Členství v Evropské unii přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Na konferenci 20 let Česka v EU na Pražském hradě to v úterý uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Unie podle něj dává Česku také bezpečnostní garance a pevně zemi ukotvuje na Západě, kam historicky vždy patřila, kromě několika desetiletí komunistického režimu, kdy z něj byla násilně vytržena. Za aktuální výzvy Fiala považuje zejména bezpečnost a konkurenceschopnost. Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil za přijetí eura: "Chce-li Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura," uvedl prezident. Podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera "EU není nezničitelná, je potřeba ji chránit".

Největší vliv na bezpečnost v EU má válka na Ukrajině, míní ministerský předseda. "Ukrajina bojuje za svoje právo patřit k naší civilizaci, za svoje právo být svobodná. Její boj zároveň rozhoduje o tom, v jakých bezpečnostních podmínkách budeme my v příštích letech žít," řekl na konferenci ve Španělském sálu, kam přijel i německý prezident. Fiala připomněl českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU či další evropské projekty.

V souvislosti s bezpečností zmínil Fiala i tu energetickou, tedy potřebu diverzifikovat zdroje a směřovat k úplné nezávislosti na podle něj nebezpečných režimech. Za zásadní považuje rozvoj obnovitelných zdrojů a investice do jádra, k čemuž je podle něj nutný společný celoevropský postup. "Pokud se shodneme na společných pravidlech a standardech, reaktory bude možné produkovat ve větších sériích pro více zájemců, a budou tedy dostupnější a ekonomicky výhodnější," poznamenal.

Podstatnou pro evropskou bezpečnost je nezávislost v kritických odvětvích, jako jsou léky, a v strategických surovinách a technologiích, například v čipech, míní premiér. Za důležité považuje nespoléhat na jediného dodavatele, v současnosti zpravidla na Čínu.

V projevu poukázal také na nelegální migraci, která už deset let vytváří tlak na celou Evropu. Za první, ne však plně dostatečný krok k řešení situace, považuje unijní migrační pakt. "Společné evropské řešení nelegální migrace je nutné, ale musí být odvážnější a také hlubší. Dnes řešíme jen situaci, kdy migranti přicházejí do Evropy, kdy už sem dorazí," konstatoval Fiala. Za nutná považuje další opatření citlivá k těm, kdo mají nárok na azyl, ale odradí od cesty do Evropy ty ostatní.

Co se týče konkurenceschopnosti Evropy, podle Fialy už několik desetiletí postupně klesá. Za nejdůležitější považuje přehodnotit přístup k regulacím. "Zde si musíme uvědomit, že pokrok a bohatství nevznikají z regulací a plánování, ale naopak vznikají z konkurence mezi firmami a ze svobodných rozhodnutí, do čeho investovat. A to platí také pro zelené technologie," uvedl.

Apeloval na racionální ústup od uhlí či na nespoléhání se na masivní dotace. Změna přístupu k regulacím podle Fialy bude fungovat při výrazné podpoře inovací.

Fiala zopakoval českou podporu rozšíření EU o země západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko. Stabilizuje to naše okolí a je to z bezpečnostního a geopolitického hlediska faktická nutnost, řekl. V této souvislosti konstatoval, že podle něj nemá smysl podstatně měnit evropské smlouvy.

Pavel se vyslovil pro přijetí eura, Steinmeier připomněl podporu Ukrajiny

Chce-li Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura, uvedl prezident. Nespokojení jsou ti, kteří jím neplatí, dodal. Steinmeier připomněl podpru Ukrajiny. Podle něj v době, kdy je válka zpět v Evropě, je třeba jednat rozhodně a postupovat společně. Rusko bude testovat její jednotu, dodal.

"Státy, které chtějí žít v míru mohou odpovědět jen jedním způsobem, a to je podpora Ukrajiny," řekl Steinmeier. Síla podle něj spočívá ve společném postupu. "Nenecháme se vyčerpat ani rozštěpit," uvedl. "Musíme obstát a ukázat sílu, musíme být všichni společně vytrvalí, solidarita nemá žádné datum spotřeby," doplnil. Ocenil také českou pomoc Ukrajině. Výročí vstupu deseti států do EU je podle něj příležitostí uvědomit si, čeho unie dosáhla, co je v ohrožení a co je třeba udělat pro společnou bezpečnou budoucnost.

Rozšíření v roce 2004 bylo podle Steinmeiera především překonáním ahistorického rozdělení Evropy, epochální přelom a akt historické spravedlnosti. I před 20 lety panovali obavy z toho, zda výzvy spojené s rozšířením dokážou země společně zvládnout, řekl. "Pochyby spojené s procesem velkých změn, které zažíváme i v současnosti. Nedovolme, aby zvítězila skepse, vsaďme na optimismus," vyzval.

Členství v EU podle Pavla umožnilo Česku pozvednout města a vesnice. Díky evropským fondům se modernizují železnice, silnice, obnovují památky, staví se školy, školky či domovy pro seniory, zlepšuje se kvalita vody i ovzduší, míní prezident. Mezi výzvy a problémy EU naopak řadí zejména zbytečnou byrokracii, těžkopádnost a často i nesrozumitelnost, přičemž pravidla si v mnoha případech komplikuje i Česko vlastní byrokratickou tvořivostí.

Bez evropských peněz, z nichž se financovala až polovina veřejných investic, by řada projektů vůbec nevznikla, uvedl prezident. Podpora malých a středních firem otevírá možnost nabízet špičkové výrobky a služby, fondy zároveň přispívají k tomu, aby lidé získali nové schopnosti a dovednosti a otevřeli si dveře k lépe placené práci, konstatoval. Za 20 let Česko z unijního rozpočtu získalo o bilion více, než do něj přispělo, poznamenal Pavel.

Přínosem členství v EU je především to, že výzvám Česko nečelí samo, míní prezident. Připomněl společné nákupy vakcín proti koronaviru i reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Navzdory katastrofickým předpovědím se česká identita po 20 letech v unii nerozmělnila, naopak je výraznější, domnívá se hlava státu. Česká zahraniční politika včetně muniční iniciativy ukazují, že země opět ve světě získala pozornost a respekt, podotkl.

Stejně jako premiér Fiala i Pavel hovořil o rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu, Ukrajinu, Moldavsko či Gruzii jako o geopolitické nutnosti. V opačném případě by země zůstaly napospas hráčům v čele s Ruskem, kteří to s Evropou nemyslí dobře, řekl prezident. Zároveň apeloval na zachování jednoty a akceschopnosti celé unie.

Velký handicap vidí Pavel u snižování rozdílů v kvalitě života v některých regionech. "Považuji za dlouhodobý domácí úkol, na kterém musíme nadále pracovat na všech úrovních, právě rovnoměrný rozvoj regionů. Přínosy našeho členství by měli pocítit všichni občané," řekl prezident.

"Nebojme se převzít větší odpovědnost za evropskou budoucnost. Pokud chceme určovat směr, musíme sedět za volantem, a ne na místě spolujezdce," uvedl Pavel. Pokud chce Česko hrát první ligu, nabízí přijetí společné evropské měny, míní. Zkušenost zemí, kteří jej zavedli, podle Pavla potvrzuje, že nespokojení jsou pouze ti, kteří jej nemají.

Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU. Žádný termín pro jeho zavedení ale stanovený není. Diskuse o přijetí měny se v Česku zintenzivnila právě po Pavlově novoročním projevu. Tehdy uvedl, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou.

Zpochybňování členství v EU a volání po vystoupení z bloku považuje prezident za nezodpovědné a nebezpečné, za reálné ohrožení českých zájmů, lepší budoucnosti i bezpečnosti. "Důvěryhodná alternativa členství v EU zkrátka neexistuje," řekl. Za nutné považuje čelit lžím a dezinformacím.

V závěru projevu Pavel vyzval občany k účasti v červnových volbách do Evropského parlamentu, která je výrazem odpovědnosti a zájmu o budoucnost.