Německý průmysl zažil rekordní propad, kvůli koronaviru chybí zakázky
Průmyslové zakázky v Německu v březnu klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 15,6 procenta, což je nejvyšší propad od začátku měření v roce 1991.
Průmyslové zakázky v Německu v březnu klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 15,6 procenta, což je nejvyšší propad od začátku měření v roce 1991.
Stát by mohl podnikatelům, kteří jsou v nájmu a museli kvůli šíření nákazy koronavirem zavřít, uhradit i polovinu nájemného.
Stát se chystá podnikatelům, kteří jsou v nájmu a museli kvůli dopadům šíření koronaviru zavřít, uhradit minimálně třetinu nájemného za dobu od 12. března do konce června. Třetinu nájemného by měl uhradit nájemce, třetinu nájemník a třetinu stát, řekl serveru iDNES.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Dosáhnout na podporu by měla nejen obchodní centra, ale i hospody, malé obchody nebo například kadeřnictví. O úhradu části nákladů postižených podnikatelů usilovala již dříve opozice.
Z původně dobře mířené pomoci se stala absurdita, která firmám výrazněji nepomůže. Řeč je o odkladu sociálních odvodů, které musí společnosti za své zaměstnance nadále státu odvádět. Kabinet Andreje Babiše původně přitom chtěl odvody odpustit, místo toho je však podnikatelé v září budou muset uhradit, navíc navýšené o penále.
V Česku se od pondělí mohou otevřít další obchody a provozovny služeb, kterým vláda v březnu nařídila zavřít ve snaze omezit šíření nového koronaviru. Zákazníci se ale setkají s některými omezeními. Například v prodejnách oděvů si oblečení nebudou moci z hygienických důvodů zkoušet. V posilovnách, tělocvičnách a fitness centrech se lidé nepřevléknou v šatnách a ani se neosprchují. Zrychlení uvolňování restrikcí ale například některé knihovny nebo zoologické zahrady zaskočilo a zůstanou ještě zavřené. Přinášíme přehledný seznam obchodů a provozoven, které mohou otevřit, a omezení, která musí dodržovat zákazníci i provozovatelé.
Vláda předvedla totální právní amatérismus, který musel narovnat až soud. Kabinetu Andreje Babiše se totiž nepovedlo vyhnout se případnému placení náhrad za škody, které byly způsobeny tvrdými opatřeními, které vláda vydala. Přitom už od začátku se ústavní právníci a advokáti shodovali, že postup vlády není v souladu se zákonem a není také možné, aby takto brutální omezování lidských práv neměl na starosti pouze jeden ministr.
Otevírání obchodů by se mohlo sjednotit a všechny by se mohly otevřít v květnu. České televizi to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého o takové možnosti bude jednat ve čtvrtek vláda. Podle dosavadních plánů je otevírání obchodů rozloženo postupně až do 8. června. V případě dohody ve vládě a při příznivých údajích o vývoji epidemie koronaviru by se obchody do 2500 metrů čtverečních mohly otevřít už v pondělí, řekl premiér večer televizi Nova. Babiš dnes také uvedl, že neočekává změny v omezení volného pohybu a shromažďování, i kdyby skončil nouzový stav. S jeho pokračováním po 30. dubnu premiér nesouhlasí.
Zprvu to měla být okamžitá pomoc nejohroženějším podnikatelům, nakonec na ni ale skoro nikdo nedosáhne. Řeč je o půjčkách Covid, které stát rozjel v polovině března, kdy se v první vlně mělo podnikům půjčit celkem 5 miliard korun. Do dnešního dne není zpracována ani polovina žádostí a drtivá většina společností je odmítána z nejrůznějších důvodů. Už nyní je jasné, že se částka nepodaří vyčerpat a podnikatelé se musí obracet na další vlny. S těmi se však počítá, že už nebudou bezúročné a pro podnikatele budu méně výhodné.
Za chaotické považují někteří odborníci i zástupci podnikatelů kroky vlády, které mají vést k postupnému otevírání obchodů a zprovozňování služeb.
Vládní slibování o pomoci živnostníkům a podnikatelům se znovu naplno rozjelo.
Podle slibů a vystupování vlády Andreje Babiše na tiskových konferencích by měli být všichni podnikatelé spokojení a všechny firmy mají za snadných podmínek dostatek peněz.
Pandemie koronaviru těžce dopadla i na české hospody a pivovary. Kvůli nařízením vlády musely přerušit činnost a zavřít, kvůli čemuž přichází o zisk.
Na jedné straně dojde k pozvolnému otevírání obchodů a pomalému návratu do normálního života, na druhé straně k likvidaci některých podnikatelských odvětví. Důvodem je vládní harmonogram, podle kterého se budou uvolňovat tvrdá mimořádná opatření. Pro restaurační zařízení a hotely se však jedná o likvidační termíny, protože se s jejich otevřením počítá až v červnu v posledních vlnách. Podnikatelé v těchto oborech nejsou schopni už dnes platit své závazky a do konce dubna bude drtivá většina v platební neschopnosti.
Drastický, likvidační plán, který vyhubí drobné podnikatele. Tak komentují plán vlády Andreje Babiše (ANO) na postupné otevírání obchodů a provozování služeb od konce dubna až po červen politici napříč stranami. Dle nich hrozí, že pro řadu podnikatelů nastane definitivní konec a mohl by se zhroutit celý sektor OSVČ. Státní příspěvek 25 tisíc korun podnikatelům pak považují za naprosto nedostatečný.
Přes třicet let se spoluzakladatelka a ředitelka obchodního řetězce s módou Steilmann Anna Motlíková pohybuje v podnikatelské branži, přesto podobnou krizi nepamatuje. Na obchody navíc kromě nulových příjmů doráží vysoké nájemné, které jsou podnikatelé nuceni platit. Podle ní jsou odklady nájmů o tři měsíce krokem, který nic neřeší, a v konečném důsledku může být pro obchodníky likvidační.
Heslo všichni jsme v tom společně rozhodně neplatí, když má stát pomoci podnikatelům s nájmy.
Už více než týden získává peníze na své přežití 34 živnostníků a malých podnikatelů, kteří se zaregistrovali na webu Hithit.
Po otevření obchodů se musíme dohodnout na nových podmínkách ohledně nájmů, jinak to nezvládneme.
Vláda Andreje Babiše jednou nahrává pronajímatelům, druhý den nájemcům a potřetí někomu úplně jinému. Podle ředitele řetězce Electro World Romana Kocourka by hlavně stát měl mít zájem na tom, aby se znesvářené strany dostaly za vyjednávací stůl.
Na tiskových konferencích vláda prezentuje své kroky jako obrovské úlevy pro firmy a podniky, přesto ve skutečnosti téměř ničemu nepomáhají. Dokládá to i průzkum Svazu průmyslu a dopravy, podle kterého tři čtvrtiny oslovených společností nepovažuje přijatá opatření za dostatečná.
Obrovské množství stornovaných žádostí o kurzarbeit nebylo z důvodu chybně vyplněných formulářů, ale kvůli byrokracii ze strany státu. Tvrdí to podnikatelé, kteří i přes přehlednost žádosti musí dokládat takové požadavky, jako je smlouva o zřízení účtu, který je však zaregistrován na finanční správě a stát ho tak zná. „Není to hloupostí podnikatelů, kteří nedokáží vyplnit kolonky. Je to tím, že se stát chová jako blbec,“ řekl pro Echo24 šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Problémem je i elektronický podpis, který živnostníci většinou nemají.
Nejhorší možný scénář dopadl na střední rodinnou firmu DOMI CZ v současné koronavirové krizi. Majitelé totiž onemocněli právě virem covid-19 a nákaza se jim rozjela současně s vládním opatřením, kdy se uzavřela většina obchodů. Podnikatelé tak nyní musí být zavření doma a žijí ve velké nejistotě, zda jim stát pomůže přečkat koronavirovou krizi. Zatím se pomoci, podobně jako většina malých a středních podniků, nedočkali.
Vláda Andreje Babiše zvolila podivuhodný styl záchrany ekonomiky, kterou vypnula státními opatřeními kvůli šíření koronaviru. Rozhodla se, že ji převážně přenese na soukromé firmy. Zákony je donutí, aby na svůj účet pomáhaly zasaženým. Místo, aby jim pomohl přímo stát. V první řadě odklady a odpouštěním daní a odvodů, v druhé přímou finanční podporou případně vládními zárukami za úvěry u bank.
Přesto, že stát postupně otevírá některé obchody, tvrdá krize stále dopadá na podnikatele a obchodníky. Podle ředitele rozvoje knihkupectví Neoluxor Jana Kašpara je situace na celém trhu velmi nejistá. Obchody jsou navíc ohroženy neochotou majitelů prostorů jednat o nájmech, které jsou nastaveny ve stejné výši jako v době prosperity. Podnikatelům podle něj nepomůže ani odklad splátek o tři měsíce, jak navrhuje vláda.
Úřady práce musely zatím stornovat zhruba 70 procent žádostí o kurzarbeit, které za první dva dny od spuštění programu Antivirus dostaly. Údaje, které firmy pro získání příspěvku na mzdy od státu vyplňují, byly ve formulářích neúplné či nesprávné, potvrdila mluvčí ministerstva práce Kristýna Křupková. Podle ní úřady dosud obdržely 9107 žádostí.
Za třicet let jsme překonali všechny ekonomické krize, nynější situaci však bez pomoci nezvládneme. Tak hodnotí totální uzavření prodejen a obchodů Ladislav Blažek, jehož stejnojmenná značka je jedničkou na českém trhu s pánskou módou. Podle něj by stát i pronajímatelé měli zasednout k jednomu stolu a začít jednat o nových podmínkách v nájemném. Firmy totiž platí stále stejné částky, i když jejich příjmy dosahují nuly. „Zvládl jsem všechny krize, i v roce 1997, 2008 a v 2012. Tohle totální vypnutí je však extrémní,“ řekl v rozhovoru pro Echo24 Ladislav Blažek.
Koronavirová krize a s ní spojené přísné zákazy dopadly plošně na převážnou většinu podnikatelů.
Tvrdá vládní opatření o uzavření obchodů a firem nadále trvají a citelně se podepisují na jejich chodu. Kritická situace panuje v oblasti maloobchodů, kde podnikatelé musí nadále platit nájem jako za normálního provozu. O zmírnění a narovnání podmínek se snaží iniciativa retailů v obchodních centrech a retail parcích, která požaduje zmírnit tvrdé dopady na firmy. Potíže totiž nemají pouze malé firmy, ale také přední český výrobce sportovního a outdoorvého oblečení Alpine Pro. Podle zakladatele a většinového majitele společnosti Václava Hrbka nynější krize nepoleví ani po zmírnění vládních opatření.
Koronavirová krize překvapila nepřipravené firmy a společnosti, které bleskově musí řešit svou budoucnost.
Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25.000 korun.