Čínský koronavirus prověřil, jak si jednotlivé země stojí v mezinárodní konkurenci. Čistou, exaktní konkurenční disciplínou je rychlost očkování. Kdo dřív zvládne proti covidu naočkovat alespoň tu rizikovou část společnosti, pro niž je virus skutečně nebezpečný, ten se dřív vrátí ke svobodnému životu bez ničivých lockdownů a izolací.

Všichni stáli na stejné startovní čáře. Všichni měli šanci stejně sledovat, jak na tom ve vývoji vakcíny jednotlivé firmy jsou. Všichni podle toho mohli vyhodnocovat šance a rychle objednávat u těch nejnadějnějších firem, které byly ve vývoji nejdál.

Vítězem se koncem listopadu stala americká firma Pfizer s německou společností BioNTech. Pár dní nato následovala další americká společnost Moderna. Obě vakcíny mají nebývale vysokou účinnost 95 procent. Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, místa, kde se v týmu profesora Antonína Holého vynalezly léky na HIV, to považuje za triumf vědy: „Je zázrak, že máme vakcínu za méně než rok. Je to triumf vědy nad politikou strachu.“

Dál už je ale na institucích a politicích, jak ten triumf vědy dokážou využít a jak rychle s ním ukončí strach a ničivé lockdowny. Tady se ukazují obrovské rozdíly, jak na triumf vědy dokázali reagovat. Jak rychle zvládnou regulátoři vakcínu schválit, jak pružně ji obchodníci podle vědeckého vývoje dokázali objednat a jak rychle dokážou zorganizovat operaci očkování.

Rozdíly jsou jako mezi gepardem štíhlým, který dokáže běžet rychlostí 120 kilometrů v hodině, a lenochodem tříprstým, pohybujícím se průměrnou rychlostí mezi 0,11 a 0,16 kilometru za hodinu.

První disciplína byla samotný vývoj, kde Amerika převálcovala ostatní západní země díky tomu, že administrativa Donalda Trumpa investovala do vývoje vakcín obrovské peníze. Jistě riskovala. Nemuselo to dopadnout vůbec. První mohl být někdo úplně jiný. Ve vědě se to stává. Správě si ale uvědomovala, co je na druhé straně těch obřích investic. U nás každý den lockdownu stojí čtyři miliardy korun. Amerika je mnohonásobně silnější ekonomika, takže je mnohonásobně větší i ten dopad. Z Evropy zabodovali Němci, jejichž BioNTech s Pfizerem na vakcíně pracoval.

První vakcínu od Pfizeru schválili čtvrtého prosince Britové. Devátého následoval Izrael a jedenáctého Spojené státy. Evropská unie se zpožděním 22. prosince. Američané, Izraelci, Britové můžou očkovat, co jim jejich organizační a logistické schopnosti stačí. Mají od Pfizeru i Moderny objednaných dost vakcín. Objednali v dostatečném počtu včas. Ještě předtím, než byly hotové poslední fáze. Riskli to a vyšlo to.

Evropská unie objednávala společně. To byl dobrý nápad ad hoc spolupráce, k níž není potřeba žádná hlubší integrace. Prostě konsorcium na společný nákup. Vůči farmaceutickým firmám byl kolos se 450 miliony obyvatel velmi silný hráč. Nesrovnatelně silnější, než kdyby každá členská země nakupovala sama. Jenže Unie se nechovala jako pragmatický obchodník velmi pečlivě sledující situaci při vývoji vakcíny, a podle toho nakupující. Proto nenakoupila ve stejné době tolik Pfizerů a Modern na obyvatele jako Američané, Britové nebo Izraelci.

Evropa totiž nepřemýšlela při nákupu vakcín jako obchodník, ale politicky diverzifikovala a vyvažovala. Před Vánocemi o tom detailně v kvalitním investigativním textu referoval německý týdeník Der Spiegel. „Spojené státy si už v červenci zajistily 600 milionů dávek od německo-amerického konsorcia BioNTech/Pfizer a 200 milionů od americké Moderny. Také Japonsko, Kanada, Hongkong a další podepsaly v létě a na podzim smlouvy. EU si je jen zamluvila. Objednávat začala teprve v polovině listopadu. A i tehdy méně, než bylo možné,“ upozornil týdeník.

Německo dostane v první fázi jen 400 tisíc dávek a dalších 11 až 13 milionů bude následovat v březnu. Ve Spojených státech by přitom mělo 20 milionů Američanů být očkováno už do tří týdnů a do konce března by jich mělo být 100 milionů.

Německo si podle Spiegelu objednalo u BioNTechu jen 200 milionů dávek s opcí na dalších sto milionů – a to na později. „Z kruhů zúčastněných na vyjednávání prosáklo, že BioNTech počítal s větší výrobní kapacitou a nabízel až 500 milionů,“ tvrdí Spiegel. Evropská komise to však odmítla. „K přesným důvodům nechtěla Stella Kyriakidesová, eurokomisařka pro zdravotnictví, zaujmout stanovisko. K průběhu vyjednávání se nevyjadřujeme, sdělil mluvčí Komise,“ píše Spiegel.

Podobné zprávy přicházejí i z vyjednávání s americkým výrobcem Moderna, jenž se může podle studií pochlubit účinností kolem 95 procent. EU si objednala jen 80 milionů dávek a opci na dalších 80 milionů, jež mají sjet z výrobních linek později „Byli jsme připraveni na víc,“ říká Stéphane Bancel, výkonný šéf Moderny, a hovoří až o 300 milionech. EU však víc nechtěla. USA si už v červenci objednaly 600 milionů dávek vakcíny od Pfizeru/BioNTechu a 500 milionů od Moderny.

Der Spiegel se ptá, proč Brusel zajistil jen 300 milionů dávek látky, jejíž účinnost studie v té době prokázaly jako až 95procentní. Tehdy se to hodnotilo jako senzace a otevíralo to dokořán cestu ke schválení. Jens Spahn, německý ministr zdravotnictví, naléhal na vyšší počty, avšak ztroskotal podle Spiegelu na odporu hned několika členských zemí EU. Zjevně i kvůli tomu, že od francouzského koncernu Sanofi se objednalo 300 milionů dávek. „Proto se nemělo od německého výrobce koupit už nic navíc,“ cituje časopis zdroj zasvěcený do jednání. Evropská komise to popírá – podle ní o nějaké masivní pařížské protekci pro Sanofi nemůže být řeč. Evropská komise to popřela, i když přiznala, že Paříž protežovala Sanofi. Firma Sanofi přitom později oznámila, že případné schválení jejího preparátu se odsouvá až na sklonek roku 2021.

Němci přirozeně zuří. Jako jediní z celé Evropy se podíleli na vývoji vakcín, které už jsou schváleny. A teď mají sami nedostatek.

Ostře se ozývá i samotný BioNTech. V Evropské unii je podle šéfa firmy Ugura Sahina nedostatek vakcín a očkuje se pomalu nejen proto, že byla dosud schválena jen jediná vakcína, ale také kvůli nákupní politice Evropské unie. Spojené státy si podle Sahina od společnosti BioNTech zajistily v červenci 600 milionů dávek vakcíny, což je dvakrát tolik než Evropská unie. Ta navíc objednávku zadala až v listopadu. „Proces v Evropě rozhodně nebyl tak rychlý a přímý jako v jiných zemích,“ řekl Sahin. Unie se spoléhala na to, že se svými očkovacími látkami přijdou další firmy a v Bruselu převládal dojem, že vakcín bude dostatek. „V určitém okamžiku se ale ukázalo, že se tak nestane, a pak už bylo příliš pozdě uskutečnit rozsáhlou objednávku jinde,“ uzavřela Özlem Türeciová, hlavní lékařka BioNTechu. Teď se narychlo hledají možnosti, jak postavit v Evropě další továrny Pfizeru.

Izrael s 8,9 milionu obyvatel včera oznámil, že už je očkován milion obyvatel. Každý den zvládají vakcinaci 158 tisíc lidí. V gepardím tempu jim nikdo ve světě nestačí.

K prvnímu lednu měl Izrael 11,55 očkovaného na sto obyvatel. Britové 1,47 a Američané 0,84. Lídrem v Evropě je nikoliv překvapivě Dánsko s 0,51 očkovaného na sto obyvatel, následovaní právě Němci s 0,2 očkovaného. My jsme zatím pod rozlišovací schopnost mezinárodní statistiky.

Evropská unie jako celek ze srovnání vychází jako lenochod tříprstý. Z operace vakcína se znovu ukázalo, že Evropská unie není schopná krizového řízení. „A divíte se? Kolegium Evropské komise nic neřídí. Jen schvaluje, co si vymyslí a připraví referenti. Sama jim NIKDY nic neukládá. Nic sama politicky neurčí. Je to zcela opačný systém než v běžné vládě. Ne top-down, nýbrž bottom-up. V časech normality je to v pohodě, ale ne, když je krize,“ popisuje zdroj, který má zkušenosti z bruselských vyjednávání za českou vládu.

Za pomalost a neschopnost rychle rozhodovat budeme platit vysokou cenu.