Vláda se poprvé v historii chystá měnit státní rozpočet kvůli povodním. Takže ještě letos by mohl schodek vyskočit o třicet miliard a v návrhu státního rozpočtu na příští rok bychom mohli operovat se schodkem o dalších deset miliard vyšším. Změny a nový rozpočet by měl Fialův kabinet schvalovat příští týden. Do té doby se toho ještě může dost změnit. Těch nejasností, nebo dokonce nepochopitelných věcí je totiž víc. Například to, jak chce za týden ministr financí Zbyněk Stanjura zrušit povinnou dotaci na solární zdroje.

Ta obrovská propast představuje dohromady více než 22 miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu si totiž na podporované zdroje energie řeklo o 31 miliard. Jenomže v mandatorních, tedy povinných výdajích rozpočtu vidíme zapsanou částku jen osm a půl miliardy. A ministr financí tvrdí, že do rozpočtu peníze nedal, protože to není potřeba. Protože slíbenou podporu prý proškrtá.

Škrtání podpory tedy naráží na platnou legislativu. A to Zbyněk Stanjura ví. Přesto to znovu zkouší. Jak poznamenal Miroslav Kalousek, jako někdejšího ministra financí by ho nikdy nenapadlo zapsat do návrhu rozpočtu jiný údaj, než který odpovídá stávající legislativě. Napsat někam pro efekt menší číslo a zároveň nevědět, jak toho dosáhnout, a jen slibovat, to, Kalouskem řečeno, „rozpočtář ze staré školy“ neudělá, protože to není seriózní. Je to až hloupé. Když zatím nevím, jak někde dokážu ušetřit, neměl bych s tím počítat.

A navíc je to samozřejmě velmi riskantní a skončit to může špatně. O tom, že se bude snažit veřejnou podporu provozovatelům solárních elektráren zkrouhnout, ne-li zrušit, mluvil už loni. Byla to ta silácká slova v době, kdy vláda chystala konsolidační balíček. Seškrtání dotací na zelené zdroje měla být jedna z položek, kde tehdy chtěla vláda šetřit. Tehdy Stanjura mluvil o tom, že by to znamenalo ušetření až 18 miliard ročně.

„Pokaždé, když se o tom ve veřejném prostoru mluví, slyšíme zejména od těch, kteří ty peníze inkasují, že budou arbitráže a že se budou soudit. To riziko je ale podle mě únosné. Vláda, já i pan ministr průmyslu jsme připraveni toto riziko na sebe vzít a snížit ten objem (dotací),“ tvrdil Stanjura loni v květnu. A teď dokonce říká, „každý zákon se dá změnit“ – a že má v záloze „několik nástrojů“, jak objem dotací sníží. „Když se nám podaří razantně snížit celkový objem dotací, tak nejenže osm a půl miliardy bude stačit, ale současně bychom případně mohli i platby domácností a ostatních spotřebitelů snížit,“ tvrdí ministr.

Můžeme si o solárních dotacích myslet, co chceme. Ale když někdo do něčeho zainvestoval a my jsme mu to slíbili proplácet, je logické, že se dotčená strana chce bránit. A je to tak správně. Navíc platí, že výše podpory je závislá na tom, kolik stojí silová elektřina na trhu. Takže čím je elektřina levnější, jako teď, tím víc musí stát provozovatelům elektráren dorovnávat, protože výkupní cenu mají garantovanou. Ani to ministr Stanjura nevěděl? Nezbývá než popřát hodně štěstí.