Pochybné rozdělování zemědělských dotací v České republice odhalila Evropská komise. Riziko manipulací se týkalo částky jeden a půl miliardy korun, kterou v letech 2014 a 2015 inkasoval holding Agrofert. Předpisy porušil člen jeho představenstva Jaroslav Faltýnek (ANO), který na rozdělování dotací dohlížel jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu SZIF. Tím se podle verdiktu Komise dopustil střetu zájmů.

Za nepořádek v dotacích pro Agrofert ale zaplatí daňoví poplatníci, a to 22 milionů korun. Přitom mohou mluvit o štěstí. Zemědělský komisař Phil Hogan vyměřil za střet zájmů pouze dvouprocentní korekci ze špatně rozdělené částky. V jiných případech Komise žádá zpátky celou dotaci.

Kozel zahradníkem

Na první velkou chybu při čerpání v dotačním období 2014–2020 upozornila Evropská komise Českou republiku už v lednu 2016. Ani rok nestačil českým vyjednavačům, aby bruselské úředníky přesvědčili, že o střet zájmů v případě Faltýnka nejde. Konečný verdikt z osmého února má redakce Echo24 k dispozici.

Rozhodující je odstavec, kde úředníci vysvětlují, proč se manažer Agrofertu do střetu zájmů dostal a proč to vadí. SZIF je platební agenturou rozdělující evropské dotace a Faltýnek jako člen její dozorčí rady měl dva protichůdné zájmy, jednak „profesní zájem jako člen dozorčí rady“, jednak „osobní zájem jakožto příjemce“. Tyto dva protichůdné zájmy mohly narušit jeho schopnost plnit veřejnou funkci.

Experti Komise zdůrazňují, že střet zájmů existuje i tehdy, pokud Faltýnek sám neudělal nic nesprávného. „V tomto konkrétním případě rozhodnutí přijímaná osobami, které ověřují, schvalují a proplácejí nároky nebo žádosti o platby, mohou být ovlivněna skutečností, že osoba podepisující žádost je ve skutečnosti tatáž osoba jako osoba nad ní, tedy člen dozorčí rady,“ stojí šroubovaným jazykem ve verdiktu.

Zároveň komisař Hogan vyzval české úřady, ať zabrání dalším střetům zájmů a změní pravidla, podle kterých SZIF funguje. Pokud tak neučiní, navrhne Komisi, ať proplácení zemědělských dotací pozastaví. Češi zatím nereagovali, vážnost situace si však uvědomují. Svědčí o tom, že Faltýnek z funkce v SZIF odstoupil už v červenci. V prosinci skončil i v Agrofertu.

Hodný komisař Hogan

Pokuta za nesprávné čerpání se vypočítává z vyčerpaného obnosu. Nepořádek se týkal jedné miliardy a 532 milionů pro Agrofert, tedy částky, kterou holding ve vlastnictví Andreje Babiše inkasoval v letech 2014 a 2015 za obdělávanou půdu i za podporu investic z Programu rozvoje venkova. Za kuriozitu lze považovat skutečnost, že se do výčtu nesprávně čerpaných dotací dostaly ještě dvě okrajové položky. Jiný člen dozorčí rady Petr Kudela (KDU-ČSL) inkasoval 190 tisíc korun přímých plateb za obdělávanou půdu a další kolega Ladislav Velebný (ČSSD) je zastupitelem obce Dolní Moravice, na jejíž rozvoj schválil 333 tisíce.

Čechům teoreticky hrozilo, že budou muset vrátit celou jedenapůlmiliardovou částku. Zdroje z Evropské komise zmiňují případ dotačního programu ROP Severozápad, kde byl střet zájmů prokázán sociálnědemokratickému politikovi Jakubu Pánikovi. Jako člen dotačního výboru ROP Severozápad mohl ovlivnit rozhodnutí, podle kterého Karlovarský kraj dostal přes 80 milionů na opravu Becherovy vily. Z pozice krajského zastupitele pak dohlížel na soutěž, ve které dostala zakázku na rekonstrukci společnost Prefa-Beton, kde byl obchodním ředitelem. Tehdy byla vyměřena stoprocentní korekce.

Tentokrát byl komisař Hogan k Čechům nečekaně mírný a fakticky si vyžádal jen symbolickou dvacetimilionovou korekci, kterou nicméně zaplatí daňoví poplatníci. Vstřícnost Bruselu může mít politický kontext. V minulém rozpočtovém období 2007–2013 byli Češi za nesprávné čerpání dotací trestáni miliardovými pokutami. Dnes se evropští politici neodvažují postupovat stejně důsledně, případně je případ Faltýnek prvním varováním, že může přijít něco horšího.