Podnikatelé se kromě výpadků příjmů kvůli vypnuté ekonomice musejí potýkat s tvrdou administrativní zátěží. Kromě složitého přihlašování do kurzarbeitového programu Antivirus či žádání o kompenzační bonus Pětadvacítka mohou od konce minulého týdne požadovat i o částečné odpuštění nájmů. To se ale neobejde od složité byrokratické překážky, na které dojedou zejména ti nejmenší živnostníci.
Německo sníží od 1. července daň z přidané hodnoty (DPH) z 19 na 16 %. Očekává se tak, že zejména Češi z příhraničních oblastí začnou ještě více nakupovat v německých obchodech, kde by mohly klesnout ceny zboží, které by mohlo být levnější než v Česku, kde DPH zůstává na výši 21 %, nižší sazba na potraviny je patnáctiprocentní.
Maloobchodní tržby v dubnu zaznamenaly slabší pokles než analytici předpovídali.
Od úterý přestane v Česku platit omezení, podle kterého mohou do větších obchodů s potravinami, hygienickým zbožím, kosmetikou a drogerií v době mezi 08:00 a 10:00 jen lidé starší 65 let. Na pondělním zasedání o tom rozhodla vláda, sdělil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Opatření z druhé poloviny března mělo ochránit seniory jako hlavní rizikovou skupinu před nákazou nemocí covid-19.
Majitelé a zaměstnanci restaurací budou muset vydržet skoro další dva měsíce bez příjmů, jelikož přijdou na řadu až v poslední vlně rozvolňování vládních opatření, které v úterý představila vláda. Smůlu mají například také snoubenci, kteří se chtěli brát před osmým červnem. V nedohlednu také stále zůstává obnova kulturního života. Vláda chce povolovat hromadné akce až postupně a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) připustil, že se velké letní festivaly pravděpodobně neuskuteční. Podobná nejistota panuje také u povinnosti nosit roušky či o budoucnosti otevírání hranic.
Přes třicet let se spoluzakladatelka a ředitelka obchodního řetězce s módou Steilmann Anna Motlíková pohybuje v podnikatelské branži, přesto podobnou krizi nepamatuje. Na obchody navíc kromě nulových příjmů doráží vysoké nájemné, které jsou podnikatelé nuceni platit. Podle ní jsou odklady nájmů o tři měsíce krokem, který nic neřeší, a v konečném důsledku může být pro obchodníky likvidační.
Heslo všichni jsme v tom společně rozhodně neplatí, když má stát pomoci podnikatelům s nájmy.
Po otevření obchodů se musíme dohodnout na nových podmínkách ohledně nájmů, jinak to nezvládneme.
Vláda Andreje Babiše jednou nahrává pronajímatelům, druhý den nájemcům a potřetí někomu úplně jinému. Podle ředitele řetězce Electro World Romana Kocourka by hlavně stát měl mít zájem na tom, aby se znesvářené strany dostaly za vyjednávací stůl.
Koronavirová krize a s ní spojené přísné zákazy dopadly plošně na převážnou většinu podnikatelů.
Tvrdá vládní opatření o uzavření obchodů a firem nadále trvají a citelně se podepisují na jejich chodu. Kritická situace panuje v oblasti maloobchodů, kde podnikatelé musí nadále platit nájem jako za normálního provozu. O zmírnění a narovnání podmínek se snaží iniciativa retailů v obchodních centrech a retail parcích, která požaduje zmírnit tvrdé dopady na firmy. Potíže totiž nemají pouze malé firmy, ale také přední český výrobce sportovního a outdoorvého oblečení Alpine Pro. Podle zakladatele a většinového majitele společnosti Václava Hrbka nynější krize nepoleví ani po zmírnění vládních opatření.
S neustále se blížící epidemií koronaviru roste mezi Čechy strach.
V supermarketech Billa jsou od tohoto měsíce k dostání namísto papírových nákupní tašky z recyklovaného plastu. Firma tím reaguje na nedávnou studii Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), podle níž nejsou plastové tašky takovým strašákem, jak by člověk předpokládal. Billa tedy ze sortimentu vyřadí tašky papírové, jejichž výroba je velmi energeticky náročná. Zákazníci navíc papírové tašky používají spíše jednorázově, což se ve vztahu k životnímu prostředí nevyplatí, argumentuje řetězec.
Třetina českých dětí si s nástupem do školy začíná platit své nákupy. V deseti letech si samo nakupuje šest z deseti školáků. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK mezi více než 800 respondenty. Kapesné začínají děti dostávat nejčastěji mezi šestým a sedmým rokem, tedy v době, kdy zahajují školní docházku. V té době dostane první peníze 44 procent dětí, v osmi až deseti letech je to 35 procent a mezi 11. a 13. rokem desetina. Další desetina si musí počkat na dovršení nejméně 14 let.
Některé potraviny a pochutiny musejí urazit dlouhou cestu, aby se dostaly na pult supermarketů v centrální Evropě. Jednou z takových je třeba indický čaj. Rozvojová organizace Oxfam ukázala na vysoké marže supermarketů a bídný výdělek producentů na případu jednoho balení indického assamského čaje (50 sáčků). Zatímco supermarkety v Německu ho nabízejí na 2,80 eur (72 korun), pěstitel kdesi v daleké Indii dostane pouhé 4 centy (1 koruna). Informuje o tom server Spiegel Online.
Až polovina Čechů by v současnosti nestála v obchodech frontu už na nic. V kontrastu se svými vzpomínkami na dobu před rokem 1989 na nekonečné čekání před obchody, si to neumí představit 72 procent Čechů starších šedesáti let. Vyplývá to z nového průzkumu agentury STEM/MARK pro hypermarket Globus. Oproti tomu současná mladší generace podle něj stání ve frontách odmítá jen ze 41 procent.
Je to paradox, ale na politickou kampaň do Evropského parlamentu mohou doplatit obchody. Vláda těsně před volbami schválila zákaz dvojí kvality potravin. Případná až 50 miliónová pokuta se totiž nebude týkat nadnárodních výrobců, kteří potraviny v různé kvalitě dodávají, ale obchodníků. Pro malé obchody může být taková pokuta likvidační. Podle opozice svým krokem vláda navíc pouze zastírá své neúspěchy v evropské politice, nedokázala totiž zákaz dvojí kvality potravin prosadit na Radě EU.
Zájem o loterii s názvem Účtenkovka stále klesá. Do osmnáctého slosování, které se uskutečnilo v březnu, se přihlásilo zatím nejméně lidí od vzniku státní loterie. Vloni se ministerstvo financí snažilo propagovat Účtenkovku na sociálních sítích premiéra Andreje Babiše či Aleny Schillerové. Podobnou kampaň plánuje resort financí i letos.
Velikonoce jsou tradičně spojeny se dvěma státními svátky. Zákon omezující prodejní dobu pamatuje pouze na jeden svátek v pondělí. Původní myšlenka regulace se měla vztahovat na křesťanské svátky. Absurditou zůstává, že nedělní Hod Boží, který je vrcholem velikonočních svátků, dovoluje zákazníkům nakupovat bez omezení.
Europoslanci ve Štrasburku schválili směrnici, která má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v online prostředí. Právní úprava se rovněž věnuje problematice dvojí kvality výrobků, ale v praxi nevede k jejímu definitivnímu zákazu, jak požadoval pozměňovací návrh. Ten schválen nebyl, což kritizuje řada českých zástupců v Evropském parlamentu (EP).
Počet elektromobilů v tuzemsku zvolna roste, proti dalším evropským státům však Česko výrazně zaostává. Podíl elektromobilů na nově registrovaných autech činí v ČR 0,3 procenta, v Evropě je to přes jedno procento. Zájem českých motoristů brzdí především vysoké ceny elektromobilů. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). V prvním čtvrtletí letošního roku bylo v ČR zaregistrováno 132 elektromobilů a 1416 vozů s hybridně-elektrickým pohonem.
Peněženky českých zákazníků musely v posledních týdnech nutně pocítit markantní nárůst cen zeleniny. Brambory zdražily o dvě třetiny, zelenina v průměru bezmála o polovinu. Hlavní příčinou je především sucho. Cena brambor i ostatní zeleniny půjde výrazně dolů až s dozráním domácí produkce v průběhu konce jara a léta, shodují se na tom odborníci. Nedostatek brambor však trápí Českou republiku každou zimu. Zemědělcům v ČR se z ekonomického hlediska vyplatí pěstovat spíše řepku a obilí než zeleninu, ta představuje vyšší riziko.
Brambory zdražily o dvě třetiny, zelenina v průměru bezmála o polovinu. Zemědělci to vysvětlují loňským suchem, které se podepsalo na úrodě. Na takovém vysvětlení nehraje jedna věc. V sousedním Rakousku a Německu, které postihlo úplně stejné sucho, zdražily brambory i zelenina jen mírně a to znamená, že je tam laciněji než v Česku.
Podíl nakupování na internetu přes mobilní zařízení se za poslední dva roky zvýšil o deset procentních bodů na 54 procent. Mobilní nákupy používají především tzv. mileniálové, tedy lidé, kteří dosáhli dospělosti na přelomu století, mezi kterými má podíl 62 procent, tedy o 13 bodů více, než v roce 2016. Češi loni uskutečnili přes mobil 42 procent nákupů v e-shopech. Vyplývá to z celoevropského průzkumu přepravní firmy DPD.
Velké obchody zůstanou o některých svátcích zavřené. Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě.
Celosvětový prodej chytrých telefonů v loňském roce stoupl o 1,2 procenta na 1,56 miliardy přístrojů. Čínské společnosti Huawei se loni podařilo výrazně zvýšit svůj podíl na trhu na úkor konkurentů Samsung a Apple. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek na svých internetových stránkách zveřejnila výzkumná společnost Gartner.
Obchody mají mít o svátcích zavřeno a zaměstnanci mají být doma. Tak argumentují odboráři, kteří podporují zachování stávající podoby zákona o regulaci prodejní doby. Novela půjde v březnu do třetího čtení a pro zaměstnance může také skončit velkou prohrou. Pozměňovací návrh Miroslava Kalouska počítá s tím, že se celý zákon zruší a o svátcích se všechny obchody pro zákazníky otevřou. Odboráři proto uspořádali petici, pod kterou získali na dvacet tisíc podpisů.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková požaduje, aby se zrušil zákon regulující prodejní dobu o vybraných svátcích. Proti Novákové však stojí vládní sociální demokracie a také komunisté, kteří požadují zákaz prodeje na všechny státní svátky. Nejednoznačná pozice je také v hnutí ANO, které odmítlo zákon zrušit na popud opoziční ODS. Shodu však Babišovo hnutí našlo s ODS v novele zákona, která by umožnila otevření velkoobchodů.
Případné zavedení zálohové systému na PET lahve by podle předsedy maloobchodního družstva CBA Romana Mazáka zvýšilo ekologickou zátěž, ohrozilo fungování vesnických prodejen a výrazně zdražilo zboží v těchto vratných obalech. „Z pohledu ekologie se jedná o špatné řešení,“ řekl v pátek Mazák. Družstvo CBA sdružuje téměř tisíc obchodů po celém Česku.
Rapidní růst zaznamenaly v loňském roce ceny některých klíčových potravin. V případě cibule šlo o nárůst takřka stoprocentní. U brambor a hlávkového zelí šlo přibližně o padesátiprocentní zdražení. Ukazují to ceny v obchodech a také data Českého statistického úřadu. Hlavním viníkem je především nebývale suché počasí, které vloni postihlo celou Evropu. Podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR hrozí, že českým producentům brzy dojdou zásoby, které budou jen těžko nahraditelné dovozem. Proto jde cena prudce nahoru.
