na východě Slovenska účastnil.
Kreml v pátek potvrdil snahu rehabilitovat Sovětskou armádu za invazi do Afghánistánu v roce 1979, kterou označil za „internacionální povinnost“, v níž vojáci prokázali nejvyšší profesionalitu, statečnost a sílu ducha. Prohlášení vydané při příležitosti 30. výročí odchodu sovětských jednotek z okupované země podepsal prezident Vladimir Putin.
Česká armáda stáhne vojáky z Afghánistánu, pokud ze země odejdou Spojené státy. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to řekl dnešnímu Právu. Česko bude podle něho adekvátně reagovat na snížení počtu nebo stažení amerických vojáků. ČR se účastní v Afghánistánu alianční mise Resolute Support, USA stahování svých sil zvažují.
Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.
„Pracujeme na opatření, která omezí možnost vstoupit do italských (pobřežních) vod,“ konstatoval Salvini, šéf protiimigrační strany Liga. Upřesnil, že nepůjde o „námořní blokádu“, ale o aplikaci „platných zákonů“.
Americký prezident Donald Trump na středečním zasedání svého kabinetu vyslovil pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle Trumpa měli Sověti právo v Afghánistánu být, aby zastavili teroristy, kteří odtud do jejich vlasti proudili.
Jaký byl rok 2018? O čem se mluvilo a co se dělo v politice, sportu a kultuře? Deník Echo24 přináší výběr významných událostí končícího roku. Mezi nimi troje volby, v nich Češi vybrali nového prezidenta, třetinu Senátu a zástupce měst a obcí. Ale také kotrmelce při skládání vlády s důvěrou, demonstrace v Praze a dalších městech či úmrtí oscarového režiséra Miloše Formana a fantastická olympijská jízda Ester Ledecké.
Afghánské prezidentské volby, které se měly původně konat 20. dubna příštího roku, se uskuteční 20. července. V neděli o tom informoval předseda nezávislé volební komise. Ve stejný den budou i provinční a místní volby, stejně jako parlamentní volby v provincii Ghazní, jež byly v říjnu odloženy kvůli politickému a etnickému napětí. Důvodem odkladu jsou podle afghánské volební komise technické problémy, které se objevily při říjnových parlamentních volbách.
V pondělí u jedné z vládních budov v afghánské metropoli Kábulu sebevražedný útočník odpálil výbušninu umístěnou v automobilu, načež se na místě začalo střílet a do budovy vtrhli útočníci vyzbrojení samopaly i výbušninami. Ozbrojenci zadrželi řadu civilistů jako rukojmí, agentury Reuters a AP informují o mrtvých i zraněných. Podle tamějších médií byla část útočníků zneškodněna a bezpečnostní složky pátrají po dalších.
Spojené státy plánují odvolat z Afghánistánu až polovinu ze současného počtu 14 000 vojáků, které v této zemi částečně ovládané radikálním islamistickým hnutím Tálibán mají. S odvoláním na vládní zdroje o tom ve čtvrtek informovala řada amerických médií. Náhlý zvrat americké politiky cílené dosud na snahu dostat radikály k jednacímu stolu naváže na odchod armády USA ze Sýrie, který prezident Donald Trump oznámil ve středu. Kvůli nesouhlasu s jeho kroky se rozhodl rezignovat ministr obrany James Mattis.
Nejméně 20 afghánských civilistů, včetně 12 dětí, zahynulo v noci na sobotu při náletu na velitele islamistického hnutí Tálibán v afghánské provincii Kunar. Informovali o tom afghánští představitelé. Mluvčí operace NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) nicméně civilní úmrtí popřela. Několik civilistů podle ní pouze utrpělo zranění.
Srdce temnoty je, jak známo, titul slavné novely Josepha Conrada, v níž před sto lety vylíčil cestu nejmenovanou africkou zemí, na jejímž konci se setká se šíleným obchodníkem Kurtzem. Conradovo jméno předtím, než si ho poangličtil, znělo Józef Teodor Konrad Nałęcz Korzeniowski. Polský novinář a reportér Wojciech Jagielski s narážkou na svého velkého krajana nazve v jednu chvíli ve své vynikající knize Modlitba za déšť „srdcem temnoty moderního světa“ Afghánistán. Spojil s ním dvacet let, podnikl tam devět reportážních cest a v celku prožil dva roky. Napsal o něm knihu, která je špičkou ve svém žánru, esejistickou reportáž, jejíchž čtyři sta padesát stránek se čte jedním dechem, takže přes temnotu, již afghánská realita vyzařuje, čtenář lituje, když kniha skončí.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) odmítl, že by se čeští vojáci v Afghánistánu podíleli na smrti zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě pro podezření ze zabití českého vojenského psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. O údajném vyšetřování českých a amerických vojáků informoval list New York Times. Metnar novinářům řekl, že čeští vojáci na misích striktně dodržují humanitární mezinárodní právo.
Čeští a američtí vojáci jsou vyšetřováni kvůli úmrtí zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě pro podezření ze zabití českého psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. Informoval o tom americký deník The New York Times (NYT). Mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek obvinění důrazně odmítl a uvedl, že jde o standardní vyšetřování.
Ruská Státní duma hodlá schválit rezoluci, která bude rehabilitovat Sovětský svaz za invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle agentury TASS návrh rezoluce předběžně schválili účastníci parlamentního slyšení, které se konalo v Moskvě. Podle rezoluce odsouzení invaze, které roku 1989 odhlasoval tehdejší vrcholný sovětský zastupitelský sbor, bylo „historicky nespravedlivé“.
Předseda zahraničního výboru Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) by měl podle šéfů opozičních ODS a STAN Petra Fialy a Petra Gazdíka nést důsledky za své výroky o odchodu českých vojáků z Afghánistánu. Nešťastné byly i podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa, byť jeho strana vojenské mise odmítá. Na rozdíl od Gazdíka a Fialy ale Filip souhlasil s kázeňským řízením s generálem Karlem Řehkou, který se vůči Zaorálkovým slovům ohradil.
