Odklady nájmů

Odklady nájmů jsou k ničemu, můžou být i likvidační, říká ředitelka řetězce Steilmann

Odklady nájmů
Odklady nájmů jsou k ničemu, můžou být i likvidační, říká ředitelka řetězce Steilmann

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Přes třicet let se spoluzakladatelka a ředitelka obchodního řetězce s módou Steilmann Anna Motlíková pohybuje v podnikatelské branži, přesto podobnou krizi nepamatuje. Na obchody navíc kromě nulových příjmů doráží vysoké nájemné, které jsou podnikatelé nuceni platit. Podle ní jsou odklady nájmů o tři měsíce krokem, který nic neřeší, a v konečném důsledku může být pro obchodníky likvidační.

V oboru se pohybujete třicet let, zažila jste něco podobného?

To opravdu ne, tak jako nikdo z nás. Měla jsem možnost se učit od našeho zakladatele a mého mentora, pana Klause Steilmanna, představitele německého poválečného hospodářského zázraku. Zásadní vždy bylo: nepodceňovat lidi – problém vždy transparentně pojmenovat, nastavit rychle pravidla, ať už byla populární či ne, a rychle jednat. Dále být maximálně konkrétní a transparentní, to je to, co mi teď chybí.

Tehdejší ekonomické krize tedy nejsou srovnatelné?

Jenom bych opakovala své kolegy a i renomované ekonomy, podle kterých podobnou situaci ještě nikdo nikdy nezažil.

Jak se vyrovnáváte s totálním zavřením všech prodejen?

Velmi těžko. Máme celkem 20 prodejen po celé republice a to převážně v obchodních centrech. Měsíční fixní náklady jen na mzdy a nájemné jsou ve výši 8 milionů korun a aktuálně jsou naše tržby nulové.

Museli jste propouštět nebo krátit mzdy?

Pro nás to bylo a stále je velmi bolestné. Personál je pro nás velice klíčový, jsme rodinná firma a fungujeme jako rodina. Zaměstnáváme převážně ženy, některé jsou nyní na ošetřování člena rodiny. Snažím se být se všemi v denním kontaktu, nicméně pokud tento stav potrvá i nadále, budeme asi muset uvažovat o radikálních změnách.

Jak zatím hodnotíte vládní pomoc?

Můj názor je shodný s kolegy z oboru či ekonomy – avizovaná pomoc je netransparentní a pomalá. Obecně je celý program Antivirus, který je často přirovnávám ke kurzarbeitu a s kterým bohužel nemá moc společného, tak administrativně náročný pro všechny strany, že pro společnosti je to nejen velmi demotivující, ale i ve velké části případů jsou žádosti aktuálně vraceny. Vždyť máme spoustu odborníků, ekonomů se zahraničními zkušenostmi, proč jsme se třeba neinspirovali v Rakousku, které je nám nejblíže.

Narážíte i na to, že se státu stejně i přes využívání programu musí platit odvody?

Program Antivirus je zbytečně komplikovaný, co se týká peněžních toků. Zaměstnavatel musí všechny mzdy a náhrady mezd spolu s odvody uhradit a pak teprve si můžete požádat u úřadu práce o státní příspěvek, který ani nevíte, kdy obdržíte.

Jak by podle vás vypadala nejlepší cesta, jak vyřešit problém s nájmy, které musíte platit?

V současné době máme v našich 20 uzavřených prodejnách zboží v hodnotě 70 milionů korun a nulové tržby. Takže zmiňované nájmy opravdu nemáme z čeho platit. A co se týká mé představy, tak samozřejmě chceme pro všechny strany najít kompromisní řešení. Aktuálně často probíraný odklad nájemného pro nás bohužel není akceptovatelné řešení, jelikož neřeší nákladovou stránku věci. Zatímco pronajímateli ztráta - až na opožděné platby – nevznikne, tak pro nás by to mohlo být v konečném důsledku likvidační.

Svět se teď mění a nic nebude po pandemii jako dřív a nákupní chování lidí už vůbec ne. Na to by měly navázat hlavně diskuze o obchodních podmínkách obecně i s ohledem na přemíru obchodních ploch v České republice. Nájemní vztahy byly dosud nevyvážené a požadavek placení nájemného za prostory, které nemůžeme využívat, je za hranicí dobrých partnerských vztahů. Pokud budou pronajímatelé nadále neústupní, tak se upřímně obávám, že nebudou mít v dohledné době komu prostory pronajímat.