Větru a dešti poručit nelze. Sporné je také to, jak významný vliv má člověk na změnu klimatu. Fakt je, že mnoho míst země zasáhly ničivé povodně, které jsou rozsahem škod a lidského neštěstí stejně devastující jako ty z července roku 1997 nebo ze srpna 2002. Na společnost se v posledních letech valí zkoušek osudu víc než dost, paralyzující byla pandemie čínského viru, obrovské znejistění přišlo s ruskou agresí vůči Ukrajině a s ní ekonomické potíže spojené se zvyšováním cen elektřiny, plynu, které provázela hrozivá inflace a pokles reálných mezd.

Snad i proto varování před vodním živlem z minulého týdne mohlo působit přepjatě, už jen kvůli tomu, že špatných zpráv je až moc a lidé se jim intuitivně brání. Obavy se nakonec ukázaly jako oprávněné a státní správa, kraje, ale i obce ve srovnání se selháním úřadů před 27 lety řešily situaci kompetentně a promptně. A přesto, že je před volbami, nebyli jsme svědky zneužívání živelní pohromy k politické propagandě. Spíš se ukázalo, jak je stát paralyzován regulacemi a nařízeními, zlovůlí všelijakých aktivistických spolků, které jsou schopny bránit výstavbě infrastruktury ve veřejném zájmu, a nesou tak vinu na miliardových škodách a lidském neštěstí.

Letošní povodně zasáhly hlavně Jeseníky, část jižní Moravy a především Slezsko, těžký úder dostala Ostrava, kterou řeka dělí na moravskou a slezskou část, pohroma ale postihla slezskou metropoli Opavu a také Krnov. Právě tato města před velkou vodou mohla chránit plánovaná přehrada v Nových Heřminovech. Její výstavbě ale brání obstrukce obce a aktivisté z Hnutí Duha. Jde o další příklad toho, kdy partikulární a často také efemérní zájmy zhatily zájem společnosti jako celku, známe to z případů výstavby silnic, dálnic a rozvoje města, kdy jen příprava jakékoli větší stavby, pro kterou je nutný bezpočet povolení, trvá násobně víc než výstavba, deset, ale i patnáct let příprav proti dvěma letům realizace samé.

Byrokratická paralýza stojí za ztrátou konkurenceschopnosti České republiky, ale i Evropy. Přehrada v Nových Heřminovech mohla zabránit miliardových škodám, které voda způsobila Opavě a Krnovu. Pochopitelně neexistuje způsob, jak se ochránit před všemi dopady přírodních katastrof, ale měli bychom být schopni udělat aspoň to, o čem víme, že může pomoci.