Evropa nemá být jediná, kdo bude plnit klimatické cíle, řekl prezident Pavel
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Evropa nemá být jediná, kdo bude plnit závazky a cíle ochrany klimatu. Zvlášť pokud by ji to mělo poškodit, řekl při dnešní besedě s lidmi v Moravských Budějovicích prezident Petr Pavel. Návštěva Moravských Budějovic byla součástí jeho dvoudenní návštěvy jihozápadní Moravy, kterou zahájil ve Znojmě.
„Měli bychom se maximálně snažit klimatickým cílům přiblížit za předpokladu, že všichni ostatní velcí znečišťovatelé, především tedy Čína, Spojené státy, Rusko a další se budou držet přibližně v nějakém rozmezí od nás. Evropa chce jít příkladem, ale nemůže jít jediná,“ řekl Pavel. Nutné je podle něj vážit to, do jaké míry ochrana klimatu prosazená v Evropě globálně pomáhá a jak moc tím zároveň Evropa ztrácí konkurenceschopnost. „Pokud nezůstaneme globálně konkurenceschopní, budeme nejenom zaostávat, ale i chřadnout a slábnout. A nijak nám nepomůže, že budeme možná jako jediní plnit klimatické cíle,“ řekl Pavel.
S rozvahou je podle něj nutné přistupovat i k mobilitě. Vedle elektrických aut by měla dostat šanci i auta na jiné pohony včetně těch s motory na syntetická paliva. Ideálem je podle něj kombinace různých technologií, ne jednostranné prosazování elektromobilů. Společnost by také měla dostat čas na to vyvíjet jiné typy baterií, méně nákladné a lépe recyklovatelné.
Pavel o tom hovořil v den, kdy tzv. grilování v Evropském parlamentu podstupuje kandidátka na místopředsedkyni Evropské komise, španělská socialistka Teresa Riberaová. Ta bude mít na starosti právě udržitelnost a konkurenceschopnost. Riberaová značila klimatickou změnu za jedno z největších nebezpečí současné společnosti. „Průmyslový závod o dosažení klimatické neutrality a rychlosti se zrychluje. Zbytek světa na nás nečeká,“ uvedla španělská socialistka.
Připomněla nedávnou zprávu programu Copernicus, služby EU pro změnu klimatu, podle níž je „prakticky jisté“, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v historii a prvním rokem, který bude o 1,5 stupně Celsia teplejší než předindustriální období. Dodala, že „problém je dostatečně velký na to, abychom své úsilí zaměřili na řešení, nikoliv na popírání reality nebo vědeckých poznatků“.
Kandidát na eurokomisaře pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra navzdory tlaku automobilek i některých vlád nadále počítá s tím, že v Evropské unii začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého (CO2). To se týká především automobilů se spalovacím motorem. Od příštího roku také podle komisaře budou platit přísnější limity pro vypouštění CO2, jak už komise dříve rozhodla.
Prezident Pavel si v Moravských Budějovicích prohlídl hasičskou zbrojnici. Pak následovalo setkání s veřejnosti v moravskobudějovické Besedě. „Pro město je to obrovská čest,“ řekl k prezidentské návštěvě starosta města Martin Ferdan (Budějováci s podporou Starostů). Prezidenta pozval už loni, když byl Pavel na návštěvě v nedaleké Jemnici. „Zval jsem ho na 150. výročí sboru dobrovolných hasičů. Tehdy mi odpověděl, že to není tak jednoduché. Že samozřejmě mé pozvání přijímá, ale bohužel protokol je neúprosný a je krátce ve funkci. Ale řekl, že slibuje, že pokud bude mít cestu na Vysočinu, přijede do Moravských Budějovic,“ dodal Ferdan.
Město podle něho dřív navštívili prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. Před několika lety měla svůj program v Moravských Budějovicích také manželka prezidenta Miloše Zemana.
Jihozápadní část Moravy administrativně spadá do tří krajů. Po Jihomoravském kraji a Vysočině prezident ve středu navštíví také Dačice a Slavonice v Jihočeském kraji.
čtk,