Pro jistou vrstvu voličů z Prahy a dalších větších měst, především těch mentálně přináležících k moderní progresivní levici, je Berlín inspirativní místo. Má pro ně jistou měkkou sílu. Víc než Londýn, New York nebo Paříž. Není to nijak dynamická metropole. Velký byznys tady na rozdíl od Londýna, Paříže nebo Mnichova nesídlí. V posledních letech se tu konečně ve větším začal rozjíždět technologický byznys a kultura start-up firem. Berlín je i přesto stále jediným hlavním městem zemí Evropské unie, které je chudší než průměr celé země.

Zato tady žije rekordní množství lidí, kteří se živí z veřejných peněz. Nejen jako zaměstnanci státu, ale i nejrůznějších neziskovek placených z veřejných peněz. To s sebou nese specifickou atmosféru, která mnohé městské voliče vyznávající podobný životní styl inspiruje. Berlín volí doleva výrazně víc než jiné evropské metropole.

Vládne tam koalice sociálních demokratů, zelených a postkomunistů, která nedávno jako reakci na stoupající ceny bydlení prosadila strop na nájemné. Platí pro všechny nové pronájmy, ať byt vlastní město, nebo soukromník.

Praha, ale i Brno mají s prudce rostoucími cenami nájmů ještě výrazně větší problém než Berlín. Podle studie Property Index společnosti Deloitte se v Praze loni průměrný byt o rozloze 70 metrů čtverečních pronajímal za 22 383 korun. V Berlíně za 13 286 korun. Dražší byly dokonce i byty v Brně, které vyjdou v průměru na 17 472 korun.

Praze vládnou na radnici Piráti. Pro přinejmenším část jejich voličů jistě Berlín měkkou sílu má. Pokud jde o nájmy, nemá ji zatím naštěstí pro pirátského pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ten berlínskou regulaci nájmů označil za odstrašující příklad, kterým se Praha rozhodně inspirovat nenechá. Naopak přichází s vlastním, rozumným návrhem zákona, který by měl snížit daně z bydlení.

Právě regulace, která se v Česku udržela velmi dlouho i za pravicových vlád, byla podle Hřiba jedním z důvodů současné krize bydlení ve velkých městech. Podle Hřibových slov ale regulované nájmy, jak byly dříve pojímány, jsou jednou z příčin současné situace. „Stát předal municipalitám byty a důvod, proč je rozprodaly, je poměrně prostý. Protože za nájmy, které se tam platily, nebylo možné majetek opravovat, tím pádem bylo pro města nejvýhodnější se ho reálně zbavit než do toho investovat,“ odkázal Hřib v debatě České televize na studii Institutu plánování a rozvoje Prahy. Souhlasila s ním i spoludebatující primátorka Brna Markéta Vaňková z ODS a ostravský primátor za ANO Tomáš Macura.

Hřibem vedená Praha chce naopak předložit vlastní návrh zákona, který by snížil daně z bydlení. „Mělo by tam být zrušení daně z nabytí nemovitosti a snížení DPH u nových bytů. To by mělo být na 10 procent,“ avizoval Hřib. Protože je město Praha na úrovni kraje, má právo na zákonnou iniciativu, což znamená, že může navrhovat legislativní změny. Sazba daně z nabytí nemovitosti je nyní čtyři procenta z ceny nemovitosti a nakupující platí zároveň patnáctiprocentní DPH.

Především daň z převodu nemovitostí, kterou musí platit kupující, je absurdní. Prosadil ji jako ministr financí Miroslav Kalousek ve vládě Petra Nečase. Do té doby platil tuto daň z převodu nemovitostí prodávající. Mělo to logiku. Právě pro něj byl prodej bytu příjem. Jenže stát ji od toho, kdo už dům nebo byt nevlastnil, vybíral hůř než od toho, kdo ho získal. Toho si bylo vždycky snadné najít mezi majiteli v katastru a poslat na něj berňák. Bylo to jen ulehčení práce státu a zátěž pro ty, kdo si byt kupují. Mentálně to má stejné kořeny jako EET nebo kontrolní hlášení. Stát není schopen daně dobře vybírat, tak ztíží život těm, kdo je musí platit.

Snížení daní u koupě bytu je alespoň první drobný krok. Vláda Andreje Babiše zatím nebyla schopná s krizí bydlení ve velkých městech udělat vůbec nic. Politicky to není moc překvapivé. Babiše ani sociální demokraty mladí lidé, na které nedostupné bydlení nejvíc dopadá, nevolí. Pro Piráty je to naopak tvrdé jádro příznivců. Proto se o ně přirozeně starají.