V době klimatické změny přinášející extrémní dešťové srážky a povodně není možné, aby města s vodou bojovala a bránila se jí. Stávající protipovodňová opatření se ukázala jako nefunkční, a proto je nutná radikální změna praxe. Taková stanoviska zastává jedenašedesátiletý krajinářský architekt Kongjian Yu, který díky svému mimořádnému vlivu změnil svůj obor v celé Číně.

Teorie

Jako malý se v rodině rolníka na čínském venkově učil zemědělství, které mělo být zdrojem jeho obživy. Díky svému nadání se ale dostal na vysokoškolská studia, která završil doktorátem na Harvardově univerzitě. Dětství a dospívání strávené na vesnici na něho přesto mělo zcela formativní vliv – nechtěl se vůči tamním podmínkám vymezovat, ale naopak využít své praktické znalosti a zkušenosti. Jeho rodnou ves totiž obklopovalo sedm rybníků, které hrály důležitou roli v tamním monzunovém podnebí, tedy při zvládání povodní i sucha.

Kongjian Yu se proslavil jako autor koncepce tzv. houbovitého města. Stejně jako houby by podle jeho přesvědčení měla města dokázat vodu pohlcovat, nikoli se před ní uzavírat. A jak toho dosáhnout? Pomocí historicky osvědčených opatření práce s krajinou. „Koncept spočívá v tom, že městské záplavy, nedostatek vody a efekt tepelného ostrova lze zmírnit větším množstvím parků, zahrad, mokřadů a zelených ploch, které nejen zlepší ekologickou biodiverzitu, ale také sníží povodně tím, že budou sloužit jako rezervoáry pro zachycení, zadržení a absorbování přebytečné vody,“ vysvětlil svůj přístup Yu pro časopis Design Magazine.

Praxe

Konkrétní ukázku této teorie v praxi nabízí od předloňského roku také čínské město Nan-čchang, kde Kongjian Yu se svým studiem krajinářské architektury Turenscape vybudoval obrovský městský park s estetikou až snovou. Území na okraji pětimilionové metropole bylo dřív skládkou uhelného popela, díky proměně krajiny se však stalo doslova magnetem nejen společenského života, ale také stavebního developmentu. Projekt totiž prefektura využila také k budování nové části města, a lákala tak soukromé investice. Autoři návrhu se inspirovali starověkou metodou hospodaření na hladinách bažin a plovoucími zahradami. Pomocí uhelného popela smíchaného se zeminou z hrází místního rybníka byly vymodelovány četné ostrůvky propojené lávkami.

Nové jezero je dimenzováno tak, aby mohlo pojmout nárazově až milion metrů krychlových vody, čímž dojde k bezpečnému zvednutí jeho hladiny až o dva metry. Tomu se přizpůsobilo prakticky vše od výběru stromů zvládajících povodně až po technické řešení povrchů, které po ustoupení vody lze snadno umýt, takže nadále mohou sloužit rekreaci místních. Mokřady podstatně zlepšují kvalitu vody díky její přirozené filtraci až o padesát procent, zatímco padesátihektarový park jako celek pomáhá čistit a ochlazovat vzduch ve svém okolí.

Myšlenkám adaptace lidských sídlišť podle koncepce houbovitého města se dostalo díky vytrvalosti a urputnosti jejich autora velké popularity. Kongjian Yu adresoval řadu dopisů vysvětlujících přínosy této strategie nejvyšším představitelům Čínské lidové republiky, které měly, soudě podle množství projektů, žádoucí efekt. Studio Turenscape založil Kongjian Yu v roce 1988, v současnosti zaměstnává na pět set lidí a za sebou má přes tisíc projektů krajinářské architektury – a z toho šest set se už dočkalo realizace. Kromě toho je studio Turenscape podepsáno také pod třemi stovkami projektů ekologických měst v Číně. To je měřítko, na jaké architektonická studia ve zbytku světa nemohou pomýšlet. Kongjian Yu je nicméně aktivní také v zahraničí, díky čemuž jeho přístup přejímají další města v Evropě i Americe.