Kandidátku KSČM do voleb do Evropského parlamentu povede současná europoslankyně Kateřina Konečná. Její protikandidát a další europoslanec Jaromír Kohlíček dostal zhruba čtvrtinu hlasů. Konečná je místopředsedkyní komunistů pro evropské záležitosti a zhruba čtvrt roku již volby chystá. Komunisté za kampaň plánují utratit zhruba 7,5 milionu korun.
Europoslanec Jaromír Štětina už nebude kandidovat do Evropského parlamentu za TOP 09. Rozchod se stranou vysvětluje tím, že není spokojen s novým vedením strany v čele s europoslancem Jiřím Pospíšilem. Dává mu za vinu neúspěch ve volbách, nízkou podporu voličů a upřednostňování osobních zájmů, když se snaží vykonávat obě funkce zároveň.
Premiér Andrej Babiš má za sebou poměrně perné období. Soud ve Štrasburku odmítl jeho žalobu na Slovensko ohledně vedení ve svazcích STB. „Klidně se budu soudit až do konce života a ten soud vyhraji,“ řekl Babiš v rozhovoru pro Právo. Následně přijal Evropský parlament usnesení, aby komise proti českému premiérovi podnikla kroky kvůli jeho údajnému střetu zájmů. „Kdo poškozuje ČR, jsou spíš někteří čeští europoslanci, kteří s velkou radostí ve Štrasburku pokračují ve své kampani Antibabiš,“ komentoval Babiš svůj problém. Český premiér přesto tvrdí, že jej kauzy nezaměstnávají ve výkonu funkce. „Jsem sice už důchodce, ale jedu i dvacet hodin denně včetně sobot a nedělí,“ uvedl.
Kořeny kritiky valící se z orgánů Evropské unie na svou adresu vidí předseda vlády Andrej Babiš v „pokračování kampaně, kterou proti němu vede opozice v Česku.“ Výzvu k pozastavení dotací pro Agrofert kvůli Babišovu střetu zájmů a dalším krokům ale ve čtvrtek vyslovilo 434 poslanců Evropského parlamentu. Češi v něm mají pouze 21 zástupců, z toho jen 10 je z jiných stran, než jsou vládní ANO a ČSSD a vládu držící KSČM.
Evropský parlament ve čtvrtek schválil usnesení vyzývající Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Přijatý text, který společně předložily kluby lidovců, konzervativců a Zelených mimo jiné požaduje pozastavení evropských financí pro skupinu Agrofert. Pro se vyslovilo 434 poslanců, proti bylo 64 a hlasování se zdrželo 47 členů EP. Europarlament má celkem 751 poslanců.
Dokud nebude vyjasněna situace okolo možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše, nehodlá Evropská komise vyplácet firmám spojovaným s Babišem žádné dotace. Prohlásil to ve středu večer komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger během debaty v europarlamentu. Oettinger dále řekl, že v lednu budou v Praze probíhat v souvislosti s dotacemi audity. Jen letos inkasoval podle právní služby Evropské komise Agrofert na dotacích 82 milionů eur, tedy 2,1 miliardy korun. Babiš svůj střet zájmů dlouhodobě odmítá.
Potom, co právní služba Evropské komise dospěla k závěru, že je český premiér ve střetu zájmů při čerpání eurodotací, jednal na podnět frakce Zelených o jeho případu i Evropský parlament. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger během debaty prohlásil, že dokud se spor nevyjasní, nehodlá EU vyplácet firmám spojeným s Agrofertem žádné dotace. Andrej Babiš se teď bude tvářit jako politicky pronásledovaný. Voliči by mu to neměli spolknout.
Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger na středeční rozpravě Evropského parlamentu prohlásil, že dokud nebude vyjasněna situace možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, nehodlá Evropská komise vyplácet firmám spojovaným s předsedou vlády žádné dotace. Případ se týká dotací EU pro koncern Agrofert ze svěřenského fondu šéfa hnutí ANO. Oettinger se rovněž nechal slyšet, že od 8. ledna do 15. února proběhnou v Praze audity, které se zaměří právě na eurodotace Agrofertu.
Evropský parlament (EP) v úterý souhlasil se zavedením pravidel, která umožňují používat v boji proti daňovým únikům systém přenesené daňové povinnosti, známý jako reverse charge. Poslanci přijali návrh úpravy, kterou prosazovala Česká republika. Návrh už v říjnu schválili ministři financí zemí EU. Europarlament měl v této věci pouze konzultační hlas, avšak jeho vyjádření umožní Česku požádat Brusel o možnost systém zavést.
Poslanci Evropského parlamentu budou ve čtvrtek hlasovat o rezoluci, která má vyzvat Evropskou komisi k jednání ve věci možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Usnesení, o jehož dodatečném zařazení na program štrasburského plenárního zasedání rozhodl EP na návrh frakce Zelených, naváže na plánovanou středeční rozpravu. „Původně bylo avizováno, že k tématu rozpravy o střetu zájmů nebude přijímána žádná rezoluce, což by byl běžný postup, který byl uplatněn například v případě Maďarska nebo Malty.
Evropský parlament (EP) bude příští středu večer diskutovat o možném střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Bod s názvem „Střet zájmů a ochrana evropského rozpočtu: případ České republiky“ na program poslední letošní plenární schůze prosadili evropští Zelení s podporou největší frakce v europarlamentu, tedy evropských lidovců (EPP).
Pokud by středopravicové strany spolupracovaly, měly by ambici výrazně uspět ve volbách do Evropského parlamentu. V budoucnu by takové uskupení stran mohlo znamenat zásadní problém pro premiéra Andreje Babiše. Zatímco TOP 09 a STAN to pochopili, lidovci spolupráci v nejbližších volbách odmítli. Všechny zmíněné strany se přitom do sněmovny dostaly vloni jen s velkými obtížemi. Nejnovější průzkum společnosti Kantar CZ navíc ukázal, že strany TOP 09 a KDU-ČSL by dnes ve volbách neuspěly vůbec.
Komisař pro rozpočet Günther Oettinger očekává v příštích dnech či týdnech odpověď na dopis, kterým se kvůli možnému střetu zájmů premiéra Adreje Babiše v pátek obrátil na českou vládu. Oettinger to uvedl v diskusi na výboru pro rozpočtovou kontrolu evropského parlamentu. Evropská komise bude podle něj v této věci postupovat s patřičnou rychlostí.
Americký technologický gigant Google oznámil, že na podporu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) zavede sadu opatření ve snaze zprůhlednit politickou reklamu v Evropské unii. Krok kopíruje nedávné iniciativy Facebooku a Twitteru. Média však poukazují mimo jiné na velmi úzkou definici Googlu pro politickou reklamu. Podobně jako Facebook bude i provozovatel nejpoužívanějšího internetového vyhledávače zobrazovat, kdo za politickou reklamu platí, a vytvoří speciální knihovnu těchto reklamních sdělení s dodatečnými informacemi o reklamních kampaních a jejich autorech.
Několik otázek souvisejících s přístupem Evropské komise ke stížnostem české organizace Transparency International na možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše někteří europoslanci směřovali na komisařku pro regionální politiku Corinu Cretsuovou.
Volby do Evropského parlamentu budou v Česku 24. a 25. května příštího roku. Termín, který potvrdilo ministerstvo vnitra v návrhu novely zákona o evropských volbách, vyplývá z březnového rozhodnutí Rady EU uspořádat volby na konci posledního květnového víkendu. Prezident je musí vyhlásit do 23. února.
Stávající rakouské předsednictví EU chce mezi členskými státy unie rychle najít co nejširší podporu pro kompromisní podobu snižování emisí oxidu uhličitého u nových aut. Podle dobře informovaných diplomatických zdrojů jde na úterní jednání ministrů životního prostředí států unie s textem návrhu, aby nové osobní vozy musely od roku 2030 vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021.
Evropský parlament se ve středu vyslovil pro přísnější snížení emisí oxidu uhličitého u nových aut, než jaké navrhovala Evropská komise (EK). Europoslanci zvedli ruku pro návrh, podle kterého od roku 2030 nově vyrobená auta budou muset vypouštět o 40 procent CO2 méně, než stanoví norma pro rok 2021. EK navrhovala 30 procent. Dnešní hlasování určilo postoj europarlamentu pro vyjednávání s členskými státy EU, proto je možné, že konečná podoba limitů kvůli kompromisu ještě dozná změn.
Nejprve shrnutí toho, co se odehrálo minulý týden na plénu Evropského parlamentu. V úterý 11. září projednalo plénum EP návrh vyzývající Radu Evropské unie, aby podle článku 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko vážně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Návrh vznikl ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, zpravodajkou byla holandská poslankyně za frakci Zelení/EFA Judith Sargentiniová.
Bulharsko se zřejmě postaví proti jakémukoli kroku, který by měl omezit hlasovací práva Maďarska v rámci Evropské unie. Vláda na středečním zasedání schválila návrh vicepremiéra a předsedy nacionalistické strany VMRO Krasimira Karakačanova připravit stanovisko odmítající hlasovat o zahájení procedury podle článku 7 unijní smlouvy, jež by mohla skončit odejmutím práva Budapešti hlasovat v Evropské radě, informoval server BalkanInsight.
Ohlas, který návrh na přijetí syrských sirotků vyvolal, ukazuje, že Češi chtějí pomoci. A je nyní na vládě, zda to pochopí. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), jejíž návrh na přijetí padesáti dětí vyvolal silné reakce. Návrh chce Šojdrová probrat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).
Maďarská vláda se obrátí na Evropský soudní dvůr s odvoláním proti hlasování, jímž Evropský parlament minulý týden schválil doporučení, aby země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle agentury MTI to v pondělí řekl šéf úřadu maďarského kabinetu Gergely Gulyás.
Předsedkyně francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová v neděli vyzvala spřízněné strany po celé Evropské unii, aby se před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu sjednotily proti liberálnímu establishmentu. Informovala o tom agentura Reuters. "Ve Francii je naším cílem porazit (prezidenta Emmanuela) Macrona," uvedla Le Penová na shromáždění v jihofrancouzském městě Fréjus.
Andrej Babiš se rozzlobil na své dvě europoslankyně, které v Evropském parlamentu hlasovaly s většinou pro doporučení, aby Evropská komise zahájila řízení s Maďarskem.
“Dříve nám diktoval Kreml, teď Brusel. Dnes je na řadě Maďarsko, pak Polsko a pak třeba my,” pronesl Václav Klaus ml. na adresu hlasování Evropského parlamentu o ohrožení hodnot Evropské unie. To se stalo tématem nedělní Partie televize Prima mezi poslancem za ODS Václavem Klausem ml. a poslankyní hnutí ANO Helenou Válkovou. Podle Klause se hnutí ANO chová zcela jinak v České republice a zcela jinak v Evropském parlamentu. Válková to odmítla a zároveň odsoudila dvojí metr, podle kterého se Evropská unie chová jinak vůči Maďarsku a jinak vůči situaci v Katalánsku.
Nestává se často, aby se hlasování českých europoslanců probíralo v Česku tak dlouho a tak emotivně jako v tomto týdnu. Sociální sítě i jednání Poslanecké sněmovny zaplavila debata o středečním hlasování europoslanců o tom, aby členské země EU zahájily řízení proti Maďarsku kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Na sociálních sítích se objevovaly seznamy těch, kteří hlasovali v neprospěch maďarské vlády, a padala i ostrá slova o „zrádcích“. V případě vládního ANO bude mít hlasování zřejmě i dohru.
Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Evropskou unii, že chce Maďarsku vzít právo chránit si své hranice. V rozhovoru poskytnutém rozhlasové stanici Kossuth rovněž řekl, že jeho vláda se v pondělí rozhodne, jaké právní kroky podnikne proti středečnímu doporučení Evropského parlamentu, aby země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.
Premiér Andrej Babiš (ANO) probere s europoslanci za ANO, proč ve středu hlasovali pro to, aby členské země EU zahájily řízení proti Maďarsku kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Považuje to za zbytečné, když poslední slovo budou mít představitelé členských zemí. Evropa se podle něj nemá rozdělovat, problémy unie jsou jinde, řešit by měla například brexit. Z českých europoslanců podpořili sankční řízení zástupci ANO a TOP 09, dále Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a Miroslav Poche (ČSSD).
Evropský parlament se rozhodl pro dosud bezprecedentní krok. Spuštění článku 7 proti Maďarsku může vést v krajním případě až k odebrání hlasovacích práv. K přijetí byla třeba více než dvoutřetinová většina, pro zvedlo ruku 448 poslanců, 197 se zdrželo a 48 absentovalo. Pro hlasovali všichni poslanci hnutí ANO (Dlabajová, Charzanová, Ježek), dále z českých zástupců Telička, Štětina, Polčák, Pospíšil a Poche.
Evropský parlament přijal jasnou většinou doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Pro tento krok hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti. Aby EP – vůbec poprvé – přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.
