Poslanci Evropského parlamentu se ve čtvrtek dohodli na osvobození dalších společností od povinnosti podávat ekologické zprávy poté, co se středopravicové, pravicové a krajně pravicové skupiny spojily, aby prosadily první souhrnný balíček opatření EU na zjednodušení právních předpisů. Šéf evropských lidovců Manfred Weber označil čtvrteční hlasování za „den konce evropské byrokracie“.
Evropská komise Ursuly von der Leyenové připravuje půdu pro nový orgán pro koordinaci zpravodajských služeb v Bruselu. Iniciativa je stále ve „velmi rané, koncepční fázi“, ale plán odráží širší úsilí o posílení bezpečnostních a zpravodajských funkcí výkonné moci EU, řekli novinářům mluvčí Komise Balazs Ujvari a Paula Pinho. Snaha však budí značnou kritiku, například podle bývalého řeckého ministra financí Janise Varufakise si pološílená von der Leyenová zakládá vlastní CIA, píše server Politico.
Evropské instituce v posledních týdnech žijí možným návratem Martina Selmayra, někdejšího šéfa kabinetu předsedy dřívější EK Jeana-Clauda Junckera a jednoho z nejvlivnějších mužů v dějinách Evropské komise. Tento německý úředník, známý zejména tvrdohlavostí a neústupností, bývá přirovnáván k „parnímu válci“ bruselské administrativy. Právě pokus o návrat Selmayra uklizeného do Vatikánu, za kterým stojí kruhy okolo šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, vyvolal další střet mezi ní a současné předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
EU plánuje rozšířit program Erasmus na země jižního Středomoří. EU chce, aby se studenti z jižních sousedních zemí bloku zapojili do jejího studentského výměnného programu Erasmus, oznámila Unie minulý týden v rámci širšího plánu na posílení přítomnosti Evropy ve středomořském regionu. Začlenění studentů ze zemí mimo EU, konkrétně z Afriky a Blízkého východu, je součástí tzv. „Paktu pro Středomoří“, který zahrnuje také návrh na zdvojnásobení rozpočtu EU pro tento region.
Evropská unie zvažuje nový mechanismus, který by umožnil vstup nových členů bez okamžitého přiznání plného hlasovacího práva. Tento krok má oživit proces rozšiřování, jenž v posledních letech uvízl na mrtvém bodě kvůli odporu některých států v čele s Maďarskem. Podle informací tří evropských diplomatů a jednoho úředníka EU je návrh zatím v ranné fázi a jeho schválení by musely jednomyslně potvrdit všechny členské země, píše Politico.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ustála ve čtvrtek hned dvě hlasování Evropského parlamentu o nedůvěře. To se dalo s ohledem na rozložení sil v EP čekat. Přesto se podle českých europoslanců ukazuje, že její pozice není tak neohrožená, jako bylo v minulém volebním období, zklamání zaznívá i z vlastní frakce von der Leyenové, tedy od Evropské lidové strany (EPP).
Evropská komise a její šéfka Ursula von der Leyenová dnes ustály obě hlasování o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu. Návrh na odvolání komise podaný frakcí Patrioti pro Evropu podpořilo 179 europoslanců, 378 hlasovalo proti a 37 se hlasování zdrželo. Pro druhý návrh, který předložila frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), zvedlo ruku 133 evropských zákonodárců, 383 hlasovalo proti a 78 se zdrželo hlasování. Pro vyslovení nedůvěry by alespoň jeden návrh musely podpořit dvě třetiny přítomných europoslanců a většina europoslanců.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová bude v krátkém sledu po sobě čelit dalšímu hlasování o vyjádření nedůvěry ze strany Evropského parlamentu. Podobně jako v červenci se očekává, že von der Leyenová hlasování ustojí, nicméně nespokojenost s jejím vedením roste, včetně její domácí Evropské lidové frakce, která je v europarlamentu nejsilnější. Hlasování budou hned dvě, jedno na popud Patriotů pro Evropu, druhé na základě žádosti frakce Levice.
Evropská unie by mohla Ukrajině poskytnout „reparační půjčku“ v objemu až 130 miliard eur (přibližně 3,32 bilionu korun). Uvedli to vysocí představitelé EU blízcí jednáním. Konečná částka má být stanovena až po hodnocení potřeb Ukrajiny ze strany MMF pro roky 2026 a 2027. Myšlenku půjčky založené na hotovostních zůstatcích ruských aktiv zmražených na Západě po invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 předložila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 10. září.
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru podle agentury Reuters informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského chargé d´affaires, aby protestovalo. Šéfka unijní diplomaciej Kaja Kallasová označila incident za mimořádně nebezpečnou provokaci, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že Evropa stojí po boku Estonska.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi (EK). Informovala o tom dnes spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Europoslanec Jordan Bardella, lídr francouzského pravicového Národního sdružení ve středu ve Štrasburku prohlásil, že získal potřebný počet hlasů k předložení návrhu na vyslovení nedůvěry šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Radikální levice v europarlamentu má v úmyslu také předložit vlastní návrh na vyslovení nedůvěry von der Leyenové. Jak uvádí deník Le Figaro obě iniciativy jsou odsouzeny k neúspěchu, protože proevropská pravice, centristé a sociální demokraté nemají v úmyslu Ursulu von der Leyenovou svrhnout.
Evropská komise uklidňuje slova své místopředsedkyně Teresy Ribery. Ta totiž uvedla, že izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy je genocidou. Bruselský deník Politico napsal, že Evropská komise její výroky odmítá a tvrdí, že v této otázce nemůže vynášet žádné soudy a definice. "To přísluší soudům. V této věci neexistuje žádné rozhodnutí Kolegia. To je vše, co mohu říct," prohlásila mluvčí EK Paula Pinhová.
Incident týkající se údajného rušení signálů GPS letadla Ursuly von der Leyenové není vyšetřován. Tato rušení nejsou považována za hybridní ani kybernetické hrozby. Oznámil to v Burgasu bulharský premiér Rosen Željazkov. Švédský web Flightradar24, který sleduje letouny on-line už před tím zpochybnil, že by neměl letoun šéfky komise dostatečný signál GPS. "GPS v celé oblasti se vypnulo," uvedl jeden ze zdrojů deníku FT. Pilot hodinu kroužil nad letištěm, poté se rozhodl přistát ručně s použitím map.
Europoslanci francouzského Národního sdružení předloží příští týden návrh na vyslovení nedůvěry šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Sdělila to dnes na síti X vůdkyně Národního sdružení Marine Le Penová. Důvodem dalšího pokusu o svržení nepopulární předsedkyně Komise je schválení dohody Bruselu s Mercosurem. Řada zemí EU v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí ostře kritizoval výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která v rozhovoru pro Financial Times hovořila o přípravách rozmístění evropských jednotek na Ukrajině. Podle Pistoriuse šlo o předčasné a nepodložené vyjádření, k němuž nemá šéfka Komise mandát. Informuje například agentura Reuters. Evropské země v současné době podle ní pracují na plánech nasazení „mnohonárodních jednotek“ s americkým zázemím.
Pravděpodobný ruský útok narušil v neděli signál GPS na bulharském letišti a donutil letadlo s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou přistát v Plovdivu s pomocí papírových map. Informoval o tom dnes deník Financial Times s odvoláním na své informované zdroje. Mluvčí EK Arianna Podestaová incident potvrdila s tím, že letoun bezpečně přistál na plánovaném místě. Bulharská strana už komisi informovala, že z incidentu podezřívá Rusko.
Evropské země pracují na „docela přesných plánech“ pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi, jež jsou zcela klíčové a budou mít plnou podporu amerických kapacit. Řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová listu Financial Times. „Bezpečnostní záruky jsou prvořadé a naprosto zásadní,“ řekla von der Leyenová v rozhovoru.
Ruský prezident Vladimir Putin musí zasednout k jednacímu stolu, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátech s prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Se státníky se spojila kvůli poslednímu ruskému útoku na Kyjev, při kterém zahynulo nejméně 18 lidí, informovala agentura Reuters. Zelenskyj mimo jiné uvedl, že ho šéfka EK informovala o přípravě 19. balíku unijních sankcí proti Rusku.
Cíle Evropské unie pro snižování automobilových emisí oxidu uhličitého, včetně plánu na dosažení nulových emisí u osobních a dodávkových vozů do roku 2035, už nejsou splnitelné a je zapotřebí je přehodnotit. V dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové to uvedli šéf Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Ola Källenius a šéf Evropského sdružení dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) Matthias Zink.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Šéfka EK to dnes uvedla na síti X. Dnes odpoledne pak von der Leyenová přivítá Zelenského v Bruselu, společně se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných. Ukrajina naléhá na to, aby součástí možných budoucích dohod s Ruskem byla také Evropa.
Jak probíhala komunikace mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leynovou a šéfem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, se už lidé nedozví. Zprávy z chatovací aplikace Signal, totiž už neexistují. Komise to přiznala poté, co prohrála u Evropského soudního dvora spor s deníkem The New York Times, který zprávy požadoval na základě svobodného přístupu k informacím. V minulosti přitom Komise jejich existenci přiznala.
Politický odkaz předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se bude do velké míry posuzovat podle toho, jak dopadnou jednání o takzvaném víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2028–2034. Ten Komise navrhuje výrazně vyšší než pro období současné, a okolnosti projednávání jsou navíc složitější než v minulosti, ať už jde o ruskou agresi nu Ukrajině, politiku Donalda Trumpa, či rozdrobenost politického spektra v EU.
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Dnes to sdělilo MF s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí. Negativní efekt cel totiž mohou podle MF kompenzovat další faktory, jako například zlepšení letošního vývoje české ekonomiky nebo očekávané pozitivní dopady německého fiskálního balíčku v roce 2026.
Francouzský premiér François Bayrou po obchodní dohodě Evropské unie se Spojenými státy píše o pochmurném dni a o podřízení Evropy. Dohodu kritizuje také maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož si americký prezident Donald Trump dal šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k snídani. Informuje o tom agentura Reuters. Naopak podle italské ministerské předsedkyně Giorgie Meloniové se podařilo odvrátit potenciálně ničivý scénář.
Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, oznámil americký prezident Donald Trump po dnešním jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Součástí dohody je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA. Hrozilo přitom, že clo bude třicetiprocentní, jak již dříve napsal Trump v dopise unijním představitelům.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes odpoledne ve Skotsku setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který tam přiletěl na čtyřdenní soukromou návštěvu. Do země, kde má jeho rodina kořeny, dorazil především za golfem. Vlastní tam totiž několik hřišť, jak uvedla ČT. Očekává se, že se jejich jednání bude týkat obchodních vztahů mezi EU a Spojenými státy a toho, jak zabránit obchodní válce.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v Pekingu během tiskové konference, která následovala po 25. summitu EU–Čína, naznačila, že Evropská unie bude možná muset snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, pokud Peking neprovede kroky k vyvážení obchodní bilance. V roce 2024 dovezla EU z Číny zboží za 519 miliard eur a vyvezla do Číny za 213,2 miliardy eur; rostoucí obchodní deficit vyvolává obavy z narušení trhu a hospodářské soutěže.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je pod větším tlakem než její předchůdci, návrh dlouhodobého rozpočtu je ale krokem špatným směrem jak pro členské státy, tak i pro občany. Pro Echo24 se na tom shodli představitelé frakce Patrioti pro Evropu. Europoslanec Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě) poukázal na kritiku, která zaznívá i od partnerů von der Leyenové, například socialistů, Klára Dostálová (ANO) pak varuje, že by Brusel získal páku, jak státy tlačit ke zdi.
