Oblíbená argumentační figura v současné veřejné debatě je zaujetí postoje „cituplného rozhodčího“ – nebo jak to říct. Debatér se tím stylizuje jako člověk povznesený nad masy, jimž kmenová či jiná zaujatost brání vidět věci, jak jsou, neuvědomit si v dostatečné míře, že „svět není černobílý“ (jedna z nejotravnějších floskulí).
Skupině ozbrojenců Hamásu se z Pásma Gazy podařilo proniknout do jižního Izraele, kde je ale zlikvidovala izraelská armáda. Informuje o tom server CNN s odvoláním na Izraelské obranné síly, podle nichž se radikálové do Izraele dostali tunelem pod mořem. V noci na dnešek Izrael pokračoval v náletech na Pásmo Gazy. Zasáhl také na okupovaném Západním břehu, kde zemřeli tři Palestinci, a útočil i na cíle v Sýrii. Izraelští vojáci na „buňku potápěčů“ narazili jižně od izraelského města Aškelon,
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval generálního tajemníka světové organizace Antónia Guterrese, aby okamžitě odstoupil z funkce, a dále tak vystupňoval izraelskou kritiku za Guterresova úterní slova o tom, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vakuu" a že Palestinci trpěli 56 let "dusivou okupací". Guterres v Radě bezpečnosti útoky palestinských radikálů, které si 7. října vyžádaly na 1400 životů, tvrdě odsoudil jako "strašné", zároveň ale poznamenal, že se "nestaly ve vzduchoprázdnu".
Útok Hamásu na Izrael je diskutovaný – naprosto pochopitelně – z hlediska morálky, nebo spíš elementární lidskosti, motivací jeho pachatelů, někdy také pochopitelnosti, nebo dokonce oprávněnosti, přiměřenosti reakcí na něj, jeho možného vlivu na další vývoj a tak dále. Pro budoucnost západního světa možná nejdůležitější je ale diskuse o tom, jak mohly izraelské bezpečnostní složky, pověstné svou efektivností, tak strašně selhat.
Izraelská armáda je připravena na pozemní operaci v Gaze. Kolem Gazy už existuje několik stanovišť s těžkou vojenskou technikou, která čeká na rozkaz k zahájení útoku. Ten však ze strany vlády premiéra Benjamina Netanjahua stále nepřichází. Podle informací Times of Israel, je možné, že se vedení země obává útoku Hizballáhu ze severu a po tlaku zahraničních spojenců dává více času vyjednávačům na návrat rukojmích. Armáda varuje, že nemůže být v nejvyšší pohotovosti donekonečna.
Český premiér Petr Fiala by ve středu měl společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem letět do Izraele, uvedla v úterý rakouská agentura APA s odvoláním na úřad kancléře. Cílem cesty je podle rakouské agentury „ukázat solidaritu s izraelským lidem“.
Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než 400 cílů radikálního palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí také, že při úderech zabila několik polních velitelů i "teroristických operativců" Hamásu, informoval dnes list The Times of Israel (Tol). Izrael na úzké pobřežní Pásmo Gazy útočí po masakrech radikálního hnutí Hamás na jihu Izraele, které si 7. října vyžádaly na 1400 životů a desítky lidí při nich byly uneseny. V Gaze už podle úřadů spravovaných Hamásem přišlo o život více než 5000 lidí.
V pondělí 23. října pozvaly izraelské úřady novináře, aby jim ukázaly sestřih z videozáběrů, které si pořizovali palestinští teroristi, když vraždili děti, ženy a muže, nevinné lidské bytosti, které se staly terči při děsivém pogromu 7. října na izraelském území blízko Pásma Gazy. Záběry nebyly úřady zveřejněny. Pro hrůzu a nelidskost. Někteří novináři, jako zpravodaj českého serveru Novinky, nebyli schopni záznamy zhlédnout do konce a otřeseni odešli. Nesnesli pohledy na to, jak příslušníci Hamásu vrhají nemluvňata do ohně, usekávají lidem končetiny a bezhlavě vyvražďují celé rodiny.
Z Pásma Gazy by se mělo dostat 50 zajatců teroristického hnutí Hamás. Podle serveru i24News se finalizují detaily propuštění mezi Katarem, Hamásem a Červeným křížem. Hamás po vpádu do Izraele zajal přes 220 Izraelců a občanů dalších zemí. Od útoku ze 7. října už zemřelo přes 1 400 Izraelců.
Izrael v noci na dnešek podnikl další vlnu náletů na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Zpravodaj televize CNN uvedl, že jde o nejsilnější bombardování severu Gazy, které za poslední dva týdny viděl. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant podle serveru BBC News řekl, že vojenská operace v Gaze může trvat i tři měsíce.
Izraelská tajná služba Šin Bet zřídila speciální jednotku, která má pátrat po osobách, které se podílely na útoku na Izrael ze 7. října. Jednotka NILI má takové jedince vypátrat a zlikvidovat, koncentrovat by se měla především na speciální jednotku Hamásu Nuchba. Informuje o tom deník The Jerusalem Post. Jednotka NILI vznikla, aby vypátrala ty, kteří stojí za úmrtím 1400 Izraelců. Ti byli zavražděni 7. října při útoku palestinského Hamásu na osady v západním Negevu.
ANALÝZA: Finanční pomoc zemí EU Palestině je v posledních patnácti letech v poměru k velikosti ekonomiky zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, země EU své peníze posílají dále. Doslova zasypávají Gazu miliardami.
Izrael v sobotu zaútočil u hranic s Libanonem na libanonské hnutí Hizballáh. Útok podle listu Haarec nepřežilo šest bojovníků libanonského hnutí spřízněného s Hamásem a s Íránem. Izraelská armáda oznámila, že izraelské bezpilotní letouny a vojáci útočili na ozbrojence, kteří pálili rakety a protitankové střely na severoizraelské vesnice poblíž hranice s Libanonem. Armáda také sdělila, že se nadále chystá na další fázi vojenských operací, která by mohla spočívat v pozemních bojích v Pásmu Gazy.
Izrael obyvatele Pásma Gazy formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice radikálního palestinského hnutí Hamás. Informoval o tom server BBC News, který připomíná, že Izrael podle všeho chystá v Gaze pozemní ofenzivu. Agentura Reuters zase napsala, že Spojené státy na Blízký východ pošlou další zbraně, v pohotovosti budou i další američtí vojáci.
Izrael v noci na dnešek pokračoval v útocích na Pásmo Gazy a pozice ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu. Uvedly to servery zpravodajské televize CNN a deníku Haarec. Podle různých zdrojů při úderech zemřely v Pásmu Gazy desítky lidí. Na severu Izraele u hranic s Libanonem zahynul jeden izraelský voják. V severní části Pásma Gazy, které je po útoku radikálů z palestinského Hamásu na Izrael ze 7. října terčem masivních odvetných náletů, podle CNN zemřelo nejméně 14 lidí, v jeho jižní části pak další, včetně čtyř dětí.
Americký prezident Joe Biden špatně slyšel otázku novinářů týkající se Izraele a rukojmích, které drží radikální palestinské hnutí Hamás, a proto z jeho odpovědi vyznělo, že by byl pro odložení izraelské pozemní operace do Pásma Gazy. S odvoláním na prohlášení Bílého domu o tom dnes informuje agentura Reuters. V pátek Hamás propustil první dvě Američanky - matku s dcerou, dalších asi 200 rukojmích ale palestinští ozbrojenci stále drží. Nedlouho poté ale Bílý dům uvedl, že Biden byl daleko a v hlučném prostředí otázku neslyšel dobře.
Teroristé z hnutí Hamás, kteří 7. října přepadli Izrael, tak činili pod vlivem drogy Captagon. Jedná se o kombinaci amfetaminu a theofylinu. Izraelské silové složky tuto drogu, která se šíří především ze Sýrie a Libanonu, nalezli u většího množství zabitých teroristů. U člověka po pozření "zostřuje" a prodlužuje bdělý stav a zbavuje ho strachu či vnímání negativních emocí. Přezdívá se jí „droga džihádu“, „droga ISIS“ či „kokain chudých“. Informuje například izraelský server N12.
Jedním z cílů izraelské vojenské kampaně v Pásmu Gazy je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení izraelského ministra obrany Joava Galanta. Podle něj bude mít válečná operace, která byla zahájena po smrtícím útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října, celkem tři fáze. První fází izraelské kampaně jsou podle Galanta nynější operace, jejichž cílem je zničit infrastrukturu Hamásu a hnutí totálně zlikvidovat.
Osmdesát procent Izraelců si myslí, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl přijmout zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních složek, které podle nich přispělo k překvapivému a bezprecedentnímu útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. Vyplývá to z průzkumu deníku Maariv, o němž informoval server The Times of Israel (ToI). Pro pozemní operaci izraelské armády v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem, o které se stále více spekuluje, se v průzkumu vyslovilo 65 procent dotazovaných, 21 procent ji nepodporuje.
Palestinské radikální hnutí Hamás a ruský prezident Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii, tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl americký prezident Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. V pátek se proto šéf Bílého domu chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím.
Mezi 203 osobami, které předminulý víkend unesli ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás do Pásma Gazy, jsou tři desítky dětí a mladých lidí. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI) s odkazem na údaje izraelské armády. Podle nich se po útoku Hamásu na Izrael ze 7. října pohřešuje dalších 100 až 200 lidí, jejichž osud je zatím neznámý. Izraelská armáda dnes oznámila, že dosud informovala příbuzné 203 lidí, o nichž se domnívá, že je Hamás 7. října unesl do Pásma Gazy.
Co byla nejspektakulárnější válečná dezinformační operace všech dob? Nebo aspoň moderní doby, protože proslulost trojského koně už těžko něco překoná? Patrně operace Mincemeat. V roce 1943 se Spojenci chystali otevřít novou frontu v Evropě a z mnoha důvodů bylo logické, že to bude invaze na Sicílii. Britové se přesto souborem zastíracích manévrů pokusili přesvědčit nacisty, že cílem bude Řecko a Sardinie. Jejich zlatým hřebem byla operace Mincemeat, na níž se podílel i budoucí tvůrce Jamese Bonda Ian Fleming. Britové si opatřili čerstvou mrtvolu a vytvořili jí falešnou identitu jistého kapitána Williama Martina.
Europoslanci ve čtvrtek schválili usnesení odsuzující útoky palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael a uznali právo Izraele na sebeobranu. Zároveň se shodli, že je potřeba posílit humanitární pomoc Pásmu Gazy, kde se nacházejí přes dva miliony Palestinců. Podle europoslanců je ovšem nutné zajistit, aby unijní podporu nezneužíval Hamás.
Noya Dan. Její fotografie v minulých dnech obletěla internet, když ji zveřejnila J. K. Rowlingová. Usmívá se na ní dívka v šedém svetru, kravatou v barvách nebelvírské koleje, s hůlkou a svou oblíbenou knihou Harryho Pottera. Rowlingová ji zveřejnila v době, kdy byly hlášeny zprávy o jejím únosu. Nyní izraelské úřady potvrdily, že nalezli její tělo. Informují například The Times of Israel.
Poslední den přinesl názornou ukázku, co opravdu zmůžou dezinformace. Tomu, co poslední léta řeší certifikovaní experti na dezinformace, se to podobalo málo. Nástroje, které používají specializované factcheckingové aktivity typu Demagog.cz, na to byly zcela bezzubé. Jak se odvolat na autoritativní, důvěryhodné zdroje, když tyto zdroje tu dezinformaci šířily? V úterý se rozletěla do světa ze zpravodajských portálů jako New York Times, CNN, BBC a řady dalších blesková zpráva téměř totožného znění: Izraelský zásah nemocnice zabil několik set lidí, tvrdí Palestinci.
Otázka odpovědnosti za výbuch v nemocnici Al-Ahlí v Pásmu Gazy byla dnes jádrem politických vyjádření i hybatelem dění okolo zatím 12denní nejnovější války mezi palestinským islamistickým hnutím Hamás a Izraelem. Podle Hamásu výbuch způsobila izraelská puma, která zabila nejméně 500 lidí, podle izraelské armády šlo o vadnou raketu Islámského džihádu, která měla zasáhnout Izrael. Izraelská armáda své tvrzení dnes podpořila řadou důkazů, evropští politici však vyzvali k dalšímu prošetření incidentu a v arabských státech výbuch vyvolal vlnu nevole vůči Izraeli.
Po úterním výbuchu v nemocnici centru Gazy se v Německu konala řada propalestinských demonstrací, kde některé akce přerostly v násilnosti, které si pouze v Berlíně vyžádaly přes 20 zraněných policistů. V německé metropoli došlo také k žhářskému útoku na židovský objekt se synagogou. Kancléř Olaf Scholz ohlásil další posílení bezpečnosti židovských institucí. Někteří migranti otevřeně oslavují barbarské teroristické činy v Izraeli a nebojí se schvalovat útoky Hamásu, tvrdí němečtí bezpečnostní experti podle deníku Bild. Insideři varují před nebezpečím teroristického útoku v souvislosti se situací na Blízkém východě. "Máme obrovský problém. Do Německa jsme vpustili statisíce lidí s antisemitským pohledem na svět, kteří s touto nelidskou ideologií vyrostli," tvrdí etnoložka Susanne Schröterová.
V médiích a na sociálních sítích se začínají objevovat snímky areálu nemocnice v Gaze, u niž v úterý večer explodovala raketa. Izraelské síly uvedly, že se jedná o raketu Palestinského Islámského džihádu. Palestinští teroristé a některé arabské státy mluví o izraelské raketě. Fotografie z parkoviště, kam raketa pravděpodobně dopadla, ukazuje několik zničených automobilů. Na fotkách jsou však vidět stále zachovalé budovy nemocnice. Tlaková vlna zřejmě vysklila některá okna a poničila stropy.
Obětí teroristického útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael je i český občan. Napsal to server Novinky.cz a informaci potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Dvaadvacetiletý Oran Elfasi podle webu zahynul při útoku v kibucu Nirim. "Můžeme potvrdit, že mezi oběťmi teroristického útoku Hamásu byl i 22letý Čecho-Izraelec, který byl v Izraeli na návštěvě přítelkyně," sdělil webu Drake.
New York Times, CNN, BBC či AP, lídři mediálního trhu, v úterý selhali. Tato i jiná média při zásahu nemocnice v Gaze, kde zemřely stovky lidí, v prvních momentech po výbuchu informovala o „izraelském útoku“ či „izraelské raketě“, která zasáhla nemocnici. Později však díky videu televize Al-Džazíra vyšlo najevo, že se jednalo o raketu odpálenou z Gazy. Zprávy předních médií vyvolaly masové protizraelské protesty na Západním břehu, v Bejrútu i jinde ve světě.
