V Británii se v době chaotického jednání o vystoupení země z Evropské unie objevila další nepříjemnost. Počet učitelů ze zemí EU, kteří se hlásí o možnost učit na britských školách, spadl za poslední rok o celých 25 %. Děje se tak navíc v době, kdy se objevují opakovaná varování o nedostatku učitelů v zemi a očekávaných dopadech na kvalitu výuky. Informuje o tom britský deník The Guardian.

Propad žádostí o celou čtvrtinu vyvolává další obavy, že brexit ještě více prohloubí nedostatečný počet pedagogů v zemi. Odliv aplikací přitom přichází po řadě varování před nedostatečným stavem napříč zemí, některá hovoří o velmi závažném stavu, který povede k nemožnosti výuku stíhat a tedy nevyhnutelnému zhoršení její kvality. Odliv učitelů ze zemí EU by se nejvíce dotkl výuky cizích jazyků.

Podle oficiálních dat se ve školním roce 2017/2018 úspěšně o možnost vyučovat na většině státních škol přihlásilo 3525 občanů z členských států EU. To je o 25 % méně než za předchozí období. Zatímco u Španělska a Řecka šlo o 17% a 18% propad, počet žádostí z Polska klesl dokonce o 33 %.

Podle odborové asociace sdružující ředitele britských škol se v minulém roce nepodařilo najít dostatečný počet učitelů pro všechny předměty kromě biologie, angličtiny, dějepisu a tělesné výchovy. Podle člena asociace Iana Hartwrighta tak nedochází k tomu, že by učitelé z EU zabírali místo těm britským, naopak se jim dařilo vyplňovat chybějící pozice a zmírňovat následky nedostatečného počtu pedagogů.

Stav, který kritizuje opozice, chce ministerstvo školství řešit novou strategií pro nabírání učitelů. „Ve školách napříč zemí je více než 450 000 učitelů, to je o víc než 10 000 v porovnání s rokem 2010,“ reagoval na nové údaje mluvčí ministerstva školství.

Školy tíží i úbytek studentů

Počet studentů ze zemí Evropské unie, kteří se zapsali ke studiu na předních britských univerzitách v akademickém roce 2018/2019, klesl o tři procenta. Informovala o tom skupina Russell Group (RS), která sdružuje 24 prestižních vysokých škol. Největší pokles zaznamenaly univerzity v počtu studentů, kteří se hlásí k postgraduálnímu studiu. Podle univerzit je na vině plánovaný brexit. Možnost, že by Británie opustila EU bez dohody, podle RS představuje „jednu z největších hrozeb“, jakým kdy britské univerzity čelily.

Představitelé zhruba 150 britských vysokých škol včetně těch ze skupiny Russell Group, kam patří například univerzity v Oxfordu, Cambridge, Edinburghu či londýnská Imperial College, v dopise adresovaném britským poslancům varovali, že případný odchod Británie z evropského bloku bez dohody je poškodí na desítky let. Jejich odvětví přitom podle nich přispívá do britského hospodářství částkou 21 miliard liber (téměř 600 miliard korun) a přímo či nepřímo zaměstnává 944 000 lidí.

V dopise univerzity varovaly, že brexit bez dohody by měl zásadní vliv i na výzkum. Postihl by například bádání v oblasti nových způsobů léčby rakoviny či vývoj technologií pro boj proti klimatickým změnám.

„Cenná výměna studentů, zaměstnanců a znalostí by byla vážně poškozena,“ uvedli akademici. Podle nich by trvalo „bez přehánění (…) desítky let“, než by se britské vysoké školství z těchto škod vzpamatovalo. Univerzity britskou vládu rovněž vyzvaly, aby jim dala záruky, že peníze, které nyní dostávají od EU, po brexitu nahradí vládní prostředky.

„Věda nezná hranic a Spojené království má úctyhodnou historii v přijímání předních světových vědců a výzkumníků k práci a ke studiu. Toto se nezmění ani potom, co opustí EU,“ reagovala na varování od univerzit mluvčí britské vlády.

Britské univerzity patří k těm nejlepším na světě. V různých žebříčcích se pravidelně spolu s americkými vysokými školami umisťují na předních pozicích.