Maďarsko bude blokovat další část vojenské pomoci Evropské unie Ukrajině a nové sankce proti Rusku, dokud Kyjev nevyřadí maďarskou banku OTP ze svého seznamu sponzorů války. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters.

Maďarsko neschválilo vyplacení další tranše vojenské podpory pro Ukrajinu poskytované v rámci Evropského mírového nástroje (EPF), potvrdila v úterý Reuters tisková služba vlády.

Italská agentura ANSA dříve s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Maďarsko nečekaně zablokovalo osmou tranši vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur (asi 11,8 miliardy Kč). Tato pomoc by měla být Kyjevu poskytnuta příští pondělí, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Přístup Budapešti kritizoval český prezident Petr Pavel.

Unijní pomoc se poskytuje z fondu zřízeného v roce 2021 a nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF). Tento mimorozpočtový prostředek má posílit schopnost EU předcházet konfliktům a zajistit mír a mezinárodní bezpečnost.

Szijjártó již dříve hrozil zablokovat přijetí nových sankcí kvůli "skandálnímu" a "nepřijatelnému" rozhodnutí ukrajinských úřadů zařadit banku OTP na seznam mezinárodních sponzorů války Ruska proti Ukrajině, protožškrtnout bankue tato banka neukončila své působení v Rusku. To Kyjev vnímá jako podporu ruské agrese, která začala vpádem ruských vojsk do sousední země loni v únoru, připomněla ukrajinská agentura Unian.

OTP v Rusku patří mezi 50 největších bank v zemi a v řadě segmentů patří mezi lídry trhu. Banka také poskytuje výhodné úvěry ruským vojákům, kteří zabíjejí Ukrajince, a umožňuje jim odklad splácení půjček, napsal Unian. Připomněl, že na seznamu figuruje rovněž rakouská bankovní skupina Raiffeisen Bank International.

V úterý tisková služba maďarské vlády poskytla Reuters odlišné vysvětlení. "Maďarsko nesouhlasí s tím, aby EU spolu s dalšími existujícími nástroji využívala EPF pouze pro Ukrajinu, protože to neumožňuje poslat dostatečné finanční prostředky na prosazování zájmů EU v jiných oblastech," uvedla tisková služba maďarské vlády v odpovědi Reuters ohledně předchozích zpráv italských médií na toto téma.

Unijní prostředky by podle Budapešti mohly být použity na Balkáně či v severní Africe. "Pro maďarskou vládu je klíčové, aby se tyto otázky vyjasnily, a proto neschválila vyplacení další tranše z EPF," dodal mluvčí.

Český prezident Pavel novinářům v reakci na postup Maďarska řekl, že jeho podrobnosti nezná, ale "každopádně to považuje za problematické chování, které by člen NATO a Evropské unie dělat neměl".

EU zatím v rámci EPF poskytla Ukrajině vojenskou podporu v celkové výši přibližně 3,6 miliardy eur (asi 85 miliard Kč). Maďarsko, které je členem EU a také NATO, odmítlo poskytnout jakékoliv zbraně a vojenskou techniku sousední Ukrajině. Maďarsko také opakovaně kritizovalo sankce EU proti Rusku, jejichž přijetí musí jednomyslně schvalovat všech 27 členských zemí EU; nakonec ale Budapešť všechna dosud dohodnutá opatření podpořila.

Reuters připomněl spory Budapešti s Bruselem, který pozastavil výplatu peněz z unijního fondu na obnovu ekonomiky po pandemii, dokud maďarská vláda nepodnikne kroky k zajištění nezávislosti maďarského soudnictví a k potírání korupce. Premiér Viktor Orbán, který je u moci nepřetržitě od roku 2010, se střetl s EU a její výkonnou složkou, Evropskou komisí, kvůli omezování práv migrantů a také kvůli zpřísnění státní kontroly nad nevládními organizacemi, vysokými školami, médii a soudy.