Prohráli už Rusové vojensky?

Druhý Afghánistán, tentokrát v Evropě

Prohráli už Rusové vojensky?
Druhý Afghánistán, tentokrát v Evropě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Jak se ruská invaze na Ukrajinu vyvíjí vojensky? O posouzení jsme požádali tři odborníky: bývalého náčelníka generálního štábu české armády, generála Jiřího Šedivého, vojenského analytika Dušana Rovenského (sám na generálním štábu působil do roku 2013) a konečně odborníka na ruskou armádu a kmenového autora Echa Lukáše Visingra.

V pondělí 7. března, kdy se scházíme, uplynulo od začátku ruské invaze jedenáct dní. Z hlediska ruských plánů je to určitě zpoždění. Nabrali ho Rusové proto, že se pokusili o bezkrvavou operaci, že tu válku chtěli takříkajíc vyhrát v rukavičkách, nebo prostě proto, že to jsou vojenští neumětelové?

Šedivý: Já myslím, že Rusové si chybně už analyzovali bojiště. Neměli správně vyhodnocenou ukrajinskou armádu, její arzenál a bojeschopnost, a podcenili ochotu obyvatelstva k obraně vlasti, ten silný morál Ukrajinců. Úvodní fáze vpádu na Ukrajinu prozrazuje snahu po rychlém řešení, zejména ze severu, směrem na Kyjev. Typický příklad je pokus o vzetí letiště Hostomel. Provedli v Hostomelu výsadek, ale špatně ho načasovali, výsadek měl špatnou součinnost s dalšími lehkými silami, které sice na letiště za výsadkáři pronikly, ale nebyly dostatečně silné a přišly z ruského pohledu pozdě. Tím padl záměr přisunout na letiště velmi rychle těžkými transportními letadly lehkou bojovou techniku a větší kontingent vojáků. Rusové pak pokračovali v útoku na Kyjev nedostatečně vybaveným vojskem, následně jsme mohli vidět všechny ty obrázky rozstřílených vraků jejich aut. Podobně chybně provedli útok na Černihiv a později i na Charkov. Začátek se jim nepovedl, ale myslím, že dneska už to Rusové dobře vědí. Od minulého týdne svoji taktiku mění.

Jak?

Šedivý: Směrem k taktice, kterou umějí, k taktice, kterou uměli Sověti. Máme informace, že ruská armáda ještě pracuje se zkušenostmi z druhé světové války. Neboli vracejí se ke klasickému způsobu válčení: nejdřív pořádná dělostřelecká příprava, rozstřílet, zničit všechno, co je bezprostředně před jejich vojskem, až pak tam poslat tanky a pěchotu. To bohužel hrozí obrovskými oběťmi na civilním obyvatelstvu. Další důvod, který je nutí přejít na klasický způsob války, je opakování chyby, které se dopustili, než šli do Afghánistánu a do Čečenska. Vzali téměř nevycvičené vojáky základní služby, udělali s nimi právní kličku, kdy je nechali podepsat jakýsi kontrakt, ale oni samozřejmě zůstávají málo vycvičenými záklaďáky. Teď zřejmě často ani nevěděli, že jdou do války. Pak přijde krutost boje muže proti muže, zabití kamarádi. A výsledkem je nízký morál nasazených vojáků.

Rovenský: Mě když se v lednu ptali v televizi, jestli k útoku na Ukrajinu dojde, řekl jsem, že ne. Ne proto, že bych si myslel, že je Putin humanista, ale proto, že útok vojensky příliš nedával smysl. Ještě koncem prosince se odhadovalo, že Rusové nashromáždili kolem Ukrajiny na 100 tisíc vojáků. A i když se ten počet pak velmi rychle navýšil až na 190 tisíc vojáků dnes, i tak je to k ovládnutí země se 44 miliony obyvatel, země, která je o polovinu větší než Irák, málo. Irák měl v čase spojenecké invaze 20 milionů obyvatel, nesrovnatelně horší armádu, než má dnes Ukrajina. Proto mi to v lednu vojensky nedávalo smysl. Rusové ale evidentně všechno vsadili na jedinou kartu, což samo o sobě je z vojenského hlediska strašně špatné: že rychle obsadí Kyjev a klíčová města, čímž padne režim, a i když se ukrajinská armáda někde postaví na odpor, po vyřazení velitelského a administrativního centra nebude ukrajinský odpor nikdo řídit, takže ho rychle zlikvidují. Drželi se toho plánu i ve chvíli, kdy už se ukazovalo, že selhal. Ruská armáda je ohromně neflexibilní, nižší velitelé se nemohou tak jako v některých západních armádách rozhodovat operativně, podle situace na bojišti. Ruští zajatci v hodnosti majora, dokonce podplukovníka, vypovídali, že o nasazení se dověděli večer předtím. Je samozřejmě otázka, jestli tomu věřit, nicméně pokud by byli takhle doslova vrženi do akce, nemohli by pak ani operativně reagovat.

A souhlasíte s panem Šedivým, že po neúspěchu války light teď ruská armáda přejde na klasickou válku?

Rovenský: Ono jim asi ani nic jiného nezbývá. Dostali se do velice těžké situace. Ukrajinci tvrdí, že Rusové mezitím na Ukrajině nasadili 90 procent útvarů, které předtím shromáždili u hranic. Pokud je to pravda, Rusům už nezbývá moc operačních záloh. Tomu by nasvědčovaly informace o přesunech útvarů z Dálného východu. Ty v žádném případě nejsou tak kvalitní jako útvary v západním nebo jižním vojenském okruhu. Jak to vím? To je dané tím, v kom Rusko vidí hlavní nebezpečí. Pro Rusy je hlavní hrozbou NATO, není jí ani Severní Korea, ani Čína, byť tu asi za jisté nebezpečí považují. Ruské jednotky na Dálném východě jsou všechny na nižším stupni a s horší technikou. Ze záběrů na sociálních sítích vidíme, že Rusové z východu směrem k Ukrajině přesouvají starší tanky a starší transportéry, starší bojová vozidla pěchoty… A ty ztráty – i kdybychom nevěřili oficiálním údajům Ukrajiny o 11 tisících padlých vojáků Ruska a 30 až 35 tisících raněných, i kdybychom předpokládali, že je to polovina, jsou to pořád obrovská čísla. Z některých oblastí Ruska přicházejí informace, že se tam odehrává částečná skrytá mobilizace. Prý jsou povolávány některé ročníky záložníků údajně na vojenské cvičení. Což by dokreslovalo, v jak nepříjemné situaci se Rusko ocitlo. Oni si mysleli, že Ukrajinu vyřeší velmi rychle a s omezeným počtem vojsk. To už nevyřeší.

Můžeme říct, že ruská ofenziva je za zenitem?

Visingr: Já budu ještě trošku ostřejší než kolegové. Už jsem to psal před týdnem do Echa, další týden to jenom potvrdil: toto je ruská strategická katastrofa. Plán Rusů opravdu totálně selhal. Ještě tu nezaznělo, že celou operaci naprosto nezvládli logisticky, selhalo jim zásobování palivem, municí, jídlem a dalšími věcmi. Pořád tu logistiku nezvládají, a i kdyby tam dovezli vojáky z Dálného východu nebo mobilizované záložníky, bude to logisticky ještě horší. Vždyť nejsou schopní utáhnout ani to, co na Ukrajině mají teď. Rusové při zásobování tradičně spoléhali na železnici. Je spočítáno, že 150 kilometrů od železnice a dál nastávají vážné problémy. Na Ukrajině se na železnice spoléhat nemůžou. Odtud ty kolony náklaďáků a obrázky objevující se s železnou pravidelností na sociálních sítích, jak jim zase Ukrajinci zasáhli nějaký další zásobovací konvoj. Ten obrovský konvoj před Kyjevem, který už je mimochodem několik dní oficiálně veden jako dopravní zácpa, se zasekl a není schopen se hnout. Buď jim došlo palivo, nebo spousta vozidel zapadla do bláta. A zapadnou do bláta ještě víc, předpověď počasí pro Ukrajinu udává teploty mírně nad nulou. Jestliže kdysi pověstné ruské bláto zastavilo Hitlera, teď ukrajinské bláto zastaví Putina. Ruská armáda nakoupila statisíce, ne-li miliony levných pneumatik v Číně, které, jak se ukázalo, nevydrží zátěž. Velké množství náklaďáků má prasklé gumy a stojí na silnicích. Údržba vozidel je hrozná, evidentně se o techniku dobře nestarali. A to se bavíme o elitních útvarech prvního sledu. Pokud jsme se v roce 2014 vysmívali Ukrajincům, že jim chybějí zabezpečené vysílačky a oni komunikují mobily, tak přesně totéž teď vidíme u Rusů. Nemají dost vojenských radiostanic, používají normální civilní vysílačky, nebo dokonce mobily… Vojáci nedostávají pořádně jídlo. Některé zachycené potraviny pro ruské vojáky měly trvanlivost do roku 2015. Jsou odhady, že ruská armáda má zásoby maximálně na tři týdny bojů, a spíš méně. Já myslím, že za týden za dva na Ukrajině uvidíme, jak se ruská armáda prostě rozloží. Oni už tu válku strategicky prohráli.

I když ji povedou tím svým klasickým způsobem?

Visingr: Jistě, pokud začnou používat brutální dělostřeleckou přípravu bez ohledu na cokoli, asi nějakých terénních úspěchů dosáhnou. Ale strategických? Zahájili válku s cílem demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, to znamená, že chtěli, aby se Ukrajina vzdala svého vojenského potenciálu a aby tam vládl proruský režim. Obojí je dnes absolutně vyloučeno. Žádný Pétain se na Ukrajině nerýsuje. I kdyby padl Kyjev a zbytek země, Ukrajinci dál povedou nemilosrdnou partyzánskou válku.

Zastavil bych se ještě u toho konvoje trčícího před Kyjevem. Proč se ho Ukrajincům nedaří rozstřílet?

Šedivý: Nejspíš proto, že na to nemají vojenské prostředky. I dron může sice tu a tam zničit nějaký tank nebo obrněné vozidlo, ale masově ničit je zřejmě nedokážou. Jinak představa, že tomu konvoji došly pohonné hmoty, je nelogická. Konvoj tam stojí týden, kdyby mu palivo došlo před týdnem, není pro Rusy problém ho za tu dobu doplnit. Konvoj je to smíšený, jsou v něm tanky, obrněné tanky i ta logistika. Neboli to bude buď druhý sled, nebo záloha té brigády, která čeká na zajištění přístupů ke Kyjevu. První sledy zatím bojují na předměstí Kyjeva, a dokud jsou první sledy schopné bojovat, druhý sled zůstává připravený k zásahu.

Visingr: Ukrajinci ten konvoj před Kyjevem na několika místech napadli, ale pokud to dobře chápu, oni na něj neútočí záměrně, protože buď z odposlechu, nebo zpravodajsky od Američanů vědí, že konvoj není schopen pohybu. A proč by na zaseknutý konvoj plýtvali municí? Někdo řekl, že to dnes už není konvoj, ale největší zajatecký tábor se samosprávou od druhé světové války.

Šedivý: Tak jistěže pokud kolem ukrajinské hranice popojížděli rok a strávili u hranice zimu, to je obrovská spotřeba pohonných hmot. Naše zkušenost z 80. let praví, že přesun jedné tankové divize napříč republikou znamenal vyčerpání strategických zásob Československa. Vojáci nechávají běžet motory, jednak aby ty motory nezamrzly, jednak aby se sami zahřáli. Ruská logistika určitě do nějaké míry vyčerpaná je. Přesto bych Rusy nepodceňoval. Protivzdušnou obranu svých konvojů mají nepochybně zajištěnou. Nemůžeme si zase myslet, že jsou Rusové tak úplně neschopní. Podle ukrajinských údajů Rusové k pondělku přišli o 269 tanků. Chtěl bych upozornit, že jenom západní vojenský okruh má téměř 900 tanků. A západní vojenský okruh zodpovídá pouze za část ruského útoku, jižní část invaze má zase na starosti jižní vojenský okruh. Přičemž Ukrajinci udávají ruské ztráty z celé fronty.

Rovenský: Jedna technická poznámka pro vaše čtenáře. Rusko je rozděleno na pět vojenských okruhů. Invazní síla na Ukrajinu se skládá z jednotek ze všech těch pěti okruhů. Logicky z toho vyplývá, že z celého Ruska k Ukrajině přesunuli své nejbojeschopnější jednotky. Předpokládám, že sice budou schopni na Ukrajinu poslat další posily, a opět ze všech pěti okruhů, ale je otázka, jestli za předpokladu, že nejkvalitnější útvary už tam poslali, nebude tento přísun jen posilováním porážky. Už dnes vidíme z jejich denních map, že když už někde ruské jednotky postupují, postupují v řádech kilometrů.

Dá se to neodborně říct tak, že po ruském blitzkriegu z počátku invaze teď přichází zákopová válka?

Rovenský: První tři čtyři dny postupovali Rusové i desítky kilometrů denně. Od té doby většinou stojí na místě. Na některých místech se odehrávají poziční boje a v místech, kde ještě jsou schopni přivést posily, postupují v řádech kilometrů. A jelikož Ukrajina je obrovská země, má ukrajinská armáda pořád operační hloubku, lidově řečeno má kam ustupovat. Z hlediska operační hloubky ukrajinské armády jsou ty jednotky kilometrů skoro nepodstatná ztráta.

Šedivý: Hlavní směr má na starosti západní vojenský okruh, je to útok ze severu na Kyjev. Tento směr po cestě bere i Černiv a Charkov. Je to 6. a 20. armáda. Z toho, co vidíme, bych soudil, že Rusové pořád nenasadili své nejsilnější a nejlépe vybavené útvary, tedy hlavně 1. gardovou tankovou armádu, což je druhosledová armáda, za normálních okolností rozmístěná od Moskvy k západním hranicím.

Visingr: Některé jednotky 1. gardové armády už nasazeny byly a dostaly výprask! Stejně tak 4. gardová tanková divize. Jejich zničená vozidla můžeme identifikovat z obrázků, které se dají dohledat na sociálních sítích.

Rovenský: Ano, nejkvalitnější ruské jednotky, ty klasické tankové a motostřelecké útvary, bojují na severovýchodě, především okolo města Sumy, v prostoru mezi Charkovem a Kyjevem. Tady Rusové nasadili tu nejmodernější těžkou techniku, kterou mají, tanky T-90 a T-72 B3M, a skutečně tam utrpěli velké ztráty. Kromě ztrát v bojích i proto, že, jak říká Lukáš, tankům docházelo palivo. Ukrajinci v několika případech zachovalé tanky ukořistili a odtáhli. Až do nich nalejou naftu, budou ty tanky bojeschopné. I z toho soudím, že Rusové už svoje nejlepší útvary nasadili. Jestli to tak je, dostává se válka do fáze, v níž na obou stranách začnou narůstat ztráty, a půjde o to, která z obou armád déle vydrží, která prokáže větší odhodlání. Vojenská jednotka v tomto stadiu války může dosáhnout kritického bodu, po kterém přichází demoralizace.

Šedivý: Já si pořád myslím, že Rusové ještě nenasadili druhé sledy. Zadruhé počty ruských ztrát uváděné Ukrajinci zaručeně nejsou správné. Ztráty protivníka se vždycky přehánějí, dělají to všechny armády. Já cvičně odečítám 30 procent. A i kdyby správné byly, ani tak by to nebylo na zhroucení fronty. Dnes by ruské ztráty dělaly třetinu, ovšem jen západního vojenského okruhu. Musíme v těžké technické jednotky započítávat i stavy jižního vojenského okruhu, který táhne na Oděsu a který tam postupuje. Postupuje i ten směr přes Černiv na Kyjev. Podle map jsou Rusové desítky kilometrů od Kyjeva. Teprve až dokončí obchvat hlavního města, přijde kritický okamžik, kdy se zřejmě druhé sledy vrhnou na Kyjev. Pak uvidíme, co se skutečně stane. To neznamená, že bych nesouhlasil s tvrzením, že strategicky Rusové už prohráli. Strategicky prohráli v okamžiku, kdy Putin řekl: Vpřed. Celé to dobrodružství nemůže pro Rusko znamenat výhru v žádném ohledu. Navíc se ukázalo, že Rusové neumějí moderní válku ve smyslu hlubokých útoků do území nepřítele, jak to umějí Američani, Britové, dokonce Poláci se to učí. Je to paradox, Sověti kdysi manévrující divize v hloubce nepřátelské sestavy, přetnutí zásobovacích tras a napadání druhých sledů nepřítele vymysleli. Teď to nepředvedli.

Jak velkou část dosavadního úspěchu Ukrajinců lze připsat dodávkám moderních zbraní ze Západu?

Rovenský: Morálně to je pro Ukrajince velká vzpruha. Věcně viděno ty dodávky byly velmi malé. Například javeliny (přenosná ruční raketa proti tankům – pozn. red.) dostali poprvé už v roce 2018, jenže ta první dodávka obnášela 200 kusů.

To je docela dost, ne?

Rovenský: Na tehdejší poměry ano, na spotřebu, jakou máte v takhle velkém konfliktu, naopak velice málo. Navíc tehdy k těm 200 javelinům dostali jen pár desítek odpalovacích zařízení, která ale k raketám samozřejmě potřebujete. Tím pádem i výcvik s javeliny probíhal omezeně. Až v poslední době, bezprostředně před válkou, se Ukrajincům začalo moderních zbraní dodávat víc. Hádal bych, že část lidí, kteří je uměli obsluhovat, je dnes mrtvá. Proto ještě dřív než dodávky teď asi Ukrajinci potřebují vycvičit dostatečný počet vojáků, kteří s moderními systémy umějí zacházet. Platí to i pro protiletadlové rakety. Hodně se mluví o dodávce 500 stingerů z Německa a 200 z Holandska. Jenže i na ně potřebujete vyškolit operátory. To není počítačová hra, kdy zmáčknete tlačítko a střílíte. I proto se teď dodávky soustřeďují na techniku, kterou už ukrajinská armáda měla a bude ji umět okamžitě použít. Mám na mysli jednoduché zbraně, jako jsou lehké jednorázové pancéřovky, které se dodávají s namalovaným návodem, takovým piktogramem, jak tu pancéřovku odpálit, mám na mysli ruční zbraně. Kulomet se voják naučí používat za pár dnů. Ale těžká technika, to je jiný příběh. Ve veřejném prostoru zaznělo, že by česká armáda mohla ukrajinské armádě dodat ve větším počtu naše samohybné houfnice Dana. Vůbec si to nedokážu představit. K nim musíte opět vyškolit obsluhu.

Šedivý: Ukázalo se, že účinnější než protitankové jsou protiletecké zbraně. Ukrajinci byli schopní sestřelit Suchoje 34 i nějaké vrtulníky. Z ukrajinského pohledu je teď nejdůležitější eliminovat vzdušnou převahu Ruska.

Visingr: Pokud Ukrajinci začnou používat malé přenosné protiletadlové řízené střely ve větším rozsahu, tak se do určité míry bude opakovat Afghánistán. Sověti v Afghánistánu neztratili vrtulníků tolik, ale piloti vrtulníků se začali bát, létali ve větších výškách, kam na ně přenosné rakety nedostřelily. A vrtulníky nemohly poskytovat podporu vlastním pozemním jednotkám. Přesně to se teď může opakovat na Ukrajině.

Rovenský: Ještě bych chtěl říct jednu věc. Rozhodně si nemyslím, že boje skončí rychle. Myslím, že to celé skončí nějakým typem partyzánské války. Už na území obsazeném dnes ruskou armádou se ukrajinská teritoriální obrana vesměs skládá ze skupin chlapů v civilním oblečení, kteří s útočnými puškami a RPG střelami útočí na konvoje nepřítele. To se nejspíš bude stupňovat a zároveň se bude stupňovat represe ruských jednotek vůči obyvatelstvu. Vznikne začarovaný kruh, tak jako se na Ukrajině a v Bělorusku za druhé světové války po akcích partyzánů rozpoutala spirála represe wehrmachtu vůči obyvatelstvu. Rusové si nepochybně nějaké území Ukrajiny zajistí. Představa, že je Ukrajinci kompletně vyženou, se mi zdá naivní. Ukrajinská vojska taky utrpěla velice těžké ztráty a taky už asi nemá kde brát.

Padlo tady slovo Afghánistán. Není to tak, že my, Západ, současnou podporou ukrajinské armády docílíme právě toho, že budeme mít v Evropě Afghánistán, skrz který se bude Rusům pouštět žilou?

Visingr: To už se celkem děje. Ztráty, které Rusko na Ukrajině utrpělo, jsou už dnes závratné. Ruská konvenční armáda se na Ukrajině zesměšnila. A uvědomte si, jaký obrovský užitek budou mít západní zpravodajci z veškeré moderní techniky, kterou Ukrajinci Rusům ukořistili. Moderní systémy protivzdušné obrany... Víte, jak z toho budou západní experti nadšeni? Předpokládám, že se o to Američani a Ukrajinci podělí, že k některým věcem se nakonec dostanou i Češi. Každopádně dopad na Rusko bude dlouhodobě strašlivý.