Policejní vyšetřování poměrů v pražské elitní nemocnici IKEM nabralo nečekaný zvrat. Na povrch totiž vystoupily informace, že jeden z obviněných, náměstek ředitele nemocnice Jiří Malý, si v době vyhrocených sporů mezi dvěma znesvářenými tábory uvnitř nemocnice vyměňoval SMS zprávy s druhým nejbohatším Čechem a majitelem energetické skupiny EPH Holding Danielem Křetínským, kterého měl žádat o pomoc.
Milan Kubek je prezident České lékařské komory a stejně jako jeho předchůdce David Rath dokáže být sám sobě největším nepřítelem. Ještě ani nebyla dotažena dohoda mezi vládou a mladými lékaři, jejichž velká část nechce sloužit tolik přesčasů, a už Kubek do veřejného prostoru hodil téma doživotních výsluh pro lékaře. Může se hájit, že jen naplňuje závěry sjezdu (komory), jejich podobu ale minulý měsíc sám zásadně ovlivnil.
Lékařské odbory páteční dohodu, která má vést k odvolání protestu lékařů nespokojených s přesčasovou prací, podpoří. Vyplývá to z usnesení, které Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL) zveřejnil na své facebookové stránce. Odvolání výpovědí z přesčasové práce, které lékaři od prosince podali, což znamenalo v některých nemocnicích výrazné omezení provozu, je ale podle nich individuálním rozhodnutím každého. Dohoda má potvrdit navýšení odměňování v nemocnicích příští rok o 9,8 miliardy korun, lékařům o 5000 až 15.000 korun měsíčně a ostatním pracovníkům o pět procent.
Protest mladých lékařů proti nízkým mzdám a velkému množství přesčasů začíná ztrácet podporu i mezi jejich staršími kolegy. Řada lékařů se na sociálních sítích distancuje od požadavku na výsluhy, který zazněl během jednání o řešení situace. Požadavek si v listopadu odhlasovala Česká lékařská komora na svém zasedání. Nyní zaznívají názory, že takový požadavek je nesmysl, či že se ČLK nesmí stát odborovou organizací. Někteří lékaři volají po rezignaci prezidenta komory Milana Kubka.
V příběhu lékařských protestů, který původně odstartoval boj proti neúměrné přesčasové práci, se zjevuje stále více požadavků na peníze z „eráru“. A zatímco otázka systémového řešení přesčasů zdánlivě ustupuje do pozadí, do popředí se v době snah o konsolidaci rozpočtu derou další finanční požadavky lékařů. Jejich zástupci na nich trvají poté, co se vláda pod tlakem rozhodla využít veřejné zdravotní pojištění k navýšení mezd zdravotníkům i dalším zaměstnancům nehledě na to, zda pracují ve státních či soukromých zařízeních.
Lékaři krátce poté, co jim bylo potvrzené zvýšení platů, oznámili, že by chtěli podobnou doživotní rentu jako mají vojáci či policisté. Doktoři se chystají v pátek podepsat dohodu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP09), která by měla ukončit masivní protest. Kromě navýšení platů chtějí také získat příslib doživotních finančních výsluh, které by se měly odvíjet od odpracovaných nemocničních směn, informovaly Lidové noviny. Válek uvedl, že je ochoten o tom jednat, ale renty spadají pod gesci ministerstva práce a sociálních věcí.
Dohoda na zvýšení platů v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví (MZd) dotkne 160 000 zaměstnanců v 316 nemocnicích akutní i následné péče, lékařů z nich bude 22 000, uvedl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Úhradové dodatky, které mají zvýšení platů a mezd zajistit, budou podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) založené na počtech těchto pracovníků v jednotlivých zařízeních. Předloží jim je do konce roku, řekla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
Dohoda s protestujícími lékaři je na spadnutí. Mzdy nespokojených zdravotníků mají sanovat rezervy VZP, která „na pokyn“ vlády nabídne všem nemocnicím úhradové dodatky. Stát sice podle kritiků nemá nástroje, jak rozdělení prostředků garantovat či vymáhat, dohodnuté strany však počítají s tím, že soukromým či nestátním nemocnicím nic jiného nezbude. Donutit k navýšení mezd je má konkurenční tlak. A zatímco ministr zdravotnictví mluví o potřebě reforem, kritici označují dohodu za socializaci českého zdravotnictví.
Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5000 až 15.000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pondělí projedná s řediteli zdravotních pojišťoven kroky k růstu mezd a platů ve zdravotnictví. Uvedl to v neděli v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Po jednání s pojišťovnami se ministr odpoledne sejde se zástupci lékařů, se kterými se chce definitivně dohodnout na navýšení peněz na odměny lékařských i nelékařských pracovníků nemocnic. S těmi se premiér Petr Fiala Část (ODS) ve čtvrtek dohodl na růstu mezd a platů v nemocnicích.
Mimořádně pozitivně laděnou tiskovou konferenci premiéra Petra Fialy (ODS) vystřídalo během pár hodin rozčarování. Zatímco část aktérů špatně pochopila, že došlo de facto k odvolání lékařského protestu, další se začali ostře vymezovat proti prakticky nespecifikovanému řešení, s kterým premiér do jednání přišel. A o den později se zdá, že měli blíže k pravdě kritici. Vláda nemá ze zákona možnost peníze dostat ke zdravotníkům, chystá se zřejmě nemocnice svým způsobem „poprosit“, ať si nechají vzít svobodu nakládat s vlastními prostředky.
Zdravotníci v nemocnicích zřejmě budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Přestane platit nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce ministrů práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně už v prvním čtení i hlasy opozičních zákonodárců. Podle podpořené úpravy opozičního hnutí ANO by předloha měla být účinná dnem, kdy vyjde ve Sbírce zákonů.
Čtvrtek přinesl poněkud nečekanou dohodu mezi nespokojenými lékaři a vládou Petra Fialy, která jim přislíbila takřka 10 miliard korun na platy navíc. Dohoda by měla odvrátit chystaný protest lékařů, kteří vypověděli přesčasy, na druhou stranu ale vyprovokovala k okamžitým a ostrým reakcím některé politiky. Exministr financí a spolustraník nynějšího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Miroslav Kalousek například krátce po ohlášení dohodu prohlásil, že Fiala Válka jednoduše podrazil.
Na čtvrtečním jednání s nespokojenými lékaři podle premiéra Petra Fialy (ODS) byla nalezena shoda poté, co jim pro příští rok nabídl 9,8 miliardy Kč z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování lékařů i nelékařů v nemocnicích. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice, řekl Fiala po jednání. Svůj protest lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají tehdy, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně.
Zápaly plic způsobené bakteriemi, které v poslední době ve větších počtech u dětí zaznamenali v Číně, se podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka objevily v jednotkách případů i v Evropě. Například v Nizozemsku je však nárůst případů zápalu plic dvojnásobný oproti minulému roku. ČR proto prověřuje dostupnost typu antibiotik, která na onemocnění účinkují. Bakterie Mycoplasma pneumoniae se běžně v Evropě vyskytuje, jde o respirační patogen. Způsobuje příznaky podobné viróze
Prezident Petr Pavel bude apelovat především na premiéra Petra Fialu (ODS), ale také na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby vláda velice rychle našla kompromisní řešení s protestujícími lékaři. Řekl to novinářům při návštěvě Itálie. Považuje za velmi nešťastné, že se situace řeší na poslední chvíli. Dobrovolné přesčasy podle České lékařské komory (ČLK) od prosince vypovědělo zhruba 6100 z 13.000 lékařů, kteří v nemocnicích do služeb nastupují.
Lékařská péče bude v prosinci omezena. Na tiskové konferenci to v pondělí po jednání zástupců zdravotnických odborů, České lékařské komory (ČLK) a nemocnic řekl Milan Kubek, prezident ČLK. Tisíce lékařů totiž dál trvají na tom, že nebudou v prosinci pracovat přesčas. Ministerstvo protestujícím podle náměstka ministra Václava Pláteníka (KDU-ČSL) navrhovalo na růst odměňování vyčlenit až 8,5 miliardy korun z úhradové vyhlášky, s čímž jednající nesouhlasili.
Vyrazit na pár dní do Turecka a odjet s novým chrupem nebo rovnou i bujnou kšticí. Takzvaná zdravotní turistika se rozmáhá. Češi vyráží do Turecka stále častěji za různými zdravotními zákroky. V Turecku jsou samozřejmě i špičkoví doktoři, Češi k tomu ale mnohdy využívají služeb agentur, jejichž nabídky někdy lákají na podezřele nízké ceny.
Nemocnice na severu Číny praskají ve švech. Oblastí se mezi dětmi šíří respirační onemocnění není jasné zda se jedná o novou vlnu covidu, jiné virové onemocnění, či zápaly plic. Vysoký nárůst onemocnění zaznamenala mezinárodní databáze onemocnění ProMed. Světová zdravotnická organizace, už požádala čínské úřady o více informací.
Odbory podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) odmítly navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun, což byla nejvyšší možná nabídka. Nabídl jim také růst platových tarifů o pět procent, řekl novinářům po dnešním jednání s protestujícími lékaři. Od prosince odmítli sloužit přesčasy, čímž chtějí podpořit své požadavky na změny v odměňování a přesčasové práci. Znovu se sejdou ještě v pondělí odpoledne.
Cena elektřiny v Evropě klesá. Aktuálně se dodávky na příští rok obchodují kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou byla čtyřikrát dražší a vyhlídky byly ještě horší. Proto se vláda, stejně jako ostatní v Evropě, rozhodla bránit největší nejistotě stropy. Ty byly pro domácnosti 240 eur za MWh se vším všudy, včetně DPH. Zbytek do aktuální tržní ceny se dodavatelům dotoval.
Nová slovenská vláda zhodnotí postup předchozích kabinetů v době coronaviru v souvislosti s restrikcemi, očkováním nevyzkoušenými vakcínami a nákupem drahých zdravotních pomůcek a vakcín. Řekl to v sobotu na sněmu vládního hnutí Smer jeho předseda a premiér Robert Fico. Současně avizoval, že jeho strana, potažmo další strany nebudou v parlamentu souhlasit s posilněním pravomocí WHO v době pandemií.
Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítly, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Navíc se údajně od ministerstva nedozvěděli přesnou částku, o kterou by se platy měly zvednout.
V souvislosti s chystanými protesty některých lékařů se připravují všechna zdravotnická zařízení v České republice na prosincový provoz. Akutní nebude ohrožen, asi mohou být omezeny některé plánované úkony, řekl v pondělí v Ústí nad Labem ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po návštěvě mostecké a ústecké nemocnice. Ve středu chce ministr na setkání se zástupci protestujících lékařů mluvit o rozdělení 6,8 miliardy korun, které jsou v systému zdravotního pojištění na platy.
Lékaři Fakultní nemocnice Motol transplantovali srdce novorozenci s kardiomyopatií, tedy srdeční vadou, která vedla k mimořádně rychlému selhávání orgánu. V současné době jsou děvčátku čtyři měsíce, je dál hospitalizovaná v Motole. Podle lékařů byla operace úspěšná a další prognóza je příznivá, uvedla nemocnice v tiskové zprávě. Podle údajů Koordinačního střediska transplantací lékaři letos do konce září v ČR transplantovali 34 srdcí, loni 81 za celý rok.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) odvolal ředitelku Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně Michaelu Hofštetrovou Knotkovou. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob řekl, že důvodem byla vážná manažerská pochybení a rozdílené představy o směřování instituce. Centrum pořádá specializační kurzy a kurzy povinného celoživotního vzdělávání pro nelékařské pracovníky ve zdravotnictví. Od úterý bude řízením pověřená statutární zástupkyně ředitelky Jana Nekudová.
Nejnovější studie zkoumající dopady pandemie covidu-19 na dospělou populaci ukazuje znepokojivé závěry. Britští vědci na vzorku lidí starších 50 let pozorovali rapidnější úpadek mentálních schopností i paměti. Nezáleželo přitom na tom, zda se člověk covidem-19 nakazil. Příčinu je zřejmě třeba hledat jinde. Všem účastníkům studie bylo mezi 50 a 90 lety a žili v Británii. Testy hodnotily krátkodobou paměť účastníků a jejich schopnost plnit složité úkoly.
Na jedné straně snaha o posílení prevence, na druhé straně snaha ušetřit výdaje rozpočtu vedou k paradoxní situaci. Dvě ministerstva vytváří návrhy, které mají hodnotit „správnost“ životního stylu Čechů, a které spolu zároveň nijak nekonzultují. V jejich podstatě je však zásadní rozdíl, který s sebou nese řadu nevyřešených otázek. Včetně takových, zda budou lidé de facto pokutovaní za to, že budou kouřit, nezdravě jíst či se nepodrobí preventivním prohlídkám či očkování. A zejména, zda to za ostatní neodnese jen menšina.
V nedávné době nátlaku na očkování proti covidu zveřejnil lékař Jan Vojáček tento instagramový příspěvek: „Korporace chtějí vydělat. Politici zůstat u koryta. Média prodat pozornost lidí. A vědci získat slávu.“ Vlna nesouhlasu. Že výrobci vakcín, politici a média profitovali z roztápění pod kotlem, to by veřejnost ještě pochopila; ale vědci? Na ty nám, prosím, nesahejte; ke komu jinému se taky upnout ve světě, který odmítl víru v Boha jako něco překonaného.
V Česku v pondělí začíná platit zákaz prodeje zahřívaných tabákových výrobků s příchutěmi a aromaty, jak vyžaduje směrnice EU. Podle tabákových firem jsou tabákové produkty s příchutěmi mezi uživateli populární a zkušenost se zákazem z USA ukázala, že část lidí přešla zpět ke klasickým cigaretám. Někteří výrobci reagují tím, že přicházejí s novými produkty, které neobsahují tabák. Upozorňují také na to, že zákaz nezačne platit ve všech zemích EU ve stejnou dobu, zákazníci si tak budou pořizovat ochucený zahřívaný tabák v zahraničí.
